Cefalù

Město leží na pobřeží Tyrhénského moře, 75 km východně od Palerma a 175 km západně od Messiny. Jižně od Cefalù se rozkládá pohoří Sicilských Apenin Madonie. Historické jádro města se nachází pod útesem La Rocca, 270 metrů vysoké výpencové skály s pevností.[2]

Nejstarší archeologické nálezy z území starého města pocházejí z pravěku. V době klasické řecké kultury patřilo k území říše Graecia magna, vyrostlo zde město zvané Kephaloidion, o němž podal svědectví k roku 396 př. n. l. řecký historik Diodóros Sicilský. Za římské vlády bylo město od roku 254 př. n. l. nazýváno Cephaloedium. Oba názvy znamenají hlavu a byly odvozeny od tvaru skály Rocca di Cefalù, na které nejstarší sídlo původně leželo. O město se bojovalo během punských válek. Bylo také pravidelně zmiňováno římskými geografy (Strabón, Plinius starší, Klaudios Ptolemaios).

Kolem roku 858 n. l. město dobyli Arabové, nazvali je Gafludi a připojili ke svému emirátu Sicílie. Roku 1063 se města zmocnili Normané. Za normanského krále Rogera II. bylo centrum města přesunuto k úpatí vápencové skály a ve 12. století nastal všeobecný rozkvět hospodářství, (zvl. rybářství), obchodu a kultury. Tehdy byla postavena katedrála a v ní umístěny dva sarkofágy z tehdy vzácného červenohnědého porfyru pro Rogera II. a jeho nástupce. Teprve císař Fridrich II. Štaufský dal kosti svého otce Jindřicha VI. i se sarkofágem přenést do katedrály v Palermu. Cefalù se ve 13. století stalo sídlem biskupství. Roku 1861 bylo Cefalù připojeno ke sjednocené Itálii.

Katedrála

Mozaika Kristus Vševládce

Historické staré město se nachází pod útesem La Rocca. Hlavní památkou ve městě je normanská katedrála založená v roce 1131 z podnětu Rogera II. Hlavní ulicí na starém městě je Corso Ruggero, které vede až ke katedrále. Ve městě se nachází řada dalších kostelů a paláců z období od 13. do 18. století. Na hoře La Rocca se pak nachází zbytky Dianina chrámu z 9. století před naším letopočtem a středověké opevnění La Rocca di Cefalù.[3]

• Il duomo – normanská katedrála, v interiéru jsou cenné mozaiky byzantských umělců z poloviny 12. století.
• další kostely:
  • Santa Maria dell'Odigitria (kostel P. Marie Hodegetríe) - původně byzantský, stavba ze 16. století, s ní spojený druhý chrám Archanděla Michaela; sídlo mariánského bratrstva
  • Santissima Annunziata (kostel Zvěstování Panny Marie) - kolem roku 1511, rozeta a reliéf Zvěstování na fasádě
  • Santo Stefano – raně barokní kostel Duší v očistci, s kryptou
• Biskupský palác a seminář – ze 13. - 15. století
• Paláce zdejší šlechty ze 13. - 17. století:
  • Palazzo Atenasio Martino – 15. století, fresky ze 16. století
  • Palazzo Maria – 13. století
  • Palazzo Piraino – renesanční ze 16. století
• Osterio Magno se středověkou věží – 14. století, archeologické nálezy v interiéru ze 12. - 13. století
• Základy Dianina chrámu – megalitická stavba na hoře Rocca, z 5. - 4. století př. n. l., tamže cisterna a pravěký dolmen
• Antické římské lázně
• Středověké opevnění La Rocca di Cefalù
• Museo Mandralisca (městské muzeum v paláci barona Mandraliscy)[4] - významné sbírky regionálního umění a archeologie severní Sicílie od antiky do 18. století, mj. antická řecká a arabská keramika, starožitnosti (nábytek, malba a sochy), k atrakcím patří renesanční portrét muže od Antonella da Messina (1465)