Seznam tramvajových linek v Praze

Vůz Tatra KT8D5.RN2P ve smyčce Petřiny v lednu 2010

Linka 1 vznikla 28. března 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Ok a která se postupně vyvinula změnami původní okružní linky Praha – Žižkov – Královské Vinohrady, tedy úplně první linky provozované pražskými Elektrickými podniky.[8]

• od 1908 trasa Prašná brána – (Panská) – Václavské náměstí (dnes Můstek) – Jindřišská (střed Václavského náměstí) – Mariánská – Zemské muzeum – Palackého třída – Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) – Orfeum – Máchova – Husova – Vršovice, Na kovárně (cca Čechovo náměstí)[9]
• od 1910 trasa Na Kovárně (Vršovické náměstí) – Komenského náměstí – Ruská třída – Husova třída – Máchova ulice – Orfeum – Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) – Havlíčkova třída – Museum – Bradovská ulice – Nádraží císaře Františka Josefa (Hlavní nádraží) – Bolzanova ulice – Státní nádraží (Masarykovo nádraží) – Dlážděná ulice – Prašná brána – Panská ulice – Václavské náměstí – Perlová ulice – Spálená ulice – Ulice Karolíny Světlé – Národní divadlo – Žofín – Riegrovo nábřeží – Podskalská třída – Odjezd parníků – Palackého náměstí – Trojická ulice – Plavecká ulice – Viadukt (Výtoň) – U Tunelu – Libušinka – Podolí – Dvorce[10][11][12]
• od června 1913 prodloužena z Vršovic, Na Kovárně do Vršovic, Třídy krále Jiřího[13]
• od 1914 trasa Pohořelec – Kanovnická – Loretánská – Královský Hrad – Chotkovy sady – Klárov – Čechův most – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Dlážděná – Bolzanova – Nádraží císaře Františka Josefa I. – Museum – Palackého třída – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí – Vršovice, Na kovárně – Vršovice, Třída krále Jiřího (Bohemians, dříve Oblouková)[11][12][14]
• od 1917 zkrácena – ... – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí – Vršovice, Na kovárně [15]
• 1924 trasa U Markéty – Loretánská ulice – Lumbeho zahrada (Brusnice) – Královský hrad – Klárov – Čechův most – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Masarykovo nádraží – Wilsonovo nádraží – Vinohradské náměstí (Náměstí Míru) – Čechovo náměstí[16]
• od srpna 1929 prodloužena z U Markéty na Vypich[13]
• 1938 trasa Vypich – Dlabačov – Loretánská ulice – Nový svět – Mariánské hradby – Královský hrad – Klárov – Čechův most – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Masarykovo nádraží – Wilsonovo nádraží – Museum – Náměstí Petra Osvoboditele – Vinohradské náměstí – Čechovo náměstí[17]
• od května 1938 změna trasy ... – Dlabačov – Pohořelec – Lumbeho zahrada – Královský hrad – ...[13]
• 1940 trasa Vypich / Vypich – Brandstätte / Pohořelec – Burg / Královský hrad – Chotek Anlagen / Chotkovy sady – Klarplatz / Klárov – Mendelbrücke / Mendelův most (Čechův most) – Altstädterring / Staroměstské náměstí – Pulverturm / Prašná brána – Hibernerbahnhof / Hybernské nádraží (Masarykovo nádraží) – Hauptbahnhof / Hlavní nádraží – Museum / Muzeum – König Peter Paltz / Náměstí Petra Osvoboditele – Reichplatz / Říšské náměstí (Náměstí Míru) – Bismarkstrasse / Bismarkova třída (Francouzská) – Tschechplatz / Náměstí Svatopluka Čecha [18]
• 1947 trasa Vypich – U Markéty – Tomkova – Drinopol – Na Marjánce – Na Královce – Malovanka – Pohořelec – Lumbeho zahrada (Brusnice) – Královský hrad – Chotkovy sady – Klárov – Smetanovo náměstí (Staroměstská) – Novotného lávka – Národní divadlo – Perštýn – Václavské náměstí – Prašná brána – Masarykovo nádraží – U Bulhara – Wilsonovo nádraží – Divadlo 5. května – Museum – Náměstí Petra Osvoboditele(I. P. Pavlova) – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – Vinohradslé náměstí (Náměstí Míru) – Čechovo náměstí – Třída krále Jiřího (Koh-i-noor)[19]
• od května 1948 změna trasy ... – Klárov – Čechův most – Staroměstské náměstí – Prašná brána – ...[13]
• od září 1952 změna trasy ... – Klárov – Náměstí Krasnoarmějců – Právnická fakulta – ...[13]
• od 1956 prodloužena na Kubánské náměstí'[12]
• 1957 trasa Bílá Hora – Vypich – Královka – Malovanka – Chotkovy sady – Klárov – Náměstí Krasnoarmějců (Staroměstská) – Právnická fakulta – Staroměstské náměstí – Prašná brána – Nádraží Střed – Bulhar – Hlavní nádraží – Museum – Náměstí I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Vršovické náměstí – Koh-i-noor – Východní náměstí (Kubánské náměstí) [20]
• 1959 trasa Bílá Hora – Pohořelec – Klárov – Čechův most – Staroměstské náměstí – Prašná brána – U Bulhara – Hlavní nádraží – Muzeum – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Čechovo náměstí[21]
• od 1960 v souvislosti se zrušením trati přes Staroměstské náměstí odkloněna přes Vozovnu Střešovice, Strossmayerovo náměstí a zastávku Dlouhá třída[12]
• od 1961 na Petřiny místo na Bílou Horu[12]
• 1961 trasa Petřiny – Sídliště Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Václava Kopeckého (Strossmayerovo náměstí) – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá – Náměstí Republiky – Prašná brána – Nádraží Střed – Bulhar – Hlavní nádraží (před Fantovou budovou) – Museum – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Makarenkova – Krymská – Ruská – Vršovická radnice – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – Náměstí Kubánské revoluce[22]
• od září 1967 vedena mezi Museem a Tylovým náměstím přes Škrétovu[13]
• od listopadu 1967 změna trasy ... – Kopeckého náměstí (Strossmayerovo náměstí) – Nádraží Těšnov – Nádraží Střed – Hlavní nádraží – ...[13]
• od prosince 1972 zkrácena na Čechovo náměstí[12], v oblasti Hlavního nádraží vedena novou trasou ulicí Opletalova, nikoliv již Vítězného února kolem Fantovy budovy [23]
• 1974 trasa Petřiny – Obchodní dům Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Štvanice – Sokolovská Florenc – Nádraží Střed – Náměstí M. Gorkého (Senovážné náměstí) – Bolzanova – Hlavní nádraží (v Opletalově ulici) – Muzeum – Škrétova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Makarenkova – Krymská – Ruská – Vršovická radnice – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Minská[24]
• od 13. srpna 1978 v nové trase Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstavitě) – Elektrárna Holešovice – Plynární – Osadní – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Malostranská – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Perštýn-Máj – Můstek – Václavské náměstí – Muzeum – Škrétova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Makarenkova – Krymská – Ruská – Vršovická radnice – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – Náměstí Kubánské revoluce[25][26]
• od 29. srpna 1978 linka zrušena[12]
• od února 1979 nová trasa Čechovo náměstí – Otakarova – Spořilov[12]
• od září 1980 zrušena[27][28]
• od 1985 nová trasa (přejmenovaná linka 31) Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Prašný most – Hradčanská – Letenské náměstí – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Pražská tržnice – Dělnická – Palmovka – Balabenka – Harfa – Hloubětín – Černý Most (Lehovec)[12]
• od 1986 zkrácena Petřiny – ... – Dělnická – Pod Palmovkou (provizorní smyčka)[12]
• od 1990 trasa Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Prašný most – Hradčanská – Letenské náměstí – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Pražská tržnice – Dělnická – Palmovka – Ohrada – Vápenka Hrdlořezy, Spojovací[12]
• 1998 trasa dtto[29]
• 1999 trasa dtto[30]
• 2003 trasa dtto [31]
• 2009 trasa Petřiny – Obchodní dům Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Prašný most (během dlouhodobé výluky Pražský hrad) – Hradčanská (během dlouhodobé výluky Královský letohrádek) – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Pražská tržnice – Tusarova / Dělnická – Maniny – Libeňský most – Palmovka – Krejcárek – Ohrada – Vápenka – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Spojovací[32][33]
• 2010 trasa dtto [34]; od 1. 10. je zastávka Prašný most dlouhodobě zrušena kvůli výstavbě severozápadní části městského okruhu
• od září 2012 trasa dtto [35]
• 2015 trasa Sídliště Petřiny – Petřiny (A) – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie (x) – Ořechovka (x) – Sibeliova (x) – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) (S) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) – Krejcárek (x) – Ohrada – Vozovna Žižkov – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Spojovací
• pravidelná trasa Sídliště Petřiny – Petřiny (A) – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie (x) – Ořechovka (x) – Sibeliova (x) – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) (S) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) – Krejcárek (x) – Ohrada – Vozovna Žižkov – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Spojovací
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě odkloněna ze zastávky Palmovka (B) přes zastávky Bulovka, Kobylisy (C) a Ládví (C) do zastávky Sídliště Ďáblice

V letech 1945–1974 byl na lince i noční provoz v trase Bílá Hora – Vršovice, v některých obdobích až do Zahradního Města; noční linka se lišila vedením v centru města, v některých obdobích jezdila [12]

Linka číslo 2 nedaleko své konečné ve smyčce Červený Vrch

Světelný zastávkový sloupek používaný od 30. do 70. let 20. století

Linka 2 vznikla v roce 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Sp (podle Spálené ulice) nebo Ž (podle Žižkova).[8]

• od 1908 trasa (provoz polookružní, neuzavřený okruh) Křižovnické náměstí – Nábřeží – Národní divadlo – Šlikův palác – Myslíkova – Česká technika – Štěpánská – Komenského náměstí – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí, Národní dům – Budečská – Vodárna – Měšťanský pivovar Vinohrady – Tržnice Vinohrady – Jungmannova, Olšany – U Bezovky – Vítkova – Proutkova – Trocnovská – U Bulhara – Nádraží státní dráhy – U Modré hvězdy – Celetná – Staroměstské náměstí – Mariánské náměstí – Křížovnické náměstí[9]
• 1910 trasa (není zřejmé, zda okruh začínal na Křižovnickém náměstí nebo u Národního divadla) Křižovnické náměstí – Betlémská ulice – Národní divadlo – Ulice Karolíny Světlé – Spálená ulice – Myslíkova ulice – Česká technika – U svatého Ignáce – Štěpánská ulice – Komenského náměstí (později Náměstí Petra Osvoboditele, dnes I. P. Pavlova) – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí (Náměstí Míru) – Národní dům – Budečská ulice – Chodská ulice – Vodárna – Měšťanský pivovar – Tržnice – U Flory – Nákvasova ulice – Vratislavova ulice – Lipanská ulice – Slavkovského ulice – Krásova ulice – Husinecká ulice (*) – Plynárna – Sadová silnice – Státní nádraží – Hlaváčkova ulice – Prašná brána – Celetná ulice – Týn – Staroměstské náměstí – Malé náměstí – Mariánské náměstí – Křižovnická ulice – Křižovnické náměstí[10]
• od roku 1912 neuzavřený okruh začínal u Národního divadla, později u Rudolfina, na opačném konci zkrácena k Prašné bráně[12]
• od července 1914 zkrácena do trasy Rudolfinum – ... – U Flory[13]
• od září 1914 změna trasy Klárov – Kaprova ulice – ... – U Flory
• od 1915 prodloužena na dnešní křižovatku Špejchar[12]
• od 1919 do 1920 opět zkrácena na Klárov[12]
• od dubna 1920 prodloužena z Flory na Olšanské hřbitovy[13]
• od 1924 polookružní trasa z Bubenče přes Floru zpět.[12]
• 1924 trasa (okružní) Flora – Bulhar – Josefské náměstí – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – Klárov – Rudolfinum (Staroměstská) – Národní divadlo – Spálená – Karlovo náměstí – Náměstí Míru – Flora[16]
• od srpna 1928 změna trasy ... – Klárov – Vítězná třída (Újezd) – Národní divadlo – ...[13]
• 1929 trasa (okružní) Bubeneč (Špejchar) – Chotkovy sady – Chotkova silnice – Klárov – Malostranské náměstí – Tyršův dům – Vítězná třída (Újezd) – Most – Národní divadlo – Na Perštýně – Myslíkova ulice – Česká technika (Karlovo náměstí) – Štěpánská ulice – Náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Mírové náměstí (Náměstí Míru) – Budečská – Vodárna – Perunova – Libická – U Flory – Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí) – Libušina – Sladkovského náměstí – Krásova ulice – Plynárna (Husinecká) – Hovorova? ulice (Bulhar) – Masarykovo nádraží – Prašná brána – Náměstí Republiky – Dlouhá třída – Štefánikův most (U Letenského tunelu) – Strossmayerovo náměstí – Kamenická ulice – Čechova třída – U Sparty – Bubeneč (Špejchar)[36]
• 1938 trasa (okružní) Vinohradské náměstí – Náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Karlovo náměstí – Spálená ulice – Národní divadlo – Most Legií – Malostranské náměstí – Klárov – Chotkovy sady – Letenské náměstí – Štefánikův most – Revoluční náměstí (Náměstí Republiky?) – Masarykovo nádraží – Pensijní ústav – Olšanské náměstí – U Flory – Korunní třída – Vinohradské náměstí[17]
• 1940 trasa (Ringlinie / okružní) Flora / Flora – Kronenstrasse / Korunní třída – Reichplatz / Říšské náměstí (Náměstí Míru) – König Peter Platz / Náměstí Petr Osvoboditele – Karlsplatz / Karlovo náměstí – Brenntegasse / Spálená ulice – Nationaltheater / Národní divadlo – Aujest / Újezd – Kleinseitnerring / Malostranské náměstí – Klarplatz / Klárov – Bubentsch / Bubeneč (Špejchar) – Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí – Janatschekbrücke / Janáčkův most (Štefánikův most) – Pulverturm / Prašná brána – Hibernerbahnhof / Hybernské nádraží (Masarykovo nádraží) – Pensionsanstalt / Pensijní ústav (Seifertova) – Flora / Flora [18]
• od listopadu 1940 změna trasy ... – Hybernské náměstí (náměstí Republiky) – Poříčí – Elektrické podniky – Strossmayerovo náměstí – ...[13]
• od září 1941 změna trasy ... – Špejchar – Vozovna Střešovice – Malovanka – Pohořelec – Lumbeho zahrada – Chotkovy sady – ...[13]
• od září 1942 změna trasy ... – Špejchar – Chotkovy sady – Klárov – ... – Hybernské náměstí – Dlouhá – Strossmayerovo náměstí – ...[13]
• 1947 trasa (okružní) Flora – Boleslavská – Perunova – Vinohradská vodárna – Budečská – Vinohradské náměstí – Karlovo náměstí – Národní divadlo – Malostranské náměstí – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Prašná brána – Masarykovo nádraží – Olšanské náměstí – Flora[19]
• 1957 trasa Flora – Orionka – Náměstí Míru – Tylovo náměstí – Náměstí I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – U Myslíků – Perštýn – Národní divadlo – Újezd – Klárov – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Nádraží Střed – Bulhar – Olšanské náměstí – Flora[20]
• od března 1961 nová trasa Bílá Hora – Klárov – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Olšanské hřbitovy[12]
• od srpna 1961 Vypich – Královský hrad – Klárov – Náměstí Rudoarmějců (Palachovo náměstí) – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Flora – Olšanské hřbitovy[22]
• od dubna 1965 prodloužena z Vypichu na Bílou Horu[13]
• od 1966 linka zrušena[12]
• od 1971 linka obnovena v trase Královka – Vápenka (po původní trase, avšak zkrácena na břevnovském konci a prodloužena na žižkovském)[12]
• 1972 trasa Vypich – Pražský hrad – Klárov – Náměstí Rudoarmějců (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Náměstí Míru – Flora – Olšanské hřbitovy – Vápenka[23]
• od února 1972 změna trasy ... – Malovanka – Vozovna Střešovice – Špejchar – Klárov – ...[13]
• 1974 trasa Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice – Špejchar – Klárov – Náměstí Krasnoarmějců – Národní divadlo – Perštýn – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Flora – Židovské hřbitovy (Želivského) – Ohrada – Vápenka – Spojovací[24]
• od 1975 prodloužena z Vápenky na Spojovací[12]
• od 13. srpna 1978 v nové trase Podbaba – Divoká Šárka[12]
• od 1978 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Cihelna – Nádraží Veleslavín – Vokovice – Červený Vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Leninova (Dejvická) – Lotyšská – hotel International (Podbaba)[25]
• od roku 1979 v trase Petřiny – Divoká Šárka[12]
• od 1980 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Cihelna – Nádraží Veleslavín – Vokovice – Červený Vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Leninova – Václavkova – Prašný most – Vozovna Střešovice – Sibeliova – Ořechovka – Baterie – Vojenská nemocnice – Větrník – Obchodní dům Petřiny – Petřiny[28]
• od 1985 trasa Vokovice – Leninova – Prašný most – Vozovna Střešovice – Petřiny
• od roku 1986 zkrácena na Červený Vrch (zdroj omylem uvádí Vypich[12]), od roku 1987 jezdí jen ve špičkách pracovních dnů, od roku 1991 v pracovní dny od 6 do 20 hodin[12]
• 1992 prodloužena na Divokou Šárku
• 1993 opět zkrácena na Červený Vrch
• 2009 trasa Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Dejvická – Vítězné náměstí – Prašný most – Vozovna Střešovice – Sibeliova – Ořechovka – Baterie – Vojenská nemocnice – Větrník – Obchodní dům Petřiny – Petřiny[32]
• od června 2013 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Horoměřická – Bořislavka – Thákurova – Hadovka – Dejvická – Vítězné náměstí – Prašný most – Vozovna Střešovice – Sibeliova – Ořechovka – Baterie – Vojenská nemocnice – Větrník – Obchodní dům Petřiny – Petřiny, v provozu pouze v pracovní dny do 20 hodin [37]
• od dubna 2015 je linka zrušena
• od srpna 2016 pravidelná trasa Sídliště Petřiny – Petřiny (A) – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie (x) – Ořechovka (x) – Sibeliova (x) – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Staroměstská (A) – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník (S) [38][39]

V letech 1961–1966 jezdila linka i v noci, a to v trase Bílá Hora – Rudolfinum – Flora – Nádraží Hostivař.[12] V letech 1978–1980 jezdila noční linka 2 v trase Divoká Šárka – Nádraží Braník.[12]

Tramvaj Tatra T3M.2-DVC na lince 3 u Václavského náměstí v roce 2008

Zadní orientace linky 3 ve smyčce Starý Hloubětín v pozadí s NAD X-3 při výluce trati na Lehovec v dubnu 2010

Linka 3 vznikla 11. března 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Ob (podle Královské obory).[8]

• od 1908 trasa Královská obora – II. restaurace – Výstaviště (současná konečná) – Rudolfova – Belcrediho (Strossmayerovo náměstí) – Jateční ulice – Lanová dráha (U Letenského tunelu) – Dlouhá třída – Josefské náměstí (Náměstí Republiky) – Prašná brána – Panská – Václavské náměstí, U Špinků (Můstek) – Jindřišská (střed Václavského náměstí) – Marianská ulice – Zemské museum (Muzeum) – Táborská – (trasa Mezibranská – Anglická – Bělehradská v dnešních názvech) – Havlíčkova (Bělehradská) – Tylovo náměstí – Vávrova – Erbenova – Nuselské schody[9]
• 1910 trasa Královská obora – II. restaurace – Výstava – Rudolfova třída (Veletržní) – Heřmanova ulice – Belcrediho třída (Strossmayerovo náměstí) – Vltavská ulice – Lanová dráha (U Letenského tunelu) – Eliščina třída – Dlouhá třída – Josefské náměstí (Náměstí Republiky) – Prašná brána – Panská ulice – Na Můstku – Jindřišská ulice (střed Václavského náměstí) – Mariánská ulice – Museum – Sokolská ulice – Táborská ulice – Palackého třída – Tylovo náměstí – Vávrova ulice – Erbenova ulice – Wenzigova ulice – Pod Karlovem – Vinohradské nádraží [10]
• prodloužena od Vinohradského nádraží do Nuslí[12]
• 1914 trasa beze změny[14]
• od roku 1917 místo do Královské obory jede od Výstaviště k Elektrárně Holešovice (v letní sezóně však byla příležitostně odkláněna do Obory)[12]
• Postupně prodloužena do Michle a Spořilova (1929)[12]
• 1924 trasa Michle – Vinohradské nádraží (Nuselské schody) – Tylovo náměstí – Museum – Václavské náměstí – Prašná Brána – Revoluční třída (Dlouhá) – Bělského třída (Dukelských hrdinů) – Elektrárna[16]
• 1929 trasa Spořilov – Tylovo náměstí – Muzeum – Můstek – Náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Centrála (Elektrárna)[36]
• od 1933 odkloněna z Náměstí Bratří Synků k vozovně Pankrác[12]
• od 1936 prodloužena od Elektrárny do Kobylis[12]
• 1938 trasa Libeň, Nemocnice Bulovka (Pod Bulovkou, U Vltavy na nábřeží) – Trojský most (později Pelc-Tyrolka) – U Královské obory – Bělského (Veletržní) – Štefánikův most – Prašná brána – Na Příkopě – Václavské náměstí – Náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Bělehradská třída – Riegrovo náměstí – Palackého třída – Pankrác, Vozovna[17]
• od 1939 prodloužena ke kobyliské vozovně[12]
• 1940 trasa Wagenhall / Vozovna Kobylisy – Erziehnungsanstalt / Vychovatelna – Trojabrücke / Trojský most – Ausstellung / Výstaviště – Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí – Janatschekbrücke / Janáčkův most – Pulverturm / Prašná brána – Graben / Příkopy – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Tylplatz / Tylovo náměstí – Bahnhof Weiberge / Vinohradské nádraží (Nuselské schody) – Wienerstraße / Vídeňská třída – Pankratz / Pankrác, Za Vozovnou [18]
• 1947 trasa Vozovna Kobylisy – Veltěžská – Střelnice – Čimická – Okrouhlická – Vychovatelna – Rokoska – Kuchyňka – Pelc-Tyrolka – Trojský most – Výstava – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Pod Karlovem – Pankrác, Náměstí Hrdinů – Na Veselí[19]
• od 1952 prodloužena na Budějovické náměstí[12]
• 1957 trasa Vozovna Kobylisy – Vychovatelna – Pelc Tyrolka – Plynární – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Plánovací úřad (Nábřeží Kapitána Jaroše) – Náměstí Republiky – Prašná brána – Můstek – Václavské náměstí – Muzeum – Tylovo náměstí – Otakarova – Vladimírova – Budějovická [20]
• 1959 trasa (dtto jako 1957) [21]
• od 1960 prodloužena na Kačerov[12]
• 1961 trasa Vozovna Kobylisy – Vychovatelna – Pelc-Tyrolka – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Tylovo náměstí – Pod Karlovem – Pankrác, Náměstí Hrdinů – Kačerov[22]
• od 1970 zkrácena na Budějovické náměstí[12]
• od 1972 zkrácena na Výstaviště[12]
• 1972 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – Tylovo náměstí – Pod Karlovem – Pankrác, Náměstí Hrdinů – Budějovické náměstí[23]
• od 1973 prodloužena na Pelc-Tyrolku[12]
• od května 1974 nová trasa Florenc – Náměstí Lidových milicí, na Florenci se otáčela objezdem kolem Bílé labutě a ulicí Na Florenci.[12]
• 1974 trasa Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Náměstí Lidových milicí[24]
• v 70. letech se ukončení v Hloubětíně měnilo, linka končila i ve Starém Hloubětíně nebo na Harfě[12]
• od listopadu 1977 – linka zrušena[12]
• od srpna 1978 linka zřízena v trase Nový Hloubětín – Národní divadlo – Nádraží Braník[12]
• od 1978 trasa Nový Hloubětín – Školka – ČKD Trakce – Vysočany – Náměstí Lidových milicí (náměstí OSN) – Vysočanská radnice – Nádraží Vysočany – Kulturní dům Vysočany – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská – Bílá labuť – Náměstí Republiky – Můstek – Perštýn-Máj – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Podolí – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Modřanská – Nádraží Braník[26]
• 1980 dtto[28]
• od 1980 odkloněna přes Palmovku a Holešovice[12]
• od 1985 trasa Nový Hloubětín – Náměstí Lidových milicí (náměstí OSN) – Balabenka – Palmovka – Sokolovská – Nádraží střed – Jindřišská – Karlovo náměstí – Moráň – Palckého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník
• od 1985 prodloužena na Černý Most (Lehovec)[12]
• od 1987 jezdila přes Karlín Sokolovskou ulicí[12]
• od 1990 opět přes Holešovice[12]
• od 1991 zkrácena do (Starého) Hloubětína, v roce 1992 opět prodloužena na Černý Most (Lehovec)[12]
• od 1995 prodloužena po nové trati na Sídliště Modřany[12]
• 1995 trasa Lehovec – Hloubětín – Harfa (Nádraží Libeň) – Balabenka – Palmovka – Dělnická – Vltavská – Těšnov – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník – Nádraží Modřany – Sídliště Modřany[40]
• 2009 trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Nademlejnská – U Elektry – Podkovářská – Nádraží Libeň – Sazka arena – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Libeňský most – Maniny – Dělnická / Tusarova – Pražská tržnice – Vltavská – Těšnov – Bílá labuť – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta – Nádraží Braník – Černý kůň – Belárie – Modřanská škola – Nádraží Modřany – Čechova čtvrť – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského [32] Od 1. září 2010 byl zrušen jeden ze dvou párů zastávek Vltavská, v ose mostu [41][42]
• od září 2012 trasa Březiněveská (Z) – Kobylisy (C) – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Stejskalova – Divadlo pod Palmovkou (T) – Palmovka (B) – Invalidovna (B) – Urxova – Křižíkova (B) – Karlínské náměstí – Florenc (B) (C) – Bílá labuť – Masarykovo nádraží (B) (S) – Jindřišská – Václavské náměstí (A) (B) – Vodičkova – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník (S) – Černý kůň (x) – Belárie (x) – Modřanská škola (x) – Nádraží Modřany (S) – Čechova čtvrť (x) – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka (x) – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského (Z), nově páteřní linka s polovičními intervaly, v úseku Nádraží Braník – Levského v provozu pouze každý druhý spoj, spoje v trase Kobylisy – Nádraží Braník obsluhovány sólo vozy [35]
• od června 2013 na všechny spoje nasazeny dvouvozové soupravy kromě víkendů, v úseku Nádraží Braník – Sídliště Modřany/Levského (Z) v provozu pouze ve špičkách pracovních dnů každý druhý spoj [37]
• od září 2016 všechny spoje jako dvouvozové, v trase Kobylisy – Nádraží Braník, úsek Nádraží Braník – Sídliště Modřany/Levského (Z) jen ve špičkách pracovní dne
• od září 2018 zastávka Stejskalova přejmenována na Libeňský zámek [43]
• pravidelná trasa Březiněveská (Z) – Kobylisy (C) – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Libeňský zámek – Divadlo pod Palmovkou (T) – Palmovka (B) – Invalidovna (B) – Urxova – Křižíkova (B) – Karlínské náměstí – Florenc (B) (C) – Bílá labuť – Masarykovo nádraží (B) (S) – Jindřišská – Václavské náměstí (A) (B) – Vodičkova – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník (S) – Černý kůň (x) – Belárie (x) – Modřanská škola (x) – Nádraží Modřany (S) – Čechova čtvrť (x) – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka (x) – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského (Z), úsek Nádraží Braník – Sídliště Modřany/Levského (Z) jen ve špičkách pracovní dne

