Seznam indiánských kmenů

Kučinové v roce 1847

Obyvatelé severských lesů a tundry jsou tradičně především kočovní lovci, závislí na stádech sobů karibu. Významný je i lov kožešinové zvěře, rybolov a sběr jedlých rostlin. K dopravě sloužily v létě kánoe z březové kůry, v zimě ploché saně tobogan tažené psy. Lovci se často pohybovali na sněžnicích. Obydlím byl kupolovitý nebo konický vigvam krytý rohožemi, kůrou nebo kůží, západní kmeny stavěly i dřevěné boudy. Indiáni žili v malých rodinných tlupách, náčelníci neměli velkou moc. Velký význam měli medicinmani a víra v duchy, známé pod algonkinským jménem manito či kulturní hrdiny, jako byl u na-denejských kmenů Krkavec a u Algonkinů taškář Glooscap nebo Velký zajíc Manabozo.

Akaithco, náčelník Žlutých nožů, 1825

Čipevajané v tradiční kanoi z březové kůry

Náčelník Odžibvejů na obraze G. Catlina z roku 1835

• • Ahtenové (Ahtena, Ahtna Nenn', Copper River Athabascan)
  • Babinové (Babine, Nadot’en, Natooten, North Carrier)
    • Nataotinové (Nataotin, Nat'oot'en)
  • Bobří Indiáni (Beaver, Dane-zaa, Dunneza, Tsattine)
  • Čilkotinové (Chilcotin, Tsilhqot’in)
  • Čipevajané (Chipewyan, Denésoliné, Denesuliné, Athabasca)
    • Thilanotinové (Thilanottine, Churchill River Chipewyan)
    • Osikoví indiáni (Kkrest'ayle kke ottine, Aspen)
    • Východní Čipevajané (East Chipewyan, Sayisi Dene)
  • Hanové (Dawson, Hän, Hängout, Hankutchin, Moosehide)
  • Holikačukové (Holikachuk, Khotana, Innoko, Tlëgon-khotana, Doogh Hit’an)
  • Horní Kuskokvimové (Goltsan, Kolchan, McGrath, Upper Kuskokwim, Dinak'i)
  • Ingalikové (Degexit, Deg Hit'an, Ingalik)
  • Kaskové (Caska, Kaska, Nahane, Nahani)
    • Takuliové (Takuli, Takutine)
  • Kojukoni (Koyukon, Denaakk'e)
  • Kučinové (Gwich’in, Dinjii Zhuu, Kootchin, Kutchin, Loucheux, Tukudh)
  • Nosiči (Dakelh, Carrier)
    • Witsuwiteni (Witsuwit'en)
  • Otroci (Dehcho, Dene Tha, Slavey, Slave)
  • Dogribové (Dogrib, Thlicho, Dog-flank)
  • Sekaniové (Sekani, Tse'khene)
  • Tagišové (Nahane, Nahani, Tagish)
  • Tahltani (Nahane, Nahani, Tahltan)
  • Tanainové (Kenai, Kenaitze, Tanaina, Dena’ina)
  • Tanakrossové (Tanacross, Dineh su)
  • Tananové (Minto, Nabesna, Tanana, Dena'na)
  • Tsetsautové (Tsetsaut, Wetaŀ )
  • Tučoni (Selkirk, Tutchone, Nahani)
  • Zaječí Indiáni (Sahtú, Sahdzo Got'ine, Hare, Northern Slavey)
  • Žluté nože ( T'atsaot'ine, Yellowknife, Copper Indians)

Demasduit, žena z kmene Beothuků 1819

• • Kríové (Cree, Kristinaux, Nehiyonuk, Nehiyaw)
    • Attikamekové (Attikamek, Atikamekw, Tete de Boule, Nehiraw)
    • Kríové z bažin (Swampy Cree, Maškékowak, Mushkekowuk)
    • Lesní Kríové (Woodlands Cree, Sakā-Nīhithawīk)
    • Losí Kríové (Moose Cree, Moosonee, Ililiw)
    • Východní Kríové (Eastern Cree, East Cree, James Bay Cree, Iynu)
  • Montaněsové (Montagnais, Innu-aimun)
  • Naskapiové (Naskapi, Innu)
  • Odžibvejové (Ojibwa, Anishinaabe)
    • Severní Odžibvejové (Northern Ojibwa, Anishinini)

• • Kamenní Indiáni (Stoney, Nakoda, Alberta Assiniboine)
    • Lesní Kamenní Indiáni (Wood Stoney, Îyârhe Nakoda)
• Beothukové (Beothuk) †

Jedná se o oblast s dávnou kulturní tradicí, vycházející z Adenské, Hopewellské a Mississippské kultury, spojené s rozvinutým zemědělstvím, uměleckými řemesly a budováním pohřebních i chrámových mohyl. Zemědělství převládalo i v pozdějším období, svůj význam si udržel i rybolov, sběr jedlých rostlin (např. divoká rýže, javorový sirup) i lov. Obydlím byly společné dlouhé domy nebo kupolovité vigvamy, obvykle kryté rohožemi či kůrou. Lesní indiáni si vážili obratnosti a odvahy, jíž muži prokazovali v boji i při sportech, jako byl lakros. Společnost byla často matrilineární, kmeny měly demokratické uspořádání a sdružovaly se do konfederací. V náboženství měly velký vliv tajné společnosti jako irokézské Nepravé tváře a algonkinský Midewiwin.

Mikmakové v roce 1865

Wa-pel-la, náčelník Liščích indiánů, 1836

Lapowinsa, náčelník Delawarů, 1735

• • Abenakiové (Abenaki, Abnaki, Alnôbak, Wabanahkik, Wabanaki)
    • Východní Abenakiové (Eastern Abenaki)
    • Západní Abenakiové (Western Abenaki)
  • Algonkinové (Algonquin, Omàmiwinini)
  • Delavarové (Delaware, Lenape, Lenni Lenape)
    • Menhettenové (Manhattan, Manna hatta) †
    • Munsíové (Munsee, Ontario Delaware, Moravian indians, Mén'síw)
    • Unamiové (Unami, Wenámiw)
    • Wapingerové (Wappinger, Wappenger, Wawpings, Wápinkw)
  • Illinóové (Illinois, Illiniwek)
    • Kaskasikové (IKaskasika, Kaaskaaskia)
  • Kikapúové (Kickapoo, Kikapoo, Kikaapoi)
  • Liščí Indiáni (Fox, Meskwaki, Meshkwahkihaki)
  • Majamiové (Miami, Myaamiaki)
  • Malesitové (Malecite, Maliseet, Wolastoqiyik)
  • Menominíové (Menominee, Omeqnomenew)
  • Messečusettové (Massachusett)
  • Mikmakové (Micmac, Migmaw, Mi'kmaq)
  • Mohegani (Mohegan, Wolf Indians, Muhheconneok)
  • Mohykáni (Mahican, Mohican, Stockbridge Mohican, Muhhekunneuw)
  • Narragansetové (Narraganset)
  • Nehantkové (Niantic, Nehântick)
  • Nipmukové (Nipmuc, Nippimook, Loup)
  • Odžibvejové (Ojibwa, Otchipwe, Anishinaabe)
    • Východní Odžibvejové (Eastern Ojibwa)
    • Jižní Odžibvejové (Chippewa, Southern Ojibwa)
    • Missisaugové (Mississauga)
    • Odži-Kríové (Oji Cree, Severn Ojibwa, Northern Ojibwa)
  • Ottavové (Ottawa, Odaawaa)
  • Pauhatani (Powhatan, Paqwachowng, Virginia Algonquians )
  • Pamlikové (Pamlico, North Carolina Algonquin)
  • Passamakvoddyové (Passamaquoddy, Peskotomuhkati)
  • Pekvotové (Pequot, Pequttôog)
  • Penobskotové (Penobscot, Panawahpskek)
  • Potavatomiové (Potawatomi, Neshnabé)
  • Sekotové (Secota, Machapunga)
  • Sókové (Sac, Sauk, Odhákiiwaki)
  • Šinekokové (Shinnecock)
  • Šavané (Shawnee, Shaawanwaki)
  • Vampanoagové (Wampanoag, Wôpanâak)

