Jírovec

Jírovec (Aesculus), lidově též kaštan, je rod rostlin z čeledi mýdelníkovité. Zahrnuje 12 druhů a je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. V Evropě, konkrétně na Balkáně, je původní jediný druh – jírovec maďal (Aesculus hippocastanum), v ČR hojně pěstovaný v řadě kultivarů.

Jírovec
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádmýdelníkotvaré (Sapindales)
Čeleďmýdelníkovité (Sapindaceae)
Rodjírovec (Aesculus)
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Popis

Jírovce jsou opadavé stromy nebo řidčeji keře. Zimní pupeny jsou velké, u některých druhů pryskyřičnatě lepkavé, kryté několika řadami střechovitě se překrývajících šupin. Listy jsou dlanitě složené, skládající se z 5 až 11 na okraji pilovitých nebo vroubkovaných lístků. Květy jsou nezřídka velké a nápadné, uspořádané ve válcovitých nebo kuželovitých thyrsech. Kališní lístky jsou srostlé do válcovité nebo zvonkovité trubky. Korunní lístky jsou často nestejné, na bázi nehetnaté. Semeník je přisedlý, bez gynoforu, nesoucí dlouhou, štíhlou čnělku, zakončenou zploštěle kulovitou bliznou. Plodem je zploštěle kulovitá až hruškovitá tobolka. Plody jsou často jednosemenné, na povrchu nejčastěji hladké, řidčeji bradavčité nebo ostnité. Semena dosahují velikosti 2 až 7 cm.[1]

Rozšíření

Rod jírovec zahrnuje 12 druhů. Je rozšířen v Evropě, Asii a Severní Americe. Největší počet (celkem 7) druhů roste v Severní Americe. Jsou svým výskytem omezeny na východní polovinu kontinentu s výjimkou druhu Aesculus parryii, který se vyskytuje v severozápadním Mexiku. V USA se vyskytuje také několik přirozených kříženců. Největší areál v Severní Americe má jírovec lysý, který také zasahuje nejseverněji (jako jediný druh i do Kanady).[2] V Asii rostou celkem 4 druhy. Největší areál má druh Aesculus assamica, rozšířený od Číny a severovýchodní Indie po severní Vietnam. Vyskytuje se především v tropických a subtropických monzunových lesích. Jírovec čínský je endemit Číny, jírovec indický je endemit severozápadního Himálaje, jírovec japonský je endemitem Japonska.[3][1] V Evropě roste jediný druh, který je endemitem Balkánu a představuje zde třetihorní relikt.[4]

Ekologické interakce

Květy jírovce maďalu poskytují hojný pyl a nektar četnému hmyzu, zejména včelám. Na bázi každého korunního lístku je žlutá skvrna, která po opylení květu mění barvu na červenou. Pyl tohoto stromu se však šíří nejen prostřednictvím hmyzu, ale i větrem.[4]

Zástupci

  • jírovec čínský (Aesculus chinensis)
  • jírovec Bushův (Aesculus × bushii, A. glabra × pavia)
  • jírovec Dallimoreův (Aesculus + dallimorei, chiméra A. hippocastanum + flava)
  • jírovec drobnokvětý (Aesculus parviflora)
  • jírovec Dupontův (Aesculus × dupontii, A. silvatica × pavia)
  • jírovec indický (Aesculus indica)
  • jírovec japonský (Aesculus turbinata)
  • jírovec lesní (Aesculus silvatica)
  • jírovec lysý (Aesculus glabra)
  • jírovec maďal (Aesculus hippocastanum)
  • jírovec marylandský (Aesculus × marylandica, A. glabra × flava)
  • jírovec pávie (Aesculus pavia)
  • jírovec pleťový (Aesculus × carnea, A. hippocastanum × pavia)
  • jírovec proměnlivý (Aesculus × mutabilis, A. pavia × silvatica)
  • jírovec smíšený (Aesculus × hybrida, A. flava × pavia)
  • jírovec wörlitzský (Aesculus × woerlitzensis)
  • jírovec zanedbaný (Aesculus × neglecta, A. flava × silvatica)
  • jírovec žlutý (Aesculus flava)[5][6][7]

Odkazy

Reference

  1. XIA, Nianhe; TURLAND, Nicholas J. Flora of China: Aesculus [online]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Plants Database: Aesculus [online]. USDA. Dostupné online. (anglicky)
  3. Plants of the world online [online]. Royal Botanic Gardens, Kew. Dostupné online. (anglicky)
  4. WERYSZKO-CHMIELEWSKA, Elżbieta; TIETZE, Maria; MICHOŃSKA, Magdalena. Ecological features of the flowers of Aesculus hippocastanum L. and characteristics of Aesculus L. pollen seasons under the conditions of central-eastern Poland.. Acta Agrobotanica. 2012, čís. 65(4).
  5. Florius - katalog botanických zahrad [online]. [cit. 2019-08-20]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-08-15.
  6. Botany.cz [online]. Dostupné online.
  7. Biolib [online]. Dostupné online.

Literatura

  • Ivan Musil, Jana Möllerová: Listnaté dřeviny, 2. díl. Praha: ČZU 2005
  • Václav Větvička: Stromy. Praha: Aventinum 1999

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.