V letech 1980–1985 jezdila linka i v nočním provozu v trase téměř shodné s denní linkou.[12]

Historické čelní označení linky 4

Muzeální tramvaj Tatra T2 ustrojená pro někdejší linku 4

Linka 4 vznikla 19. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou Vyš (podle konečné Vyšehrad).[8]

• od 1908 trasa Národní divadlo – Šlikův palác – Myslíkova (Spálená před soudem) – Česká technika (Karlovo náměstí) – Moráň – Trojická – Plavecká – Královský Vyšehrad[9]
• v roce 1909 prodloužena ze Spálené k Národnímu divadlu[12]
• 1910 prodloužena do Fričovy ulice[12]
• 1910 trasa Národní divadlo – Ulice Karolíny Světlé – Spálená ulice – Myslíkova ulice – Česká technika (Karlovo náměstí) – Na Moráni – Trojická ulice – Plavecká ulice – Královská Vyšehrad – Vyšehradské nádraží – Přemyslova ulice – Jaromírova ulice – Nezamyslova ulice – Svatoplukova ulice – Fričova ulice (Divadlo Na Fidlovačce)[10]
• 1912 prodloužena od Národního divadla po trase Křížovnická – Staroměstské náměstí – Čechův most – dnešní Strossmayerovo náměstí – Výstaviště.[12]
• 1914 trasa beze změny[14]
• 1917 ze Strossmayerova náměstí odkloněna na Letnou ke Korunovační třídě[12]
• 1924 trasa Letná, Čechova třída – Strossmayerovo náměstí – Bělského třída – Čechův most – Staroměstské náměstí – Nová radnice (Mariánské náměstí) – Masarykovo nábřeží – Národní divadlo – Karlovo náměstí – Vyšehrad – Nusle, Fričova ulice[16]
• 1926 prodloužena z Nuslí přes Soběslavovu na Čechovo náměstí[12]
• 1929 trasa Sparta – Strossmayerovo náměstí – Národní divadlo – Karlov náměstí – Tylovo divadlo – Čechovo náměstí[36]
• od 1930 odkloněna na Pankrác[12]
• od 1932 prodloužena na Vychovatelnu[12]
• od 1932 rozdělena do tří větví, část do Braníka, část na Pankrác a část na Čechovo náměstí[12]
• od 1936 sjednocena do trasy Vychovatelna – Průběžná[12]
• od podzimu 1936 prodloužena do Zahradního Města[12]
• 1938 trasa Libeň, Vychovatelna – Fügnerova – Primátorská třída – Libeňský most – Jatky – Bělského třída (Nábřaží Kapitána Jaroše) – Štefánikův most – Prašná brána – Na Příkopě – Národní divadlo – Palackého náměstí – Rašínovo nábřeží – Vyšehradské nádraží – Tylovo divadlo (Divadlo Na Fidlovačce) – Třída krále Jiřího (Koh-i-noor) – Eden – Průběžná – Zahradní Město – Záběhlice[17]
• 1940 trasa Bulovka / Bulovka – Lieben, Unterbahnhof / Libeň, Dolní nádraží – Schlachthof / Jatky – Hlávka-brücke / Hlávkův most – Janatschek brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) – Pulverturm / Prašná brána – Am Brückel / Můstek – Nationaltheater / Národní divadlo – Moldaulände / Vltavské nábřeží – Eisenbahnbrücke / Železniční most – Pschemislplatz / Přemyslovo náměstí – Bahnhof Werschowitz-Nusl / Nádraží Vršovice-Nusle – König Georg strasse / třída krále Jiřího – Gartenstadt / Zahradní město [18]
• 1942 zkrácena do trasy Zahradní Město – Národní divadlo[12]
• 1947 trasa Národní divadlo – Perštýn – Myslíkova – Jiráskův most – Palackého náměstí – Železniční most – Nádraží Vyšehrad – Přemyslovo náměstí – Svatoplukova – Tylovo divadlo – Soběslavova – Nádraží Vršovice – Krokova – Třída krále Jiřího (Koh-i-noor) – Eden – Zahrádky – Předpolí – Průběžná – Petrovická – Nákladové nádraží Strašnice – Dubečská – Na Skalce – Zahradní Město[19]
• od roku 1951 v nové trase Národní divadlo – Újezd – Lihovar, na lince testovány nové vozy Tatra T1[12]
• od roku 1955 prodloužena do Hostivaře (Náměstí Josefa Marata)[12]
• 1957 trasa Hostivař – Nádraží Strašnice – Průběžná – Východní náměstí (Kubánské náměstí) – Koh-i-noor – Vršovické nádraží – Otakarova – Nádraží Vyšehrad – Výtoň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Knížecí – Nádraží Smíchov – Zlíchov, Lihovar [20]
• 1959 trasa Hlubočepy – Anděl – Jiráskovo náměstí – Výtoň – Otakarova – Zahradní město – Hostivař[21], jiný zdroj předpokládá stále ukončení u Lihovaru[12]
• od 1961 trasa Zlíchov, Lihovar – Autobusové nádraží Smíchov – Nádraží Smíchov – Plzeňka – Knížecí – Anděl – Zborovská – Palackého náměstí – Výtoň – Vyšehrad – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – Náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Petrovická – Nádraží Strašnice – Skalka – Zahradní Město – Záveská – Na Groši – Hostivař, náměstí Josefa Marata[22]
• od 1970 prodloužení od Lihovaru do Hlubočep[12]
• 1972 trasa Hlubočepy – Zlíchov, Lihovar – Autobusové nádraží Smíchov) – a dále do Hostivaře[23]
• 1974 trasa Zlíchov, Lihovar – Autobusové nádraží Smíchov – a dále do Hostivaře[24]
• od srpna 1978 linka zrušena[12]
• od listopadu 1978 obnovena v trase Nádraží Strašnice – Lihovar[12]
• od 1978 trasa Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – Autobusové nádraží Smíchov – Nádraží Smíchov – Plzeňka – Knížecí – Anděl – Zborovská – Palackého náměstí – Výtoň – Vyšehrad – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – Náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Strašnice, Radošovická[26]
• od 1979 odkloněna na Kotlářku[12]
• 1980 trasa Košíře, Kotlářka – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl – Zborovská – Palackého náměstí – Moráň – Štěpánská – I. P. Pavlova – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – Náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Strašnice, Radošovická[28]
• od 1985 trasa Košíře, Kotlářka – Anděl – Palackého náměstí – Moráň – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Strašnice, Radošovická
• od 1985 zkrácena na Kubánské náměstí[12]
• od 1988 trasa Sídliště Řepy – Motol – Kotlářka – Anděl – Palackého náměstí – Moráň – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Náměstí Kubánské revoluce[12]
• 1998 trasa Košíře, Kotlářka – Anděl – Palackého náměstí – Moráň – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Čechovo náměstí (jen v pracovní dny) [29]
• 2002 rozšířen provoz linky na celodenní a celotýdenní, kromě nedělí dopoledne
• 2008 trasa (Sídliště Řepy – Blatiny – Slánská – Hlušičkova – Krematorium Motol – Motol – Vozovna Motol – Hotel Golf – Poštovka – jen ranní špička – ) Kotlářka – Anděl – Palackého náměstí – Moráň – I. P. Pavlova – Náměstí Míru – Čechovo náměstí[44]
• od 2009 trasa Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Ruská – Krymská (Z) – Jana Masaryka – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Na Knížecí – Plzeňka – Smíchovské nádraží (– jen ranní špička – ČSAD Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov) [32]
• od září 2012 trasa Kubánské náměstí – Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Palackého náměstí – Anděl – Kotlářka [35]
• od června 2013 v provozu pouze v přepravních špičkách pracovních dní, cca od 6 do 9 h ráno a od 15 do 19 h odpoledne [37]
• od srpna 2016 trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov (x) – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí [38]
• od listopadu 2020 zrušena zastávka ČSAD Smíchov [45]
• od dubna 2022 došlo k přejmenování zastávky Slavia na Slavia - Nádraží Eden
• pravidelná trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Slavia - Nádraží Eden (S) – Kubánské náměstí, v provozu pouze v přepravních špičkách pracovních dní, cca od 6 do 9 h ráno a od 15 do 19 h odpoledne [46]

Linka 5 vznikla 24. října 1907 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou K (podle Karlína). Byla historicky úplně první očíslovanou tramvajovou linkou v Praze.[8]

• od 1908 trasa Karlín, Poděbradova (cca Urxova) – Karlova – Jungmannovy sady (Karlínské náměstí) – Vítkova – Severozápadní nádraží (později Denisovo, později Těšnov, později zbourané) – Havlíčkova – Josefské náměstí (náměstí Republiky) – Prašná brána – Panská – Můstek – Perlová – Spálená – Mikulandská – Národní divadlo – Chotkova (Újezd) – pod Petřínem (u lanovky?) – Harantova (severně od Helichovy) – Malostranské náměstí[9]
• 1910 trasa Vysočany – U Ruského dvora – U Burešů – Lihovar – Balabenka – Kloboučnická – Hejdukova ulice – Palmovka – Štrasburg – Rustonka – Invalidovna – Riegrova třída – Poděbradova ulice – Karlova ulice – Jungmannovy sady (Karlínské náměstí) – Vítkova ulice – Viadukt – Na Poříčí – Havlíčkova ulice – Josefské náměstí (náměstí Republiky) – Prašná brána – Panská ulice – Václavské náměstí – Perlová ulice – Spálená ulice – Ulice Karolíny Světlé – Národní divadlo – Střelecký ostrov – Ferdinandovo nábřeží – Chotkova ulice (Újezd) – Petřín (u lanovky) – Harantova ulice – Prokopská ulice – Malostranské náměstí – Letenská ulice (Z) – Valdštýnské náměstí (T) – Klárov – Pod Bruskou – Jelení příkop – Chotkovy sady – Písecká brána – Kadetní škola – Královský hrad[10]
• od 1912 trasa prodloužena ... – Královský Hrad – Pohořelec [12]
• od 1914 trasa Kolbenova továrna – Balabenka – Palmovka – Invalidovna – Na Poříčí – Prašná brána – Národní divadlo – Chotkova ulice (Újezd) – Malostranské náměstí – Klárov[14]
• od 1923 trasa Vysočany, Kolbenova továrna – Palmovka – Karlín – náměstí Republiky – Národní třída – Újezd – Smíchov, Západní Nádraží [12][16]
• od 1927 trasa Vysočany, Kolbenova továrna – Palmovka – Karlín – náměstí Republiky – Národní Divadlo – Újezd – Anděl – Hlubočepy [12][36]
• 1938 trasa Hloubětín (dnes Starý Hloubětín) – Palmovka – dále dtto [17]
• 1940 trasa Tiefenbach / Hloubětín – Oberer Bahnhof-Palmhof / Libeň, Horní nádraží – Königsstrasse / Královská třída – Deutschherrenstrasse / Poříč – Pulverturn / Prašná brána – Am Brückel / Na Můstku – Nationaltheater / Národní divadlo – Aujest / Újezd – Arbesplatz / Arbesovo náměstí – Bahnhof Smichov / nádraží Smíchov – Kohlfelden / Hlubočepy [18]
• 1947 trasa Hloubětín – Na Harfě – Balabenka – Městské museum – náměstí Republiky – Můstek – Národní divadlo – Újezd – U Anděla – Zlíchov, Lihovar – Hlubočepy[19]
• 1957 trasa beze změny[20]
• 1959 trasa beze změny[21]
• 1961 trasa beze změny[22]
• 1972 trasa počátek beze změny, dále – U Anděla – Zlíchov, Lihovar[23]
• 1974 trasa počátek beze změny, dále – U Anděla – Zlíchov, Lihovar – Hlubočepy[24]
• od 1978 trasa Černý most (nyní Lehovec) – Slévačská – Havana – Kbelská – Tesla Hloubětín – U Elektry – Spalovna – Harfa – Mostárna – Lokomotivka – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská (Florenc) – Bílá Labuť – náměstí Republiky – Můstek – Perštýn-Máj – Národní divadlo – Újezd – náměstí Sovětských tankistů – Anděl – Plzeňka – Nádraží Smíchov – Autobusové Nádraží Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy[26]
• od 1980 trasa beze změny[28]
• od 1985 trasa Černý Most – Harfa – Balabenka – Palmovka – Sokolovská – náměstí Republiky – Nábřeží Kapitána Jaroše – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Nádraží Holešovice – Ke stírce – vozovna Kobylisy
• od 1990 trasa Hloubětín – Harfa – Balabenka – Palmovka – Ohrada – Olšanská – Hlavní nádraží – náměstí Republiky – Nábřeží Kapitána Jaroše – Výstaviště – Nádraží Holešovice – Ke stírce – vozovna Kobylisy
• od 1998 trasa vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Olšanské náměstí – Olšanské hřbitovy[29][47]
• od 2003 trasa Výstaviště – Nádraží Holešovice – Dělnická – Strossmayerovo náměstí – náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Olšanské náměstí – Olšanské hřbitovy [31]
• 2009 trasa Olšanské hřbitovy – Flora – Olšanské náměstí – Lipanská – Husinecká – Hlavní nádraží – Masarykovo nádraží – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická – U Průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice – Výstaviště[32]
• od září 2012 trasa Černokostelecká – Želivského – Olšanské hřbitovy – Hlavní nádraží – Masarykovo nádraží – náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – dále jen ve špičce – Hradčanská – Dejvická – Bořislavka – Vokovice – Divoká Šárka[35]
• od června 2013 trasa Ústřední dílny DP – Černokostelecká – Želivského – Olšanské hřbitovy – Hlavní nádraží – Masarykovo nádraží – náměstí Republiky – Malostranská – Hradčanská – Vítězné náměstí – Nádraží Podbaba [37]
• od října 2015 trasa Ústřední dílny DP – ... – Vítězné náměstí – Nádraží Veleslavín – Divoká Šárka
• od srpna 2016 trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov (x) – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Jiráskovo náměstí – Myslíkova – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) (S) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy – Želivského (A) – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Vinice (T) – Solidarita – Zborov-Strašnické divadlo – Nové Strašnice – Černokostelecká – Depo Hostivař (A) (x) – Malešická továrna (x) – Na Homoli (x) – Ústřední dílny Dopravního podniku [38]
• od září 2020 trasa Sídliště Barrandov – ... – Krematorium Strašnice – Vinice – Solidarita – ... – Ústřední dílny Dopravního podniku [48]
• od listopadu 2020 zrušena zastávka ČSAD Smíchov [45]
• od června 2021 trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Jiráskovo náměstí – Myslíkova – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) (S) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Ohrada – Vozovna Žižkov [49]
• od 2. prosince 2021 došlo k přejmenování zastávka Husinecká na Viktoria Žižkov [50]
• od dubna 2022 pravidelná trasa Holyně – Náměstí Olgy Scheinpflugové – Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Jiráskovo náměstí – Myslíkova – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) (S) – Viktoria Žižkov – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Ohrada – Vozovna Žižkov [51]

Linka 6 vznikla v roce 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou T (podle Těšnova).[8]

• od 1908 trasa Nádraží Smíchov – Myslíkova – Holešovice, Bělského třída (dnes Dukelských hrdinů)[9]
• 1910 zastávky Královská obora – II. restaurace – Výstava – Bělského třída (Veletržní) – Rudolfova třída (Nádraží Bubny?) – Heřmanova ulice – Vltavská ulice – Štvanice – Severozápadní Nádraží (bývalé Nádraží Těšnov) – Na Poříčí – Havlíčkova ulice – Dlážděná ulice – U svatého Jindřicha – Václavské náměstí – Dívčí škola – Vladislavova ulice – Myslíkova ulice – Křemencova ulice – Riegrovo nábřeží – Podskalská třída (Jiráskovo nám?) – Odjezd parníků – Palackého náměstí – Přemyslova třída – Plzeňská třída (Anděl) – Vltavská ulice (Knížecí) – Pivovar – U Jelena – Západní Nádraží (bývalé starší Nádraží Smíchov, dnes cca Plzeňka) – Lumírova ulice – Slavojova ulice – Královská louka – Červená zahrada (ČSAD Smíchov?) [10]
• 1914 trasa Bělského třída (Veletržní) – ??? – Anděl – Západní Nádraží[14]
• 1924 trasa Holešovice,Královská obora – Výstava (Veletržní) – Bubenská – Denisovo Nádraží – Masarykovo Nádraží – Myslíkova – Palackého náměstí – Anděl – Smíchov, Západní Nádraží[16]
• 1926 trasa Santoška – Anděl – Jiráskovo náměstí – Ječná – Muzeum – Wilsonovo Nádraží – Masarykovo Nádraží – Holešovice, Bělského třída (Veletržní x Dukelských hrdinů) [52]
• 1927 trasa Smíchovské Nádraží – Anděl – dále beze změny [52]
• 1932 až 1.12.1938 trasa Santoška – Anděl – dále beze změny
• 1940 trasa Baumgarten / Stromovka – Ausstellung / Výstaviště – Bubenská třída – Hlávkabrücke / Hlávkův most – Moldaubahnhof / Vltavské Nádraží (bývalé Nádraží Těšnov) – Deutschherrenstrasse / Poříč – Hibernerbahnhof / Hyberské Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Hauptbahnhof / Hlavní Nádraží – Museum / Museum – König Peter Platz / náměstí Petra Osvoboditele – Tschechisches Kinder spital / Česká dětská nemocnice [18]
• 1942 trasa Karlov – Mezibranskou ulicí – Museum – Hlavní Nádraží – Hybernské Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Florenc – Nádraží Bubny – Výstaviště [52]
• 1947 zastávky Výstava – Veletržní palác – Nádraží Bubny – Elektrické podniky – Štvanice – Denisovo Nádraží – Na Poříčí – Masarykovo Nádraží – Bolzanova – Wilsonovo Nádraží – Divadlo 5. května – Museum – náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Fügnerovo náměstí – Dětská nemocnice Karlov[19]
• od 1948 ... Denisovo Nádraží – ulicí Na Poříčí – Masarykovo Nádraží ...[53]
• 1959 stejná trasa[21]
• 1963 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní palác – Nádraží Bubny – Dopravní podnik – Nádraží Těšnov – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží – Museum – I. P. Pavlova – Dětská nemocnice Karlov (stejná trasa, změny názvů zastávek)[54]
• od 1966 linka zrušena [52]
• od 1971 trasa Spojovací – Ohrada – Tachovské náměstí – Hybernská – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov – Hlubočepy [52]
• od 1972 trasa zkrácena Vápenka – Ohrada – .... – Anděl – Smíchovské Nádraží – Hlubočepy[23]
• od 1973 trasa Vápenka – Anděl – Radlice [52]
• od 1974 trasa Radlice – Anděl – Moráň – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – náměstí Míru – Ruská – Vršovice, náměstí Kubánské revoluce[24]
• od 1978 trasa Radlice – Anděl – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Jiřího z Poděbrad – Olšanské hřbitovy[26]
• od 1980 linka zrušena[28]
• od 1985 trasa Radošovická – Otakarova – I. P. Pavlova – Moráň – Anděl – Radlice, Laurová [52]
• od 1986 trasa Radošovická – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Radlice, Laurová [52]
• od 1990 trasa Radošovická – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Kotlářka [52]
• od 1990 trasa Oblouková – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Ženské domovy [52]
• od 1998 trasa Kubánské náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Smíchovské Nádraží[29]
• od 2003 trasa Kubánské náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Laurová[31]
• od 2008 trasa Kubánské náměstí – Otakarova – I. P. Pavlova – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Kotlářka [44][52]
• od 2009 trasa Kotlářka – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – Bruselská – Pod Karlovem (T) – Nuselské schody – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí[32]
• od září 2012 trasa jen ve špičce ráno Sídliště Barrandov – dále vždy Nádraží Smíchov – Anděl – Újezd – Národní divadlo – Karlovo náměstí – Albertov – Náměstí bratří Synků – Spořilov [35]
• od srpna 2016 trasa Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice (S) – Otakarova – Nuselské schody – Pod Karlovem – Bruselská – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Náměstí Republiky (B) – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště Holešovice – Nádraží Holešovice (C) (S) – Ortenovo náměstí – U Průhonu (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) [38]
• od 28. srpna 2021 došlo k přejmenování zastávky Výstaviště Holešovice na jen Výstaviště [55]
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě prodloužena do zastávky Vysočanská (B)
• od dubna 2022 došlo k přejmenování zastávky Slavia na Slavia - Nádraží Eden
• pravidelná trasa Kubánské náměstí – Slavia - Nádraží Eden (S) – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice (S) – Otakarova – Nuselské schody – Pod Karlovem – Bruselská – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Náměstí Republiky (B) – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště – Nádraží Holešovice (C) (S) – Ortenovo náměstí – U Průhonu (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B)

