Mýdelníkotvaré

Se zavedením kladistické klasifikace, jejím současným vrcholem je taxonomický systém APG III, došlo v řádu mýdelníkotvarých k určitým změnám proti předchozímu hojně používanému Cronquistově taxonomickému systému založeném na morfologii a fyziologii.

Byla odsunuta čeleď Akaniaceae do řádu brukvotvarých, medokvětovité do kakostotvarých, klokočovité do Crossosomatales a čeleď kacibovité do nového řádu kacibotvarých. Byla ztotožněna čeleď Bretschneideraceae s čeledi Akaniaceae a Julianiaceae s ledvinovníkovitými. Rody z bývalých čeledí javorovitých a jírovcovitých byly přesunuty do čeledi mýdelníkovitých a rody z čeledě Cneoraceae do čeledě routovitých.

Nově byly vytvořeny čeledě: Biebersteiniaceae z rodu vyjmutého z čeledi kakostovitých, Kirkiaceae z čeledi simarubovitých a čeleď šamanichovité sloučením čeledí Nitrariaceae, Peganaceae a Tetradiclidaceae z řádu kacibotvarých.

Řád mýdelníkotvaré je nejvíce příbuzensky blízký s řády slézotvaré, brukvotvaré a Huerteales. V samotném řádu není příbuznost jednotlivých čeledí stejná, vzájemné fylogenetické vztahy jsou znázorněny zde:[1]

Řád mýdelníkotvarých obsahuje okolo 460 rodů a ty jsou tvořeny asi 5600 druhy, z nichž většina patří do čeledí mýdelníkovitých a routovitých. Řád obsahuje vývojově mladší rostliny. Jsou to převážně stromy, vysoké až 60 m, keře i popínavé rostliny. Velká část druhů má žláznaté dutiny v listech nebo pryskyřičné kanálky ve dřevu i v kůře, mnohé obsahují saponiny a alkaloidy.

Listy většinou vyrůstají střídavě okolo stonku nebo v přeslenech, mnoho druhů má čepele dlanitě složené, lalokovité nebo zpeřené, i dvojnásobně. Některé listy jsou přeměněny v trny. Listy jsou s dlouhými řapíky nebo přisedlé, s palisty i bez.

Květy vyrůstají jednotlivě v úžlabí listů nebo vytvářejí květenství hroznovitá, vrcholíkovitá neb latnatá. Většina květů je pětičetných se svrchním semeníkem, mívají rozlišený kalich i korunu. Jsou opylovány hmyzem, mají barevné okvětní lístky a většinou voní, vylučují nektar. U mnoha druhů se úspěšně projevuje tendence po opylení květu cizím pylem, což je řešeno u oboupohlavných květů nesoučasným dozráváním pylu a vajíček v jednom květu nebo dosažením jednopohlavnosti květů tím, že část květů má funkční jen samčí a část květů jen samičí orgány. Tyto jednopohlavné květy mohou být současně na jedné rostlině nebo každý druh květů na jiné.

Plody jsou různé tobolky, peckovice a bobule, v přírodě je konzumují savci a ptáci, kteří pomáhají roznášet nestrávená semena po okolí. Některá semena jsou okřídlena a jsou rozšiřována větrem.[2]

Mezi rody tohoto řádu patří například citrus, ruj, škumpa, jírovec, kadidlovník, korkovník, křídlatec, liči, longan, mangovník, mýdelník, myrhovník, pajasan, pepřovec, skimie, svitel a v české přírodě původní rody: javor a třemdava.

• březulovité (Burseraceae)
• ledvinovníkovité (Anacardiaceae)
• mýdelníkovité (Sapindaceae)
• routovité (Rutaceae)
• simarubovité (Simaroubaceae)
• šamanichovité (Nitrariaceae)
• zederachovité (Meliaceae)
• Biebersteiniaceae
• Kirkiaceae[3]