Connecticut Open
Connecticut Open byl profesionální tenisový turnaj žen hraný každoročně v rámci WTA Tour v connecticutakém New Havenu. Mezi roky 2009–2018 patřil do kategorie WTA Premier. Dějištěm se stal areál Cullman-Heyman Tennis Center, obsahující otevřené dvorce s tvrdým povrchem DecoTurf. Turnaj byl součástí severoamerického turné US Open Series, desetidílného cyklu hraného během šesti letních týdnů s vrcholem na US Open.
Connecticut Open | |
---|---|
Vítězka dvouhry 2011 Caroline Wozniacká | |
Založeno | 1948 |
Ukončeno | 2019 |
Místo | New Haven, Connecticut Spojené státy americké |
Dějiště | Cullman-Heyman Tennis Center |
Souřadnice | 41°18′30″ s. š., 72°57′26″ z. d. |
Povrch | tvrdý – DecoTurf / venku |
Období | srpen |
ATP World Tour | |
1990–1997 | ATP World Series |
1998–2008 | ATP International Series |
2009–2010 | ATP World Tour 250 |
Soutěže | 48 dvouhra (32 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 750 000 USD |
WTA Tour | |
1988–1989 | Tier IV |
1990–1994 | Tier III |
1997–2008 | WTA Tier II |
2009–2018 | Premier |
Soutěže | 30 dvouhra (48 kval.) / 16 čtyřhra |
Dotace | 799 000 USD |
www Některá data mohou pocházet z datové položky. |
V letech 2005–2010 existoval pod názvem Pilot Pen Tennis. V období 1990–2010 obsahoval také mužskou část organizovanou Asociací tenisových profesionálů (ATP). Muži hráli v kategorii ATP World Tour 250, zatímco ženská polovina náležela do kategorie WTA Premier. Smíšená akce skončila v roce 2011, kdy se mužský turnaj odtrhl a přemístil do Winston-Salemu. Přes jeho existující historii byl ze strany ATP oficiálně prohlášen za novou událost okruhu. V období 2011–2013 ženská část nesla pojmenování New Haven Open at Yale.[1] V sezónách 2014–2018 pak probíhala pod názvem Connecticut Open.[2]
V únoru 2019 organizátoři oznámili zrušení turnaje z důvodu nezajištění finanční podpory. V kategorii Premier byl do kalendáře okruhu 2019 dodatečně zařazen zářijový Zhengzhou Open v čínském Čeng-čou s milionovou dotací, jakožto zahajovací turnaj čínské túry.[3]
Historie
Turnaj byl založen v roce 1948 jako ženské mistrovství Spojených států (U.S. Women's Hardcourt Championships). V následujících dvaceti letech se hrál postupně ve více areálech Spojených států: v kalifornských San Franciscu, Berkeley), utažském Salt Lake City, washingtonském Seattlu, kalifornských La Jolle a San Diegu, v coloradském Denveru a kalifornském Sacramentu. Mezi vítězky této uzavřené éry se zařadily Doris Hartová, Darlene Hardová, Nancy Richeyová, Rosemary Casalsová či Billie Jean Kingová. Turnaj byl pak v roce 1969 přerušen v souvislosti s nástupem otevřené éry tenisu.[4]
V roce 1988 se Americká tenisová asociace (USTA) rozhodla turnaj obnovit a zařadila jej do kalendáře WTA Tour v kategorii Tier IV. Ročník 1988 se konal v texaském San Antoniu. V roce 1990 turnaj postoupil do kategorie Tier III a v letech 1997–2008 patřil do úrovně Tier II. V prvních letech po obnovení se mezi vítězky zařadily také hráčky, které se během kariéry staly světovými jedničkami: Steffi Grafová, Monika Selešová a Martina Navrátilová.
V roce 1993 se turnaj přestěhoval na dva roky na severovýchod Spojených států do Stratton Mountain ve Vermontu. V letech 1995 a 1996 se nehrál z důvodu kolize s Letními olympijskými hrami v Atlantě. Roku 1997 se opět vrátil, nejprve do Stone Mountain v Georgii a poté již do posledního místa konání v connecticutském New Havenu. V této fázi byl hrán pod sponzorským názvem Pilot Pen Tennis a v roce 2014 došlo k přejmenování na Connecticut Open.[5] Od druhé poloviny 90. let dominovaly ve dvouhře Američanky Lindsay Davenportová a čtyřnásobná šampionka Venus Williamsová. V závěrečné fázi existence turnaje pak dánská čtyřnásobná vítězka Caroline Wozniacká a Češka Petra Kvitová, jež triumfovala třikrát.