Někdejší označení linky 7 (popisná tabulka s rokem označuje rok výroby vozu)

Tabule na vlečném voze linky 7

Linka číslo 7 vedle cvičné jízdy krátce po otevření tramvajové trati do Radlic

Linka 7 vznikla 10. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou J (podle holešovických Jatek, dnešní Pražské tržnice).[8]

• od 1908 trasa Královská obora – Elektrárna – Jatky – Pod Letnou – Staroměstské náměstí[9]
• 1910 trasa Královská obora – Bubenská třída – Nádražní ulice – Elektrárna – Na Zátorách – Jablonského ulice – Plynárna – Osadní ulice – Uranie – Štítného ulice – Měšťanský pivovar – Dělnická ulice – Jateční ulice – Přívoz – Jatky – Viadukt státní dráhy – Vltavská ulice – Bělského třída (Nábřeží Kapitána Jaroše) – Lanová dráha (u Letenského tunelu) – Pod Letnou (Čechův most) – Dvořákovo nábřeží – Bílkova ulice – Merkur – Staroměstské náměstí[10]
• od 1913 trasa Českomoravská – Balabenka
• od 1914 trasa Flora – Husinecká – Prašná brána – Na Můstku – Národní divadlo – Podolí, Dvorce[14]
• od 1922 trasa Flora – Husinecká – Prašná brána – Na Můstku – Národní divadlo – Podolí, Dvorce – Cementárna
• od 1923 trasa Klárov – Národní divadlo – Na Můstku – Prašná brána – Husinecká – Flora
• od 1924 trasa Klárov – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí)[16]
• od 1925 trasa U Markéty – Pohořelec – Kanovnická – Lumbeho zahrada Bruska – Královský hrad – Klárov – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí)
• od 1927 trasa Dlabačov – Pohořelec / Hládkov – Jelení – Lumbeho zahrada (Bruska) – Královský hrad – Klárov – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí)
• od 1928 trasa Podbabská silnice – Na růžku (Vítězné náměstí) – Nádraží Dejvice – Klárov – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Radešínovo náměstí (Olšanské náměstí)
• od 1936 trasa Podbabská silnice – Na růžku (Vítězné náměstí) – Nádraží Dejvice – Klárov – Újezd – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov
• 1940 trasa Platz der Wehrmacht / Podbaba, náměstí Branné moci – Staubrücke / Prašný most – Bubentsch / Bubeneč (Špejchar) – Klarplatz / Klárov – Kleinseiter ring / Malostranské náměstí – Aujest / Újezd – Nationaltheater / Národní divadlo – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Hauptbahnhof / Hlavní Nádraží – Pensionsanstalt / Penzijní ústav (Seifertova) – Gütterbahnhof / Nákladové nádraží [18]
• 1947 trasa (jen změna názvů) Podbaba – Teslova – Bučkova – náměstí Vítězství – třída Starodružníků – U Prašného mostu – Nádraží Dejvice – Na Špejchaře – Chotkovy sady – Klárov – Letenská – Malostranské náměstí – Novodvorská – Újezd – Národní divadlo – Perštýn – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Divadlo 5. května – Wilsonovo Nádraží – U Bulhara – Pensijní ústav – Krásova – Sladkovského náměstí – Dvořákova – Olšanské náměstí – Nákladové mádraží Žižkov[19]
• 1959 trasa dtto[21]
• od 1963 trasa Podbaba – náměstí Říjnové revoluce – Prašný most – Špejchar – Klárov – Újezd – Můstek – Muzeum – Hlavní Nádraží – Bulhar – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Vápenka[54]
• od 1967 trasa Radlice – Anděl – Újezd – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – U Bulhara – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Ohrada – Vápenka
• od 1971 trasa Smíchovské Nádraží – Anděl – ... – Vápenka
• od 1972 trasa Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Ohrada – Vápenka – Hrdlořezy, Spojovací jen ve špičče[23]
• od 1974 trasa Pelc Tyrolka – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Dlouhá – Bulhar – Olšanské náměstí – Flora[24]
• od 1975 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá – Bulhar – Olšanské náměstí – Flora[56]
• od 1977 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí (T) / Dělnická (Z) – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá – Bulhar – Olšanské náměstí – Flora
• od 1978 trasa Spojovací – Ohrada – Strojimport – náměstí Míru – Koh-i-noor – Průběžná – náměstí Josefa Marata[26]
• od 1980 linka zrušena[28]
• od 1985 nová trasa (přečíslovaná linka 27) ÚD Hostivař – Vinice – Průběžná – Koh-i-noor – Vyšehrad – Výtoň – Palackého náměstí – Moskevská (Anděl) – Kotlářka – Vozovna Motol
• od 1990 ÚD Hostivař – ... – Moskevská (Anděl) – Kotlářka – Vozovna Motol – Sídliště Řepy
• od 2008 ÚD Hostivař – Vinice – Průběžná – Koh-i-noor – Vyšehrad – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Radlická[44]
• od 2009 trasa Radlická – Škola Radlice – Laurová – Braunova – Křížová – Na Knížecí – Anděl – Zborovská – Palackého náměstí – Výtoň – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Strašnická – Nad Primaskou (Z) – Vinice (T) – Solidarita – Zborov – Nové Strašnice – Černokostelecká – Depo Hostivař – Malešická továrna – Na Homoli – Ústřední dílny DP [32]
• od září 2012 trasa dtto [35]
• od června 2013 trasa Radlická (B) – Škola Radlice – Laurová – Braunova – Křížová – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Otakarova – Nádraží Vršovice (S) – Bohemians – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Strašnická – Vozovna Strašnice – Vinice (Z) / Nad Primaskou (T) – Solidarita – Zborov-Strašnické divadlo – Nové Strašnice – Černokostelecká [37]
• od září 2020 Radlická (B) – … – Vozovna Strašnice – Vinice (T) – Solidarita – … – Černokostelecká [48]
• od 28. srpna 2021 došlo k přejmenování zastávek Nové Strašnice na Limuzská a Černokostelecká na Nové Strašnice [55]
• od dubna 2022 došlo k přejmenování zastávky Slavia na Slavia - Nádraží Eden
• pravidelná trasa Radlická (B) – Škola Radlice – Laurová – Braunova – Křížová – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Otakarova – Nádraží Vršovice (S) – Bohemians – Koh-i-noor – Slavia - Nádraží Eden (S) – Kubánské náměstí – Průběžná – Strašnická (A) – Vozovna Strašnice – Vinice (T) – Solidarita – Zborov-Strašnické divadlo – Limuzská – Nové Strašnice

Linka 8 přijíždí alejí od Pražského hradu do zastávky Královský letohrádek v lednu 2010

Linka 8 byla 7. června 1908 zavedena jako nová v trase JOSEFOV, Dvořákovo nábřeží – Čechův most – Lanová dráha – Belcrediho třída – Rudolfova třída – VÝSTAVA, od 28. června pak prodloužena z Dvořákova nábřeží na Staroměstské náměstí Byla historicky první číslovanou tramvajovou linkou v Praze, která byla zřízena pod číslem a nevznikla očíslováním starší linky.[8]

• od 6/1908 Dvořákovo nábřeží – Čechův most – Lanová dráha – Belcrediho třída – Rudolfova třída – Výstava [8]
• od 8/1908 prodloužena Staroměstské náměstí – Dvořákovo nábřeží – ... provoz jen v létě v neděli [8][12]
• od 10/1913 zrušena [8]
• od 1914 trasa Prašná brána – Dlážděná – Bolzanova – Nádraží císaře Františka Josefa I. – Museum – Mezibranská ulice – Komenského náměstí – Karlov, Česká dětská nemocnice [11][14]
• 1924 trasa Na Zátorách – Jateční ulice – Denisovo Nádraží – náměstí Republiky – Prašná brána – na Můstku – Museum – Česká dětská nemocnice[16]
• 1929 trasa Na Zátorách – Jateční ulice – Denisovo Nádraží – náměstí Republiky – Prašná brána – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Česká dětská nemocnice[36]
• 1940 linka není v provozu [18]
• 1947 zastávky Kolbenka – Palackého – Nádraží Vysočany – Moravia – Svobodárna – Balabenka – Erbenova – Palmovka – Švábky – Invalidovna – Poděbradova – Karlova – Jungmanovo náměstí (Karlínské náměstí) – Viadukt – Městské museum – Denisovo Nádraží – Štvanice – Elektrické podniky – Strossmayerovo náměstí – Kamenická – Letenské náměstí – Na Špejchaře – Nádraží Dejvice – U Prašného mostu – Vozovna Střešovice – Na Octárně – Alexandrova kolej – Malovanka[19]
• 1959 trasa stejná[21]
• od 1961 zastávky [22]
• 1963 trasa Harfa – Mostárna – Balabenka – Městské museum – Dopravní podnik (Vltavská) – Na Špejchaře – Malovanka – Vypich[54]
• 1972 trasa Nový Hloubětín – náměstí Lidových milicí (Vysočanská) – Balabenka – Městské museum – Dopravní podniky (Vltavská) – Špejchar – Malovanka – Vypich [23]
• 1974 zastávky Vypich – Říčanova – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Hládkov – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Sparta / Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Štvanice – Sokolovská (Florenc) – Vítkova – Thámova – Urxova – Sídliště Invalidovna – Palmovka – Balabenka – Kulturní dům – Nádraží Vysočany – náměstí Lidových milicí (náměstí OSN, Vysočanská) – Vysočany, Aerovka – Školka – Nový Hloubětín [24]
• 1980 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Nádraží Vysočany – Nový Hloubětín [28]
• 1988 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Nádraží Vysočany – Nový Hloubětín – Starý Hloubětín – Lehovec[57]
• 1998 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Nádraží Vysočany – Vysočanská – Nový Hloubětín – Lehovec[29]
• 1999 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Vozovna Střešovice – Prašný most – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Nádraží Vysočany – Vysočanská[30]
• od 2003 trasa Podbaba – Vítězné náměstí – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Palmovka – Balabenka – Nádraží Vysočany – Vysočanská[31][58]
• od 2009 trasa Podbaba – Lotyšská – Vítězné náměstí – Hradčanská – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – náměstí Republiky – Bílá labuť – Florenc – Karlínské náměstí – Křižíkova – Urxova – Invalidovna – Palmovka – Palmovka (Z) – Balabenka – Ocelářská – Sazka aréna – Nádraží Libeň – Podkovářská – U Elektry – Nademlejnská – Starý Hloubětín[32][59]
• od srpna 2011 zajíždí do nové smyčky Podbaba (později Nádraží Podbaba)
• od září 2012 trasa Podbaba – Vítězné náměstí – Hradčanská – Malostranská – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Florenc – Palmovka – Balabenka – Nádraží Libeň – Starý Hloubětín [35]
• od června 2013 pravidelná trasa Nádraží Podbaba (S) – Zelená – Lotyšská – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Bílá labuť – Florenc (B) (C) – Karlínské náměstí – Křižíkova (B) – Urxova – Invalidovna – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Ocelářská – Multiaréna Praha – Nádraží Libeň (S) – Kabešova – Podkovářská – U Elektry (x) – Nademlejnská (x) – Starý Hloubětín [37]
• v dubnu 2022 došlo k přejmenování zastávky Multiaréna Praha na Arena Libeň jih
• pravidelná trasa Nádraží Podbaba (S) – Zelená – Lotyšská – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Bílá labuť – Florenc (B) (C) – Karlínské náměstí – Křižíkova (B) – Urxova – Invalidovna – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Ocelářská – Arena Libeň jih – Nádraží Libeň (S) – Kabešova – Podkovářská – U Elektry (x) – Nademlejnská (x) – Starý Hloubětín

Škoda 14T na lince 9 v Košířích, 2007

Vůz Tatra T3R.PLF mimořádně na lince číslo 9; na linku se dostal přejezdem z linky číslo 22 při odklonech během Pražském maratonu

Linka 9 vznikla 11. dubna 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou S (podle Smíchova).[8]

• od 1908 trasa Olšanské náměstí – Bolzanova – Muzeum – Můstek – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov[9]
• 1910 zastávky Schillerova továrna (Vápenka) – Sluncová – Ohrada – Domažlická ulice – Černínova ulice – Kaplířova ulice – Rokycanova ulice – Žižkovo náměstí – Vítkova ulice – Jeronýmova ulice – Proutkova – Trocnovská ulice – Sadová silnice – Státní Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Dlážděná ulice – Prašná brána – Panská ulice – Václavské náměstí – Perlová ulice – Spálená ulice – Ulice Karolíny Světlé – Národní divadlo – Střelecký ostrov – Ferdinandovo nábřeží – Chotkova ulice (Újezd) – Petřínská ulice – Kinského zahrada – U Libuše – Jakubské náměstí (Arbesovo náměstí) – Austrie – Radnice – Plzeňská třída (Anděl) – Vltavská ulice – Pivovar – U Jelena – Západní Nádraží (Nádraží Smíchov) – Lumírova ulice – Slavojova ulice – Královská louka – Červená zahrada[10]
• 1924 trasa Žižkov, Ohrada' – U Bulhara – Wilsonovo Nádraží – Museum – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Plzeňská třída Anděl – Košíře, Zámečnice[16]
• 1929 trasa Žižkov, Vozovna – Na Ohradě – Prokopova třída – U Bulhara – Masarykovo Nádraží – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Vítězná třída Újezd – Plzeňská třída Anděl – Klamovka – Zámečnice[36]
• 1940 trasa Veitsberg Wagenhalle / Vozovna Žižkov (Vápenka) – Huttenstrasse / Hutenova třída (Husitská) – Hibernerbahnhof / Hybernské Nádraží – Pulverturm / Prašná brána – Am Brückel / Na Můstku – Nationaltheater / Národní divadlo – Aujest / Újezd – Arbesplatz / Arbesovo náměstí – Pilsnerstrasse / Plzeňská třída – Schlosserhof / Zámečnice – Motol wagenhalle / Vozovna Motol[18]
• 1947 trasa Na Vápence – Žižkovské lázně (Tachovské náměstí?) – U Bulhara – Prašná brána – Národní divadlo – Újezd – U Anděla – Vozovna Motol[19]
• 1963 trasa Spojovací – Vápenka – Tachovské náměstí – Bulhar – Prašná brána – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Vozovna Motol – Motol[54]
• 1974 zastávky Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vápenka – Ohrada – Černínova – Tachovské náměstí – Památník osvobození – Bulhar – Nádraží střed – Prašná brána – Můstek – Perštýn – Národní divadlo – Újezd – náměstí Sovětských tankistů (Švandovo divadlo) – Anděl – U Bertramky – U Zvonu – Klamovka – Demartinka – Kavalírka – Zámečnice – Kotlářka[24]
• od 1988 trasa Sídliště Řepy – Motol – Anděl – Újezd – Národní divadlo – Lazarská – Václavské náměstí – Bolzanova – Olšanské náměstí – ' – Nákladové nádraží Žižkov – Ohrada – Hrdlořezy, Spojovací
• 1999 trasa Sídliště Řepy – Blatiny – Slánská – Hlušičkova – Krematorium Motol – Motol – Vozovna Motol – Hotel Golf – Poštovka – Kotlářka – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl – Arbesovo náměstí – Kinského zahrada – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Hlavní Nádraží – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Ohrada – Vápenka – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Hrdlořezy, Spojovací[30]
• 2009 trasa Sídliště Řepy – Blatiny – Slánská – Hlušičkova – Krematorium Motol (x) – Motol – Vozovna Motol – Hotel Golf (x) – Poštovka (x) – Kotlářka – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) (S) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Ohrada – Vozovna Žižkov – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Spojovací [32]

Tramvaj T3R.P přijíždí do stanice Viktoria Žižkov, bývalá Husinecká, na Praze 3

• od září 2012 trasa dtto [35]
• od 2. prosince 2021 došlo k přejmenování zastávka Husinecká na Viktoria Žižkov [50]
• od prosince 2021 pravidelná trasa Sídliště Řepy – Blatiny – Slánská – Hlušičkova – Krematorium Motol (x) – Motol – Vozovna Motol – Hotel Golf (x) – Poštovka (x) – Kotlářka – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Hlavní nádraží (C) (S) – Viktoria Žižkov – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Ohrada – Vozovna Žižkov – Strážní – Chmelnice – Kněžská luka – Spojovací

Tramvaj linky 10 při dočasném ukončení u vinohradské vodárny, 2007

Číslo 10 bylo při očíslování tramvajových linek v roce 1908 přiděleno obecní lanové dráze na Letnou, na jízdenkách do té doby pravděpodobně označované zkratkou LD (petřínská lanovka v té době patřila Družstvu rozhledny na Petříně a do městského číslování zahrnuta nebyla).[8]

• od 1908 lanová dráha na Letnou [9]
• od 1914 trasa Bubeneč, Nádraží v Brusce – Čechova třída – Strossmayerovo náměstí – Josefské náměstí – Na Můstku – Museum – Flora – Židovské hřbitovy[12][14]
• od 1917 trasa prodloužena Vozovna Střešovice – Nádraží v Brusce – ...[12]
• od 1924 trasa Pohořelec – Loretánské náměstí – Kanovnická – Hrad – Klárov – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Museum – náměstí Krále Jiřího – Olšanské hřbitovy – Krematorium[16]
• od 1925 trasa Kolbenova továrna (náměstí OSN) – Balabenka – Městské museum – náměstí Republiky – Na Můstku – Museum – Italská – Olšanské hřbitovy [12]
• 1929 trasa Kolbenova továrna (náměstí OSN) – Balabenka – Městské museum – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Italská – Olšanské hřbitovy – Krematorium[36]
• od 1932 trasa prodloužena Harfa – Kolbenova továrna – ...[12]
• od 1933 linka zrušena [12]
• od 1936 trasa Harfa – Balabenka – Městské museum – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Italská – Olšanské hřbitovy [12]
• od 1937 trasa prodloužena: Harfa – ... – Italská – Olšanské hřbitovy – Nákladové nádraží – Ohrada [12]
• 1940 trasa Harfe / Harfa – Lieben, Oberer Bahnhof / Libeň, Horní Nádraží – Palmhof / Palmovka – Königstrasse / Královská třída – Deutschherrenstrasse / Poříč – Hibernerbahnhof / Hybernské Nádraží – Hauptbahnhof / Hlavní Nádraží – Museum – Schweringstrasse / Swerinova třída – Wolschaner friedhofe / Olšanské hřbitovy – Gütterbahnhof / Nákladové nádraží – Veitsberg, Zaunfeld / Ohrada [18]
• od 1942 trasa prodloužena Hloubětín – Harfa – ...[12] (rozpor s následujícím materiálem)
• 1947 trasa Na Harfě – Balabenka – Městské museum – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Italská – Olšanské hřbitovy – Na Ohradě[19]
• od 1949 trasa prodloužena ... – Ohrada – Vozovna Žižkov [12]
• od 1952 trasa Hloubětín?? – Harfa – Balabenka – Městské museum – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Italská – Olšanské hřbitovy – Vinice – Průběžná – Nádraží Strašnice [12]
• od 1961 trasa Libeň, Vychovatelna – U kříže – Dělnická – Dopravní podnik – Městské museum – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží – Museum – Olšanské hřbitovy – Vinice – Průběžná – Zahradní Město – náměstí Josefa Marata [12][54]
• od 1964 trasa prodloužena ... Zahradní Město – Hostivař, náměstí Josefa Marata[12]
• od 1970 trasa prodloužena Kobylisy, Střelničná?? – Vychovatelna – ...[12]
• od 1972 trasa Sídliště Ďáblice – Vychovatelna – U Kříže – Dělnická – Dopravní podnik – Městské museum – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží (vedena novou trasou ulicí Opletalova, nikoliv již Vítězného února kolem Fantovy budovy) – Museum – Olšanské hřbitovy – Vinice – Průběžná – Zahradní Město – náměstí Josefa Marata[23]
• od 1974 trasa Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U kříže – náměstí ddoktora Holého – třída Rudé armády (Divadlo pod Palmovkou) – Libeňský most – Maniny – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky (Vltavská) – Štvanice – Sokolovská – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – náměstí M. Gorkého (Senovážné náměstí) – Bolzanova (nyní Hlavní nádraží) – Hlavní nádraží (v Opletalově ulici) – Museum – Španělská – Italská – Vinohradská tržnice – náměstí Jiřího z Poděbrad – Radhošťská – Flora – Olšanské hřbitovy – Židovské hřbitovy (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Vinohradské hřbitovy – Krematorium – Vinice – Strašnická škola (Strašnická) – Průběžná – Nádraží Strašnice – Radošovická – Skalka – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Na Groši – náměstí Josefa Marata[24]
• od 1977 trasa prodloužena Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Vychovatelna – ...[12]
• od 1978 trasa Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Vychovatelna – Třída Rudé Armády – Libeňský most – Dopravní podniky – Dlouhá třída – náměstí Republiky – Můstek – Muzeum – náměstí Jiřího z Poděbrad – Flora – Strojimport – Vinice – Průběžná – Zahradní Město – náměstí Josefa Marata [25]
• od 1980 trasa Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Vychovatelna – Palmovka – Sokolovská – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – ???asi Kalininova ulice??? – Vinice – Průběžná – Zahradní Město – náměstí Josefa Marata [12]
• od 1982 trasa prodloužena ... – Zahradní Město – Nádraží Hostivař [12]
• od 1988 Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Vychovatelna – Palmovka – Libeňský most – Dělnická – Vltavská – Těšnov – Bílá Labuť – Masarykovo nádraží – Hlavní nádraží – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Želivského – Vozovna Strašnice – Průběžná – Nádraží Strašnice – Nádraží Hostivař[57]
• od 1990 nová trasa Kobylisy, Střelničná – Bulovka – Palmovka – Biskupcova – Želivského – Olšanské hřbitovy [12]
• od 1991 zrušena [12]
• od 1998 trasa Sídliště Ďáblice – Střelničná – Ke Stírce – Palmovka – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Želivského – Flora – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Anděl – Kotlářka – Vozovna Motol – Sídliště Řepy [12][30]
• od 2009 trasa Sídliště Ďáblice – Třebenická (T) – Štěpničná (x) – Ládví (C) – Kyselova (x) – Střelničná (x) – Kobylisy (C) – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Stejskalova – Divadlo pod Palmovkou (T) – Palmovka (B) – Krejcárek – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru (A) – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Zborovská – Anděl (B) – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy [32]
• od září 2012 trasa dtto [35]
• od září 2018 zastávka Stejskalova přejmenována na Libeňský zámek [43]
• od června 2021 pravidelná trasa Sídliště Ďáblice – Třebenická (T) – Štěpničná (x) – Ládví (C) – Kyselova (x) – Střelničná (x) – Kobylisy (C) – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Libeňský zámek – Divadlo pod Palmovkou (T) – Palmovka (B) – Krejcárek – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) (Z) – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru (A) – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Zborovská – Anděl (B) – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy [49]
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě odkloněna ze zastávky Biskupcova přes zastávku Vozovna Žižkov do zastávky Spojovací

Pražská tramvaj linky 11 v brněnském muzeu

Linka 11 na Vinohradské ulici v roce 2007

Linka 11 vznikla 6. května 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou F (podle Flory).[8]

