Šamanichovité

Zástupci čeledi šamanichovité jsou jednoleté či vytrvalé, poléhavé či vzpřímeně rostoucí byliny, polokeře a keře. Listy jsou střídavé, ve svazečcích nebo řidčeji vstřícné (rod Tetradiclis), celistvé až hluboce členěné v čárkovité úkrojky. Květy jsou většinou oboupohlavné, jednotlivé nebo v klasovitých či vijanovitých vrcholících. Kalich je vytrvalý, čtyř nebo pětičetný. Koruna je bílá, žlutá nebo žlutozelená, čtyř nebo pětičetná. Tyčinek je 4 nebo 15, výjimečně 10. Semeník je srostlý ze 2 až 6 plodolistů a se stejným počtem komůrek. Blizny jsou sbíhavé. Plodem je tobolka, bobule nebo peckovice.[1][2][3]

• 
  Detail květenství Nitraria billardierei
• 
  Zralý plod harmaly stepní

Čeleď šamanichovité zahrnuje 14 druhů ve 4 rodech. Je s nestejnou četností zastoupena v suchých oblastech všech kontinentů (s výjimkou Antarktidy). Největší počet druhů se vyskytuje ve Střední Asii (9 druhů) a Jihozápadní Asii (8 druhů). V obou těchto oblastech jsou také zastoupeny všechny rody této čeledi. V evropské květeně je čeleď zastoupena 4 druhy. Porůznu ve Středomoří roste Peganum harmala, v jihovýchodní Evropě Nitraria schoberi, v jižním Rusku Nitraria komarovi a Tetradiclis tenella.[4] V Americe jsou šamanichovité zastoupeny jediným druhem, Peganum mexicanum, který se vyskytuje v jižních oblastech USA a Mexiku. Rovněž v Austrálii roste jediný druh, Nitraria bellardierei.[5]

Zástupci čeledi rostou ponejvíce na slaniskách a zasolených půdách v suchých, aridních oblastech. Šamanichy náležejí v tomto směru k nejodolnějším rostlinám a množství soli (chloridu sodného) v jejich sušině může dosáhnout až 14 %.[1][6]

V klasických taxonomických systémech byly rody čeledi Nitrariaceae kladeny do blízkosti čeledi Zygophyllaceae v rámci samostatných čeledí Nitrariaceae a Peganaceae (Dahlgren), případně i Tetradiclidaceae (Tachtadžjan), nebo byly všechny spojovány do široce pojaté čeledi Zygophyllaceae (Cronquist). Výsledky molekulárních studií ukázaly, že čeledi Nitrariaceae a Zygophyllaceae si nejsou navzdory některým společným znakům (zejm. morfologie pylu, anatomie květů, embryologie a chemotaxonomie) bezprostředně příbuzné. V systému APG se dokonce ocitly v rozdílných řádech skupiny označované jako Rosids. Pojetí čeledi Nitrariaceae není dosud zcela ustálené. V systému APG IV je pojata široce a zahrnuje 4 rody. Naproti tomu např. v Kubitzkiho díle The families and genera of vascular plants je poukazováno na to, že rod Nitraria se od ostatních 3 rodů významně odlišuje a v předloženém systému je do čeledi Nitrariaceae je zařazen pouze tento rod, zatímco zbývající rody jsou odděleny do čeledi Tetradiclidaceae.[1][7]

• harmala (Peganum)
• šamanicha (Nitraria)[8]

Sklizená nať harmaly stepní

Hospodářský význam celé čeledi je nízký a spíše jen lokální. Jedlé plody šamanichy Nitraria schoberi a příbuzných druhů konzumují domorodci v Kaspické oblasti. Některé druhy jsou využívány v domorodé medicíně. Harmala stepní je používána jako halucinogen a v tradiční medicíně. Rostlina je jedovatá.[9][10] Ze semen harmaly se připravuje červené barvivo, které je používáno k barvení tradičních tureckých fezů.[3]

Malacocarpus, Nitraria, Peganum, Tetradiclis[5][11]