Starý Hloubětín
Starý Hloubětín je lokalita v katastrálním území Hloubětín na Praze 14 a malá část na Praze 9. Jedná se o původní jádro obce, ke které se váže první písemná zmínka z roku 1207. Do zrušení poddanství v roce 1848 byl hloubětínskou vrchností rytířský řád křižovníků s červenou hvězdou. Od roku 1922 je Hloubětín součástí hlavního města Prahy.
| Starý Hloubětín | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Městská část | Praha 14 a Praha 9 |
| Obvod | Praha 9 |
| Obec | Praha |
| Zeměpisné souřadnice | 50°6′12″ s. š., 14°32′6″ v. d. |
| Základní informace | |
| Katastrální území | Hloubětín |
| PSČ | 19800 |
  Starý Hloubětín | |
| Další údaje | |
 multimediální obsah na Commons | |
 Zdroje k infoboxu a českým sídlům.Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Vymezení
Širší
Starý Hloubětín leží mezi ulicí Poděbradskou a vrchem Lehovec (Hlohovec).[1] Východní hranici tvoří ulice Slévačská, západní hranici řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Podstatu Starého Hloubětína tvoří vedle kostela a starých statků rodinné domy a vilky z meziválečného období, které byly postaveny na rozparcelovaných polích velkostatku a dalších dvorů.[1] Podle této definice je součástí Starého Hloubětína i lokalita Chaloupky a část sídliště Hloubětín z let 1961–1965 od architekta Miloslava Hudce, Josefa Poláka a Karla Štefce, protože některé budovy se nacházejí na jih od Poděbradské. Sídliště Hloubětín je však samostatný celek, stejně tak lze chápat i Chaloupky, proto existuje ještě užší vymezení.
Užší
Podle tohoto vymezení je Starý Hloubětín pouze území původní vsi. Západní hranici tvoří řeka Rokytka a Kejřův mlýn. Lokalitu v této části připomíná tramvajová smyčka se zastávkou Starý Hloubětín. Severní hranici tvoří ulice Poděbradská, která kopíruje starou středověkou cestu. Východní hranici tvoří severní úsek ulice Soustružnické a dále se ubírá šikmo na jihozápad. A konečně jižní hranici tvoří stará škola (čp. 78) a ulice U Slavoje.
Na sever od Starého Hloubětína se nachází Nový Hloubětín, na východ sídliště Hloubětín, na východ a jih čtvrť rodinných domů se zahradami Chaloupky. Na západ je hloubětínská průmyslová zóna, například areál Tesla Hloubětín, jehož objekty však byly v roce 2021 strženy a který se od roku 2022 bude přeměňovat v rezidenční čtvrť Tesla Hloubětín.[2][3] Už v letech 2010–2012 byl postaven velký bytový dům Nademlejnská.[4]
Přirozeným centrem je náměstí Ve Starém Hloubětíně, hlavní dominanty jsou kostel svatého Jiří, Zámek Hloubětín a Křižovnický dvůr.
Nejstarší objekty
Nejstarší podobu Hloubětína známe z roku 1515. Zdrojem informací je křižovnický urbář, který dokládá, že v Hloubětíně bylo pět selských usedlostí (dnešní čp. 16, 17, 19 a zbořené čp. 3 a 4), naprava a krčma s kovárnou.[5] Domy byly očíslovány v roce 1770 (konskripční číslo).
V následující tabulce je přehled 22 nejstarších objektů očíslovaných vojáky za vlády Marie Terezie.[6] Kostely tehdy číslovány nebyly.
| Nejstarší světské stavby v Hloubětíně | |||||
|---|---|---|---|---|---|
| Konskripční číslo přidělené v roce 1770 | Ulice (nebo lokalita) a současné číslo popisné | Budova | Existence před 1515 | Existence v současnosti | Poznámky |
| NC 1 | Poděbradská čp. 1/110 | Panská hospoda. V roce 1770 v pronájmu šenkýře Jana Brože | postavena v roce 1711 | stojí dodnes | |
| NC 2 | Hloubětínská | Pastouška – domek na obecním pozemku, v roce 1770 ji obýval obecní pastýř Jiří Syrovátka | zbořena před rokem 1977 | V pozdější době v ní byla hasičská zbrojnice | |
| NC 3 | Hloubětínská | Lykařovský grunt, Lykařovi zde hospodařili do roku 1677.[7] Rodina Felixových ho obývala nepřetržitě v letech 1697–1975. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jana Felixe. | stál prokazatelně před rokem 1515 | zbořen před rokem 1977 | V současnosti (2018) čp. 3 v Hloubětíně není. |
| NC 4 | Hloubětínská | Bartoňovský grunt, v roce 1770 statek sedláka a rychtáře Jana Wagnera | stál prokazatelně před rokem 1515 | zbořen před rokem 1977 | V současnosti (2018) čp. 4 v Hloubětíně není. |
| NC 5 | Hloubětínská čp. 5/28 | Křižovnický dvůr, v roce 1770 panský dvůr. Po jistou dobu v něm byl špitál, fara a škola. | stál prokazatelně před rokem 1515 | stojí dodnes | Majetek křižovniků s červenou hvězdou |
| NC 6 | Šestajovická | Wagnerovská chalupa, v roce 1770 chalupa na pozemku rychtáře Jana Wagnera | zbořena před rokem 1977 | V současnosti (2018) čp. 6 v Hloubětíně není. | |