• od 1908 trasa Bubeneč, Nádraží v Brusce – Čechova třída (Letenská) – Belcrediho třída (třída M. Horákové) – Lanová dráha (křižovatka u Štefánikova mostu) – Josefské náměstí (náměstí Republiky) – Prašná brána – Na Můstku – Václavské náměstí – Museum – U Flory – Olšanské hřbitovy – Vinohradské hřbitovy – Strašnice [8]
• od 1909 trasa Střešovice – Hradčanské hradby – Hradčany – Kadetní škola – Nádraží v Brusce – Bubeneč (Špejchar) – Letná – U vodojemu – Čechova třída (Letenské náměstí) – Ovenecká ulice – Kamenická ulice – Vinařská ulice – Bělského třída (Strossmayerovo náměstí) – Vltavská ulice – Lanová dráha (u Letenského tunelu) – Eliščina třída (Revoluční ulice ) – Dlouhá třída – Josefské náměstí (náměstí Republiky) – Prašná brána – Panská ulice – Na Můstku – Jindřišská ulice – Mariánská ulice – Museum – Božetěchova ulice – Žižkova ulice – Ve Pštrosce – Vinohradská tržnice – V Kanálce – náměstí krále Jiřího – Perunova ulice – Jungmannova třída – Olšanské hřbitovy – Stromky – Židovské hřbitovy – Vinohradská nemocnice – Evangelické hřbitovy – Strašnice (vozovna) [10][11][12]
• od 1917 trasa zkrácena Nádraží v Brusce – Čechova třída – ...[12]
• od 1924 trasa opět prodloužena Střešovice (Vozovna Střešovice) – Nádraží v Brusce – Belcrediho třída – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá třída – Prašná brána – Můstek – Museum – náměstí Krále Jiřího – Olšanské hřbitovy Flora – Vinohradské hřbitovy – Strašnice (vozovna Strašnice)[16]
• 1929 trasa stejná trasa[36]
• od 1931 trasa Staré Dejvice (cca Hadovka) – Vítězné náměstí – Nádraží v Brusce – a dále stejná trasa [12]
• od 1935 trasa prodloužena na obou koncích. Vozovna Vokovice – Staré Dejvice – Vítězné náměstí – Nádraží v Brusce – Belcrediho třída (ulice Milady Horákové – Strossmayerovo náměstí – Dlouhá třída – Prašná brána – Můstek – Museum – náměstí Krále Jiřího – Olšanské hřbitovy Flora – Vinohradské hřbitovy – Strašnice – Průběžná [12]
• od 1936 trasa zkrácena na Vozovna Vokovice – Olšanské hřbitovy [12]
• 1940 trasa Wokowitz, Wagenhalle / Vozovna Vokovice – Alt Dejwitz / Staré Dejvice – Platz der Wehrmacht / náměstí Branné moci – Staubbrücke / Prašný most – Sommerbergstrasse / Letenská třída – Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí – Janatschek-Brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) – Pulverturm / Prašná brána – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Schwerinstrasse / Schwerinova třída (Vinohradská třída) – Wolschaner Friedhöfe / Olšanské hřbitovy [18]
• 1942 trasa prodloužena Vozovna Vokovice – Olšanské hřbitovy – Vinohradské hřbitovy – Strašnice – Průběžná
• od 1947 trasa Divoká Šárka – náměstí Vítězství – Na Špejchaře – Strossmayerovo náměstí – Prašná brána – Můstek – Museum – Olšanské hřbitovy – Na vinici – Průběžná[12][19]
• od 1952 změna trasy ... Olšanské hřbitovy – Na vinici – Černokostelecká [12]
• 1963 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – náměstí Říjnové revoluce (Vítězné náměstí) – Na Špejchaře – Strossmayerovo náměstí – Prašná brána – Můstek – Museum – Olšanské hřbitovy – Vinice – Černokostelecká[54]
• 1967 trasa v úseku nádraží Veleslavín – Bořislavka přeložena: zrušeny zastávky Peroutka, Červený Vrch (na Kladenské ulici), Poliklinika Vokovice a zřízeny zastávky Vokovice – Červený Vrch – Horoměřická
• 1972 trasa stejná trasa [23]
• 1974 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Cihelna – Nádraží Veleslavín – Vokovice – Červený vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – náměstí Říjnové revoluce (Vítězné náměstí) – Václavkova – Prašný most – Špejchar – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá – náměstí Republiky – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Španělská – Italská – náměstí Jiřího z Poděbrad – Radhošťská – Flora – Olšanské hřbitovy – Židovské hřbitovy (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Vinohradské hřbitovy – Krematorium – Vinice – Solidarita – Zborov – Nové Strašnice – Černokostelecká [24] ale dle – Ústřední dílny DP
• od 1978 nová trasa Vápenka – Ohrada – Strojimport (Želivského) – Flora – Museum – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Minská (Čechovo náměstí)[26]
• od 1980 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Koh-i-noor – náměstí Kubánské revoluce (Kubánské náměstí)[28]
• 1983 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí bratří Synků – Spořilov[60]
• 1989 trasa Černokostelecká – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí bratří Synků – Spořilov[30]
• od 1990 trasa Ústřední dílny DP – Černokostelecká – Vinice – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Čechovo náměstí – Kubáňské náměstí [12]
• od 1991 trasa Ústřední dílny DP – Černokostelecká – Vinice – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – Otakarova – Koh-i-noor – Kubáňské náměstí [12]
• od 1993 trasa Ústřední dílny DP – Černokostelecká – Vinice – Želivského – Flora – Muzeum – Tylovo náměstí – Otakarova – náměstí bratří Synků – Spořilov [12]
• od 1998 trasa zkrácena Černokostelecká – Vinice – ...[12]
• 2009 trasa Černokostelecká – Nové Strašnice – Zborov – Solidarita – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Krematorium Strašnice – Vinohradské hřbitovy – Želivského (u metra) – Želivského (u Strojimportu) – Olšanské hřbitovy – Flora – Radhošťská – Jiřího z Poděbrad – Vinohradská tržnice – Italská – Muzeum – I. P. Pavlova – Bruselská – Pod Karlovem (T) – Nuselské schody – náměstí bratří Synků – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynárna Michle – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov [32]
• od září 2012 trasa Olšanské hřbitovy – Flora – Muzeum – I. P. Pavlova – náměstí bratří Synků – Spořilov [35]
• od června 2013 trasa Spojovací – Ohrada – Želivského (jen špička pracovního dne) – Olšanské hřbitovy – Flora – Muzeum – I. P. Pavlova – náměstí bratří Synků – Spořilov [37]
• od září 2016 trasa Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vozovna Žižkov – Ohrada – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Radhošťská – Jiřího z Poděbrad (A) – Vinohradská tržnice – Italská – Muzeum (A) (C) – I. P. Pavlova (C) – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Náměstí Bratří Synků – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynárna Michle (x) – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov [38]
• od června 2021 pravidelná trasa Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vozovna Žižkov – Ohrada – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) (Z) – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Radhošťská – Jiřího z Poděbrad (A) – Vinohradská tržnice – Italská – Muzeum (A) (C) – I. P. Pavlova (C) – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Náměstí Bratří Synků – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynárna Michle (x) – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov [49]
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě zkrácena do zastávky Olšanské hřbitovy

Škoda 14T na lince 12 v roce 2010

Linka 12 stanicuje na Malostranském náměstí, před ní pracují dělníci během oprav trati v dubnu 2010

Linka 12 vznikla roku 1908 očíslováním linky, která dosud byla na jízdenkách značena zkratkou M, zavedené 2. října 1903 v trase bývalé Hlaváčkovy dráhy SMÍCHOV, Plzeňská třída – Košíře, Klamovka – KOŠÍŘE, Remisa.[8]

• od 1908 trasa Remisa Košíře – Plzeňská třída (Anděl)[9]
• 1910 trasa Remisa v Košířích – Klamovka – Mlynářka – Pivovarská ulice – U Paliarky – Bendlova ulice – Mozartova ulice – Divišova ulice – Plzeňská třída (Anděl) – Radnice – Austrie – Jakubské náměstí – U Libuše – Kinského zahrada – Petřínská ulice – Chotkova ulice – Petřín (dolní stanice lanovky) – Harantova ulice – Prokopská ulice – Malostranské náměstí – Letenská ulice (Z) – Valdštýnské náměstí (T) – Lužická ulice (Z) – Klárov – Akademie Straky – Pod Letnou (Čechův most) – Dvořákovo nábřeží (Právnická fakulta) – Bílkova ulice – Merkur – Staroměstské náměstí[10]
• 1924 trasa Holešovice, Uranie – Jateční ulice – Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Plzeňská třída (Anděl) – Západní Nádraží (Nádraží Smíchov) – Zbraslavská třída[16]
• 1929 trasa Libeň, Dolní Nádraží (u Palmovky) – Libeňský most – Dělnická – Jatky – Štefánikův most – Čechův most – Klárov – Malostranské náměstí – Vítězná třída (Újezd) – Plzeňská třída (Anděl) – Západní Nádraží (Nádraží Smíchov)[36]
• 1940 trasa Pelc Tyrolka – Trojabrücke / Trojský most – Urania / Uranie – Schlachthof / Jatky – Hlávka-Brücke / Hlávkův most – Janatschek-Brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) – Kramář – Ufer / Kramářovo nábřeží – Klarplatz / Klárov – Kleinseitner Ring / Malostranské náměstí – Aujest / Újezd – Arbes-Platz / Arbesovo náměstí – Smichow-Banhof / Nádraží Smíchov [18]
• 1947 trasa Plynární – Dělnická – Jatky – Klárov – Malostranské náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov[19]
• 1963 trasa Vychovatelna – Libeň dolní Nádraží – Dělnická – Jatky – Klárov – Malostranské náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov[54]
• 1972 trasa Vozovna Kobylisy – Vychovatelna – třída Rudé armády – Dopravní podniky – Klárov (Malostranská) – Malostranské náměstí – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov[23]
• 1974 trasa Vozovna Kobylisy – Líbeznická – Střelničná – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U kříže – náměstí ddoktora Holého – třída Rudé armády – Libeňský most – Maniny – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Klárov – Malostranské náměstí – Helichova – Újezd – náměstí Sovětských tankistů – Anděl – Plzeňka – Nádraží Smíchov[24]
• 1980 trasa Vozovna Kobylisy – Bulovka – třída Rudé armády – Libeňský most – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky – Čechův most – Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov – Lihovar[28]
• 1988 trasa Vozovna Kobylisy – Kobylisy – Ke Stírce – Palmovka – Dělnická – Nádraží Holešovice – Výstaviště Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Čechův most – Malostranská – Újezd – Anděl – Na Knížecí – Lihovar – Hlubočepy[57]
• 1999 trasa Starý Hloubětín – Palmovka – Dělnická – Nádraží Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Malostranská – Újezd – Anděl – Smíchovské Nádraží – Zlíchov – Hlubočepy [30]
• od 2003 trasa Palmovka – Dělnická – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Malostranská – Újezd – Anděl – Smíchovské Nádraží – Zlíchov – Hlubočepy – Sídliště Barrandov [31]
• od 2009 trasa Palmovka – Libeňský most – Maniny – Dělnická (Z) – U průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Čechův most – Malostranská – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Na Knížecí – Plzeňka – Smíchovské Nádraží – ČSAD Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov [32]
• od září 2012 trasa Palmovka – Maniny – Nádraží Holešovice – Výstaviště Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Letenské náměstí – Chotkovy sady – Malostranská – Malostranské náměstí – Újezd – Anděl – Smíchovské Nádraží – Hlubočepy – Sídliště Barrandov [35]
• od srpna 2016 trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov (x) – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Chotkovy sady – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická – U Průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice (C) – Výstaviště Holešovice – Výstaviště Holešovice [38]
• od listopadu 2020 zrušena zastávka ČSAD Smíchov [48]
• od 28. srpna 2021 došlo k přejmenování zastávek Výstaviště Holešovice na jen Výstaviště [55]
• pravidelná trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – Smíchovské nádraží (B) (S) – Plzeňka – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Chotkovy sady – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická – U Průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice (C) – Výstaviště – Výstaviště

Zastávkový jízdní řád linky 13 v nejstarším počítačově generovaném formátu (březen 1989)

Číslo 13 získala roku 1908, zpočátku pravděpodobně jen jako interní číslování, bývalá Křižíkova dráha Praha – Libeň – Vysočany, kterou sice Elektrické podniky 5. srpna 1907 odkoupily, ale nebyla ještě propojena s ostatní tramvajovou sítí. Na jízdenkách byly všechny provozní větve na dráze značeny písmenem V. Číslem 13 byla zpočátku označována hlavní linka v trase Na Florenci – Divadlo Varieté – Karlín, Královská třída / Invalidovna / (T) – Karlín, Riegrovy sady (Z) – Palmovka – Nová Balabenka – Vysočany, lékárna.[8]

• od 1908/3 trasa Na Florenci – Divadlo Varieté – Karlín, Královská třída / Invalidovna / (T) – Karlín, Riegrovy sady (Z) – Palmovka – Nová Balabinka – Vysočany, lékárna. [8][9]
• od 1908/11 linka zrušena [8]
• od 1912 trasa Vysočany, Nová Balabinka – Vysočany, Českomoravská [11]
• od 1913 linka zrušena [11]
• od 1914 trasa Smíchov, Plzeňská třída – Smíchov, Divišova ulice – Smíchov, Santoška [11]
• od 1915 linka zrušena [12]
• od 1916 trasa Žižkov, Vozovna – U Bulhara – Masarykovo Nádraží – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Újezd – Anděl – Santoška [12]
• od 1924 trasa Žižkov, Vozovna – U Bulhara – Masarykovo Nádraží – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Podolí, Cementárna (Podolská vodárna)[12][16]
• od 1927 trasa Žižkov, Vozovna – U Bulhara – Masarykovo Nádraží – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Rašínovo nábřeží Výtoň – Vyšehrad – Soběslavova ulice Otakarova – Jezerka – Michle (Kloboučnická)[12][36]
• od 1930 trasa Žižkov, Vozovna – U Bulhara – Masarykovo Nádraží – Prašná brána – Můstek – Národní divadlo – Rašínovo nábřeží Výtoň – Vyšehrad – Soběslavova ulice Otakarova – Koh-i-noor – Čechovo náměstí [12]
• od 1931 prodloužená trasa Spojovací – Ohrada – U Bulhara – ... – Čechovo náměstí[12]
• od 1933 linka zrušena [12]
• od 1938 nová trasa Muzeum – Tylovo náměstí – Nádraží Vinohrady – Pankrác – Krč, Ryšánka [12]
• 1940 trasa Museum / Muzeum – Tylplatz / Tylovo náměstí – Bahnhof Weinberge / Nádraží Vinohrady – Pankratz / Pankrác – Unter Reuth, Rischanhof / Dolní Krč, Ryšánka [18]
• od 1943 trasa Bulovka – Libeň, Dolní Nádraží – Dělnická – Štvanice – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Tylovo náměstí – Nádraží Vinohrady – Pankrác – Krč, Ryšánka [12]
• 1947 trasa Bulovka – Libeň, Dolní Nádraží – Dělnická – Štvanice – Masarykovo Nádraží – Wilsonovo Nádraží – Museum – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – Nuselské schody – náměstí Národních hrdinů – Budějovické náměstí – Krč, Ryšánka[19]
• od 1961 Hloubětín – Harfa – Balabenka – Palmovka – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží – Museum – Tylovo náměstí – Nuselské schody – náměstí hrdinů – Budějovické náměstí – Krč, Ryšánka[12]
• 1963 trasa Hloubětín – Harfa – Balabenka – Libeň Dolní Nádraží – Dělnická – Štvanice – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží – Museum – Tylovo náměstí – Nuselské schody – náměstí Národních hrdinů – Budějovické náměstí – Krč, Ryšánka[54]
• od 1970 trasa Hloubětín – Palmovka – Městské muzeum – Nádraží Střed – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí bratří Synků – náměstí Hrdinů – Budějovické náměstí[12][23]
• od 1974 trasa Hloubětín – Tesla Hloubětín – U elektry – Spalovna – Harfa (Nádraží Libeň) – Mostárna – Libeň Horní Nádraží (dříve bylo západněji) – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed – náměstí M. Gorkého (Senovážné náměstí) – Bulhar – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora – Olšanské hřbitovy – Židovské hřbitovy (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Vinohradské hřbitovy – Krematorium – Vinice – Strašnická škola – Průběžná – Nádraží Strašnice – Radošovická[24]
• od 1977 trasa Hloubětín – Balabenka – Palmovka – Sokolovská (Florenc) – náměstí Republiky – Perštýn – Národní výbor – Nádraží Střed – Sokolovská – a zpět do Hloubětína [12][25]
• od 1979 trasa Hloubětín – Balabenka – Palmovka – Sokolovská (Florenc) – Dopravní podniky – Jatky – Dělnická – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Malostranská – Staroměstská – ??? – Sokolovská a zpět do Hloubětína [12]
• od 1980 trasa Hloubětín – Balabenka – Palmovka – Sokolovská (Florenc) – Dopravní podniky – Jatky – Dělnická – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) [27]
• od 1981 trasa zrušena [12]
• od 1985 nová trasa Hloubětín – Harfa – Balabenka – Florenc – Masarykovo nádraží – Olšanské náměstí – Spojovací [12]
• od 1990 linka zrušena [12]
• od 2004 nová trasa Sídliště Barrandov – Hlubočepy – Nádraží Smíchov [61]
• od 2009 linka zrušena [32]
• od června 2013 nová trasa Náměstí Bratří Synků – I. P. Pavlova – Muzeum – Flora – Želivského – Černokostelecká [37]
• od března 2017 trasa Černokostelecká – Nové Strašnice – Zborov-Strašnické divadlo – Solidarita – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Krematorium Strašnice – Vinohradské hřbitovy – Želivského (A) – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Radhošťská – Jiřího z Poděbrad (A) – Vinohradská tržnice – Italská – Muzeum (A) (C) – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí [62]
• od září 2020 změna trasy Černokostelecká – … – Solidarita – Vinice – Krematorium Strašnice – … – Čechovo náměstí [48]
• od června 2021 pravidelná trasa Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Radhošťská – Jiřího z Poděbrad (A) – Vinohradská tržnice – Italská – Muzeum (A) (C) – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí [49]
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě prodloužena přes zastávku Želivského (A) do zastávky Vozovna Žižkov

Linka číslo 14 opouští smyčku Kotlářka během mimořádného odklonu v souvislosti s Pražským maratonem 2010

Číslo 14 získala roku 1908, zpočátku pravděpodobně jen jako interní číslování, bývalá odbočná větev Křižíkovy dráhy Praha – Libeň – Vysočany, kterou sice Elektrické podniky 5. srpna 1907 odkoupily, ale nebyla ještě propojena s ostatní tramvajovou sítí Elektrických podniků hl. m. Prahy. Na jízdenkách byly všechny provozní větve na dráze značeny písmenem V. Číslem 14 byla zpočátku označována linka na odbočce v trase VYSOČANY, Nová Balabinka – VYSOČANY, Českomoravská, ještě téhož roku však začala číslem 14 označována linka na starší odbočce LIBEŇ, Palmovka – LIBEŇ, Libušák (svah, dnes upravená plocha Horova náměstí s hostincem U Libušáku), zatímco linka na Českomoravskou byla značena jako „14 odbočka“.[8]

• od 1908 Libeň, Fügnerova třída (U Kříže) – Palmovka[9]
• 1910 trasa první větev: Vychovatelna – Na Stráži – Na Korábě – Primátorská třída – Fügnerova třída – Libušák – Tyršovo náměstí – Tržiště – U Deutschů – Žižkova ulice – Palmovka, druhá větev: Českomoravská – U Prášilů – Balabinka – Palmovka, dále společná trasa: – Štrasburg – Invalidovna – Riegrova třída – Královská třída (Sokolovská) – Poděbradova ulice – Karlova ulice – Křižíkovou ulicí – Jungmannovo náměstí (Karlínské náměstí) – Vítkova ulice – Karlínské Varieté – Potravní daň – Městské museum – Florenc – Dlážděná ulice – U svatého Jindřicha – Václavské náměstí – Dívčí škola – Vladislavova ulice – Myslíkova ulice – Křemencova ulice – Riegrovo nábřeží – Podskalská třída – Odjezd parníků – Palackého náměstí – Palackého třída – Královská třída – Přemyslova třída – Plzeňská třída (Anděl)[10]
• od 1913 trasa Libeň, Vychovatelna – Libušák – Palmovka – Karlín, Poděbradova ulice – Divadlo Varieté – Florenc – Dlažební ulice – Václavské náměstí – Myslíkova ulice – Palackého most – Plzeňská třída – Santoška [11]
• od 1914 trasa Libeň, Vychovatelna – Libušák – Palmovka – Karlín, Poděbradova ulice – Divadlo Varieté – Florenc – Dlažební ulice – Václavské náměstí – Myslíkova ulice – Palackého most – Smíchov, Plzeňská třída – Smíchov, Divišova ulice – Klamovka – Košíře, Remisa [14][15]
• 1924 trasa Kobylisy – Palmovka – Poděbradova ulice – Palackého třída Křižíkova – Jungmanovo náměstí Karlínské náměstí, druhá trasa – Masarykovo náměstí – Havlíčkovo náměstí Senovážné náměstí – Václavské náměstí – Vodičkova – Myslíkova – Palackého náměstí – Plzeňská třída – Vozovna Košíře[16]
• 1929 trasa stejná trasa[36]
• od 1930 trasa Kobylisy – Vychovatelna – Palmovka – Jungmannovo nám (Karlínské náměstí) – Denisovo Nádraží (Florenc) – Na Poříčí – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Myslíkova ulice – Palackého most – Plzeňská třída (Anděl) – U Santošky [12]
• od 1932 trasa Kobylisy – Vychovatelna – Palmovka – Jungmannovo nám (Karlínské náměstí) – Denisovo Nádraží (Florenc) – Na Poříčí – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Myslíkova ulice – Palackého most – Rašínovo nábřeží (Výtoň) – Vyšehrad (křiž. s Trojickou) – Vyšehradské Nádraží – Tylovo divadlo (Divadlo Na Fidlovačce) – Soběslavova (Otakarova) – Vladimírova ulice – Pankrác – Budějovické náměstí – Kačerov [12]
• 1940 trasa Kobilis, Tschimitzer strasse / Čimická – Erziehungsanstalt / Vychovatelna – Bulovka – Lieben, Unterer Bahnhof / Libeň, Dolní Nádraží – Schlachthof / Jatky – Hlavka-Brücke / Hlávkův most – Moldaubahnhof / Vltavské Nádraží (Nádraží Těšnov) – Deutschherrenstrasse / Poříč – Hibernerbahnhof / Hybernské Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Heinrichsgasse / Jindřišská ulice – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Wassergasse / Vodičkova ulice – Karlsplatz / Karlovo náměstí – Pschemisl Platz / Přemyslovo náměstí – Pankratz / Pankrác – Katscherow / Kačerov [18]
• 1947 trasa Čimická – Libeň Dolní Nádraží – Dělnická – Jatky – Štvanice – Masarykovo Nádraží – Jindříšská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Nádraží Vyšehrad – Vladimírova – Budějovické náměstí – Kačerov[19]
• 1963 trasa Střelničná – Čimická – Libeň Dolní Nádraží – Dělnická – Jatky – Štvanice – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Vyšehrad – náměstí bratří Synků – Budějovické náměstí – Kačerov[54]
• od 25. června 1970 linka zkrácena do trasy Kačerov – Libeň, Vychovatelna do 17. ledna 1972[63]
• od 1972 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Dopravní podniky (Vltavská) – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – Jindřišská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Anděl – Lihovar[23]
• od 1973 změna trasy Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – ... – Anděl – Radlice[12]
• 1974 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Nádraží Bubny – Dopravní podniky (Vltavská) – Štvanice – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Ženské domovy – Křížová – Laurová – Radlice[24]
• od 1977 trasa Střelničná – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U kříže – třída Rudé armády – Libeňský most – Maniny – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky (Vltavská) – Štvanice – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Ženské domovy – Křížová – Laurová – Radlice[12][25]
• 1980 trasa Kobylisy vozovna – Líbeznická – Střelničná – a dále dtto [28]
• od 1983 trasa Kobylisy vozovna – ... Křížová – Laurová [12]
• od 1985 nová trasa Olšanské hřbitovy – Želivského – Vinice – Černokostelecká [12]
• od 1987 nová trasa Černokostelecká – Vinice – Strašnická – Průběžná – Zahradní Město – Nádraží Hostivař [12]
• od 1990 trasa Vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Vychovatelna – Palmovka – Dělnická – Jatky – Vltavská – Náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Anděl – Ženské domovy – Křížová – Laurová[12]
• 1998 trasa Střelničná – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Nádraží Holešovice – Osadní – U Průhonu – Dělnická – Tusarova – Pražská tržnice – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Na Knížecí (T) – Ženské domovy(Z) – Křížová – Laurová[29]
• od 2003 trasa Vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Trojská – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov – Hlubočepy – Sídliště Barrandov[31]
• 2009 trasa Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy – Zlíchov – Lihovar – ČSAD Smíchov – Smíchovské Nádraží – Plzeňka – Na Knížecí – Anděl – Zborovská – Palackého náměstí – Moráň (Z) – Karlovo náměstí – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Masarykovo Nádraží – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní – Výstaviště – Nádraží Holešovice – Trojská – Nad Trojou – Hercovka – Ke Stírce – Kobylisy – Březiněveská – Líbeznická – Vozovna Kobylisy[32]
• od 2010 trasa Vozovna Kobylisy – ... – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – ... – Sídliště Barrandov [34][42]
• od září 2012 trasa Sídliště Barrandov – Hlubočepy – Smíchovské Nádraží – Anděl – Palackého náměstí – Myslíkova – Václavské náměstí – Masarykovo Nádraží – Bílá labuť – Vltavská – Dělnická – Ortenovo náměstí (dále pokračuje jako linka 24 přes centrum na Kubánské náměstí) [35]
• od srpna 2016 trasa Spořilov – Teplárna Michle – Chodovská – Plynárna Michle (x) – Michelská – Pod Jezerkou – Horky – Náměstí Bratří Synků – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Bílá labuť – Těšnov (x) – Štvanice (x) – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Divadlo Gong – Poliklinika Vysočany – Nádraží Vysočany (B) (S) – Vysočanská (B) (Z) [38]
• pravidelná trasa Spořilov – Teplárna Michle – Chodovská – Plynárna Michle (x) – Michelská – Pod Jezerkou – Horky – Náměstí Bratří Synků – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Bílá labuť – Těšnov (x) – Štvanice (x) – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Divadlo Gong – Poliklinika Vysočany – Nádraží Vysočany (B) (S) – Vysočanská (B)
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě prodloužena přes zastávky Kolbenova (B) a Hloubětín (B) do zastávky Lehovec

Označení linky 15

Vozovna Střešovice, Muzeum MHD. Elektrický motorový vůz č. 297 z roku 1909.