Mužská část se v letech 1981 až 1989 hrála jako exhibice, v jejímž rámci se utkávali čtyři přední tenisté. Mezi jinými do soutěže nastoupili Ivan Lendl a v roce 1988 osmnáctiletý Andre Agassi. V sezóně 1990 turnaj, jenž probíhal v Jerichu na Long Islandu, oficiálně vstoupil do nově založeného okruhu ATP Tour. Získal název Norstar Bank Hamlet Challenge Cup. V období 1992–2000 se jmenoval Waldbaum's Hamlet Cup, v roce 2001 Hamlet Cup a od roku 2002 se konal jako TD Waterhouse Cup. Poté se přestěhoval do New Havenu.
Přehled finále
Dvouhra žen
Místo | rok | vítězka | finalistka | výsledek |
San Francisco | 1948 | Gertrude Moranová | Virginia Wolfenden Kovacsová | 2–6, 6–1, 6–2 |
1949 | Doris Hartová | Dorothy Head Knodeová | 6–3, 6–4 | |
Berkeley | 1950 | Patricia Canning Toddová | Magda Ruracová | 6–2, 6–1 |
Salt Lake City | 1951 | Patricia Canning Toddová (2) | Anita Kanterová | 6–1, 6–4 |
Seattle | 1952 | Mary Arnold Prentissová | Anita Kanterová | 6–1, 8–6 |
Salt Like City | 1953 | Anita Kanterová | Joan Merciadisová | 6–0, 6–4 |
1954 | Beverly Baker Fleitzová | Barbara Greenová | 6–1, 6–3 | |
La Jolla | 1955 | Miriam Arnoldová | Patricia Canning Toddová | 6–0, 6–0 |
1956 | Nancy Chaffee Kinerová | Patricia Canning Toddová | 6–4, 5–7, 7–5 | |
1957 | Beverly Baker Fleitzová (2) | Miriam Arnoldová | 6–1, 6–1 | |
1958 | Beverly Baker Fleitzová (3) | Karen Hantzeová | 6–1, 8–6 | |
Denver | 1959 | Sandra Reynolds Priceová | Beverly Baker Fleitzová | 6–3, 6–2 |
La Jolla | 1960 | Katherine D. Chabotová | Karen Hantzeová | 4–6, 7–5, 7–5 |
1961 | Nancy Richeyová | Dottie Knodeová | 6–1, 6–1 | |
Seattle | 1962 | Carol Hanks Aucampová | Marilyn Montgomeryová | 7–5, 6–3 |
La Jolla | 1963 | Darlene Hardová | Tory Fretzová | 6–1, 8–6 |
Sacramento | 1964 | Kathy Harterová | Kathy Blakeová | 6–1, 6–0 |
1965 | Rosemary Casalsová | Kathy Harterová | 6–4, 4–6, 6–2 | |
La Jolla | 1966 | Billie Jean Kingová | Patti Hogan Fordyceová | 7–5, 6–0 |
Sacramento | 1967 | Jane Bartkowiczová | Valerie Ziegenfussová | 6–4, 6–4 |
La Jolla | 1968 | Maryna Godwinová | Janet Newberryová | 6–3, 8–6 |
Sacramento | 1969 | Eliza Pandeová | Kris Kemmerová | 7–5, 6–4 |
1970 | turnaj se nekonal | |||
1987 | ||||
San Antonio | 1988 | Steffi Grafová | Katerina Malejevová | 6–4, 6–1 |
1989 | Steffi Grafová (2) | Ann Henrickssonová | 6–1, 6–4 | |
1990 | Monika Selešová | Manuela Malejevová | 6–4, 6–3 | |
1991 | Steffi Grafová (3) | Monika Selešová | 6–4, 6–3 | |
1992 | Martina Navrátilová | Nathalie Tauziatová | 6–2, 6–1 | |
Stratton Mountain | 1993 | Conchita Martínezová | Zina Garrisonová | 6–3, 6–2 |
1994 | Conchita Martínezová (2) | Arantxa Sánchezová Vicariová | 4–6, 6–3, 6–4 | |
1995 | turnaj se nekonal | |||
1996 | ||||
Stone Mt. | 1997 | Lindsay Davenportová | Sandrine Testudová | 6–4, 6–1 |
New Haven | 1998 | Steffi Grafová | Jana Novotná | 6–4, 6–1 |
1999 | Venus Williamsová | Lindsay Davenportová | 6–2, 7–5 | |
2000 | Venus Williamsová (2) | Monika Selešová | 6–2, 6–4 | |
2001 | Venus Williamsová (3) | Lindsay Davenportová | 7–6(8–6), 6–4 | |
2002 | Venus Williamsová (4) | Lindsay Davenportová | 7–5, 6–0 | |
2003 | Jennifer Capriatiová | Lindsay Davenportová | 6–2, 4–0skreč | |
2004 | Jelena Bovinová | Nathalie Dechyová | 6–2, 2–6, 7–5 | |
2005 | Lindsay Davenportová (2) | Amélie Mauresmová | 6–4, 6–4 | |
