Olympijský oheň

Olympijský oheň, ztvárněný také ve formě olympijské pochodně, je jedním ze základních symbolů olympijských her. Připomíná oheň, který podle legendy ukradl Prométheus Diovi a dal ho lidem. Původ tohoto symbolu pochází ze starověkého Řecka, kde byl oheň udržován po dobu trvání her. Tento zvyk byl obnoven na letních olympijských hrách v Amsterdamu v roce 1928. Od roku 1936 je součástí moderní olympijské tradice také štafeta olympijské pochodně, kterou zavedl Carl Diem a není starověkého původu.

Olympijský oheň při zimních olympijských hrách v roce 2002.

V dnešní době bývá pochodeň slavnostně zapálena ve starověké Olympii v Řecku obvykle několik týdnů před zahájením olympiády. Jedenáct žen představuje kněžky. Za pomoci slunečních paprsků zapálí louč. Poté je oheň štafetovým způsobem přenášen po celém světě až do dějiště her. Samotným zapálením obří pochodně na stadionu je pověřena významná osobnost (nejčastěji jde o bývalé sportovce, kteří se zapsali do historie sportu a olympijských her).

Osoby, které zažehly olympijský oheň
Paavo Nurmi zapalující oheň v Helsinkách roku 1952
Hry Místo Zapalovač Sport Zdroj
1936 LOH Berlín Fritz Schilgen lehká atletika [1]
1948 LOH Londýn John Mark lehká atletika [2]
1952 ZOH Oslo Eigil Nansen [3]
1952 LOH Helsinky Paavo Nurmi a
Hannes Kolehmainen		 lehká atletika [4]
1956 ZOH Cortina d'Ampezzo Guido Caroli rychlobruslení [5]
1956 LOH Melbourne Ron Clarke (Melbourne) a
Hans Wikne (Stockholm)		 lehká atletika (Clarke)
jezdectví (Wikne)		 [6]
1960 ZOH Squaw Valley Ken Henry rychlobruslení [7]
1960 LOH Řím Giancarlo Peris lehká atletika [8]
1964 ZOH Innsbruck Josef Rieder alpské lyžování [9]
1964 LOH Tokio Jošinori Sakai lehká atletika [10]
1968 ZOH Grenoble Alain Calmat krasobruslení [11]
1968 LOH Ciudad de México Norma Enriqueta Basilio de Sotelo lehká atletika [12]
1972 ZOH Sapporo Hideki Takada rychlobruslení [13]
1972 LOH Mnichov Günther Zahn lehká atletika [14]
1976 ZOH Innsbruck Christl Haas a
Josef Feistmantl		 alpské lyžování (Haas)
sáňkování (Feistmantl)		 [15]
1976 LOH Montréal Stéphane Préfontaine a
Sandra Henderson		 lehká atletika [16]
1980 ZOH Lake Placid Charles Gugino [17]
1980 LOH Moskva Sergej Bělov basketbal [18]
1984 ZOH Sarajevo Sanda Dubravčić krasobruslení [19]
1984 LOH Los Angeles Rafer Johnson lehká atletika [20]
1988 ZOH Calgary Robyn Perry krasobruslení [21]
1988 LOH Soul Chung Sun-man,
Sohn Mi-chung a
Kim Won-tak		 lehká atletika [22]
1992 ZOH Albertville Michel Platini a
François-Cyrille Grange		 fotbal (Platini)
alpské lyžování (Grange)		 [23]
1992 LOH Barcelona Antonio Rebollo lukostřelba [24]
1994 ZOH Lillehammer Haakon Magnus norský korunní princ [25]
1996 LOH Atlanta Muhammad Ali box [26]
1998 ZOH Nagano Midori Ito krasobruslení [27]
2000 LOH Sydney Cathy Freemanová lehká atletika [28]
2002 ZOH Salt Lake City hokejový olympijský tým 1980 lední hokej [29]
2004 LOH Athény Nikolaos Kaklamanakis jachting [30]
2006 ZOH Turín Stefania Belmondová běh na lyžích [31]
2008 LOH Peking Li Ning sportovní gymnastika [32]
2010 ZOH Vancouver Catriona LeMayová-Doanová
(závěrečný ceremoniál),
Steve Nash,
Nancy Greene a
Wayne Gretzky
(vnitřní ohniště)
Wayne Gretzky
(vnější ohniště)		 rychlobruslení (Le May Doan)
basketbal (Nash)
alpské lyžování (Greene)
lední hokej (Gretzky)		 [33][34][35]
2012 LOH Londýn Callum Airlie,
Jordan Duckitt,
Desiree Henry,
Katie Kirk,
Cameron MacRitchie,
Aidan Reynolds a
Adelle Tracey		 lehká atletika (Henry, Kirk, Reynolds, Tracey)
veslování (MacRitchie)
jachting (Airlie)		 [36][37]
2014 ZOH Soči Irina Rodninová a
Vladislav Treťjak		 krasobruslení (Rodninová)
lední hokej (Tretiak)		 [38]
2016 LOH Rio de Janeiro Vanderlei Cordeiro de Lima atletika
2018 ZOH Pchjongčchang Kim Ju-na krasobruslení
2020 LOH Tokio Naomi Ósakaová tenis