Náčelník Seneků Galantwaké (ten, který sází kukuřici), 1796

• • Eriové (Erie, Erieehronon, Nation du Chat)
  • Huroni (Huron, Wyandot)
    • Wendatové (Wendat)
    • Wyandotové (Wyandot)
  • Irokézové (Iroquois, Haudenosaunee)
    • Kajugové (Cayuga, Guyohkohnyo, Gayogohó)
    • Mohawkové (Mohawk, Kanienkeháka)
    • Oneidové (Oneida, Onyotáka)
    • Onongadové (Onongada, Onöndowága)
    • Senekové (Seneca, Osininka)
  • Mingové (Mingo, Ohio Iroquis)
  • Neutrálové (Neutral, Neutral Huron, Chonnonton)
    • Wenrové (Wenro, Wenrohronon)
  • Notovajové (Nottoway, Cheroenhaka)
  • Petunové (Petun, Tobacco people, Tionontati)
  • Suskvehannokové (Conestoga, Susquehannock)
  • Tuscarorové (Tuscarora, Skarù:renˀ)

• • Manahokové (Manahaoc,
  • Okanéčiové (Occaneechi, Occoneechee, Akenatzy, Monacan)
  • Tutelové (Tutelo, Totelo, Totteroy, Tutera, Yesan)
    • Saponiové (Sapponey, Saponi, Yesan)
  • Vinnebagové (Winnebago, Ho-Chunk, Hoocagra)

Jihovýchod navazuje na oblast Východních lesů. I zdejší kulturní tradice mají kořeny v Hopewellské a Mississippské kultuře. Hlavní význam mělo zemědělství, méně lov, rybolov a sběr planých rostlin. Obydlím byly dlouhé domy, chýše s hlíny a rákosu i dřevěné sruby. Typická je matrilineární rodina a demokratické (Kríkové, Čerokíové) nebo monarchistické (Načezové) uspořádání společnosti. Osady někdy připomínaly města s chrámovými mohylami a palisádovou hradbou. Seminolové a Timukuové v bažinách Floridy žili v chýších čikí postavených na kůlech, prosluli výrobou kánoí, rybolovem i výrobou patchworkových oděvů. Náboženský život a rituály byly spojeny s pěstováním kukuřice.

Tullokčíško (Pije z kamene), čoktóský hráč lakrosu, 1834

Menawa, náčelník Kríků, 1837

Příslušník kanibalského kmene Atakapa, 1735.

• • Čerokíové (Cherokee, Tsiloki, Aniyvwiya)
    • Východní Čerokíové (Eastern Cherokee, North Carolina Cherokee, Tsalagiyi Detsadanilvgi)
    • Západní Čerokíové (Western Cherokee, Keetoowah Cherokee, Oklahoma Cherokee, Anigiduwagi Aniyvwiya)

• • Kaddové (Caddo, Hasínay)
    • Vlastní Kaddové (Caddo Proper, Hasinai, Hasíinay)
    • Kadohadačové (Kadohadacho Kadawdáachuh)
    • Načitočové (Natchitoches,Náshit'ush)
    • Adaiové (Adai, Adayos, Hadai)

• • Alabamové (Alabama, Albaamaha, Albaamaha)
  • Apalačíové (Apalachee, Appalachee)
  • Čatotové (Chatot, Chacato)
  • Čikasóové (Chickasaw, Chikashsha)
  • Čoktóové (Choctaw, Chahta, Hacha hatak)
  • Gualové (Guale, Iguaja, Ybaja) †
  • Hitčitiové (Hitchiti, Atcik-hata)
  • Houmové (Houma, Hooma, Acolapissa, Húma ʼúlu)
  • Jamasíové (Yamasee, Yamasi, Yemassee)
  • Koasatiové (Koasati, Coushatta, Kowassáti)
  • Maskogiové, Kríkové (Creek, Muskogee, Mvskokvlke)
    • Dolní Kríkové (Lower Creek)
    • Horní Kríkové (Upper Creek, Abihka Idlawa)
  • Kusabové (Cusabo, Cosobay)
  • Načezové (Natchez, Naacee, Théoloels)
  • Seminolové (Seminole, Yat'siminoli)
    • Mikasukové (Miccosukee, Mikisúkî)

• • Akonečiové (Occaneechi, Aconecho, Akonetzi) †
  • Biloxiové (Biloxi, Tanêks)
  • Jučiové (Yuchi, Euchee, Coyaha, Kojaha)
  • Katóbové (Catawba, Esaw, Usheree, Ushery, Yssa)
    • Wokónové (Woccon, Waccamaw)
  • Lambíové (Lumbee, Lumber River Tribe, Cheraw, Keyauwee)
  • Monitonové (Moneton, Monyton) †
  • Ofové (Ofo, Mosopelea, Mosopeleacipi) †

• • Tekestové (Tequesta, Florida Taino)†
• Aisové (Ais, Ays) †
• Atakapové (Atacapa, Ishak)
  • Bidajové (Bidai, Deadose, Bedias Creek)
• Čitimačové (Chitimacha, Sitimacha, Chetimacha)
• Kalusové (Calusa, Caloosa) †
• Karankavové (Karankawa, Cocos, Auia) †
• Timukuové (Timucua, Timuca, Thimogona) †
• Tunikové (Tunica, Thonica, Luhchi Yoroni)
  • Jazuové (Yazoo)

Mato Tohpe, náčelník Mandanů na obraze George Catlina

Kultura prérijních indiánů, zobrazená v mnoha knihách a filmech, je dobře známa i mezi neodborníky. Byla založena především na lovu bizonů, významný byl i sběr jedlých rostlin (hlízy dětelníku plody muchovníku) a od 16. stol. také chov koní. Koně indiánům velmi usnadnili kočovný život i lov bizonů. Usedle žijící Mandani a Pónýové byli zemědělci. Obydlím bylo týpí z bizoních kůží, u usedlých kmenů i hliněné zemnice. V životě mužů měl velký význam boj, úspěšní válečníci se zdobili orlími pery a nosili okázalé čelenky. V náboženství byl uctíván Velký duch a jeho poslové - hromoví ptáci. Obřady byly spojeny s očistou v potní chýši a kouřením dýmky. Významným obřadem byl Tanec slunce, později též Tanec duchů a Powow.

Bílý oblak, náčelník Ajovů

Bojovníci Vraních indiánů, 1908

Šajenská žena, 1911

Sedící býk v roce 1885

• • Arapahové (Arapaho, Arapahoe, Innun-ína, Hinono'eino)
    • Jižní Arapahové (Southern Arapaho, Náwunena)
    • Severní Arapahové (Northern Arapaho, White Sage Indians, Nank'haanseine'nan )
  • Atsinové (Atsina, A'aninin, Gros Ventre, White Clay Indians)
  • Černonožci (Blackfoot, Blackfeet, Niitsítapi, Siksikaitsitapi)
    • Kainajové (Blood, Kainah, Kainai)
    • Pieganové (Piegan, Peigan, Pikuni, Piikani)
    • Vlastní Černonožci ( Blackfeet proper, Siksika)
  • Kríové (Cree, Nehiyonuk, Nehiyaw)
    • Kríové z Plání (Plains Cree, Nehiyaweni)
  • Odžibvejové (Ojibwa, Ojibway, Ojibwe, Anishinaabe, Anihšināpē)
    • Odžibvejové z Plání (Plains Ojibwa, Western Ojibwa, Saulteaux, Nakawēmowin)
  • Šajeni (Cheyenne, Sheyenne, Shahyena, Tsitsistas, Tsêhéstáno)
    • Jižní Šajeni (Southern Cheyenne, Heévâhetaneo'o)
    • Severní Šajeni (Northern Cheyenne, Notameohmésêhese)