• od 1923 trasa Libeň, Českomoravská továrna – Balabenka – Palmovka – Královská třída (Sokolovská) – Palackého třída (Křižíkova) – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Myslíkova – Palackého náměstí – Plzeňská třída – Smíchov, Koulka (Křížová)[12][16]
• od 1927 trasa Libeň, Na Harfě – Balabenka – Palmovka – Královská třída (Florenc) – Jungmannovo náměstí na Královské třídě – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Myslíkova – Palackého náměstí – Plzeňská třída – Křížová ulice – Radlice[12][36]
• od 1930 změna trasy ... – Palackého náměstí – Plzeňská třída – Zámečnice [12]
• od 1931 změna trasy ... Hloubětín – Na Harfě – Balabenka – Palmovka – ...[12]
• od 1932 změna trasy ... Kolbenova továrna (náměstí OSN) – Balabenka – Palmovka – ...[12]
• 1940 trasa Wissotschan, Kolbenfabrik / Vysočany, Kolbenka Palmhof / Palmovka – Königstrasse / Královská třída – Deutschherrenstrasse / Poříč – Hibernerbahnhof / Hybernské Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Heinrichsgasse / Jindřišská ulice – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Wassergasse / Vodičkova ulice – Myslikgasse / Myslíkova ulice – Mozartbrücke / Mozartův most (most Palackého) – Pilsnerstrasse / Plzeňská třída (Anděl) – Körbern, Schlosserhof / Košíře, Zámečnice (Košířské náměstí)[18]
• 1947 trasa Kolbenka – Nádraží Vysočany – Balabenka – Městské museum – Masarykovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Palacké náměstí – U Anděla – Zámečnice (Košířské náměstí)[19]
• od 1949? změna trasy ... Nový Hloubětín – Kolbenka – Balabenka – Palmovka – ...[12]
• od 1952 trasa Nový Hloubětín – ČKD – Balabenka – Palmovka – Městské museum – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Palacké náměstí – Anděl – Kotlářka...[12]
• 1963 trasa Nový Hloubětín – Vysočany – Balabenka – Městské museum – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Palacké náměstí – U Anděla – Zámečnice – Kotlářka[54]
• 1972 trasa Nový Hloubětín – Palmovka – Městské muzeum – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Anděl – Kotlářka[23]
• od 1974 trasa Nový Hloubětín – Školka – Aerovka – Vysočany – náměstí Lidových milicí (Vysočanská) – Vysočanská radnice – Nádraží Vysočany – Kulturní dům – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Karlovo náměstí – Moráň – Palacké náměstí – Zborovská – Anděl – U Bertramky – U Zvonu – Klamovka – Demartinka – Kavalírka – Zámečnice – Kotlářka[24]
• od 1977 trasa Nový Hloubětín – Palmovka – Sokolovská – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov [12][25]
• od 1979 trasa Nový Hloubětín – Palmovka – Sokolovská – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Anděl – Kotlářka [12][28]
• od 1984 trasa prodloužena Nový Hloubětín – ... – Anděl – Kotlářka – Vozovna Motol [12]
• od 1985 nová trasa Hrdlořezy Spojovací – Ohrada – Želivského – Olšanské Hřbitovy[12]
• od 1986 nová trasa Sokolovská – Palmovka – Balabenka – Harfa – Hloubětín – Černý Most[12]
• od 1990 zrušena [12][29]
• od 2003 nová trasa Střelničná – U Kříže – Palmovka – Dělnická – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Vozovna Střešovice – Malovanka – Vypich[31]
• od 2009 trasa Vypich – Říčanova – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Královka – Hládkov – Vozovna Střešovice (během dlouhodobé výluky Brusnice) – Prašný most (během dlouhodobé výluky Pražský Hrad a Královský letohrádek) – Hradčanská – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Veletržní – Výstaviště – Nádraží Holešovice – Ortenovo náměstí – U Průhonu – Dělnická – Maniny – Libeňský most – Palmovka – Balabenka – U Svobodárny – Poliklinika Vysočany – Nádraží Vysočany – Vysočanská[32][59]
• od 2010 trasa Divoká Šárka – Červený vrch – Dejvická – Hradčanská – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Výstaviště – Dělnická – Palmovka – Nádraží Vysočany – Vysočanská,[34][42] v úseku Divoká Šárka – Špejchar jen v ranních špičkách pracovních dní
• od září 2012 zrušena [35]
• od srpna 2016 trasa Kotlářka – Kotlářka (T) – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) (S) – Hlavní nádraží (C) (S) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy [38]
• od 2. prosince 2021 došlo k přejmenování zastávka Husinecká na Viktoria Žižkov [50]
• od prosince 2021 pravidelná trasa Kotlářka – Kotlářka (T) – Kavalírka – Klamovka – U Zvonu – Bertramka – Anděl (B) – Arbesovo náměstí – Švandovo divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) (S) – Hlavní nádraží (C) (S) – Viktoria Žižkov – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy

Tatra T6A5 na lince 16 v Jugoslávské ulici na Vinohradech, 2006

• 1924 trasa U Santošky – Plzeňská třída (Anděl) – Palackého náměstí – Moráň – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí (náměstí Míru) – Olšanské hřbitovy (Flora)[16]
• 1929 trasa stejná trasa[36]
• 1940 trasa Neu-Straschnitz / Nové Strašnice – Krematorium – Wolschaner Friedhöfe / Olšanské hřbitovy – Flora – Kronenstrasse / Korunní třída – Reichsplatz / Říšské náměstí (náměstí Míru) – König Peter Platz / náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Karlsplatz / Karlovo náměstí – Mozartbrücke / Mozartův most (most Palackého) – Smichow, Bahnhof / Smíchovské Nádraží [18]
• 1947 trasa Nové Strašnice – Na Vinici – Olšanské hřbitovy – Flora – Vinohradské náměstí – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Štěpánská – Karlovo náměstí – Jiráskův most – Palackého náměstí – U Anděla – Nádraží Smíchov[19]
• 1963 trasa Vozovna Žižkov – Ohrada – Nákladové nádraží Žižkov – Židovské hřbitovy – Olšanské hřbitovy – Flora – náměstí Míru – Tylovo náměstí – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Jiráskův most – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov[54]
• 1972 trasa Olšanské hřbitovy – Flora – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov [23]
• 1974 trasa Olšanské hřbitovy – Flora – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Plzeňka – Nádraží Smíchov – Autobusové Nádraží Smíchov – Lihovar [24]
• 1980 trasa Spojovací – Ohrada – Želivského – Flora – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň – Anděl – Nádraží Smíchov – Lihovar [28]
• od 1981 trasa Spojovací – ... – Anděl – Radlice [12]
• od 1983 trasa Spojovací – ... – Anděl – Lihovar [12]
• od 1988 trasa Spojovací – ... – Anděl – Lihovar – Hlubočepy [12]
• od 1991 trasa Spojovací – ... – Anděl [12]
• od 1995 trasa Spojovací – Ohrada – Nákladové nádraží Žižkov – Želivského – Flora – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Nádraží Braník dále jen ve špičce – Nádraží Modřany – Sídliště Modřany[40]
• 1998 trasa Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vápenka – Ohrada – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Želivského – Olšanské hřbitovy – Flora – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta – Nádraží Braník [24][29]
• od 2003 trasa dtto jako 1995 [31]
• od 2009 trasa jen ve špičce Sídliště Řepy – Motol – Kotlářka dále celodenní provoz – Anděl – Palackého náměstí – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – náměstí Míru – Flora – Želivského – Biskupcova – Ohrada – Spojovací [32]
• od září 2012 trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín (B) – Kbelská – Starý Hloubětín (x) – Vozovna Hloubětín (x) – Nový Hloubětín (x) – Kolbenova (B) – Poštovská (x) – Špitálská (x) – Vysočanská (B) – Nádraží Vysočany (B) (S) – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka (B) – Palmovka (B) (T) – Krejcárek (x) – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru (A) – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Zborovská – Anděl (B) – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Kotlářka (Z) (jen pro spoje zde začínající) – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy [35], v úseku Kotlářka – Sídliště Řepy jede jen ve špičkách pracovních dní
• od 28. srpna 2021 došlo k přejmenování zastávek Nové Strašnice na Limuzská a Černokostelecká na Nové Strašnice [55]
• pravidelná trasa Ústřední dílny Dopravního podniku – Na Homoli (x) – Malešická továrna (x) – Depo Hostivař (A) (x) – Nové Strašnice – Limuzská – Zborov-Strašnické divadlo – Solidarita – Vinice – Krematorium Strašnice – Vinohradské hřbitovy – Želivského (A) – Želivského (A) – Olšanské hřbitovy – Flora (A) – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru (A) – I. P. Pavlova (C) – Štěpánská – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Palackého náměstí (B) – Zborovská – Anděl (B) – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Kotlářka (Z) (jen pro spoje zde začínající) – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy [49], v úseku Kotlářka – Sídliště Řepy jede jen ve špičkách pracovních dní

Vůz typu Tatra T1 aranžovaný do stavu odpovídajícího konci 50. let 20. století na lince 17

• od 1923 trasa Obora – Výstaviště – Bělského třída (Strossmayerovo náměstí) – Štefánikův most – náměstí Republiky – Můstek – Národní divadlo – Riegrovo nábřeží – Palackého náměstí – Podskalské nábřeží (Výtoň) – Podolí – Cementárna cca Dvorce[12]
• od 1924 trasa prodloužena ... – Palackého náměstí – Cementárna – Braník mezi Dvorce a Přístaviště[16]
• 1929 trasa stejná trasa[36]
• od 1931 trasa Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Štefánikův most – Čechův most – Parlament (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Národní divadlo – Riegrovo nábřeží – Palackého náměstí – Rašínovo nábřeží (Výtoň) – Podolí – Braník[12]
• od 1932 trasa prodloužena Elektrárna Holešovice – Výstaviště – ...[12]
• od 1936 trasa prodloužena Pelc Tyrolka – Trojský most – Elektrárna Holešovice – Výstaviště – ...[12]
• 1940 trasa Pelc-Tyrolka / Pelc-Tyrolka – Trojabrücke / Trojský most – Ausstellung / Výstaviště – Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí – Janatschek-Brücke / Janáčkův most (Štefánikův most) – Mendels-Brücke / Mendelův most (Čechův most) – Smetana Platz / Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Nationaltheater / Národní divadlo – Palacký-Platz / Palackého náměstí – Eisenbahnbrücke / Železniční most (Výtoň) – Sanatorium Podol / Sanatorium Podolí (porodnice v Podolí) – Peter Aspelt Strasse / ulice Peta Aspelta – Branik / Braník [18]
• 1947 trasa Most Barikádníků (Pelc Tyrolka) – Plynární – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Čechův most – Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí) – Národní divadlo – Palackého náměstí – Podolí – Braník, Hodkovičky[19]
• 1963 trasa Pelc-Tyrolka – Plynární – Veletržní palác – náměstí V. Kopeckého (Strossmayerovo náměstí) – Čechův most – náměstí Krasnoarmějců (Palachovo náměstí) – Národní divadlo – Palackého náměstí – Podolí – Nádraží Braník[54]
• od 1971 trasa Sídliště Ďáblice – Vychovatelna – Pelc-Tyrolka – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Strossmayerovo náměstí – Národní divadlo – Výtoň – Nádraží Braník [12][23]
• od 1974 trasa dtto jako 1972 [24]
• od 1978 trasa Sídliště Ďáblice – Nadsídlištní – Štěpničná – Davídkova (Ládví) – Veltěžská – Střelničná – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Partyzánská (Nádraží Holešovice) – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Právnická fakulta – Staroměstská – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Podolí – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Modřanská – Nádraží Braník[25]
• 1980 trasa dtto jako 1978 [28]
• od 1995 trasa Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Trojská – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Právnická fakulta – Staroměstská – Národní divadlo – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník – Sídliště Modřany [40]
• 1998 trasa dtto jako 1995 [29]
• od 2003 trasa dtto jako 1995 [31]
• od 2009 trasa (jen každý druhý vlak) Sídliště Ďáblice – Třebenická – Štěpničná – Ládví – Kyselova – Střelničná – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Nádraží Holešovice – (dále všechny vlaky) Výstaviště – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Právnická fakulta – Staroměstská – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Podolí – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Modřanská – Nádraží Braník – Černý kůň – Belárie – Modřanská škola – Nádraží Modřany – Čechova čtvrť – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka – Modřanská rokle – Sídliště Modřany – Levského [32]
• od září 2012 trasa (ve špičce všechny vlaky + v sedle a So, Ne jen každý druhý vlak) Vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Trojská – Nádraží Holešovice – (dále všechny vlaky) Výstaviště Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Čechův most – Staroměstská – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník – Sídliště Modřany – Levského [35]
• od 28. srpna 2021 došlo k přejmenování zastávek Výstaviště Holešovice na jen Výstaviště [55]
• pravidelná trasa Vozovna Kobylisy (každý druhý spoj) – Vozovna Kobylisy (T) (x) – Líbeznická (x) – Březiněveská – Kobylisy (C) – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Nádraží Holešovice (C) (S) – Výstaviště (všechny spoje) – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Právnická fakulta – Staroměstská (A) – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník (S) – Černý kůň (x) – Belárie (x) – Modřanská škola (x) – Nádraží Modřany (S) – Čechova čtvť (x) – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka (x) – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského (Z), v úseku Vozovna Kobylisy – Výstaviště jen každý druhý spoj

Vůz linky 18

• od 1923 trasa Holešovice, Uranie – Jatky – Štvanice – Denisovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Moráň – Vyšehrad – Nusle, Fričova ulice (mezi Svatoplukovou a Divadlem na Fidlovačce)[16]
• od 1926 trasa prodloužena ... – Vyšehrad – Soběslavova ulice (Otakarova) – Vladimírova ulice (Nuselská radnice) – Pankrác náměstí Hrdinů[12][36]
• od 1930 trasa prodloužena ... – Vladimírova ulice (Nuselská radnice) – Pankrác – Budějovická – Kačerov [12]
• od 1932 trasa Holešovice, Uranie – Jatky – Štvanice – Denisovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – Plzeňská třída (Anděl) – Křížová – Radlice[12]
• od 1937 trasa Podbaba – Vítězné náměstí – Prašný most – Bubeneč (Na Špejchaře) – Strossmayerovo náměstí – Elektrické podniky – Denisovo Nádraží – Masarykovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Palackého náměstí – Plzeňská třída (Anděl) – Křížová – Radlice[12]
• 1940 trasa s jinými názvy Podbaba – Platz der Wehrmacht / náměstí Branné moci (Vítězné náměstí) – Staubbrücke / Prašný most – Sommerbergstrasse / Letenská třída – Strossmayerplatz / Strossmayerovo náměstí – Hlávka-Brücke / Hlávkův most – Moldaubahnhof / Vltavské Nádraží (Denisovo Nádraží, Nádraží Těšnov) – Deutschherrenstrasse / Poříč – Hibernerbahnhof / Hybernské Nádraží (Masarykovo Nádraží) – Heinrichsgasse / Jindřišská ulice – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Wassergasse / Vodičkova ulice – Karlsplatz / Karlovo náměstí – Mozartbrücke / Mozartův most (Palackého most) – Pilsnerstrasse / Plzeňská třída (Anděl) – Radlitzerstrasse / Radlická ulice – Radlitz / Radlice [18]
• 1947 trasa dtto, jen změna názvů Podbaba – náměstí Vítězství – Na Špejchaře – Strossmayerovo náměstí – Elektrické podniky – Denisovo Nádraží – Masarykovo Nádraží – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Palackého náměstí – U Anděla – Radlice[19]
• 1963 trasa dtto, jen změna názvů Podbaba – náměstí Říjnové revoluce (Vítězné náměstí) – Špejchar – náměstí V. Kopeckého (Strossmayerovo náměstí) – Dopravní podnik – Nádraží Těšnov – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskovo máměstí – Palackého náměstí Anděl – Radlice[54]
• od 1971 změna trasy ... – Anděl – Zlíchov Lihovar[12]
• od 1972 trasa Hotel International (Podbaba) – náměstí Říjnové revoluce (Vítězné náměstí) – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Nádraží Těšnov – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – náměstí bratří Synků – náměstí Hrdinů – Budějovické náměstí [23]
• od 1974 trasa zkrácena Hotel International (Podbaba) – ... – náměstí bratří Synků – náměstí Hrdinů [24]
• od 1978 trasa Nádraží Braník – Výtoň – Národní divadlo – Staroměstská – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Elektrárna Holešovice – Dělnická – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Vyšehrad – náměstí bratří Synků – náměstí Hrdinů [25]
• od 1979 trasa Vokovice – Leninova (Dejvická) – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed (Masarykovo Nádraží) – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Vyšehrad – náměstí bratří Synků – Pražského povstání – Vozovna Pankrác [12][28]
• od 1985 trasa Vokovice – Leninova (Dejvická) – Hradčanská – Malostranská – Staroměstská – Národní divadlo – Karlovo náměstí – Vyšehrad – náměstí bratří Synků – Pražského povstání – Vozovna Pankrác [12]
• od 1986 trasa Petřiny – Hradčanská – dále po stejné trase – Vozovna Pankrác [12]
• 1998 trasa Petřiny – Obchodní dům Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie – Ořechovka – Sibeliova – Vozovna Střešovice – Prašný most – Hradčanská – Chotkovy sady – Malostranská – Staroměstská – Karlovy lázně – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Moráň – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – náměstí bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání – Na Veselí – Vozovna Pankrác[29]
• 2003 trasa dtto [31]
• 2009 trasa dtto [32]
• od září 2012 trasa dtto [35]
• od srpna 2016 trasa Nádraží Podbaba – Zelená – Lotyšská – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (S) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Staroměstská (A) – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Náměstí Bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání (C) – Na Veselí – Vozovna Pankrác[38]
• od června 2021 pravidelná trasa Nádraží Podbaba – Zelená – Lotyšská – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (S) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Staroměstská (A) – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Moráň (T) – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Náměstí Bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání (C) – Kotorská – Na Veselí – Vozovna Pankrác [49]

• od 1923 trasa Libeň, Prosecká třída (U Kříže) – Palmovka – Královská třída (Sokolovská) – Městské museum – Prašná brána – Můstek – Museum – Tylovo náměstí – Vinohradské Nádraží (Nuselské schody) – Nusle, Riegrovo náměstí (náměstí bratří Synků) [12][16]
• 1929 trasa Libeň, Prosecká třída – Palmovka – Královská třída Sokolovská – Městské museum – Prašná brána – Můstek – Karlovo náměstí – Tylovo náměstí – Vinohradské Nádraží (Nuselské schody) – Soběslavova ulice (Otakarova) – Pankrác[36]
• od 1932 trasa Harfa – Palmovka – Královská třída Sokolovská – Městské museum – Prašná brána – Můstek – Karlovo náměstí – Tylovo náměstí – Vinohradské Nádraží (Nuselské schody) – Soběslavova ulice (Otakarova) – Pankrác [12]
• 1940 trasa dtto, jiné názvy Wissotschan, Kolbemfabrik / Kolbenka – Palmhof / Palmovka – Königstrasse / Královská třída – Deutschherrenstrasse / Poříč – Pulverturm / Prašná brána – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – König Peter Platz / náměstí Petra Osvoboditele – Tylplatz / Tylovo náměstí – Bahnhof Weinberge / Nádraží Vinohrady (nádraží zrušeno po výstavbě 2. Vinohradského železničního tunelu, nyní Nuselské schody) – Bahnhof Michl / Praha-Michle (křížení s tratí Vršovice – Braník, zastávka zrušena při budování odstavného nádraží) – Rosenbühl / Spořilov [18]
• 1947 trasa dtto, jiné názvy Kolbenka – Nádraží Vysočany – Balabenka – Městské museum – Prašná brána – Můstek – Museum – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – Nuselské schody – Soběslavova (nám bratří Synků) – Jezerka (Pod Jezerkou) – zastavka Praha Michle – Spořilov[19]
• od 1949 trasa prodloužena Nový Hloubětín – Vysočany – Balabenka – ...[12]
• 1963 trasa dtto [54]
• 1972 trasa dtto [23]
• 1974 trasa dtto, trasa Nový Hloubětín – Školka – Aerovka – Vysočany – náměstí Lidových milicí – Vysočanská radnice – Nádraží Vysočany – Kulturní dům – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská (Florenc) – náměstí Republiky – Můstek – Václavské náměstí – Muzeum – Škrétova – Tylovo náměstí – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – náměstí bratří Synků – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynární – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov [24]
• 1978 trasa dtto [25]
• 1980 trasa dtto [28]
• od 1983 trasa Nový Hloubětín – Palmovka – Sokolovská – náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) [12]
• od 1985 trasa Nový Hloubětín – Palmovka – Sokolovská [12]
• od 1987 trasa Starý Hloubětín – Nový Hloubětín – Palmovka – Sokolovská [12]
• od 1990 trasa Starý Hloubětín – Nový Hloubětín – Palmovka – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Želivského – Vozovna Strašnice – Strašnická – Kubánské náměstí [12]
• od 1998 trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Starý Hloubětín – Nový Hloubětín – Kolbenova – ČKD – Poštovská – Špitálská – Nádraží Vysočany – Poliklinika Vysočany – U Svobodárny – Balabenka – Palmovka – Krejcárek – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Želivského – Vinohradský hřbitov – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Nad Primaskou – Strašnická – Průběžná – Kubáňské náměstí[29]
• 2003 trasa dtto [31]
• od 2008 trasa Lehovec – Hloubětín – Nový Hloubětín – Palmovka – Biskupcova – Želivského – Strašnice – Průběžná – Nádraží Strašnice[64]
• od 2009 trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Starý Hloubětín – Nový Hloubětín – Kolbenova – Poštovská – Špitálská – Nádraží Vysočany – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka (T) – Palmovka – Krejcárek – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Želivského – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Nad Primaskou (T) – Strašnická – Na Hroudě – Nádraží Strašnice – Radošovická [32]
• od září 2012 zrušena [35]
• od června 2021 trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín (B) – Kbelská – Starý Hloubětín (x) – Vozovna Hloubětín (x) – Nový Hloubětín (x) – Kolbenova (B) – Poštovská (x) – Špitálská (x) – Vysočanská (B) (Z) – Nádraží Vysočany (B) (S) – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka (B) – Palmovka (B) (T) – Krejcárek (x) – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) (Z) – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Strašnická (A) – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia (S) – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice (S) – Otakarova (T) – Náměstí Bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání (C) – Kotorská – Pankrác (C)
• od března 2022 je z důvodu výluky na Krejcárku dlouhodobě odkloněna ze zastávky Biskupcova přes zastávku Vozovna Žižkov do zastávky Spojovací
• od dubna 2022 došlo k přejmenování zastávky Slavia na Slavia - Nádraží Eden
• pravidelná trasa Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín (B) – Kbelská – Starý Hloubětín (x) – Vozovna Hloubětín (x) – Nový Hloubětín (x) – Kolbenova (B) – Poštovská (x) – Špitálská (x) – Vysočanská (B) (Z) – Nádraží Vysočany (B) (S) – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka (B) – Palmovka (B) (T) – Krejcárek (x) – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) (Z) – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Strašnická (A) – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia - Nádraží Eden (S) – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice (S) – Otakarova (T) – Náměstí Bratří Synků – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání (C) – Kotorská – Pankrác (C)