| NC 7 | Chaloupky | Panský ovčín | zbořen po roce 1864 | V současnosti má čp. 7 dům V Chaloupkách č. o. 52 | |
| NC 8 | Chaloupky | Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Jan Balbín | zanikl po roce 1864 | V 70. letech 20. století měl čp. 8 závod Zukov na Hutích. V současnosti (2018) čp. 8 v Hloubětíně není. | |
| NC 9 | Chaloupky | Panský domek, v roce 1770 obydlí deputátníků panského dvora | zbořen, až po roce 1977? | V současnosti (2018) čp. 9 v Hloubětíně není. | |
| NC 10 | V Chaloupkách čp. 10/76 | Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obývala žebračka Smutná | stojí dodnes | ||
| NC 11 | Čertouská čp. 11/1 | Domek na panské půdě, v roce 1770 ho obýval Vojtěch Modler | stojí dodnes | ||
| NC 12 | Hloubětínská | Škola na církevním pozemku | zbořena před rokem 1977 | V současnosti (2018) čp. 12 v Hloubětíně není. | |
| NC 13 | Hloubětínská čp. 13/3 | Hloubětínský zámek ze 70. let 19. století. V roce 1770 statek polovičního sedláka Jakuba Schwaba. | sídlo tam bylo prokazatelně před rokem 1515 | novější stavba z roku 1873 na stejném místě – zámek dodnes stojí | |
| NC 14 | Hloubětínská čp. 14/9 | Chalupa na obecním pozemku, v roce 1770 ho obýval Martin Holec | stojí dodnes | ||
| NC 15 | K Náhonu čp. 15/2 | Kejřův mlýn, panský mlýn byl v roce 1770 pronajatý vrchnostenskému mlynáři Jakubu Svobodovi. První mlynář se jmenoval Václav Houser, poslední Josef Kejř. | nejstarší zmínka o mlýnu je z roku 1544 | značně přestavěná budova mlýna stojí dodnes | |
| NC 16 | Hloubětínská čp. 16/11 | Brogovský grunt, Millerův dvůr. Rytíř Jan Miller ze Zlaté Koruny ho koupil v roce 1629, v roce 1648 byl velitelem dobrovolníků a vojáků bránících Karlův most před Švédy.[8] V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Most. Za socialismu zde byla Mototechna U Maškové. | stojí dodnes | ||
| NC 17 | Hloubětínská čp. 17/13 | Grunt Čtverákovský či Jelinkovský. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák František Král | stál prokazatelně před rokem 1515 | stojí dodnes | |
| NC 18 | Poděbradská čp. 18/104 | Wagnerovský grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Tomáš Novák. | stál prokazatelně před rokem 1515 | stojí dodnes | |
| NC 19 | Poděbradská čp. 19/106 | Antochův grunt. V roce 1770 v něm hospodařil sedlák Martin Kotnaur. | stál prokazatelně před rokem 1515 | stojí dodnes | |
| NC 20 | Hloubětínská čp. 20/17 | Wagnerův statek. V roce 1770 statek čtvrtinového sedláka Jakuba Wagnera | stojí dodnes | Od roku 2007 zde funguje hotel. | |
| NC 21 | K Hutím čp. 996/20 | Samota Huť, louhovna dolu Antonín | kamencový důl otevřeli v roce 1767 Johann Šimon Krenn a Kryštof Berger[9] | už nestojí, v současnosti je na pozemku trafostanice | V současnosti (2018) čp. 21 v Hloubětíně není. |
| NC 22 | Mezitraťová čp. 343/26 | Samota vinice, stavení na panské vinici. | původní stavení zaniklo, v současnosti tam stojí Jiránkova vila (po změně hranic katastrálního území v Hrdlořezích) | V současnosti má čp. 22 objekt Nehvizdská 8, kde v 70. letech 20. století bývaly jesle. | |
Z přehledu vyplývá, že ve smyslu trvání objektu jsou v Hloubětíně nejstarší kostel, křižovnický dvůr čp. 5, bývalý mlýn čp. 15 a bývalé statky čp. 16, 17 a 19.[10] Tyto objekty jsou prokazatelně více než 400 let staré. Šest objektů je prokazatelně starších než 200 let, a sice čp. 18 a 20, které byly postaveny kolem roku 1700, krátce po nich stará hospoda čp. 1 v roce 1711. Konečně čp. 10, 11 a nádvorní chalupa u čp. 14, které prokazatelně existovaly v roce 1770.[10]
Odkazy
Reference
- Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s. S. 9–10.
- STROUHAL, Jan. Bagry se zakously do Tesly. Továrna v Hloubětíně se po sto letech mění v bydlení [online]. Forbes, 2021-03-23 [cit. 2021-04-14]. Dostupné online.
- HOLAJOVÁ, Denisa. Na místě areálu hloubětínské Tesly má vyrůst obří obytná čtvrť pro tisíce lidí [online]. Pražský deník.cz, 2018-11-08 [cit. 2018-12-16]. Dostupné online.
- SVJ Nademlejnská [online]. SVJ Nademlejnská [cit. 2017-12-13]. Dostupné online.
- Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s. S. 12.
- Dějiny Hloubětína, s. 42–43
- Dějiny Hloubětína, s. 24
- Dějiny Hloubětína, s. 30
- Dějiny Hloubětína, s. 42
- Dějiny Hloubětína, s. 47
Literatura
- Dějiny Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1977. 133 + obrazová příloha s.
- Nástin historie Hloubětína. Obvod Praha 9. Praha: Obvodní národní výbor Praha 9, 1969. 25 s.