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku List of people who have lit the Olympic Cauldron na anglické Wikipedii.

  1. IOC 1936 Summer Olympics
  2. IOC 1948 Summer Olympics
  3. IOC 1952 Winter Olympics
  4. IOC 1952 Summer Olympics
  5. IOC 1956 Winter Olympics
  6. IOC 1956 Summer Olympics
  7. IOC 1960 Winter Olympics
  8. IOC 1960 Summer Olympics
  9. IOC 1964 Winter Olympics
  10. IOC 1964 Summer Olympics
  11. IOC 1968 Winter Olympics
  12. IOC 1968 Summer Olympics
  13. IOC 1972 Winter Olympics
  14. IOC 1972 Summer Olympics
  15. IOC 1976 Winter Olympics
  16. IOC 1976 Summer Olympics
  17. IOC 1980 Winter Olympics
  18. IOC 1980 Summer Olympics
  19. IOC 1984 Winter Olympics
  20. IOC 1984 Summer Olympics
  21. IOC 1988 Winter Olympics
  22. IOC 1988 Summer Olympics
  23. IOC 1992 Winter Olympics
  24. IOC 1992 Summer Olympics
  25. IOC 1994 Winter Olympics
  26. IOC 1996 Summer Olympics
  27. IOC 1998 Winter Olympics
  28. IOC 2000 Summer Olympics
  29. IOC 2002 Winter Olympics
  30. IOC 2004 Summer Olympics
  31. IOC 2006 Winter Olympics
  32. IOC 2008 Summer Olympics
  33. FRIESEN, Paul. Opening Ceremony timeline [online]. Toronto Sun, 13 February 2010 [cit. 2010-02-13]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-05-06.
  34. 2010 Winter Olympics opening ceremony. [s.l.]: NBC Sports, 2010-02-12. (anglicky)
  35. KINES, Lindsay. Closing ceremony pokes fun at the 2010 Games [online]. The Montreal Gazette, February 28, 2010 [cit. 2010-03-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2010-03-04.
  36. HOLTON, Kate; MAIDMENT, Neil. Seven teenagers light Games' cauldron. in.reuters.com. 28 July 2012. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-01-06. (anglicky)
  37. Cauldron moved into position in Olympic Stadium. www.bbc.co.uk. 30 July 2012. Dostupné online [cit. 20 February 2013]. (anglicky)
  38. Sochi Opening Ceremony: Rodnina, Tretyak light Olympic cauldron together. olympictalk.nbcsports.com. 7 February 2014. Dostupné online [cit. 7 February 2014]. (anglicky)

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.