• od 1924 trasa Parlament (Staroměstská) – Národní divadlo – Reslova ulice – Karlovo náměstí – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí (náměstí Míru) – Vršovice, Čechovo náměstí[12][16]
• od 1925 trasa prodloužena Nádraží Dejvice – Klárov – Parlament – ...[12]
• od 1929 trasa Staré Dejvice – Na Růžku (Vítězné náměstí) – Nádraží Dejvice – Bubeneč (Špejchar) – Klárov – Parlament (Staroměstská) – Národní divadlo – Reslova ulice – Karlovo náměstí – Tylovo náměstí – Purkyňovo náměstí – náměstí Míru – Čechovo náměstí – třída krále Jiřího (Koh-i-noor)[36]
• od 1931 trasa
• 1940 trasa Streschowitz, Militar-Krankenhaus / Vojenská nemocnice – Nussgarten / Ořechovka – Staubbrücke / Prašný most – Bubentsch / Bubeneč (křižovatka Špejchar) – Klarplatz / Klárov – Manes-Brücke / Mánesův most – Smetana Platz / Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Nationaltheater / Národní divadlo – Mácha Platz / Máchovo náměstí (Jiráskův most) – Karlsplatz / Karlovo náměstí – König Peter Platz / náměstí Petra Osvoboditele – Reichplatz / Říšské náměstí ()/ [18]
• 1947 trasa Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Na Špejchaře – Klárov – Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí = Staroměstská) – Národní divadlo – Jiráskův most – Karlovo náměstí – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – Vinohradské náměstí, Jana Masaryka – Čechovo náměstí – třída krále Jiřího (Koh-i-noor)[19]
• od 1950 trasa prodloužena Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – ...
• 1963 trasa Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Špejchar – Klárov – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Flora – Olšanské hřbitovy [54]
• od 1968 místo přes Újezd přes náměstí Krasnoarmějců (Palachovo náměstí) [12]
• od 1971 prodloužena na Vápenku [12]
• 1972 trasa Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Špejchar – Klárov – náměstí Krasnoarmějců – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Flora – Olšanské hřbitovy – Ohrada – Vápenka [23]
• 1974 trasa dtto [24]
• od 1978 trasa Petřiny – Vojenská nemocnice – Vozovna Střešovice – Hradčanská – Špejchar [25]
• 1980 trasa dtto [28]
• od 1986 nová trasa Divoká Šárka – Leninova – Hotel International [12]
• 1998 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín – Červený vrch – Sídliště Červený vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Dejvická – Lotyšská – Podbaba [29]
• od 2003 trasa Divoká Šárka – Dejvická – Hradčanská – Malostranská – Újezd – Anděl – Nádraží Smíchov – dále jen ve špičce – Sídliště Barrandov [31]
• od 2009 celodenně trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín – Červený vrch – Sídliště Červený vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Dejvická – Vítězné náměstí – Hradčanská – Chotkovy sady – Malostranská – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Na Knížecí – Plzeňka – Smíchovské Nádraží – ČSAD Smíchov – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov celodenně[32]
• od září 2012 trasa dtto [35]
• od října 2015 – Nádraží Podbaba – Vítězné náměstí – ... – Sídliště Barrandov
• od srpna 2016 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) (S) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl (B) – Na Knížecí (B) – Plzeňka – Smíchovské nádraží (B) (S) – ČSAD Smíchov (x) – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov [38]
• od listopadu 2020 zrušena trasa ČSAD Smíchov [48]
• pravidelná trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) (S) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) – Chotkovy sady – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl (B) – Na Knížecí (B) – Plzeňka – Smíchovské nádraží (B) (S) – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov

Označení linky 21

• od 1926 trasa Vozovna Žižkov – Na Ohradě – Prokopova třída – Hooverova ulice (Bulhar) – Havlíčkovo náměstí (Senovážné náměstí) – Václavské náměstí – Myslíkova – Palackého nábřeží (Jiráskův most) – Palackého náměstí – Rašínovo nábřeží (Výtoň) – Podolí (Podolská vodárna) – Cementárna (cca Dvorce) – Braník (mezi Dvorce a Přístaviště)[12]
• od 1929 trasa Vozovna Žižkov – Na Ohradě – Šlikova ulice – Rokycanova ulice – Prokopova třída – Orebitská ulice – Hooverova ulice (Bulhar) – Bolzanova ulice – Havlíčkovo náměstí (Senovážné náměstí) – Růžová ulice – Václavské náměstí – Dívčí škola – Myslíkova ulice – Palackého nábřeží (Jiráskův most) – Palackého náměstí – Trojická ulice – Rašínovo nábřeží (Výtoň) – Pražské sanatorium – Podolí (Podolská vodárna) – Schwarzemberkova ulice – Cementárna (cca Dvorce) – Braník (mezi Dvorce a Přístaviště)[36]
• od 1933 trasa U Kříže (Spojovací) – Ohrada – Prokopova třída – Hooverova ulice (Bulhar) – Bolzanova – Václavské náměstí – Spálená ulice – Karlovo náměstí – Riegrovo náměstí (Jiráskovo náměstí) – Palackého náměstí – Rašínovo nábřeží (Výtoň) – Braník (mezi Dvorce a Přístaviště) – Ledárny (mezi Pobřežní cesta a Nádraží Braník)[12][17]
• 1940 stejná trasa, jiné názvy Kehlen / Hrdlořezy – Veitsberg, Wagenhalle / Vozovna Žižkov – Huttensstrasse / Huttenova třída (Husická třída) – Heuwaagsplatz / Senovážné náměstí – Heinrichsgasse / Jindřišská ulice – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Wassergasse / Vodičkova ulice – Myslikgasse / Myslíkova ulice – Palacky Platz / Palackého náměstí – Eisenbanbrücke / Železniční most – Sanatorium Podol / Podolské sanatorium – Peter Aspelt Strasse / ulice Petra Aspelta – Branik / Braník [18]
• 1947 stejná trasa, jiné názvy Hrdlořezy – Na Ohradě – Prokopova – U Bulhara – Bolzanova – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Železniční most (Výtoň) – Hodkovičky (asi dtto jako 1938)[19]
• od 1963 trasa Spojovací – Ohrada – Prokopova – Bulhar – Bolzanova – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník[54]
• 1972 trasa dtto[23]
• 1974 trasa dtto[24]
• od 1977 trasa Hrdlořezy, Spojovací – Ohrada – Nákladové nádraží Žižkov – Olšanské náměstí – Bolzanova – Jindřišská – Václavské náměstí – Myslíkova – Jiráskův most – Výtoň – Podolí – Nádraží Braník [12]
• od 1985 trasa Nádraží Braník – Výtoň – Palackého náměstí – Jiráskovo náměstí – Národní divadlo – Staroměstská – Malostranská – Právnická fakulta – Staroměstská – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník[12]
• od 1986 trasa Nádraží Braník – Výtoň – Palackého náměstí – Jiráskovo náměstí – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník[12]
• od 1991 linka zrušena[12]
• od 1995 (obnovená linka) Nádraží Braník – Výtoň – Palackého náměstí – Jiráskovo náměstí – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník[40]
• od 1996 prodloužení trasy Sídliště Modřany – Nádraží Braník – ... – Národní divadlo – ... Nádraží Braník – Sídliště Modřany [12]
• od 1998 zkrácení trasy Nádraží Braník – ... – Národní divadlo – ... Nádraží Braník [12]
• 2009 trasa Nádraží Braník – Pobřežní cesta – Přístaviště – Dvorce – Kublov – Podolská vodárna – Výtoň – Palackého náměstí – Jiráskovo náměstí – Národní divadlo – Národní třída – Myslíkova – Jiráskovo náměstí – ... a zpět do ... Nádraží Braník[32]
• od 2010 trasa Nádraží Braník – ... – Palackého náměstí – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Palackého náměstí – ... – Nádraží Braník[34][42]
• od září 2012 zrušena [35]
• od srpna 2016 nová trasa Levského – Nádraží Modřany – Nádraží Braník – Výtoň – Anděl – Kotlářka
• od března 2017 pravidelná trasa Radlická (B) – Škola Radlice – Laurová – Braunova – Křížová – Na Knížecí (B) – Anděl (B) – Zborovská – Palackého náměstí (B) – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník – Černý kůň (x) – Belárie (x) – Modřanská škola (x) – Nádraží Modřany (S) – Čechova čtvrť (x) – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka (x) – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského (Z) [62], v provozu pouze v přepravních špičkách pracovních dní, cca od 6 do 9 h ráno a od 15 do 19 h odpoledne

Vůz linky 22

Tatra T3R.PLF na lince 22 v roce 2009, náměstí Míru

• od 1928 trasa Vypich – Tomkova ulice – Na Mariánce – Na Královce – Dlabačov – Pohořelec – Nový svět – Lumbeho zahrada (Brusnice) – Královský hrad – Chotkovy sady – Chotkova silnice – Klárov – Parlament (Staroměstská) – ulice Karoliny Světlé (Karlovy lázně) – Národní divadlo – Na Perštýně – Na Můstku – Václavské náměstí – Museum – Balbínova ulice – Tržnice – Orlická ulice – náměstí Krále Jiřího – U Flory – Olšanské hřbitovy – Židovské hřbitovy (Želivského) [12][36]
• od 1933 trasa Vypich – Dlabačov – Pohořelec – Střešovická Vozovna – U Prašného mostu – Nádraží Dejvice – Bubeneč (Špejchar, Hradčanská) – Chotkovy sady – a dále beze změny – Židovské hřbitovy (Želivského) [12]
• od 1937 trasa Bílá Hora – Vypich – Dlabačov – Pohořelec – Střešovická Vozovna – U Prašného mostu – Nádraží Dejvice – Bubeneč (Špejchar, Hradčanská) – Chotkovy sady – Klárov – Parlament (Staroměstská) – Národní divadlo – Na Můstku – Museum – náměstí Krále Jiřího – U Flory – Židovské hřbitovy (Želivského) – Na Vinici – Strašnice – Průběžná ulice [12][17]
• 1940 stejná trasa, jiné názvy Rusin / Ruzyně (Bílá Hora) – Vypich – Reichstrasse / Říšská třída – Clam Martinic Strasse / Clam Martinicova třída – Staubrücke / Prašný most – Bubentsch / Bubeneč – Klarplatz / Klárov – Mánesbrücke / Mánesův most – Smetana Platz / Smetanovo náměstí – Nationaltheater / Národní divadlo – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Schweringstrasse / Schwerinova třída (Vinohradská třída) – Wolschaner Friedhöfe / Olšanské hřbitovy – Krematorium / Krematorium – Straschnitz, Längestrasse / Průběžná ulice [18]
• 1942 změna trasy ... Malovanka – Pohořelec – Hrad – Klárov – ... zkrácena na Olšanské hřbitovy [12]
• 1947 trasa Bílá Hora – Malý Břevnov – Modrá Hvězda – Vypich – U Markéty – Tomkova – Drinopol – Na Marjánce – Na Královce – Malovanka – Pohořelec – Lumbeho zahrada (Brusnice) – Královský hrad – Chotkovy sady – Klárov – Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Smetanovo museum (Karlovy lázně) – Národní divadlo – Perštýn – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Italská – Vinohradská tržnice – náměstí krále Jiřího – Orlická – Flora – Olšanské hřbitovy[19]
• od 1961 trasa Vypich – Malovanka – Královský hrad – Klárov – náměstí Krasnoarmějců (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Národní divadlo – Můstek – Museum – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Vršovická radnice – Čechovo náměstí[12][22]
• od 1967 změna trasy ... Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Národní divadlo – ...[12]
• od 1972 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Královský hrad – Klárov – náměstí Krasnoarmějců (Palachovo náměstí, Staroměstská) – Národní divadlo – Můstek – Museum – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Vršovická radnice – Čechovo náměstí[23]
• od 1972 ale dle [12] trasa prodloužena ... – Čechovo náměstí – náměstí Kubánské revoluce
• 1975 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Královský hrad – Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Národní divadlo – Můstek – Museum – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Vršovická radnice – Koh-i-noor – náměstí Kubánské revoluce[56]
• od 1977 trasa prodloužena ... – náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Zahradní město – náměstí Josefa Marata (zastávka Hostivařská) [12]
• od 1980 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Královský hrad – Klárov – Malostranské náměstí – Újezd – Národní divadlo – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – náměstí Míru – Vršovická radnice – Koh-i-noor – náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Zahradní Město – náměstí Josefa Marata [12]
• od 1982 trasa prodloužena ... – Zahradní Město – Nádraží Hostivař [12]
• 1999 trasa beze změny [30]
• od 2008 v souvislosti se zrušením linky 23 u této linky zkrácen interval na polovinu [64]
• 2009 trasa Bílá Hora – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich – Říčanova – Břevnovský klášter – U kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – náměstí Míru – Jana Masaryka – Krymská (T) – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí (T) – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Na Hroudě – Nádraží Strašnice – Radošovická – Na Padesátém – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař[32]
• od září 2012 trasa dtto [35]
• od září 2014 trasa Bílá Hora (každý druhý spoj) – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich (všechny spoje) – Říčanova (x) – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Na Hroudě – Nádraží Strašnice (S) – Radošovická (Z) – Radošovická (každý druhý spoj) – Dubečská (x) – Na Padesátém – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Obchodní centrum Hostivař – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař (S). O víkendu většina spojů vedena jen v trasách Bílá Hora – Nádraží Strašnice nebo Vypich – Nádraží Hostivař (S)
• od ledna 2021 zastávka Nádraží Strašnice přejmenována na Staré Strašnice [65]
• od 16. září 2021 zrušena zastávka Na Padesátém a zřízena zastávka Nádraží Zahradní Město a spoje jezdící na Radošovickou prodlouženy na Zahradní Město [46]
• od dubna 2022 došlo k přejmenování zastávky Slavia na Slavia - Nádraží Eden
• pravidelná trasa Bílá Hora (každý druhý spoj) – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich (všechny spoje) – Říčanova (x) – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Jana Masaryka – Krymská – Ruská – Vršovické náměstí – Čechovo náměstí – Koh-i-noor – Slavia - Nádraží Eden (S) – Kubánské náměstí – Průběžná – Na Hroudě – Staré Strašnice – Radošovická (každý druhý spoj) – Dubečská (x) – Nádraží Zahradní Město – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město (každý druhý spoj) – Obchodní centrum Hostivař – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař (S). O víkendu většina spojů vedena jen v trasách Bílá Hora – Zahradní Město nebo Vypich – Nádraží Hostivař (S)

• od 1929 trasa Na Růžku (Vítězné náměstí) – U Prašného mostu – Dejvické Nádraží – Bubeneč (Na Špejchaře) – Klárov – Parlament – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Nádraží Vinohrady (cca Nuselské schody) – Soběslavova ulice (náměstí bratří Synků)[36]
• od 1933 trasa prodloužena Vozovna Vokovice – Bořislavka – Vítězné náměstí – ...[12]
• od 1938 trasa Bořislavka – Vítězné náměstí – Prašný most – Dejvické Nádraží – Na Špejchaře – Klárov – Parlament (Palachovo nám, Staroměstská) – Masarykovo nábřeží – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – náměstí Petra Osvoboditele (I. P. Pavlova) – Nádraží Vinohrady (cca Nuselské schody) – Táborská – Michelské náměstí – Chovská silnice[17]
• 1940 stejná trasa, jiné názvy Borislaus-Hof / Bořislavka – Platz der Wehrmacht / náměstí Branné moci – Staubbrücke / Prašný most – Bubentsch / Bubeneč – Klarplatz / Klárov – Manes-Brücke / Mánesův most – Smetana Platz / Smetanovo náměstí – Nationaltheater / Národní divadlo – Wenzelsplatz / Václavské náměstí – Tylplatz / Tylovo náměstí – Banhof Weinberge / Vinohradské Nádraží – Bahnhof Michel / Michelské Nádraží – Chodaustrasse / Chodovská [18]
• 1947 trasa Bořislavka – Hadovka – Massarykova kolej – náměstí Vítězství – třída Starodružiníků – U Prašného mostu – Nádraží Dejvice – Na Špejchaře – Chotkovy sady – Klárov – Smetanovo náměstí (Palachovo náměstí) – Smetanovo museum – Národní divadlo – Perštýn – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Scheinerovo náměstí (Tylovo náměstí) – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Soběslavova (náměstí bratří Synků) – Vladimírova – V Horkách – Jezerka – Michelské náměstí – Nádraží Michle – Plynárna – Chodovská[19]
• 1959 trasa Bořislavka – Špejchar – Klárov – Národní divadlo – Můstek – Muzeum – Tylovo náměstí – náměstí bratří Synků – Michelská ulice[21] – dle [12] až – Záběhlice
• od 1961 trasa Bořislavka – Hadovka – Sadová – náměstí Říjnové revoluce – Václavkova – Prašný most – Špejchar – Chotkovy sady – Klárov – náměstí Krasnoarmějců (Palachovo náměstí) – Národní divadlo – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – náměstí bratří Synků – Horky – Jezerka – Michelská – Plynárna – Chodovská – Záběhlice[12][22]
• od 1968 trasa Podbaba – Špejchar – Klárov – náměstí Krásnoarmějců (náměstí Jana Palacha ) – Jiráskovo náměstí – Tylovo náměstí – náměstí bratří Synků – Spořilov
• 1972 trasa dtto [23]
• od 1974 trasa Hotel International – Lotyšská – náměstí Říjnové revoluce – Václavkova – Prašný most – Špejchar – Chotkovy sady – Klárov – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Perštýn – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – Tylovo náměstí – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – náměstí bratří Synků[24]
• od 1978 nová trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Památník písemnictví – Brusnice – Prašný most – Leninova – Bořislavka – Vokovice[26]
• od 1979 trasa Bílá Hora – Vypich – Malovanka – Památník písemnictví – Brusnice – Prašný most – Hradčanská – Špejchar, smyčka [12][28]
• od 1991 linka zrušena [12]
• od 1998 nová trasa Malovanka – Pražský hrad – Malostranská – Malostranské náměstí – Újezd – Národní divadlo – Národní třída – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – náměstí Míru – Vršovické náměstí – Kubánské náměstí [12][30]
• od 2008 linka zrušena [64]
• od 25. března 2017 trasa Královka – Malovanka – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí (B) – Štěpánská – I. P. Pavlova (C) – Bruselská – Zvonařka [62]
• od března 2020 dočasně zrušena

• od 1942 trasa Bulovka / Bulovka – Lieben, Unterer bahnhof / Libeň, dolní Nádraží – Schlachthof / Jatky – Hlavka-Bbrücke / Hlávkův most – Moldau Bahnhof / Vltavské Nádraží – Hibernerbahnhof / Hybernské nádraží – Deutschherrenstrasse / Poříč – a zpět [12]
• od 1943 linka zrušena [12]
• 3. ledna 1954 – léto 1955: trasa Zahradní město – náměstí Josefa Marata [12]
• od 1955 linka zrušena [12]
• od 1959 trasa Městské museum – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Otakarova – Koh-i-noor – Východní náměstí (Kubáňské náměstí)[12][21]
• od 1961 trasa prodloužena ... – Koh-i-noor – náměstí Kubáňské revoluce – Průběžná – Nádraží Strašnice [12]
• 1963 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní palác – Nádraží Bubny – Dopravní podnik – Štvanice – Nádraží Těšnov – Městské museum – Florenc (ulice na Florenci) – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Myslíkova – Karlovo náměstí – Moráň – Botanická zahrada – Vyšehrad – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Stadion doktora Vacka – náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Petrovická – Nádraží Strašnice – Skalka – Zahradní Město jen ve špičce[54]
• od 1972 trasa Vychovatelna – Palmovka – Dělnická – Dopravní podniky – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Otakarova – Průběžná – Zahradní Město[23]
• od 1974 trasa Sídliště Ďáblice – Nadsídlištní – Štěpničná – Davídkova (Ládví) – Veltěžská (Kyselova) – Střelničná – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – náměstí ddoktora Holého – třída Rudé armády(Divadlo pod Palmovkou) – Libeňský most – Maniny – Dělnická – Jatky – Dopravní podniky – Štvanice – Sokolovská – Florenc (ulice na Florenci) – Nádraží Střed – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Myslíkova – Karlovo náměstí – Moráň – Botanická zahrada – Vyšehrad (Albertov) – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Slavie – náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Petrovická – Nádraží Strašnice – Skalka – Zahradní Město[24]
• 1978 trasa Sídliště Ďáblice – Střelničná – Ke Stírce – Trojská – Partyzánská – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Nádraží Bubny – Dopravní podniky – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Moráň – Otakarova – Průběžná – Zahradní Město [26]
• 1980 trasa začátek beze změny ... – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – dále beze změny.. – Zahradní Město[28]
• od 1984 trasa Sídliště Ďáblice – Ke Stírce – Vychovatelna – Palmovka – Invalidovna – Sokolovská (Florenc) – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Moráň – Otakarova – náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Zahradní Město – Nádraží Hostivař [12]
• od 1987 trasa zkrácena ... – náměstí Kubánské revoluce Kubáňské náměstí [12]
• od 1990 trasa prodloužena ... – Kubáňské náměstí – Průběžná – Nádraží Strašnice [12]
• 1999 trasa Sídliště Ďáblice – Třebenická – Štěpničná – Ládví – Kyselova – Střelničná – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Stejskalova – Divadlo pod Palmovkou – Palmovka – Invalidovna – Thamova – Urxova – Vítkova – Florenc – Bílá Labuť – Masarykovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Národní výbor – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo v Nuslích – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí – Průběžná – Na hroudě – Nádraží Strašnice – Radošovická[30]
• od 2008 trasa Kobylisy – Ke Stírce – U kříže – Palmovka – Florenc – Masarykovo nádraží – Václavské náměstí – Karlovo náměstí – Albertov – Otakarova – Koh-i-noor – Kubánské náměstí [64]
• 2009 trasa Březiněveská – Kobylisy – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U Kříže – Stejskalova – Divadlo pod Palmovkou (T) – Palmovka – Invalidovna – Urxova – Křižíkova – Karlínské náměstí – Florenc – Bílá labuť – Masarykovo Nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Botanická zahrada – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Otakarova – Nádraží Vršovice – Oblouková – Koh-i-noor – Slavia – Kubánské náměstí [32]
• od září 2012 Kubánské náměstí – Otakarova – Albertov – Karlovo náměstí – Václavské náměstí – Masarykovo Nádraží – náměstí Republiky – Strossmayerovo náměstí – Nádraží Holešovice – Ortenovo náměstí (dále pokračuje jako linka 14 přes centrum na Sídliště Barrandov) [35]
• od srpna 2016 trasa Kubánské náměstí – Slavia – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice (S) – Otakarova – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Bílá labuť – Florenc (B) (C) – Karlínské náměstí – Křižíkova (B) – Urxova – Invalidovna (B) – Palmovka (B) – Divadlo pod Palmovkou (Z) – Stejskalova – U Kříže – Vosmíkových – Bulovka – Vychovatelna – Okrouhlická – Ke Stírce – Kobylisy (C) – Březiněveská (Z) [38]
• od září 2018 zastávka Stejskalova přejmenována na Libeňský zámek [43]
• od června 2021 pravidelná trasa Náměstí Bratří Synků – Otakarova (Z) – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Botanická zahrada – Moráň (Z) – Karlovo náměstí (B) – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Bílá labuť – Florenc (B) (C) – Karlínské náměstí – Křižíkova (B) – Urxova – Invalidovna (B) – Palmovka (B) – Divadlo pod Palmovkou (Z) – Libeňský zámek – U Kříže – Vosmíkových – Bulovka – Vychovatelna – Okrouhlická – Ke Stírce – Kobylisy (C) – Březiněveská (Z) [49]