• • Komančové (Comanche, Néméne)

• • Arikarové (Arikara, Arikaree, Ree, Hundi, Sahnish, Sáhniš)
  • Póníové (Pawnee, Paneassa, Pari, Pariki, Chaticks-si-Chaticks)
    • Cáwiové (Cáwiiʾi, Tsawi, Grand Pawnee)
    • Kitkahákiové (Little Muddy Bottom Pawnee, Republican Pawnee. Kítkehahki)
    • Jižní Póníové (Southern Pawnee, Tapage Pawnee, Tuhaáwit, Pitahauirata, Piitahawiraata)
    • Skidiové (Skidi, Skiri, Ckiíri, Ckírihki Kuuruúriki)
  • Vičitové (Wichita, Kirikuru, Kitikiti'sh)
    • Kičajové (Kichai, Kitsai, Keechi, K'itaish)
    • Tavakoniové (Tawakoni, Tahuacano)
    • Vakové (Waco, Huaco, Hueco)

• • Kajovové (Kiowa, Gaigwu, Kaigwu, Kútjai)

• • Apačové (Apache, Tindé)
    • Kajova-Apačové (Kiowa-Apache, Plains Apache, Naʼisha, Naisha Tindé, Kalth Tindé, Bácayéme)
    • Lipani (Lipan-Apache, Lipan, Ipande, Querechos, Vaqueros, Pelones, Lépai Ndé)
  • Sarsíové (Sarcee, Tsu T’ina, Tsúùtínà)

• • Ajovové (Iowa, Ioway, Báxoje)
  • Assiniboini (Assiniboin, Assiniboine, Asiniibwaan, Hohe, Nakona)
  • Hidatsové (Minnetaree, Minnetari, Hidatsa, Hiraaca)
  • Kamenní indiáni (Stoney, Nakoda)
    • Horští Kamenní indiáni (Mountain Stoney, Hebina, Ye Xa Yabine Nakoda)
  • Kanzové (Kansa, Kanza, Kaw)
  • Kvopóové (Quapaw, Arkansas, O-gah-pah)
  • Mandani (Mandan, Mantannes, Numakhkyki)
  • Mizuriové (Missouri, Niúachi, Niutachi)
  • Omahové (Omaha, Umoahoa)
  • Osedžové (Osage, Niúkonska)
  • Otové (Oto, Chiwere)
  • Ponkové (Ponca, Panká)
  • Siouxové (Sioux) / Velký siouxský národ (Great Sioux Nation) / Sedm ohnišť (Seven Council Fires, Očéthi Šakówiŋ)
    

    Někdejší území a kmeny Velkého siouxského národa (Sedm poradních ohnišť) - Yanktoni a Yantonajové jsou zde chybně označeni jako Nakota.
    • východní Dakotové (Eastern Dakota, Dakhóta) / Santí (Santee, Isányathi)
      • Bdewakantonové (Mdewakanton neboli Bdewákȟaŋtȟuŋwaŋ)
      • Wahpetonové (Wahpeton neboli Waȟpétȟuŋwaŋ)
      • Wahpekutové (Wahpekute neboli Waȟpékhute)
      • Sissetonové (Sisseton neboli Sisítȟuŋwaŋ)
    • západní Dakotové (Western Dakota, Dakȟóta), nesprávně Nakotové (Nakota)
      • Yanktonové (Yankton neboli Iháŋktȟuŋwaŋ)
      • Yanktonajové (Yanktonai neboli Iháŋktȟuŋwaŋna)
    • Lakotové (Lakota, Lakȟóta) / Tetoni (Teton Sioux, Teton), nesprávně tetovaní lakotové
      • Brúléové (Sikangu, Brúlé)
      • Hunkpapové (Hunkpapa, Húŋkpapȟa)
      • Itazipčové (Itazipcho, Hazipco, Sans Arcs, Arrows all Gone)
      • Minikonžuové (Mineeconju)
      • Oglalové (Oglala, Ogalala Sioux)
      • Ohenonpové (Oohenonpa, Two Kettles)
      • Sihasapové (Sihasapa, Blackfeet, siouxští černonožci)
  • Vraní indiáni (Absaroka, Apsáalooke, Corbeaux, Crow)
    • Horští Vraní indiáni (Mountain Crow, Ashalaho)
• Tonkawové (Tonkawa, Tonkaweya, Tikanwa-tik)

Králičí ocásek, bannocký mladík

Tato nejmenší kulturní oblast Severní Ameriky se nachází na náhorní plošině mezi Skalnatými horami a Kaskádovým pohořím. Zsahuje na území států Idaho, Washington, Montana a do jihozápadní Kanady. Zdejší původní obyvatelé se živili hlavně sběrem jedlých rostlin (muchovník, cibulky ladoníku), lovem jelenů i rybolovem. Od 18. stoletíse rozšířil chov koní a některé kmeny se přiblížily kultuře prérijních indiánů. Obydlím byly původně polopodzemní chýše ze dřeva a drnů zvané quiggly, později se rozšířila típí. Indiáni žili v rodinných tlupách a byli méně bojovní než prérijní kmeny.

Žádný roh na hlavě, bojovník Propíchnutých nosů na obraze George Catlina

Kutenajská žena s kanoí

• • Bannokové (Bannock, Banate, Nimi Pan a'kwati)

• • Nikolové (Nicola, Nicola Athapascan, Stuwix)

• • Klamathové (Klamath, Waklaks)
  • Modokové (Modoc, Mowatocknie, Modok)
  • Molalové (Molale, Molelle)
  • Propíchnuté nosy (Nez Percé, Numipu, Niimíípu)
  • Šahaptinové (Shahaptin, Sahapti, Sħáptənəkhw, Ichishkin)
    • Jakimové (Yakama, Yakima, Waptailnsim)
    • Palusové (Palouse, Palus, Appaloosa, Pelúuspem)
    • Valla Vallové (Walla Walla, Waluulapam)
  • Umatillové (Umatilla, Tamalúut)
  • Teninové (Tenino, Tygh, Warm Springs band, Tayxɫáma)

• • Coeur d'Alene (Coeur d'Alene, Skitsuish, Snchitsuʼumshtsn)
  • Lilluetové (Lillooet, St'at'imc)
  • Okanagani (Colville, Okanagan, Nsíylxcən)
  • Selišové (Salish)
    • Kalispelové (Kalispel, Lower Kalispel, Silkatkmlschi)
    • Pend d’Oreilles (Pend d’Oreilles, Upper Kalispel, Kullyspelm, Ql̓ispé)
    • Ploskohlavci (Flathead, Bitterroot Salish, Séliš)
    • Spokani (Spokane, Sqeliz, Npoqínišcn)
    • Vnitrozemští Selišové (Interior Salish, Wenatchi)
  • Šusvapové (Shuswap, Secwepemctsín)
  • Thompsonští Indiáni (Thompson, Nlakapa'mux)
• Kajusové (Cayuse, Cailloux, Willetpoos, Liksiyu)
• Kutenajové (Kootenai, Kootenay, Kutenai, Ktunaxa)

Kultura severozápadních indiánů byla založená na lovu pravidelně migrujících lososů, ale i dalších druhů ryb a mořských živočichů. Menší roli hrál sběr bobulí a lov suchozemské zvěře. Tradičním obydlím byly dlouhé domy z dřevěných trámů, často zdobené totemovými sloupy, v nichž žilo pohromadě více rodin. Ze dřeva vyrábí i dlabané kánoe, masky či nářadí. Vynikají také v tkalcovství a košíkářství. Všechny předměty byly umělecky zdobené obrazy totemových zvířat. Náčelníci a jejich rodiny měli velkou moc, společnost byla strukturována. Významným obřadem byl potlač spojený s rozdílením darů. Zdejší indiáni znali otroctví a provozovali směnný obchod.

