Palackého náměstí (České Budějovice)

Od dob středověku do 19. století byly v místech dnešního náměstí louky a pole budějovických měšťanů, jimiž procházely cesty, podél nichž se městská zástavba rozrůstala. U jedné z cest se rozkládal Špitálský rybník, jenž byl vysušen až na přelomu 18. a 19. století. První doloženou budovou v této oblasti je sklad střelného prachu z období kolem roku 1780, jehož umístění bylo vybráno u Špitálského rybníka tehdy dosti vzdáleného od centra města tak, aby se předešlo případným škodám v případě výbuchu.[1]

Samotné Palackého náměstí vzniklo především díky daru pozemků od tehdejšího hejtmana Arthura Carla Schöltzela, část pozemků patřila dříve rodině Haasově.[2] Náměstí získalo nejdříve název Náměstí císaře Josefa (Kaiser Josefsplatz), od oficiálního schválení v roce 1897 se používalo i pojmenování Josefské náměstí či zdomácněle „Josefák“.[3]

V nově vzniklém Československu pak došlo k přejmenování místa na Náměstí Palackého, lokálně známé jako „Palačák“. Název vydržel, byť s německým překladem Palatzkyplatz, až do 10. ledna 1942, kdy okresní hejtman vyžádal změnu názvů míst, v nichž se jméno českého historika objevovalo. Již o čtyři dny později se tak náměstí přejmenovalo na Pražské (Prager Platz), a původní pojmenování se mu vrátilo až na konci druhé světové války roku 1945.[3]

Během let 1938–1939 bylo prostranství přeměněno na park, v roce 1938 vyasfaltováno.[2] Hlavní plocha pak byla opět zatravněna.

• Husův sbor je dominantou náměstí stojící ve středu jeho severní části.
• Původní hostinec Amerika v Pekárenské ulici čp. 653 měl po znárodnění změněný název (U Homolků) a patřil pod Restaurace a jídelny, byl dokonce renovován, nicméně (zřejmě kvůli nepřijatelné souvislosti s USA) neunikl tzv. asanaci, což de facto znamenalo demolici budovy, přestože stavba jednopodlažní samoobsluhy BIOS[1] z roku 1980[4] do něj nezasáhla. RaJ pak využívaly objekt bufetu Jirsíkov ve Skuherského 62 v jižní části náměstí. BIOS po několika změnách názvu stihl v roce 2011 stejný osud jako zmíněný hostinec, posledním řetězcem v budově byla Delvita.[1] Na místě byl v letech 2011–2012 vystavěn komplex s byty, přízemní obchodní částí a parkovištěm.[2]

Na ploše parku mívaly představení cirkusy,[5] bývaly tu tenisové kurty, hrával se zde bandy-hokej, fungoval hokejový oddíl Slavoj a na přírodním ledě na tenisových kurtech se procvičovala „krasojízda“, jak se říkalo krasobruslení. Všestranné tělesné přípravě se věnoval místní Sokol a pořádaly se tu dokonce místní olympiády.[1]