2006 | Justine Heninová | Lindsay Davenportová | 6–0, 1–0skreč | |
2007 | Světlana Kuzněcovová | Ágnes Szávayová | 4–6, 3–0skreč | |
2008 | Caroline Wozniacká | Anna Čakvetadzeová | 3–6, 6–4, 6–1 | |
2009 | Caroline Wozniacká (2) | Jelena Vesninová | 6–2, 6–4 | |
2010 | Caroline Wozniacká (3) | Naděžda Petrovová | 6–3, 3–6, 6–3 | |
2011 | Caroline Wozniacká (4) | Petra Cetkovská | 6–4, 6–1 | |
2012 | Petra Kvitová | Maria Kirilenková | 7–6(11–9), 7–5 | |
2013 | Simona Halepová | Petra Kvitová | 6–2, 6–2 | |
2014 | Petra Kvitová (2) | Magdaléna Rybáriková | 6–4, 6–2 | |
2015 | Petra Kvitová (3) | Lucie Šafářová | 6–7(6–8), 6–2, 6–2 | |
2016 | Agnieszka Radwańská | Elina Svitolinová | 6–1, 7–6(7–3) | |
2017 | Darja Gavrilovová | Dominika Cibulková | 4–6, 6–3, 6–4 | |
2018 | Aryna Sabalenková | Carla Suárezová Navarrová | 6–1, 6–4 |
Čtyřhra žen
Dvouhra mužů
Čtyřhra mužů
Místo | rok | vítězky | finalistky | výsledek |
Long Island | 1990 | Guy Forget Jakob Hlasek | Udo Riglewski Michael Stich | 2–6, 6–3, 6–4 |
1991 | Eric Jelen Carl-Uwe Steeb | Doug Flach Diego Nargiso | 0–6, 6–4, 7–6 | |
1992 | Francisco Montana Greg Van Emburgh | Gianluca Pozzi Olli Rahnasto | 6–4, 6–2 | |
1993 | Marc-Kevin Goellner David Prinosil | Arnaud Boetsch Olivier Delaître | 6–7, 7–5, 6–2 | |
1994 | Olivier Delaître Guy Forget | Andrew Florent Mark Petchey | 6–4, 7–6 | |
1995 | Cyril Suk Daniel Vacek | Rick Leach Scott Melville | 5–7, 7–6, 7–6 | |
1996 | Luke Jensen Murphy Jensen | Hendrik Dreekmann Alexandr Volkov | 6–3, 7–6 | |
1997 | Marcos Ondruska David Prinosil | Mark Keil T. J. Middleton | 6–4, 6–4 | |
1998 | Julian Alonso Javier Sánchez | Brandon Coupe Dave Randall | 6–4, 6–4 | |
1999 | Olivier Delaître Fabrice Santoro | Jan-Michael Gambill Scott Humphries | 7–5, 6–4 | |
2000 | Jonathan Stark Kevin Ullyett | Jan-Michael Gambill Scott Humphries | 6–4, 6–4 | |
2001 | Jonathan Stark Kevin Ullyett | Leoš Friedl Radek Štěpánek | 6–1, 6–4 | |
2002 | Maheš Bhúpatí Mike Bryan | Petr Pála Pavel Vízner | 6–3, 6–4 | |
2003 | Robbie Koenig Martín Rodríguez | Martin Damm Cyril Suk | 6–3, 7–6 | |
2004 | Antony Dupuis Michaël Llodra | Yves Allegro Michael Kohlmann | 6–2, 6–4 | |
New Haven | 2005 | Gastón Etlis Martín Rodríguez | Rajeev Ram Bobby Reynolds | 6–4, 6–3 |
2006 | Jonatan Erlich Andy Ram | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–3, 6–3 | |
2007 | Maheš Bhúpatí Nenad Zimonjić | Mariusz Fyrstenberg Marcin Matkowski | 6–3, 6–3 | |
2008 | Marcelo Melo André Sá | Maheš Bhúpatí Mark Knowles | 7–5, 6–2 | |
2009 | Julian Knowle Jürgen Melzer | Bruno Soares Kevin Ullyett | 6–4, 7–6(7–3) | |
2010 | Robert Lindstedt Horia Tecău | Rohan Bopanna Ajsám Kúreší | 6–4, 7–5 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pilot Pen Tennis na anglické Wikipedii.
- Tennis tournament continues as New Haven Open at Yale [online]. 2010-10-21 [cit. 2011-01-09]. Dostupné online. (anglicky)
- ESPN. espn.go.com. Dostupné online [cit. 27 June 2014]. (anglicky)
- Ondřej Jirásek TenisPortal.cz. WTA udělalo změny v kalendáři. Po 21 letech končí turnaj v New Havenu [online]. TenisPortal.cz, 2019-02-04 [cit. 2019-03-23]. Dostupné online.
- pilotpentennis.com. 2008 Pilot Pen Tennis Press Guide. dps.usta.com. 2008-08-15. Dostupné online [cit. 2008-08-22]. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ESPN. espn.go.com. ESPN. Dostupné online [cit. 27-06-2014]. (anglicky)