Tlingitský náčelník Louis Shotridge-Stoowukháa

Sem-Medeeks, náčelník Gitksanů

Bella Kúlové tančící v maskách při potlači

• • Kvileutové (Quileute, Quillayute, Kwo’lleyot)
  • Čimakumové(Chimakum, Aqokúlo, Öaxwókwolo Port Townsedn indians)

• • Ejakové (Eyak, Iya-Gdelahgeyu)
  • Klatskaniové (Clatskanie, Tlatskanai)
  • Tlingitové (Tlingit, Klingit, Tlinkit, Kolosh)
    • Čilkatové (Chilcat, Chilcoot, Jilḵáat Ḵwáan)
    • Jakutatové (Yakutat, Laax̱aayík Kwáan)
    • Vnitrozemští Tlingitové (Inland Tlingit, Taku, Tʼaaḵu Ḵwáan)

• • Alseové (Alsea, Alseya)
  • Cimšjanové (Tsimshian, Ts’msyan, Gyigyet, Gyikgyet)
    • Pobřežní Cimšjanové (Coast Tsimshian, Sm’algyax̣, Sm’algax)
    • Nisgaové (Nisg̱a’a, Nisqa’a)
    • Gitksanové (Gitxkan, Gitksanimx̣)
  • Činukové (Chinook, Clatsop, Tlatsop, Shoalwater Bay Indians)
    • Katlametové (Kathlamet, Guasámas, Guithlamethl, Kwillu'chini)
    • Multnomahové (Multnomaha)
    • Vaskové (Wasco, Watlala, Kigaltwalla)
    • Višramové (Whisram, Tlakluit)
  • Kalapujové (Kalapuya, Calapooya, Tsankupi)
  • Kúsové (Coos, Coosan, Hanis, Coquelle, Ko-Kwell)
  • Siuslavové (Siuslaw, Kuitsh)
  • Takelmové (Takelma, Dagelma, Rogue)

Dcera náčelníka Kwakiutlů

• • Bella Kúlové (Bella Coola, Nuxalk)
  • Selišové (Salish)
    • Kovičanové (Cowichan, Kw’amutsun)
    • Lumniové (Lumni, Lummi)
    • Pobřežní Selišové (Coast Salish, Squamich, Saanich, Skwxwu’mesh)
  • Tillamúkové (Tillamook, Nehalem)

• • Bella Bellové (Bella Bella, Heiltsuk)
  • Haislové (Haisla, Xa’islak’ala, X̄a’islakala)
  • Kvakiutlové (Kwakiutl, Kwakwaka'wakw)
  • Makahové (Makah, Kwihdich-chuhaht)
  • Nutkové (Nootka, Nuuchaanul, Nuu-chah-nulth)
• Haidové (Haida, X̱aayda, X̱aadas, X̱aad)

V Kalifornii žilo na poměrně malém území velké množství kmenů, některé z nich však byly vyhubeny během 19. stol., zvláště v době Zlaté horečky. Kalifornští indiáni byli mírumilovní sběrači, rybáři a lovci drobné zvěře, živili se hlavně žaludy dubů. Obývali společné polopodzemní chýše nebo jen wikapy z trávy a větví. Při obřadech se zdobili složitými ozdobami z peří. Prosluli zpracováním lýka a košíkářstvím.

Matka z kmene Hupa, 1924

žena z kmene Pomo

• • Jurokové (Yurok, Olekwo'l)
  • Vijotové (Wiyot, Wee-’at, Wishosk)

• • Ačumaviové (Achomawi, Ajumawi, Pit River Indians)
  • Atsugeviové (Atsugewi, Atsugé, Hat Creek)
  • Čimarikové (Chimariko, Trinity, Trinity River Indians)
  • Čumašové (Chumash,Shmuwich, Ysleño, Inezeño)
  • Janové (Yana) †
    • Severní Janové (Northern Yana, Yana) †
    • Jahiové (Yahi) †
  • Esselenové (Esselen, Huelel)
  • Karukové (Karok, Káruk)
  • Kumejájové (Kumiai, Diegueño, Campo, Tipai, Kumeyaay)
  • Pomové (Pomo, Pómó)
  • Salinanové (Salinan, Te'po'ta'ahl)
  • Šastové (Shasta. Shastika, Kahosadi)

• • Gabrieleňové (Gabrieleño, Tongva)
  • Kavijové (Cahuilla, Ivilyuqaletem)
  • Kitanemukové (Kitanemuk)
  • Kupeňové (Cupeño, Kuupangaxwichem)
  • Luiseňové (Luiseño, Payómkawichum)
  • Monové (Mono, Monachi)
  • Serranové (Serrano, Taaqtam)
  • Tataviamové (Tataviam, Kitanemuk)
  • Tubatulabalové (Tubatulabal, Tule River Indians, Pakaːnil)

Rafael Solares, náčelník Čumašů, asi 1895

Iši, poslední z Jahiů, 1916

• • Četkové(Chetco, Chectco, Chit-dee-ne)
  • Hupové (Hoopa, Hupa, Natinookwa)
    • Čilulové (Chilula)
    • Vlastní Hupové (Hoopa Valley, Natinookwa)
    • Wilkutové (Whilkut, Redwood Creek)
  • Tolovové (Tolowa, Siletz Dee-ni)
  • Umpkvové (Umpqua, Upper Umpqua, Etnemitane)
  • Vailakiové (Wailaki, Eel River Athapascan)
    • Katové (Cahto, Kato)

• • Jokutové (Yocut, Yokut)
    • Mariposové (Mariposa, Wukchumni)
    • Severní Jokutové (Northern Yokuts, Buena Vista Yokuts, Tulamni )
  • Kostanové (Costano, Oholone)
    • Karkinové (Carquin, Ohlone) †
  • Maiduové (Maidu, Maidun, Májdy)
    • Horští Maiduové (Mountain Maidu, Yamani Maidu)
    • Jižní Maiduové (Nisenan)
    • Konkovové (Concow, Koyoomk'awi)
  • Miwokiové (Miwok, Miwuk, Miw·yk)
    • Jezerní Mivokové (Lake Miwok)
    • Pobřežní Mivokové (Coast Miwok)
    • Vnitrozemští Mivokové (Plains and Sierra Miwok, Yosemite)
  • Takelmové (Takelma, Takilma, Dagelma, Rogue)
  • Vintuové (Wintu, Wintun, Copeh)

• • Jukiové (Yuki, Yukiah, Ukiah, Ukomno'm, Round Valley Indians)
  • Vappové (Wappo, Guapo, Ashochimi)

Polopouštní oblast na území Nevady a Utahu obývají indiáni, živící se tradičně sběrem rostlin a lovem drobné zvěře včetně hadů a králíků, v příznivých oblastech i zemědělstvím. Od 18. stol. se rozšířil chov koní. Indiáni zde žili kočovně, obydlí byla jednoduchá, jen přístřešky z trávy a kůže, jednoduchý byl i oděv. Z umění a řemeslných dovedností vynikali zvláště v košíkářství.