• od 1915 trasa Českomoravská továrna – Balabenka – Palmovka – Invalidovna – Na Poříčí – Prašná brána – Národní divadlo – Chotkova ulice (Újezd) – Malostranské náměstí – Klárov[12]
• od 1923 linka zrušena[12]
• od 1959 trasa Nový Hloubětín – Vysočany – Balabenka – Palmovka
• 1963 trasa Nový Hloubětín – Školka – Aerovka – Vysočany – Vysočanská radnice – Ústav národního zdraví – Svobodárna – Balabenka – Palmovka (jen ve špičce)[54]
• od 1967 trasa Nový Hloubětín – Balabenka – Palmovka – Městské Museum – Dopravní podniky – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – Vozovna Střešovice – Královka [12]
• od 1971 trasa Nový Hloubětín – Balabenka – Palmovka – Městské Museum – Dopravní podniky – Strossmayerovo náměstí – Špejchar – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Vokovice (Červený vrch)[12][23]
• od 1972 změna trasy Harfa – Balabenka – ... – Vokovice (Červený vrch)[23]
• od 1974 trasa Harfa – Mostárna – Libeň horní Nádraží (dříve bylo západněji, cca naproti aréně) – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Sídliště Invalidovna – Urxova – Thámova – Vítkova – Sokolovská (Florenc) – Štvanice – Dopravní podniky – Strossmayerovo nám – Kamenická – Letenské náměstí – Sparta – Špejchar – Prašný most – Václavkova – náměstí VŘSR – Thakurova – Hadovka – Bořislavka – Horoměřická – Červený vrch – Vokovice – Nádraží Veleslavín – Cihelna – Vozovna Vokovice – Divoká Šárka[24]
• od 1975 trasa Harfa – Balabenka – ... – Vokovice [12]
• od 1976 trasa Hloubětín – Harfa – Balabenka – ... – Vokovice [12]
• 1978 trasa Divoká Šárka – Vokovice – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Prašný most – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Sokolovská – Palmovka – Balabenka – Harfa – Hloubětín[26]
• od 1980 trasa Divoká Šárka – Vokovice – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Prašný most – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Dělnická – Palmovka – Balabenka – Harfa – Hloubětín – Černý most (Lehovec)[28]
• od 1984 trasa Divoká Šárka – Vokovice – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Prašný most – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Dělnická – Nádraží Holešovice – Trojská – Ke Stírce – Střelničná – Sídliště Ďáblice[12]
• od 1985 trasa Hotel International (Podbaba) – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Prašný most – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Dělnická – Nádraží Holešovice – Trojská – Ke Stírce – Střelničná – Sídliště Ďáblice[12]
• od 1991 trasa Podbaba – Vítězné náměstí – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podniky – Dělnická – Nádraží Holešovice – Trojská – Ke Stírce – Střelničná[12]
• od 1998 trasa Vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Palmovka – Dělnická – Pražská tržnice – Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Vítězné náměstí – Podbaba[12][30]
• od 2003 trasa Vozovna Kobylisy – Ke Stírce – Palmovka – Dělnická – Pražská tržnice – Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Vozovna Střešovice – Malovanka – Vypich – Bílá Hora [58]
• od 2009 trasa jen ve špičce Vozovna Kobylisy – Líbeznická – Březiněveská – Kobylisy – Ke Stírce – Okrouhlická – Vychovatelna – Bulovka – Vosmíkových – U kříže – Stejskalova – Divadlo pod Palmovkou [T] – dále i v sedle – Palmovka – Libeňský most – Maniny – Dělnická (Z) – Tusarova (T) – Pražská tržnice – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Kamenická – Letenské náměstí – Sparta – Hradčanská – Prašný most – Vozovna Střešovice – Hládkov – Malovanka – Marjánka – Drinopol – U kaštanu – Břevnovský klášter – Říčanova – Vypich (vzhledem k dlouhodobé výluce končila na Špejchaře) [32]
• od 2010 trasa jen ve špičce Vozovna Kobylisy – ... Palmovka dále i v sedle – ... Hradčanská – Brusnice – Pohořelec / Hládkov – Malovanka – ... – Vypich[34][42]
• od září 2012 trasa Lehovec – Starý Hloubětín – Nádraží Libeň – Palmovka – Dělnická – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Hradčanská – Brusnice – Pohořelec / Hládkov – Malovanka – ... – Vypich [35]
• od srpna 2016 pravidelná trasa Bílá Hora – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich – Říčanova (x) – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Hládkov – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Ocelářská – Multiaréna Praha – Nádraží Libeň (S) – Kabešova – Podkovářská – U Elektry (x) – Nademlejnská (x) – Kbelská – Hloubětín (B) – Sídliště Hloubětín – Lehovec [38]
• v dubnu 2022 došlo k přejmenování zastávky Multiaréna Praha na Arena Libeň jih
• pravidelná trasa Bílá Hora – Malý Břevnov – Obora Hvězda – Vypich – Říčanova (x) – Břevnovský klášter – U Kaštanu – Drinopol – Marjánka – Malovanka – Hládkov – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Pražská tržnice – Tusarova (Z) – Dělnická (T) – Maniny – Libeňský most (x) – Palmovka (B) (Z) – Palmovka (B) – Balabenka – Ocelářská – Arena Libeň jih – Nádraží Libeň (S) – Kabešova – Podkovářská – U Elektry (x) – Nademlejnská (x) – Kbelská – Hloubětín (B) – Sídliště Hloubětín – Lehovec

Souprava vozů Tatra T6A5 na lince 26 vjíždí do smyčky Divoká Šárka

• od 1961 trasa Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) – Plynární – Uranie – Dělnická – Jatky – Dopravní podnik – Státní plánovací komise (Nábřeží Kapitána Jaroše) – Dlouhá – náměstí Republiky – Prašná brána – Nádraží střed – Bulhar – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Lucemburská – Flora – Olšanské hřbitovy – Židovské hřbitovy (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Krematorium – Vinice – Strašnická škola – Průběžná – Petrovická – Nádraží Strašnice[22]
• 1963 trasa dtto [54]
• od 1972 trasa * Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) – Plynární – Dělnická – Dopravní podnik – Nábřeží Kapitána Jaroše – náměstí Republiky – Nádraží Střed – Hlavní Nádraží (v Opletalově ulice) – Muzeum – Jiřího z Poděbrad – Flora – Olšanské hřbitovy – Vinice – Průběžná – Nádraží Strašnice[23]
• od 1974 trasa Pelc-Tyrolka (na pravém břehu Vltavy) – Plynární – Dělnická – Dopravní podnik – náměstí Republiky – Prašná brána – Nádraží Střed – Bulhar – Olšanské náměstí – Nákladové Nádraží Žižkov – Ohrada – Vápenka[24]
• od 1975 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Dopravní podnik – náměstí Republiky – Prašná brána – Nádraží Střed – Olšanské náměstí – Nákladové Nádraží Žižkov – Ohrada – Vápenka[12]
• od 1977 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Dopravní podnik – náměstí Republiky – Prašná brána – Nádraží Střed – Olšanské náměstí – ??? – Židovské hřbitovy – Vinice – Průběžná – Nádraží Strašnice[12]
• od 1978 trasa Hotel International (Podbaba) – Leninova (Vítězné náměstí) – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – náměstí Republiky – Nádraží Střed – Bolzanova – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi hřbitovy – Vinice – Strašnická – Průběžná – Strašnice, Radošovická[26]
• 1980 trasa dtto[28]
• od 1984 změna trasy Hotel International (Podbaba) – ... – Bolzanova – Olšanské náměstí – Flora – Mezi hřbitovy – ... – Strašnice, Radošovická[12]
• od 1985 změna trasy Divoká Šárka – Leninova (Vítězné náměstí) – Hradčanská – ... – Flora – ... – Strašnice, Radošovická[12]
• od 1990 Divoká Šárka – Vokovice – Bořislavka – Vítězné náměstí – Hradčanská – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Masarykovo Nádraží – Hlavní Nádraží (ulice Bolzanova) – Olšanské náměstí – Flora – Olšanské hřbitovy – Želivského – Vinice – Strašnická – Průběžná – Zahradní Město – Hostivař, Nádraží [12]
• 1998 trasa dtto jen výměna s linkou 5 – nově jede přes Nákladové nádraží Žižkov a Mezi hřbitovy a v úseku Masarykovo nádraží – Strossmayerovo náměstí jede přes Těšnov a Vltavskou [30]
• 2009 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín – Červený vrch – Sídliště Červený vrch – Horoměřická – Bořislavka – Hadovka – Thákurova – Dejvická – Vítězné náměstí – Hradčanská – Sparta – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Vltavská – Těšnov – Bílá labuť – Masarykovo nádraží – Hlavní nádraží – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Nad Primaskou (T) – Strašnická – Na hroudě – Nádraží Strašnice – Radošovická – Na padesátém – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař [32]
• od 2010 trasa Divoká Šárka – ... – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Masarykovo nádraží – ... – Nádraží Hostivař [34][42]
• od konce listopadu 2015 trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) (S) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) (S) – Hlavní nádraží (C) (S) – Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vozovna Strašnice – Vozovna Strašnice (Z) – Nad Primaskou (T) – Strašnická (A) – Na Hroudě – Nádraží Strašnice (S) – Radošovická – Dubečská (x) – Na Padesátém – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Obchodní Centrum Hostivař – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař (S)
• od září 2020 trasa Divoká Šárka – … – Krematorium Strašnice – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Strašnická (A) – … – Nádraží Hostivař (S) [48]
• od ledna 2021 zastávka Nádraží Strašnice přejmenována na Staré Strašnice [65]
• od 16. září 2021 zrušena zastávka Na Padesátém a zřízena zastávka Nádraží Zahradní Město [46]
• od 2. prosince 2021 došlo k přejmenování zastávka Husinecká na Viktoria Žižkov [50]
• od prosince 2021 pravidelná trasa Divoká Šárka – Vozovna Vokovice – Nad Džbánem – Nádraží Veleslavín (A) (S) – Červený Vrch – Sídliště Červený Vrch – Bořislavka (A) – Na Pískách – Hadovka – Thákurova – Dejvická (A) – Vítězné náměstí (A) – Hradčanská (A) (S) – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) (S) – Hlavní nádraží (C) (S) – Viktoria Žižkov – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Mezi Hřbitovy – Želivského (A) (Z) – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Krematorium Strašnice – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Strašnická (A) – Na Hroudě – Staré Strašnice – Radošovická – Dubečská (x) – Nádraží Zahradní Město – Zahradní Město – Sídliště Zahradní Město – Obchodní centrum Hostivař – Na Groši – Hostivařská – Nádraží Hostivař (S)

Přetáčecí boční tabule na lince 27 v mezipoloze

• od 1961 trasa Černokostelecká – Vinice – Průběžná – Koh-i-noor – Otakarova – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov – Zlíchov, Lihovar [12]
• 1963 trasa Černokostelecká – Nové Strašnice – Zborov – Solidarita – Vinice – Strašnická škola – Průběžná – náměstí Kubánské revoluce – Stadion doktora Vacka – Koh-i-noor – Oblouková – Nádraží Vršovice – Otakarova – Divadlo v Nuslích – Svatoplukova – Vyšehrad – Výtoň – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Knížecí – Plzeňka – Nádraží Smíchov sezonně dále – autobusové Nádraží Smíchov – Zlíchov, Lihovar[54]
• od 1967 trasa prodloužena Ústřední dílny Hostivař – Černokostelecká – ...[12]
• 1972 trasa Ústřední dílny Hostivař – Průběžná – Koh-i-noor – Otakarova – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov[23]
• 1974 dtto [24]
• 1978 trasa Ústřední dílny Hostivař – Černokostelecká – Vinice – Průběžná – Koh-i-noor – Otakarova – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov – Lihovar – Hlubočepy[26]
• 1980 trasa dtto[28]
• od 1985 linka zrušena – přečíslována na 7 [12]

• od 1962 okružní trasa Nákladové nádraží Žižkov – Flora – Olšanské náměstí – Bulhar – Nádraží Střed – Prašná brána – Můstek – Museum – Hlavní Nádraží – Bulhar – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (jen ve špičce) [66]
• od 1963 trasa náměstí Kubánské revoluce – Průběžná – Vinice – Flora – Olšanské náměstí – Bulhar – Nádraží Střed – Prašná brána – Můstek – Museum – Hlavní Nádraží – Bulhar – Olšanské náměstí – Flora – Vinice – náměstí Kubánské revoluce (jen ve špičce)[54]
• od 1966 trasa Olšanské hřbitovy – Flora – Olšanské náměstí – Bulhar – Nádraží Střed – Prašná brána – Můstek – Museum – Hlavní Nádraží – Bulhar – Olšanské náměstí – Olšanské hřbitovy (jen ve špičce) [66]
• od 1968 trasa Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Revoluční – Hybernská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov – Flora – Olšanské náměstí a dále zpět – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) (jen ve špičce) [66]
• od 1970 zrušena[67]
• od 1974 trasa Nádraží Braník – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Nádraží Smíchov [24]
• od srpna 1978 trasa Anděl – Moráň – I. P. Pavlova – Bruselská – Otakarova – náměstí Kubánské revoluce [26]
• od prosince 1978 linka zrušena [66]

Tramvaj linky číslo 29 v ulici Na Příkopech

• od 1966 trasa ranní špička Černokostelecká – Vinice – Flora – Museum – Václavské náměstí – Můstek – Prašná brána – Bulhar – Hlavní Nádraží – Museum – a zpět – Černokostelecká V odpolední špičce okruh obráceně. [68]
• od 1968 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – stejná trasa jako dříve – Černokostelecká – ÚD Hostivař [68]
• od 1971 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Vinice – Flora – Museum – Václavské náměstí – Můstek – Prašná brána – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) [68]
• od 1972 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Vinice – Flora – Museum – Václavské náměstí – Můstek – Prašná brána – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Pelc Tyrolka – Vychovatelna – Vozovna Kobylisy[23]
• od 1975 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Vinice – Flora – Museum – Václavské náměstí – Můstek – Prašná brána – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Uranie – Libeňský most – Vychovatelna – Vozovna Kobylisy[56]
• od 1976 trasa ÚD Hostivař – Černokostelecká – Vinice – Flora – Museum – Opletalova – Nádraží Střed – náměstí Republiky – Dlouhá třída – Strossmayerovo náměstí – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště)– Uranie – Libeňský most – Vychovatelna – Vozovna Kobylisy[68]
• od 1977 trasa Kobylisy, Vozovna – Líbeznická – Střelničná – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Partyzánská – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá třída – náměstí Republiky – Můstek – Václavské náměstí – Museum – Italská – Vinohradská tržnice – náměstí Jiřího z Poděbrad – Radhošťská – Flora – Olšanské hřbitovy – Strojimport (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Krematorium – Vinice – Solidarita – Zborov – Nové Strašnice – Černokostelecká – Malešická továrna – Na Homoli – ÚD Hostivař [68]
• 1980 trasa Kobylisy, Vozovna – Líbeznická – Střelničná – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Partyzánská – Elektrárna Holešovice – Park kultury a oddechu Julia Fučíka (PKOJF) (Výstaviště) – Veletržní – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá třída – náměstí Republiky – Můstek – Perštýn-Máj – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – náměstí Míru – Šumavská – Vinohradská vodárna – Perunova – Orionka – Flora – Olšanské hřbitovy – Strojimport (Želivského) – Vinohradská nemocnice – Krematorium – Vinice – Solidarita – Zborov – Nové Strašnice – Černokostelecká[28]
• od 1985 linka zrušena [68]

• od 1967 trasa Červený vrch – Leninova (Vítězné náměstí) – Špejchar – Klárov – náměstí Krasnoarmějců (Staroměstská, náměstí Jana Palacha) – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník [12]
• 1970 trasa dtto[67]
• od 1971 trasa prodloužena Divoká Šárka – Červený vrch – ... – Nádraží Braník [12]
• 1974 trasa dtto[24]
• od 1978 linka zrušena[12][26]

• od 1968 trasa Podbaba, hotel International – náměstí VŘSR (Vítězné náměstí) – Špejchar – Klárov – Jiráskovo náměstí – Karlovo náměstí – I. P. Pavlova – náměstí bratří Synků – Chodovská – Spořilov [69] V roce 1971 zrušena.[69]
• od 1972 trasa Královka – Hládkov – Vozovna Střešovice – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podnik – Dělnická – Palmovka – Vychovatelna[23]
• od 1973 trasa Petřiny – Vozovna Střešovice – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podnik – Dělnická – Palmovka – Vychovatelna – Sídliště Ďáblice [69]
• od 1977 trasa Petřiny – Vozovna Střešovice – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podnik – Dělnická – Palmovka – Vychovatelna – Kobylisy, Střelničná [69]
• od 1984 trasa Petřiny – Vozovna Střešovice – Špejchar – Strossmayerovo náměstí – Dopravní podnik – Dělnická – Palmovka – Balabenka – Harfa – Hloubětín – Lehovec [69]
• od 1985 linka přečíslována na číslo 1 [69]

• od 1971 trasa Ústřední dílny DP – Černokostelecká – Vinice – Průběžná – Koh-i-noor – Otakarova – Vyšehrad – Výtoň – Palackého náměstí – Anděl – Kotlářka jen ve špičce [70] O roku 1977 nebyla v provozu.[70]
• od srpna 1978 trasa Podbaba, hotel International – Leninova – Vozovna Střešovice – Petřiny[26] V únoru 1979 zrušena.[70]

• od 1971 trasa Městské muzeum – Nádraží Střed – Václavské náměstí – Myslíkova – Palackého náměstí – Výtoň – Nádraží Braník provoz jen v létě v neděli odpoledne [12] Po letní sezoně 1973 zrušena.
• od května 1995 zavedena v trase Kubánské náměstí – Koh-i-noor – Vršovické náměstí – náměstí Míru – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Moráň – Palackého náměstí – Anděl – Kotlářka v pracovních dnech jako posila linky č. 4.[40] Zrušena v listopadu 1998[12]

• od června 1973 nová linka Hloubětín – Balabenka – Palmovka[13]
• od září 1973 změna trasy Harfa – Palmovka – Městské muzeum – Nádraží Střed (Z) – Bolzanova (Z) – Nádraží Střed (Z) – náměstí Republiky; provoz ve špičkách pracovních dnů[13]
• od prosince 1973 změna trasy náměstí Lidových milicí – Balabenka – ... – náměstí Republiky[13]
• od května 1974 linka zrušena[13]

Zřízena 3. listopadu 1985.

K 1. září 2001 v úseku Lazarská – Strossmayerovo náměstí přeložena do trasy přes Národní divadlo, Staroměstskou a Právnickou fakultu (původně jezdila přes Masarykovo nádraží a Náměstí Republiky).

Radošovická (T) – Staré Strašnice – Na Hroudě – Strašnická – Vozovna Strašnice – Vinice (T) – Krematorium Strašnice – Vinohradské hřbitovy – Želivského – Želivského – Olšanské hřbitovy – Flora – Orionka – Perunova – Vinohradská vodárna – Šumavská – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Masarykovo nádraží – Náměstí Republiky – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Kamenická – Letenské náměstí – Korunovační (T) – Sparta – Hradčanská – Vítězné náměstí – Dejvická – Thákurova – Hadovka – Na Pískách – Bořislavka – Sídliště Červený Vrch – Červený Vrch – Nádraží Veleslavín – Nad Džbánem – Vozovna Vokovice – Divoká Šárka

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 51 na 91.

Zřízena 3. listopadu 1985 v trase Lehovec – Harfa – Palmovka – Florenc – Lazarská – Karlovo náměstí – Anděl – Hlubočepy.

29. listopadu 2003 spolu s tramvajovou tratí prodloužena na Sídliště Barrandov.

K 1. září 2001 byla linka z Palackého náměstí odkloněna do konečné Sídliště Modřany/Levského místo dosavadního Sídliště Barrandov.

Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Nademlejnská (x) – U Elektry (x) – Podkovářská – Kabešova – Nádraží Libeň – Arena Libeň jih – Ocelářská – Balabenka – Palmovka – Palmovka (T) – Invalidovna – Urxova – Křižíkova – Karlínské náměstí – Florenc – Bílá labuť – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Podolská vodárna – Kublov – Dvorce – Přístaviště – Pobřežní cesta (x) – Nádraží Braník – Černý kůň (x) – Belárie (x) – Modřanská škola (x) – Nádraží Modřany – Čechova čtvrť (x) – Poliklinika Modřany – U Libušského potoka (x) – Modřanská rokle – Sídliště Modřany/Levského (Z)

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 52 na 92.

Zřízena 3. listopadu 1985 v trase Vozovna Kobylisy – Trojská – Výstaviště – Náměstí Republiky – Lazarská – Albertov – Otakarova – Vozovna Pankrác.

K 1. září 2001 byla linka přeložena do konečné Sídliště Ďáblice místo dosavadní konečné Vozovna Kobylisy, zároveň mezi zastávkami Nábřeží Kapitána Jaroše a Lazarskou byla přeložena do nové trasy přes Staroměstskou a Národní divadlo místo dosavadní trasy přes Náměstí Republiky a Masarykovo nádraží.

Sídliště Ďáblice – Třebenická (T) – Štěpničná (x) – Ládví – Kyselova (x) – Střelničná (x) – Kobylisy – Ke Stírce – Hercovka – Nad Trojou – Trojská – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Čechův most – Právnická fakulta – Staroměstská – Karlovy lázně (T) – Národní divadlo (Z) – Národní divadlo – Národní třída – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Výtoň – Albertov – Ostrčilovo náměstí – Svatoplukova – Divadlo Na Fidlovačce – Otakarova – Nuselská radnice – Palouček – Pražského povstání – Kotorská – Na Veselí – Vozovna Pankrác

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 53 na 93.

Zřízena 3. listopadu 1985 v trase Sídliště Ďáblice – Kobylisy – Palmovka – Vltavská – Strossmayerovo náměstí – Staroměstská – Lazarská – Palackého náměstí – Nádraží Braník, v květnu 1995 prodloužena spolu s tramvajovou tratí na Sídliště Modřany.

Od 1. září 2001 byla z Palmovka odkloněna přes Kolbenovu na Lehovec místo dosavadní trasy na Sídliště Ďáblice. Od téhož data před Holešovice projíždí oklikou přes Ortenovo náměstí a Výstaviště místo dosavadní trasy přes Pražskou tržnici a Vltavskou. Mezi Strossmayerovým náměstím a Lazarskou nově jede přes Náměstí Republiky a Masarykovo nádraží místo dosavadní trasy přes Staroměstskou. Z Palackého náměstí byla odkloněna přes Anděl na Sídliště Barrandov místo dosavadní trasy do konečné Nádraží Braník.

Lehovec – Sídliště Hloubětín – Hloubětín – Kbelská – Starý Hloubětín (x) – Vozovna Hloubětín (x) – Nový Hloubětín (x) – Kolbenova – Poštovská (x) – Špitálská (x) – Vysočanská (Z) – Nádraží Vysočany – Poliklinika Vysočany – Divadlo Gong – Balabenka – Palmovka – Palmovka (T) – Libeňský most (x) – Maniny – Dělnická (Z) – U Průhonu (T) – Ortenovo náměstí – Nádraží Holešovice – Výstaviště – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí – Moráň (T) – Palackého náměstí – Zborovská – Anděl – Na Knížecí – Plzeňka – Smíchovské nádraží – Lihovar – Zlíchov – Hlubočepy – Geologická – K Barrandovu – Chaplinovo náměstí – Poliklinika Barrandov – Sídliště Barrandov

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 54 na 94.

Zřízena 3. listopadu 1985 v trase Černý Most – Nádraží Vysočany – Palmovka – Sokolovská – Nádraží střed – Jindřišská – Lazarská – Albertov – Otakarova – Strašnická – Černokostelecká – Ústřední dílny DP.

Od roku 1995 byla mezi Jindřišskou a Palmovkou přeložena do trasy přes Olšanské náměstí, Olšanskou a Biskupcovu. Tramvajová trať Ohrada–Palmovka byla zprovozněna 22. listopadu 1990, avšak zpočátku byl na ní v noci zajišťován pouze polonoční provoz prodlouženým provozem denní linky č. 1, poté byla zcela bez nočního provozu.

