Tramvajová smyčka Dlabačov
Dlabačov je jedna ze dvou kapacitních tramvajových smyček (takzvaných tramvajových nádraží) v blízkosti strahovského stadionu v Praze, postavených v roce 1948 k návozu a odvozu účastníků a návštěvníků všesokolských sletů, později spartakiád. V současné době je využívána jen zcela výjimečně. Od sousední 250 metrů vzdálené smyčky Královka (používající modrou barvu) je Dlabačov odlišen červeným nátěrem monumentu s názvem zastávky a červenou barvou označení spartakiádních linek zde končících.
Historie výstavby
Smyčka byla uvedena do provozu 25. června 1948, 24 dní po sousední smyčce Královka. Od té doby neprošla žádnou rozsáhlejší rekonstrukcí, čemuž odpovídá i její zanedbaný technický stav.
Popis
Smyčka leží na okraji Břevnova v těsné blízkosti Strahova, mezi ulicemi Vaníčkova, Diskařská a Dlabačov v sousedství autobusových zastávek Malovanka a nedaleko tramvajových zastávek Malovanka.
Smyčka je umístěna jako mezilehlá mezi zastávkami Pohořelec a Malovanka s možností vjezdu i výjezdu pouze levým obloukem z trati od Pohořelce. Vjezdová kolej kříží protisměrnou kolej tratě a dostává se do prostoru smyčky. Po jednokolejném oblouku se smyčka rozvětví na vnitřní a vnější kolej, ze které se dále odděluje kolej střední. V přímém úseku smyčky v její odjezdové části má každá ze tří rovnoběžných kolejí po své pravé straně nástupiště. Za nástupišti se spojují nejdříve střední a vnější kolej a později i vnitřní. Sjezdovou výhybkou se smyčka připojuje zpět k trati mířící na Pohořelec. Obratiště tedy není propojeno s téměř protilehlým vyústěním tratě od vozovny Střešovice. Toto řešení umožňuje, že tato dopravní větev provozně a energeticky nekoliduje s provozní větví ze smyčky Královka do Myslbekovy ulice. Vjezd do smyčky ani výjezd z ní není vybaven žádnou signalizací.
Potřebě odbavení velkého množství cestujících v krátkém čase odpovídá řešení přístupu na všechna tři nástupiště ocelovou lávkou, která vede z Vaníčkovy ulice, překračuje Diskařskou ulici a umožňuje mimoúrovňový přístup ke každému nástupišti zvlášť, přičemž samostatná schodiště vedou jak k výstupní části nástupišť, tak k nástupní. Výstupní prostory jsou umístěny v zadní části těchže nástupištních hran, které jsou určeny pro nástup, avšak na rozdíl od smyčky Královka nemají výstupní zastávky samostatná označení (zastávkové sloupky) – zastávkové sloupky jsou pouze v čele nástupišť.
Trať smyčky je klasické pražcové konstrukce, u výhybek zadlážděná, ve zbylé části krytá vyžilým asfaltem, kterým mnohde prorůstá tráva. Deponovací kapacita smyčky je 26 vozů T3.
Provoz
Poprvé smyčka sloužila na přelomu června a července 1948 při 11. sokolském sletu, později při konání spartakiád či jiných významných akcí na strahovském stadionu.
Smyčka byla naposledy využívána v roce 2004 k ukončení zkrácených linek při opravách křižovatky Malovanka. V současnosti pravidelně neslouží žádné tramvajové lince a není využívána ani při akcích na blízkém Strahově, obvykle ani k odstavovaní vadných vlaků ani k obracení zpožděných. Od roku 2021 má být využívána k ukončení historické linky 42.
Vnitřní kolej smyčky je sjízdná pro všechny typy vozů, střední a vnější kolej není sjízdná pro vozy KT8D5R.N2P, 15T a T3R.PLF. Vnější kolej není dále sjízdná pro typ T6A5. Nadchod nad nástupišti je z bezpečnostních důvodů uzavřen.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu tramvajová smyčka Dlabačov na Wikimedia Commons - Smyčka Dlabačov na stránkách prazsketramvaje.cz