Sarah Winnemucca z kmene Pajutů

• Čemeveviové (Chemehuevi, Colorado River Indians)
• Jutové (Ute, Nyc, Núuc)
• Monové (Mono, Monachi, Kucadikadi)
• Pajutové (Paiute, Nume)
  • Pajutové z Owenského údolí (Owens Valley Paiute, Eastern Mono, Numa)
  • Avanečové (Ahwahnechee, Yosemite Valley Paiute)
• Šošoni (Shoshone, Shoshoni, Neme, Newe)
  • Jižní Šošoni (Southern Shoshone, Goshute)
  • Západní Šošoni (Western Shoshone, Nevada Shoshone)
• Timbišové (Timbisha, Coso, Death Valley Shoshone)

• Vašové (Washoe, Waashiw)

Indiánské kultury v oblasti jihozápadu navazují na dávné kořeny v anasazijské, mogolloonské či hohokamské kultuře. Autochtonní obyvatelé žili v pueblech postavených z hliněných cihel a věnují se zemědělství. Vynikají v umění a řemeslech jako je košíkářství, tkaní nebo zpracování tyrkysu a stříbra. Náboženství je spojeno s rituály, vázanými na zemědělství a počasí, jako je např. hadí tanec Hopiů. Postupně do oblasti migrovali ze severu kočovní lovci a sběrači, kteří od Pueblanů převzali zemědělství a řemesla, žili však ve wikapech z větví a trávy nebo polopodzemních hliněných domech hogan. Byli obávaní válečníci a dlouho odolávali bílým kolonizátorům. Od 16. stol. se v oblasti rozšířil chov koní, částečně též ovcí.

Valapajský bojovník, 1907

Geronimo - Goyathlay, náčelník Apačů, 1887

• • Havasupajové (Havasupai, Havsuw' Baaja)
  • Javapajové (Yavapai, Yavbe')
    • Javapajové ze Zeleného údolí (Verde Valley Yavapai, Val Verde, Wípukba)
    • Jižní Javapajové (Southern Yavapai, Guwevkabaya)
    • Západní Javapajové (Western Yavapai, Ɖólkabaya)
  • Jumové (Yuma, Quechan, Kwtsaan)
  • Marikopové (Maricopa, Piipaash, Xalychidom Piipaa)
  • Mohavové (Mohave, Mojave, Hamakhav, 'Aha Makhav)
  • Valapajové (Walapai, Hualapai, Wa-la-peye)

Navažská žena s kojencem, 30. léta 20. století

Zuñijská dívka,1903

• • Hopiové (Hopi, Moqui, Hopitu, Hopituh Shi-nu-mu)
  • Papagové (Papago, Tohono O'odham)
    • Píseční Papagové (Hia C-eḍ O'odham, Sand Papago, Areneños)
  • Pimové (Pima, Akimel O'odham)

• • Tevové (Tewa, Pojoaque, Tano, Tesuque, Tée-wah)
    • Nambéové (Nambe Pueblo, Nambé Oweenge)
    • Ohkeové (Ohkay Pueblo, Kin Łichííʼ, Ohké Owingeh)
    • Pochoakové (Pojoaque Pueblo, P'osuwaege Owingeh)
    • Pueblané ze San Ildefonsa (San Ildefonso Pueblo, P'ohwhóge Owingeh)
    • Pueblané ze Santa Clary (Santa Clara Pueblo, Kha'po Owingeh)
    • Tesukové (Tesuke, Tesuque, Tetsuge Owingeh)
  • Tivové (Isleta, Picuris, Sandia, Taos, Tigua, Tiwa)
    • Isletové (Isleta, Ysleta, Shiewhibak)
    • Pueblané z Picurisu (Picuris Pueblo, P'įwweltha)
    • Pueblané ze Sandie (Sandia Pueblo, Tuf Shur Tia)
    • Pueblané z Taosu (Taos Pueblo, Tə̂otho, ȉałopháybo)
  • Tovové (Towa, Walatowa, Jemez)

• • Keresové (Keresan, Keres)
    • Akomové (Ácoma, Aak'u, Áakʾùumʾé)
    • Ciové (Zia, Tsia, Tsi'ya, Tsʾíiyʾamʾé)
    • Kočitové (Cochiti, Kotyit)
    • Keresové ze San Felipe (San Felipe Pueblo, Katishtya)
    • Keresové ze Santa Anny (Santa Anna Pueblo, Tamaiya)
    • Keresové ze Santa Dominga (Santo Domingo Pueblo, Kewa)
    • Keresové z Laguny (Laguna Pueblo, Kawaika, Kʾáwáigamʾé)

• • Apačové (Apache, Inde, Dine)
    • Bělohorští Apačové (White Mountines Apache, Ndee)
    • Čirikavové (Chiricahua, Ch’úúkʾanén, Č’ók’ánéń, Chokonni)
    • Chikariljové (Jicarilla, Tinde)
  • Lipanové (Lipan, Lipan Apache, Ypandes, Lépai-Ndé)
    • Meskalerové (Mescalero, Shis-Inday, Mashgalénde)
    • Tontové (Tonto)
    • Západní Apačové (Western Apache, San Carlos, Arivaipa,Innee, Nnēē)
  • Navahové (Navaho, Navajo, Naabeehó, Diné)
• Anasaziové (Ancestral Puebloans, Anasazi, Anaasází, Hisatsinom) †
• Zuňiové (Zuni, Zuñi, Áshiwi)

Polopouště severozápadního Mexika a poloostrova Baja California měly řídké osídlení. Lovci drobné zvěře a sběrači se v příznivějších oblastech zabývali i zemědělstvím, spojeným s důmyslnými závlahami. Na pobřeží Kalifornského zálivu též lovili ryby. Žili v domech ze dřeva a hlíny, wikapech nebo týpí, jednotlivé rodiny často odděleně od sebe. Od 16. stol. se rozšířil chov koní i dobytka. V náboženství hrálo velkou roli užívání halucinogenního kaktusu peyotlu.

Jakijský bojovník, 1896

Huicholský medicinman

• • Seriové (Seri, Comcaac)

• • Kiliwové (Kiliwa, K'olew)
  • Kočimové (Cochimí, Laymón)
  • Kokopové (Cocopah, Kwapa, Xawil kwñchawaay)

• • Jakiové (Yaqui, Hiaki, Yoeme)
  • Korové (Cora, Náayarite)
  • Majové (Mayo, Yoreme)
  • Opatové (Opata, Tegüimas)
  • Tarahumarové (Tarahumara, Rarámuri)
  • Tepevanové (Tepehuán, O'dam)
  • Vičolové (Huichol, Wirrarika, Wixáritari)
  • Zakatékové (Zacateco, Caxcan, Zacatecatl)
  • Zumanové (Zumana, Suma, Zuma)

• • Otomíové (Otomí, Hñähño, Ñuhu)
  • Čičimékové (Chichimeca Jonaz, Jonaz, Úza)
• Koaviltékové (Coahuilteca, Pakawa)
• Komekrudové (Comecrudo, Mulato, Carrizo)
• Waikurové (Waicura, Guaicura, Waikurí)

Oblast nejvyspělejších kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s budováním měst, monarchickými nebo teokratickými státními útvary, vysoce rozvinutým uměním i počátky věd, např. astronomie a matematiky. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, aristokracie, poddaných a otroků. Náboženské systémy byly polyteistické, velkou roli hrály kulty slunce a deště, spojované s lidskými oběťmi i míčovými hrami. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Většina obyvatel se živila zemědělstvím, zvláště pěstováním kukuřice, agáve a zeleniny. Tradiční kultury byly v 16. stol. rozvráceny pod náporem španělských dobyvatelů.

Nezahualpili, vládce Texcoca, poč. 17. stol.