Od 1. září 2001 byla z Palmovky odkloněna do konečné Vozovna Kobylisy místo dosavadní trasy přes Kolbenovu na Lehovec.

Ústřední dílny Dopravní podniku – Na Homoli (x) – Malešická továrna (x) – Depo Hostivař (x) – Nové Strašnice – Limuzská – Zborov-Strašnické divadlo – Solidarita – Vinice (Z) – Vozovna Strašnice – Strašnická – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia - Nádraží Eden – Koh-i-noor – Bohemians – Nádraží Vršovice – Otakarova – Divadlo Na Fidlovačce – Svatoplukova – Ostrčilovo náměstí – Albertov – Výtoň – Palackého náměstí – Palackého náměstí – Moráň (Z) – Karlovo náměstí – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí – Jindřišská – Hlavní nádraží – Viktoria Žižkov – Lipanská – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov (v Olšanské ulici) – Nákladové nádraží Žižkov – Biskupcova – Krejcárek – Palmovka – Divadlo pod Palmovkou (Z) – Libeňský zámek – U Kříže – Vosmíkových – Bulovka – Vychovatelna – Okrouhlická – Ke Stírce – Kobylisy – Březiněveská – Líbeznická (x) – Vozovna Kobylisy (Z) (x) – Vozovna Kobylisy

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 55 na 95.

Zřízena 3. listopadu 1985.

Od 1. září 2010 mezi zastávkami Strossmayerovo náměstí a Masarykovo nádraží přeložena do trasy přes zastávky Nábřeží Kapitána Jaroše – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (předtím jezdila přes Těšnov).[41]

Sídliště Petřiny – Petřiny – Větrník – Vojenská nemocnice – Baterie (x) – Ořechovka (x) – Sibeliova (x) – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Prašný most – Hradčanská – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše (T) – Dlouhá třída – Náměstí Republiky – Masarykovo nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Novoměstská radnice (Z) – Karlovo náměstí – Štěpánská – I. P. Pavlova – Bruselská – Pod Karlovem – Nuselské schody – Otakarova – Horky – Pod Jezerkou – Michelská – Plynárna Michle (x) – Chodovská – Teplárna Michle – Spořilov

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 56 na 96.

Zřízena 3. listopadu 1985.

Nádraží Hostivař – Hostivařská – Na Groši – Obchodní centrum Hostivař – Sídliště Zahradní Město – Zahradní Město – Nádraží Zahradní Město – Dubečská (x) – Radošovická – Staré Strašnice – Na Hroudě – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia - Nádraží Eden – Koh-i-noor – Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Ruská – Krymská – Jana Masaryka – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Hellichova – Malostranské náměstí – Malostranská – Chotkovy sady – Hradčanská – Prašný most – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Hládkov – Malovanka – Marjánka – Drinopol – U Kaštanu – Břevnovský klášter – Říčanova (x) – Vypich – Obora Hvězda – Malý Břevnov – Bílá Hora

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 57 na 97.

Zřízena 3. listopadu 1985 s konečnou v zastávce Vozovna Motol, od listopadu 1987 byla zkrácena na Kotlářku a od května 1988 (od 21. října 1988?) byla s novou tratí prodloužena až do konečné Sídliště Řepy.

Spojovací – Kněžská luka – Chmelnice – Strážní – Vozovna Žižkov – Ohrada – Biskupcova – Nákladové nádraží Žižkov – Mezi Hřbitovy – Želivského (Z) – Želivského – Olšanské hřbitovy – Flora – Olšanské náměstí – Lipanská – Viktoria Žižkov – Hlavní nádraží – Jindřišská – Václavské náměstí – Vodičkova – Lazarská – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 58 na 98.

Od 23. listopadu 1990 do 25. března 1991 pod tímto číslem jezdila polonoční linka (cca od 22 do 0:30 hod.) v trase Kubánské náměstí – Otakarova – Výtoň – Anděl – Laurová[73], tedy částečně kopírující denní linku 7 a nově obsluhující oblast Radlické ulice, která v té době noční obsluhu neměla.

Od 2. července 2004 zavedena jako nová linka 59 v trase posilující linky 57 a 58.

Od 15. září 2021 zkrácena z Nádraží Hostvař na Zahradní Město [46]

Zahradní Město – Nádraží Zahradní Město – Dubečská (x) – Radošovická – Staré Strašnice – Na Hroudě – Průběžná – Kubánské náměstí – Slavia - Nádraží Eden – Koh-i-noor – Čechovo náměstí – Vršovické náměstí – Ruská – Krymská – Jana Masaryka – Náměstí Míru – I. P. Pavlova – Štěpánská – Karlovo náměstí – Novoměstská radnice (T) – Lazarská – Národní třída – Národní divadlo – Újezd – Švandovo divadlo – Arbesovo náměstí – Anděl – Bertramka – U Zvonu – Klamovka – Kavalírka – Kotlářka – Poštovka (x) – Hotel Golf (x) – Vozovna Motol – Motol – Krematorium Motol (x) – Hlušičkova – Slánská – Blatiny – Sídliště Řepy

Od 29. dubna 2017 přečíslovaná z 59 na 99.

Od 23. listopadu 1990 do 25. března 1991 pod tímto číslem jezdila polonoční linka (cca od 22 do 0:30 hod.) v trase Olšanské hřbitovy – Flora – Muzeum – I. P. Pavlova – Otakarova/Náměstí Bratří Synků [74], tedy kopírující denní linku 11 zejména v části, kde dodnes žádná noční linka nejezdí.

Vzhledem k tomu, že lanová dráha na Petřín byla po obnovení provozu v roce 1985 vždy organizačně spjata s odštěpným závodem Elektrické dráhy (Tramvaje), v databázích jízdních řádů i některých přehledech linkového vedení byla kódována či přímo značena čísly obdobnými číslům zvláštních tramvajových linek. Od obnovení provozu v roce 1985 byla značena jako linka 40, cca v letech 1987–1996 jako linka 49, poté od roku 1996 jako linka 99,[12][75] od roku 2017 znovu jako linka 49.

Obdobně lanová dráha na Letnou v rámci očíslování pražských tramvajových linek v roce 1908 dostala původně číslo 10 (vyšší čísla dostaly původně jen tramvajové linky přebírané od soukromých vlastníků, tedy na Hlaváčkově a Křižíkově dráze).

Linka v trase Náměstí J. Marata – Průběžná – Otakarova – I. P. Pavlova – Karlovo náměstí – Výtoň – Nádraží Braník jezdila v letech 1971, 1972 a 1973 pod číslem 33, v roce 1974 pak pod číslem 41. Jezdila pouze v neděli odpoledne v letním období.[76]

Výstaviště – Bílá labuť – Můstek – Újezd – Lihovar, v provozu v letním období v neděli odpoledne v letech 1983 a 1984, v roce 1985 v souvislosti se zrušením tramvajové trati přes Můstek odkloněna Jindřišskou a Vodičkovou ulicí. Na jaře 1991 u příležitost Všeobecné československé výstavy jezdila až do června 1991 v mírně podobně trase od Výstaviště polookružní trasou přes Dlouhou třídu, Náměstí Republiky a Vltavskou zpět na Výstaviště.

Zvláštní tramvajová linka 91, provozovaná historickými vozidly, byla zavedena 15. května 1991 u příležitosti Všeobecné československé výstavy. Číslo linky odkazovalo na rok konání jubilejní výstavy v roce 1891, v jejímž rámci byla v Praze poprvé zavedena elektrická tramvaj, i aktuální československé výstavy v roce 1991. Původní záměr výstavby repliky Křižíkovy letenské dráhy a jejích vozů se neuskutečnil. Záměr na zavedení zvláštní tramvajové linky schválilo vedení dopravního podniku 11. února 1991 a bylo doporučeno, aby byly rekonstruovány a připraveny dvě soupravy složené z vozů číslo 2210+1202 a číslo 2110+1522, které ovšem vyžadovaly rekonstrukce a úpravy podle podmínek správy pro dopravu Ministerstva vnitra ČR.[77]

Původní trasa byla jednosměrně polookružní: Výstaviště – Strossmayerovo náměstí – Náměstí Republiky – Václavské náměstí – Národní divadlo – Právnická fakulta – Čechův most – Strossmayerovo náměstí – Výstaviště. Kvůli výlukám v tramvajovém provozu však byla trasa mnohokrát dočasně měněna.[77] Například v červnu 1991 byla zkrácena do zastávky Hlavní nádraží, kde k odstavu využívala zaslepené kolejové odbočení do Opletalovy ulice, ovšem jezdila bez přípojných vozů.[78]

V roce 1992 měla linka polookroužní trasu vycházející ze žižkovské vozovny: Vápenka – Olšanské náměstí – Hlavní nádraží – Lazarská – Újezd – Čechův most – Právnická fakulta a zpět.[78]

V souvislosti se zřízením Muzea MHD v květnu 1993 byla linka 91 změněna do trasy Vozovna Střešovice – Výstaviště, přičemž nástupní a výstupní zastávka ve vozovně Střešovice byla přímo na dvoře vozovny.

Linka byla vždy jen sezonní, od jara do podzimu. V roce 1991 (28. října 1991) byla v provozu každý den odpoledne, v dalších letech pak již jen o sobotách, nedělích a svátcích.[77]

Linka nikdy nebyla zařazena do systému Pražské integrované dopravy a neplatily na ní běžné ani časové jízdenky pro městskou hromadnou dopravu. Platí na ní pouze speciální nepřestupní jízdenky prodávané průvodčími přímo ve voze.[77]

Na zastávkových sloupcích byla původně označována číslem ve specifickém barevném provedení v barvách hlavního města Prahy (červená na žlutém podkladu), později bylo její značení sjednoceno s účelovými a školními linkami, tedy zelené písmo na bílém podkladu.

V dubnu 2017 byla linka v souvislosti s přečíslováním nočních linek přečíslována na číslo 41.

• Vozovna Střešovice – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Malostranské náměstí – Hellichova – Újezd – Národní divadlo – Národní třída (B) – Lazarská – Vodičkova – Václavské náměstí (A) (B) – Jindřišská – Masarykovo nádraží (B) (S) – Náměstí Republiky (B) – Dlouhá třída – Nábřeží Kapitána Jaroše (Z) – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště Holešovice/Planetárium Praha (Z)

Od 1. července do 31. srpna 2021 zavedena jakožto polookružní vyhlídková linka, na kterou jsou vypravovány historické a retro vozy. Na lince platí zvláštní tarif.

• Dlabačov – Pohořelec – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (A) – Právnická fakulta – Čechův most – Dlouhá třída – Náměstí Republiky (B) – Masarykovo nádraží (B) (S) – Jindřišská – Václavské náměstí (A) (B) – Vodičkova – Lazarská – Národní třída (B) – Národní divadlo – Újezd – Helichova – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Královský letohrádek – Pražský hrad – Brusnice – Pohořelec – Dlabačov

Od 1. července do 31. srpna 2021 zavedena jakožto polookružní vyhlídková linka, na kterou jsou vypravovány historické a retro vozy. V provozu ve státní svátky a o víkendech. Na lince platí zvláštní tarif.

• Vozovna Střešovice – Brusnice – Pražský hrad – Královský letohrádek – Sparta – Korunovační (Z) – Letenské náměstí – Kamenická – Strossmayerovo náměstí – Veletržní palác – Výstaviště – Planetárium Praha – Výstaviště – Veletržní palác – Strossmayerovo náměstí – Nábřeží Kapitána Jaroše – Čechův most – Malostranská (A) – Královský letohrádek – Pražský hrad – Brusnice – Vozovna Střešovice

Od 18. dubna 1992 krátce jezdila druhá speciální linka, a to v trase Malostranské náměstí – Dlabačov.[77] Provoz linky však byl již 4. května 1992 z bezpečnostních důvodů zastaven,[79] dle ústního podání měl tehdy Drážní úřad výhrady k provozování historických vozů po sklonově a směrově náročné Chotkově ulici. Znovu pak byla linka v provozu ještě jeden den na jaře roku 1997.[79]

Pro ukončení této linky byl vybudován na Malostranském náměstí obnoven kolejový přejezd s využitím úseku třetí koleje, který zůstal na Malostranském náměstí ještě z doby přeložky tramvajových tratí 4. května 1926. V roce 1967 byla třetí kolej fyzicky odpojena od průběžných kolejí, v roce 1991 však byl kolejový přejezd kvůli lince 92 obnoven. Ačkoliv linka 92 byla zrušena, kolejový přejezd byl zachován a modernizován i při komplexní rekonstrukci tramvajové trati k 16. listopadu 1995. V závěru roku 2000 však byly u přejezdu zavařeny srdcovky a byl tak znefunkčněn, březnu 2002 v průběhu rekonstrukce Karmelitské ulice pak byl definitivně odstraněn. V praxi byl přejezd využíván jen ojediněle cvičnými jízdami vozů typu KT8D5,[80] tento typ vozů měl zakázaný průjezd Letenskou ulicí.

V září 1997 při příležitosti 100 let Dopravního podniku hlavního města Prahy jezdila zhruba týden linka 92 v trase linky 91, která v té době nebyla v provozu, ale na rozdíl od linky 91 byl provoz pro cestující bezplatný.[79]

Linka 27 na zastávce Palackého náměstí

• Jako linka 27 se obvykle ve výlukovém stavu značí spoje linky 17, které běžně končí v zastávce Výstaviště Holešovice. Kapacita trati v ulici Milady Horákové totiž není natolik velká, aby pojmula další páteřní linku. Zkrácené spoje jsou tak přečíslovány na 27. Trasa linky je shodná s linkou 17 v úseku Levského – Právnická fakulta, dále linka jede přes zastávky Čechův most (na Čechově mostě) a Malostranská (A) do zastávky Staroměstská (A) a zpět do smyčky Sídliště Modřany/Levského (Z)

• listopad 1996 v trase Spojovací – Střelničná. Do té doby se pro výlukové linky používala jen čísla od 31 výše.
• v roce 2018 v trase Sídliště Ďáblice – Ládví (C) – Ke Stírce – Bulovka (rekonstrukce Zenklovy ulice mezi Palmovkou a Bulovkou)
• v roce 2018 následně v trase Sídliště Řepy – Motol – Kotlářka – Anděl (B) – Smíchovské nádraží (B) (S) – Hlubočepy – Sídliště Barrandov (oprava trati mezi Andělem – Újezdem)
• od 30. ledna do 5. března 2021 v trase Divoká Šárka – Nádraží Veleslavín (A) (S) – Bořislavka (A) – Dejvická (A) – Hradčanská (A) (S) – Špejchar (oprava trati v ulici Chotkova) [81]

• od 11. do 15. července 2021 provizorně v trase Vozovna Kobylisy – Březiněveská – Ládví (C) – Sídliště Ďáblice (mimořádná událost, nesjízdná tramvajová trať)
• od 15. července do 6. srpna 2021 v trase Sídliště Ďáblice – Kobylisy (C) – Bulovka – Palmovka (B) – Biskupcova – Želivského (A) – Vinice – Černokostelecká – Ústřední dílny DP (uzavření ulice Bělehradská)

• od června do září 2019 v trase Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy a zpět (rekonstrukce ulice Nádražní)
• od března do října 2020 v trase Sídliště Barrandov – Poliklinika Barrandov – Chaplinovo náměstí – K Barrandovu – Geologická – Hlubočepy a zpět (rekonstrukce ulice Nádražní, mostu přes železniční trať a příprava trati na Dvorecký most)
• od 30. ledna do 5. března 2021 v trase Vypich – U Kaštanu – Malovanka – Pražský hrad – Chotkovy sady – Hradčanská (A) (S) – Vozovna Střešovice (Muzeum MHD) – Vojenská nemocnice – Petřiny (A) – Sídliště Petřiny a zpět (oprava trati v ulici Chotkova) [81]
• od 15. července do 20. srpna 2021 v trase Nádraží Braník – Dvorce – Albertov – Karlovo náměstí (B) – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Čechovo náměstí – Kubánské náměstí – Staré Strašnice (rekonstrukce mostu nad Divadelní ulicí) [82]
• od 7. od 27. srpna 2021 v trase Náměstí Bratří Synků – Svatoplukova – Albertov – Karlovo náměstí (B) – I. P. Pavlova (C) – Náměstí Míru (A) – Čechovo náměstí – Kubánské náměstí – Staré Strašnice (výluka rekonstrukce mostu nad Divadelní ulicí a oprava tramvajové trati v oblasti Vyšehradského tunelu) [82][83]
• od 12. do 23. dubna 2022 v trase Anděl (ve Štefánikově ulici) (B) – Arbesovo náměstí – Újezd – Malostranské náměstí – Malostranská (A) – Špejchar (výměna výhybek na Andělu)

• od 15. do 16. července 2021 polookružně v trase Vypich – Malovanka – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (na nábřeží Edvarda Beneše) (A) – Právnická fakulta – Malostranská (A) – Královský letohrádek – Pražský hrad – Malovanka – Vypich – Bílá Hora (rekonstrukce mostu nad Divadelní ulicí) [82]
• od 17. do 18. července 2021 v trase Vypich – U Kaštanu – Malovanka – Pražský hrad – Hradčanská (A) (S) – Špejchar, zpět v trase Špejchar – Hradčanská (A) (S) – Brusnice – Malovanka – U Kaštanu – Vypich – Bílá Hora
• od 19. července do 20. srpna 2021 polookružně v trase Vypich – Malovanka – Pražský hrad – Královský letohrádek – Malostranská (na nábřeží Edvarda Beneše) – Právnická fakulta – Malostranská – Královský letohrádek – Pražský hrad – Malovanka – Vypich – Bílá Hora (rekonstrukce mostu nad Divadelní ulicí) [82]

• od 30. ledna do 5. března 2021 v trase Bílá Hora – Vypich – U Kaštanu – Malovanka – Brusnice – Prašný most – Hradčanská (A) (S) – Špejchar (oprava tramvajové trati v ulici Chotkova) [81]
• od 19. května do 21. června 2021 v trase Husinecká – Lipanská – Olšanské náměstí – Flora (A) – Olšanské hřbitovy (oprava tramvajové trati na křižovatce U Bulhara) [84]

• od 30. června do 1. srpna 2018 v trase Lehovec – Hloubětín (B) – Kolbenova (B) – Vysočanská (B) – Divadlo Gong – Palmovka (B) – Biskupcova – Želivského (A) – Vozovna Strašnice – Černokostelecká – Depo Hostivař (A) (X) – Ústřední dílny Dopravního podniku (rekonstrukce tramvajové trati mezi Želivského – Flora – I. P. Pavlova)
• od 28. února do 4. dubna 2020 v trase Lehovec – Hloubětín (B) – Kolbenova (B) – Špitálská – Vysočanská (B) (Z) (rekonstrukce tramvajové trati mezi Poliklinikou Vysočany po Náměstí OSN)
• od 7. března do 1. dubna 2021 v trase Sídliště Řepy – Motol – Kotlářka – Anděl (B) – Palackého náměstí (B) – Karlovo náměstí (B) – I. P. Pavlova (C) – Zvonařka (oprava tramvajové trati v oblasti okolo Náměstí Míru) [85]
• od 19. května do 4. června 2021 v trase Lehovec – Hloubětín (B) – Kolbenova (B) – Nádraží Vysočany (B) (S) – Palmovka (B) – Biskupcova – Želivského (A) – Vinohradské hřbitovy – Strašnická (A) – Staré Strašnice – Zahradní Město – Nádraží Hostivař (S) (oprava tramvajové trati na křižovatce U Bulhara) [84]
• od 5. do 14. června v trase Olšanské hřbitovy – Želivského (A) – Strašnická (A) – Staré Strašnice – Zahradní Město – Nádraží Hostivař (S) (oprava tramvajové trati na křižovatce U Bulhara a zkrácena z důvodu zavedení linky 19) [84]

• v roce 2018 v trase Výstaviště Holešovice – Strossmayerovo náměstí – Vltavská (C) – Nádraží Holešovice (C) (S) – Kobylisy (C) – Vozovna Kobylisy (rekonstrukce tramvajové trati mezi Výstavištěm a nádražím v Holešovicích, kdy byla linka 17 zkrácena na Výstaviště Holešovice)
• od 13. do 19. září 2020 v trase Kubánské náměstí – Strašnická (A) – Solidarita – Černokostelecká (v noci prodlouženo ... – Depo Hostivař (x) – Ústřední dílny Dopravního podniku (oprava inženýrských sítí u zastávky Kubánské náměstí) [86]

• od 13. do 9. září 2020 v trase Kubánské náměstí – Nádraží Strašnice (S) – Zahradní Město – Nádraží Hostivař (S) (oprava inženýrských sítí u zastávky Kubánské náměstí) [86]

• od 19. do 25. listopadu 2018 v trase Radošovická (T) – Kubánské náměstí – Vršovické náměstí – Náměstí Míru (A) – I. P. Pavlova (C) – Karlovo náměstí (B) – Lazarská – Václavské náměstí (A) (B) – Hlavní nádraží (C) (S) – Olšanské náměstí – Nákladové nádraží Žižkov – Vozovna Žižkov – Spojovací (rekonstrukce tramvajové křižovatky Lazarská)
• od 19. května do 21. června 2021 v trase Husinecká – Olšanské náměstí – Olšanská – Nákladové nádraží Žižkov – Ohrada – Spojovací (oprava tramvajové trati na křižovatce U Bulhara) [84]

• Tramvajová doprava v Praze
• Seznam tramvajových tratí v Praze

• 1901 [4]
• 1908 [8]
• 1910 [10]
• 1914 [11][14]
• 1924 [16]
• 1929 [36]
• 1938 [17]
• 1940 (vč. německých názvů zastávek)[18]
• 1948 [53]
• 1957 [20]
• 1959 [21]
• 1961 [22]
• 1963 [54]
• 1970 [67]
• 1972 [23]
• 1974/5 (trasa C Sokolovská – Kačerov) [24]
• 1975 [56]
• 1976 (nová tramvajová trať Hloubětín – Černý Most)
• 1977 (nová tramvajová trať Nádraží Holešovice – Ke Stírce)
• 1978/8 (trasa A Leninova – Náměstí Míru) [25][26]
• 1980/11 (prodloužení trasy A na Želivského) [27][28]
• 1984/11 (prodloužení trasy C na Fučíkovu)
• 1985/11 (trasa B Sokolovká – Smíchovské nádraží)
• 1987/7 (prodloužení trasy A na Strašnickou)
• 1988 (nová tramvajová trať Motol – Sídliště Řepy)
• 1990/11 (prodloužení trasy B na Českomoravskou , nová tramvajová trať Ohrada – Palmovka)
• 1995 (nová tramvajová trať Braník – Sídliště Modřany) [40]
• 1998 (prodloužení trasy B na Černý Most) [29]
• 1999 [30]
• 2003/11 (nová tramvajová trať Hlubočepy – Sídliště Barrandov) [31][61]
• 2008 (nová tramvajová trať Laurová – Radlická) [44][64]
• 2009 [32][59]
• 2010 [34][42]
• 2012 [35]
• 2013 [37]
• Aktuální stav [87][88]

• Základní data z historie Dopravního podniku hl. m. Prahy, web Dopravního podniku hl. m. Prahy
• Pavel Fojtík: Zmizelá Praha – Tramvaje a tramvajové tratě – Historické centrum a Holešovice, 1. vydání, Paseka, 2010, 978-80-7432-039-2
• Historie dopravy v Praze, Pražská informační služba, 2010, poslední aktualizace 12. 11. 2009
• Petr Hejduk: Tramvaj, web Městská hromadná doprava v Praze (trasy linek a historie)
• P. H.: Historie pražské městské hromadné dopravy, přehled vývoje linek, web zanikl v roce 2008, web.archive.org
• Richard A. Bílek: Pražská tramvajová numerologie, jaro 1999 (podrobný přehled historie linek), Český dopravní server, součást projektu Путеводитель по трамвайной Москве и не только по ней / A Visual Guide to Moscow Tramways, vydává Alexander Elagin
• Petr Švec: Unikáty muzea: koněspřežka i tramvaj Františka Josefa I., Cestování.idnes.cz, 31. 7. 2007
• Petr Špitálský a kol.: Pražské tramvaje, rubrika Provoz