Přeslen

Přeslen větví blahočetu (Araucaria heterophylla)

Pravý přeslen může být podle počtu vyrůstajících jednotek trojčetný, čtyřčetný... mnohočetný. U většiny jehličnanů vyrůstají větve v přeslenech, každý rok přiroste jedna řada. Proto lze u mladých stromků ovětvených odspodu spočítat přibližné stáří.

Do přeslenu jsou seřazeny také listeny některých rostlin, jako např. sasanka pryskyřníkovitá [2] nebo tyčinky (např. liliovité) a plodolisty (např. šmelovité) květů.[3]

Přesleny mívají i celá květenství palem, 5 až 6 trojčetných. Z toho 2 náležejí obalu (kalichu a koruně), 2 tyčinkám a 1 až 2 plodolistům.[4]

O přeslenech hovoříme i u nižších rostlin. Například sladkovodní ruducha (Rhodophyta) žabí símě (Batrachospermum) má na hlavní stélce mnohé přesleny postranních větévek.[5]

Mnohdy se za přeslen (dvoučetný, nepravý) považuje i uspořádání dvou vstřícných listů, když splňují tyto podmínky:

• listy vyrůstají z jedné uzliny proti sobě, jsou vzájemně posunuty o 180°,
• listy v následující uzlině vyrůstají také proti sobě, ale jsou oproti předešlým listům posunuty o 90°, tj. vyrůstají v mezeře mezi předchozími. Časté u rostlin hluchavkovitých.

• 
  Jehlice v přeslenu u pajehličníku přeslenatého (Sciadopitys verticillata)
• 
  Čtyřčetný přeslen listů vrbiny (Lysimachia vulgaris)
• 
  Mnohočetné přesleny listů prustky (Hippuris vulgaris)
• 
  Mnohočetné přesleny květů béru (Setaria verticillata)
• 
  Přeslen listenů u sasanky (Anemonoides ranunculoides)
• 
  Mnohočetné přesleny listů a květů hořce (Gentiana lutea)
• 
  Nepravý dvoučetný přeslen listů hluchavky s přesleny květů (Lamium galeobdolon)