• • Tekvistlatékové (Oaxaca Chontal, Tequistlateca, Huamelula)
  • Tolové (Tol, Tolpan, Jicaque) Tolové (Tol, Tolpan, Jicaque)

• • Korové (Cora, Náayarite)
  • Nahuové (Nahua, Nāhuatlācah)
    • Aztékové (Aztec, Azteca, Aztecah, Tenochcah, 'Mēxihcah)
    • Alagvilakové (Alaguilac, Alagüilac)
  • Pipilové (Pipil, Cuzcatlecah)
  • Počutékové (Pochuteca, Poxutleca, Pochutlan) †
  • Tepanékové (Tepanec, Tepanecah)
  • Tlaxcaltékové (Tlaxcalan, Tlaxcaltec)
  • Toltékové (Toltec, Tolteca, Tōltēcah) †

K'inič Jahaab Pakal, král mayského města Palenque, 7. století

Současní Mayové z Yucatánu

• • Lenkové (Lenca, Lenka)
  • Šinkové (Xinca, Xinka, Yupiltepeque)

• • Čortíové (Chortí, Ch'orti')
  • Kakčikelové (Cakchiquel, Kaqchikel)
  • Kekčíové (Cequchi, Q'eqchi')
  • Kičéové (Quiché, K'iche')
  • Mayové (Maya, Màaya)
    • Itzáové (Itza, Itzaj)
    • Lakandonové (Lacandón, Hach Winik)
    • Vlastní Mayové (Maya, Yucatec, Màaya)
  • Tzeltalové (Tzeltal, Sotz'il)
  • Tzotzilové (Tzotzil, Sotz'leb)
  • Vastékové (Huastec, Huasteco, Teneek)

• • Olmékové (Olmec, Olmeca, Tenocelome) †
  • Popolukové (Popoluca, Mixe, Yaak'awü)
  • Sokeové (Zoque, O'de püt)

• • Amuzgové (Amuzgo, Amoxco, Tzjon Non)
  • Činantékové (Chinantec, Tsa Jujmi)
  • Čorotegové (Chorotega, Choluteca, Mangue)
  • Išatékové (Popoloca, Ixatec, Xwja)
  • Kuikatékové (Cuicatec)
  • Mazatékové (Mazatec, Ha Shuta Enima)
  • Mištékové (Mixtec, Mixteco, Ñuù savi)
  • Tlapanékové (Tlapanec, Me'phaa)
  • Vabiové (Huabe, Huave, Wabi, Ikoots, Kunajts)
  • Zapotékové (Zapotec, Zapoteco, Didxažon)

• • Tepevové (Tepehua, Hamasipini)
  • Totonakové (Totonac, Tutunacu)
• Kuitlatékové (Cuitlateca) †
• Purépečové (Purépecha, P'urhépecha, Tarascan, Tarasco)

Tato oblast zahrnuje Velké a Malé Antily, pobřeží Střední Ameriky na jih od Yucatánu a poběží Jižní Ameriky mezi Panamou a ústím Orinoka. Původní obyvatelé se věnovali zemědělství a rybolovu, žili v chýších postavených na kůlech, oděv byl jen minimální. Kultura a náboženství byly ovlivněny Mezoamerikou, odkud převzali míčové hry a umělecká řemesla. Vynikali ve zpracování dřeva a výrobě dlabaných člunů. Obyvatelé ostrovů byli vesměs vyhubeni nebo zdecimováni zavlečenými nemocemi během 16. a 17. století, na pevnině původní obyvatelé dosud přežívají, často smíseni s obyvateli afrického původu.

Karibská žena z ostrova Dominika

Žena z kmene Kuna v tradičním oděvu

• • Goachirové (Goajiro, Wayú)
  • Kakaetiové (Caquetio, Caiquetia ) †
  • Lukajanové (Lucayan, Lucayo, Lukku-Cairi) †
  • Sibonejové (Ciboney, Siboney) †
  • Taínové (Taino, Taiíno) †

• • Bribriové (Bribri, Talamanca)
    • Kabékarové (Cabécar, Chirripó, Talamanca)
    • Teribové (Naso, Teribe, Térraba, Tjër Di)
  • Bronkové (Bronka, Boruca, Brúnkajk)
  • Gvajmíové (Guaymi, Ngäbe, Ngäbere)
    • Buglerové (Bugle, Buglere, Bokotá, Muoy, Murire)
  • Gvatuzové (Corobicí, Guatuso, Watuso-Wétar, Maleku, Maléku Jaíka)
  • Kunové (San Blas Kuna, Cuña, Guna, Dule)
  • Pajové (Paya, Pech)
  • Ramové (Voto, Boto, Rama, Rama Cay Indians)

• • Čokóové (Choco, Katío, Eperara, Embera)
  • Wounanové (Wouraan, Wounan, Wuanana, Noanamá, Woun Meu)
  • Darienové (Dariena, Cueva) †

• • Jukpové (Yukpa, Yucpa, Yupa, Carib Motilón, Macoíta, Manso)
  • Ostrovní Karibové (Island Caribs, Kalinago, Kalhíphona, Igneri, Iñeri, Inyeri)
  • Garifové (Garifuna, Kalhíphona, Karif, Garinagu)
  • Waikeríové (Waikerí, Guaiquerí)

• • Matagalpové (Matagalpa, Cacopera)
  • Miskitové (Miskito, Misquito, Moskito, Mosquito, Mískitu)
  • Sumové (Sumu, Sumo, Mayangna)

• • Čorotegové (Chorotega, Mangue)
• Gvanahatabejové (Guanahatabey, Guanajatabey) †
• Siguajové Ciguay, Siwayo)†

Oblast vyspělých kultur předkolumbovské Ameriky, spojených s monarchickými nebo teokratickými státními útvary, zemědělstvím, stavbou silnic a kamenných měst. Od 1. tis. př. Kr. se rozvíjelo umění, vědy a řemesla, na rozdíl od Mezoameriky zřejmě nebylo známo písmo, ale jen kipu. Společnost byla strukturována s vrstvami kněží, šlechty či úředníků a poddaných, existovaly stálé armády. Zdrojem obživy bylo zemědělství (brambory, kukuřice) a chov domácích zvířat (lamy, psi, krůty, morčata). Náboženské systémy byly polyteistické, někdy spojené s lidskými oběťmi. Pro rituální účely byly budovány chrámy, pyramidy a další stavby. Ve 14. stol. oblast politicky sjednotili Inkové, i přes násilné přerušení kontinuity vývoje pod náporem španělských dobyvatelů v 16. stol. tradiční kultura přežívá.

Močický bojovník, 5. stol.

Kogiové v tradičním oděvu

• • Ajmarové (Aimara, Aimará, Aymar, Aymará)
  • Koljové (Colla, Qolla, Qulla) †
  • Lupakové (Lupaca, Lupaqa) †
  • Žakarúové (Jaquaru, Jaqui, Kawki)

• • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)

Kečuánská žena

• • Pichaové (Piajao, Pixao, Pinao, Oréma)

• • Kokonukové (Coconuco, Cauca, Namrrik)
  • Misakové (Misac, Mogues, Mogéz, Guambiano)
  • Paezové (Paez, Nasa)
  • Tsačilové (Tsáchila, Colorado, Tsafiqui, Tsáfiki, Colorado, Campaz, Colima)

• • Arvakové (Arhuaco, Ika)
  • Čimilové (Chimila, Ette Ennaka)
  • Guaneové (Guane, Muisca) †
  • Karové (Cara, Caranqui) †
  • Kitové (Quitu, Pansaleo, Latacunga) †
  • Kogiové (Kogui, Cogui, Kágaba)
  • Kvaikérové (Awa, Coaiquer, Quaiquer, Kwaiker)
  • Muiskové (Muisca, Chibcha Proper, Duit, Muysca, Muyska) †
  • Taironové (Tairona, Teijua, Tairuna, Teruna) †
  • Tunebové (Tunebo, Uwa, Uw Cuwa)

Vládce Inků Sinči Roka, 1615

• • Čimúové (Chimú, Chimor, Quingnam, Yunga, Yunca) †
  • Kaňariové (Cañari, Cañar, Kanyari))
  • Močikové (Mochica, Yunga, Yunca) †
  • Puruáové (Puruhá, Puruguay, Puruwá)

• • Ansermové (Anserma, Caramanta) †
  • Čokóové (Chocó, Embera, Wounaan, Noanamá, Woun Meu)
  • Kimbajové (Quimbaya, Kimbaya) †
  • Sinúfanové (Sinúfana,Cenufana, Cenu, Sinú)

• • Inkové (Inca, Inka, Runakuna) †
  • Kaljavajové (Callahuaya, Callawalla, Callawaya, Kallawaya)
  • Kečuové (Quechua, Kichwa, Runakuna, Nunakuna)
  • Otavalové (Otavalo, Caranqui)
  • Salasakové (Salasaca, Kichwa)
  • Saragurové (Saraguro, Kichwa, Inga Kichwa)

• • Čipajové (Chipaya, Puquina, Uchun Maa Taqu)
  • Uruové (Uro, Uru, Oruro, Qhas Qut suñi)
• Atakamové (Atacama, Atacameño, Ulipe, Kunza, Likan-antai, Likanantaí)
• Čačapojové (Chachapoya, Sach'a phuyu, Sach'a-p-qulla) †
• Čangové (Chango, Camanchaco, Camanchango, Chinchorro) †
• Djagitové (Diaguita, Diaguitos, Calchacqui, Quilimes) †

Největší kulturní oblast Ameriky obývaná největším počtem etnických skupin. Někteří antropologové oblast Velké Amazonie rozdělují na více dílčích oblastí. Většinou žili zdejší indiáni usedle v osadách tvořených velkými společnými domy, kde se spí v hamakách. Např. u Janomamů je celá osada tvořena jediným domem šabono. Většina etnik se živí tropickým zemědělstvím, zvláště pěstováním manioku, rybolovem, sběrem (např. plodů palem chonta a pupuhna, léčivých rostlin i lovem drobné zvěře (např. opic, pekariů). Obyvatelé sušších oblastí na jihu a východě Brazílie, např. Ňambikwarové a Botokudové, jsou především lovci a sběrači. Významné je použití šípových jedů, léčivých, povzbudivých a psychotropních rostlin (např. guarana, ayahuasca), které mají význam i v náboženství.

Lovec kmene Jagua

Děti z kmene Ašáninka

Holčička z kmene Terena

• • Amuéšové (Amuesha, Yanesha'ch)
  • Aravakové (Arawac, Arawak, Lokono)
  • Banívové (Baníwa, Baniva, Tayaine, Karu)
  • Baréové (Baré, Guarequena, Warekena)
  • Guahibové (Guahibo, Sicuani, Jiwi)
  • Javalapitíové (Yawalapití, Jaulapiti))
  • Kampové (Campa, , Anti, Asháninka)
  • Kulinové (Culina, Kulína, Kulyna, Madihá, Madija)
  • Mačigengové (Machiguenga, Matsigenka, Matsigenga)
  • Manaové (Manao, Manaus) †
  • Maškové (Mashco, Cujareño, Nomole)
  • Mochové (Mojo, Moxo, Mojeños, Moxeños)
  • Nantíové (Nanti, Pucapucari, Kogapakori)
  • Paresíové (Paresí, Parecís, Haliti)
  • Piapokové (Piapoco, Cháse)
  • Pirové (Piro, Yine, Machinere)
  • Sálumové (Sáluma, Saluma, Enawene Nawe)
  • Terenové (Terena, Etelena)
  • Vapišinové (Wapishina, Wapixana)
    • Altroariové (Altroari, Atorada)
  • Waurové (Waurá, Wauja, Mehinaku)

Chívarský muž

• • Motilonové (Motilon, Bari, Dary, Yukpa)

• • Ačuárové (Achuar, Achu Shuar)
  • Chívarové (Jíbaro, Jivaro, Xivaro, Shuar)

Janomamská dívka, 1997

• • Akawojové (Acawoy, Akawaio, Patamona, Kapóng)
  • Akuirové Akuiro, Acuilo, Oyaricoulet, Triometesem)
  • Garifové (Garif. Garifuna)
  • Hiškarájové (Hixcarya, Hixkaryana)
  • Jekvanové (Ye!kuana, Dekwana, Maquiritare)
  • Karibové (Carib, Cali'na, Kari'nja)
  • Makušiové(Macushi, Macuxi, Teweya)
  • Panarové (Panaré, Eñapa)
  • Taulipangové (Taulipang, Taurepang, Arecuna, Pemón, Pemong)
  • Wajanové (Wayana, Ajana, Alucuyana, Ojana, Orcocoyana, Pirixi, Urukuena)
  • Wajwajové (Waiwai, Oaioai, Wabui, Tunayana)

Tupinambové. Hans Staden, 1557

• • Jaminávové (Yaminawa, Yaminahua, Katukina)
  • Kašivové (Cashibo, Cacataibo, Managua, Hagueti)
  • Kašinávové (Kaxynawa, Caxinawa, Hantxa Kuin)
  • Konivové (Conibo, Kapanawa, Qunibu, Konibo)
  • Matsésové (Matsés, Mayoruna, Paud Usunkid)
  • Šipivové (Shipibo, Shipipu, Shipiwo)

• Araonové (Araona, Cavina)
• Eseechové (Eceeje, Huaraya, Tiatinagua)
• Takanové (Tacano, Takana, Tumupasa)

• • Desanové (Desano, Hup, Hupda, Winá)
  • Kotové (Coto, Orejón, Payawá, M`áíhyki)
  • Kubeové (Cubeo, Kobeua, Kubewa, Pãmié)
  • Sionové (Siona, Pijoe, Gantëya)
  • Tukánové (Tucano, Tukana, Dahseyé)

Muž z kmene Bororo, 1946

Raoni Metuktire, náčelník Kajapóů

• • Emerilonové (Emerillon, Mereo, Melejo, Teké)
  • Gvarajúové (Guarayo, Guarayu, Gwarayú)
  • Kamajuráové (Camayurá, Kamaiurá)
  • Kokamové (Cocama, Kokáma)
  • Mondéové (Mondé, Cinta Larga, Cinturão Largo)
  • Mundurukúové (Mundurucú, Mundurukú, Wuy Jugu)
  • Omaguové (Omagua, Umaua, Yhuata)
  • Parintintinové (Parintintin, Kawahi)
  • Sateré Mawéové (Sateré Mawé, Mabue, Maragua, Andira, Arapium)
  • Sirionóové (Sirionó, Mbia Chee)
  • Šetáové (Xetá, Hetá, Xé)†
  • Šipajové (Shipaya, Xipaya)
  • Tapirapéové (Tapirapé, Tapirape)
  • Teneteherové (Tenetehera, Guajajara)
  • Tuparíové (Tuparí, Mekem), Amniapé)
  • Tupí-Kawahibové (Kawahib, Kagwahiva)
  • Tupinambové (Tupinamba, Tupinambá) †
  • Tupinikimové (Tupiniquim, Tupí)
  • Urubu Kaaporové (Urubu Kaapor, Ka’apor, Kaaporté)
  • Žurunové (Jurúna, Yuruna, Yudjá)

• • Borové (Bora, Muinane, Meamuyna)
  • Okainové (Ocaina, Okiana)
  • Witótové (Huitoto, Witóto, Uitoto, Muinane)
    • Nípodeové (Nípode, Mamuina)
    • Mínikové (Mínica, Noaiko-Muína)
    • Mururíové (Mururí, Hutito, Búe)

• • Ikitové (Iquito, Amacacore, Hamacore, Quiturran, Puca-Uma)
  • Jaguové (Yagua, Yahua, Llagua, Nijyamïï Nikyejaada)
  • Záparové (Zaparo, Sáparo, Sápara)

Waraové v kanoi

Kofánský šaman, 2006

• • Apinajéové (Apinajé, Afotigé, Otogé, Pinagé, Pinaré, Uhitische)
  • Bororové (Bororo, Coroados, Boe, Orarimogodo)
  • Botokudové (Botocudo, Aymoré', Krenak, Naknakuk)
  • Kajapóové (Cayapó, Mẽbengokre)
    • Tšukahaméové (Txucahamae, Mekrangnoti)
  • Kaingangové (Caingang, kaingang, Kanhgág)
    • Aveikomové (Aweicoma, Xokleng)
  • Karažáové (Carayá, Karajá, Iny)
  • Krahöové (Krahô, Canela, Timbira)
  • Kreen Akaroréové (Kreen Akarore, Panara)
  • Rikbakcové (Rikbaktsa, Aripaktsa, Canoeiro, Erigpaksá)
  • Sujáové (Suyá, Kisêdjê)
  • Šavantové (Shavante, Xavante, A'uwe)
    • Ofajové (Opaié, Ofaié-Xavante, Ofayé)
  • Šerentové (Xerenté, Sherenté)
• Harakmbatové (Harakmbut, Harakmbet, Mashco, Amarakaeri, Huachipaeri)
• Irantšéové (Irantxé, Iranshe, Münkü, Mỹky)
• Janomamové (Yanomamo, Xanomami, Yanõmami thëpë, Waica, Waiká)
• Jurakaréové (Yuracaré, Yurakar, Yurujuré)
• Kofáni (Kofán, Cofán, A’i)
• Mosetenové (Mosetén, Santa Anna, Chimané)
• Ňambikvárové (Nambicuara, Nambiquara, Nambikwara, Kitãulhu)
• Piarové (Piaroa, Wothuha, De'arua )
• Pirahové (Pirahã, Mura-Pirahá,Xapaitíiso)
• Sálivové (Saliba, Sáliva)
• Tikunové (Ticuna, Tucuna, Maguta, Duüxügu)
• Trumájové (Trumai, Ho kod ke)
• Urarinové (Urarina, Shimaku, Kaché)
• Waraové (Warao, Guarauno, Guarao, Warrau)

Nejmenší kulturní oblast Jižní Ameriky na území dnešní Paraguaye a přilehlých oblastí Bolívie, Brazílie a Argentiny, pokrytá bušem a suchými lesy. Zdejší obyvatelé byli tradičně sběrači a lovci, u řek i rybáři. Důležitým zdrojem potravy jsou lusky stromu inga či listy cesmín, z nichž připravují čaj maté. Většina zdejších kmenů žila v menších, rodinných tlupách, ale například společnost Kaďuveů zahrnovala dědičné náčelníky, svobodné a otroky. velkou duchovní i politickou moc měli šamani. Ve výtvarném umění se nejvíce rozvinulo tetování a malování těla. Od 16. století se šířil chov koní i dobytka, způsob života domorodců byl ovlivněn budováním jezuitských redukcí.

Kaďuvejská žena s tradičním malováním, 1892

Lovec z kmene Guajakí

Žena z kmene Matako

• • Guanové (Chané, Izoceño, Layaná, Kinikinao, Guaná)

• • Čiriguanové (Chiriguaná, Tapiete, Ava Guaraní)
  • Guaraníové (Guaraní, Abá, Ka'aguygua)
    • Čiripá-Guaraníové (Chiripá Guarani, Txiripá, Ava Guarani, Ñandeva)
    • Kaiwové (Caagua, Caaiwá, Kaiowá', Kayova, Kaiwa)
    • Mbyá Guaraníové (Mbyá, Mbyá Guaraní)
    • Pai-Tavyterové (Ava, Pai, Tavytera)
  • Guajakíové (Guayakí, Guoyagui, Axe, Aché, Aché-Gatu)

• • Abiponové (Abipón, Callaga) †
  • Kaďuveové (Caduveo, Kadiwéu, Ediu-Adig, Mbayá-Kadiwéu)
  • Mbajové (Mbayá, Guaicurú, Waikurú, Eyiguayegis)
  • Mokoviové (Mocoví, Mbocoví)
  • Pajavové (Payawa, Payaguá)†
  • Pilagové (Pilagá, Pilacá)
  • Tobové (Toba, Qom, Qom-lik, Chaco Sur, Namqom)
  • Wačiové (Guachi, Wachi)†

• • Angaitové (Angaite, Enenlhet)
  • Kaškihové (Kaskihá, Cashquiha, Guaná)
  • Lenguové (Lengua, Enxet, Vowak)
    • Severní Lenguové (Enlhet, Eenlhit, Northern Lengua, Lengua Norte)
    • Jižní Lenguové (Enxet, Lengua Sur, Southern Lengua)
  • Maskojové (Toba-Maskoy, Maskoy, Toba, Puerto Victoria)
  • Sanapanové (Sanapane, Sanapaná, Quiativis, Nenlhet)

• • Ašlušlajové (Ashlushlay, Chulupí, Nivaclé, Niwaklé )
  • Čorotíové (Choroti, Yofúaha, Iyo'wujwa)
  • Matakové (Mataco, Wichí, Lhamtés, Weenhayek, Noctenes, Matahuayo)
    • Makáové (Maká, Maˈka)

• • Ajoréové (Ayoreo, Ayoreode, Morotoco, Poturero, Zamuco)
  • Čamakokové (Chamacoco, Xamicoco, Ishír, Bahía Negra, Ebidoso, Tumarahá)
• Čikitano (Chicquitano, Bésiro, Tarapecosi)
• Luléové (Lule, Lulés, Tonocote)
• Vilelové (Vilela, Atalalá, Chulupí, Waqha-Umbawelte)

Mapučové na konci 19. století

Řídce osídlená oblast pokrytá travnatými pampami a polopouštěmi, na západě i lesy. Původní obyvatelé byli většinou kočovní lovci, žijící v přístřešcích z kůží a větví zvaných toldo. Lovili lamy guanako a pštrosy nandu, oblíbenou zbraní byla bola. Od 16. stol. se rozšířil chov koní. U Mapučů a některých dalších skupin, se pod vlivem andských kultur rozšířil usedlý způsob života a počátky zemědělství. Na západním pobřeží a v oblasti Ohňové země žili rybáři, sběrači a lovci mořských savců v malých rodinných tlupách. Čluny i přístřešky zhotovovali z kůry a kůží. Obyvatelé jižní Patagonie a Ohňové země byli během 19. a 20. stol. vyhubeni nebo přežívají v malém počtu.

Tevelčéský muž

• • Alakalufové (Alacaluf, Alakaluf, Kawésqar, Halakwulup)

• • Mapučové (Araucanian, Araucano, Mapuche)
    • Lafkenčové (Coastal Mapuche. Lafkenche)
    • Nagčové (Nagche, Nahuelbuta Mapuche)
    • Ngulučové (Nguluche, Moluche, Araucanos, Western Mapuche)
    • Pevenčové (Pehuenche, Pewenche)
    • Pikunčové (Picunche, Picones, Quillotanes, Maipochoes)
    • Ventečové (Wente, Wenteche)
  • Rankilčové (Ranquel, Rankülche)
  • Viličové (Huilliche, Williché, Tsesungún)

Rodina Jaghanů, 1882

• • Čonové (Chono, Chonos, Guaiteco, Chiloé) †
  • Haušové (Haush, Manek'enk) †
  • Hetové (Het)
    • Čečehetové (Chechehet)
    • Didluhetové (Didluhet, Didiuhet )
    • Taluhetové (Taluhet)
  • Kerandíové (Querandi, Het) †
  • Onové (Ona, Shelk'nam)
• Puelčéové (Puelche, Pwelche, Gennaken, Gününa künä)
  • Tevelčové (Patagon, Patagone, Tehuelche, Aónikenk)
  • Tevšenové (Teushen, Teuéx) †

• • Čanáové (Chaná, Sari)
  • Čarrúové (Guenoa, Bohán, Charrúa) †
  • Jarové (Yaro, Yarro) †
  • Minuaneové (Minuane)†
• Čangové (Changos, Chango, Camanchangos, Chinchorro)
• Jagani (Yaghán, Yahgan, Yámana, Tequenica)
• Kalčakíové (Cacán, Kaka, Calchaquí, Chaka)
  • Diaguitové (Diguitas, Quilme) †
• Komečingónové (Comechingón, Hênia, Kamiare, Kamichingan) †
• Warpéové (Warpe, Huarpe, Cuyo, Puntano )
  • Alentiakové (Alyentiyak, Huarpe, Allentiac)
  • Milkajakové (Milykayak, Millcayac).