Bohdalov

Bohdalov (německy Bochdalau) je městys v kraji Vysočina, 11 km jihozápadně od Žďáru nad Sázavou směrem na Jihlavu. Žije zde přibližně 1 200[1] obyvatel. Okolo obce se nachází velké množství rybníků, které napájejí Bohdalovský potok, jeden z přítoků řeky Oslavy. Ves se nachází v centru přírodního parku Bohdalovsko na úbočí hřebene Arnoleckých hor.

Bohdalov
pohled přes Záhumenní rybník
znakvlajka
Lokalita
Statusměstys
LAU 2 (obec)CZ0635 595292
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíŽďár nad Sázavou
Okres (LAU 1)Žďár nad Sázavou (CZ0635)
Kraj (NUTS 3)Vysočina (CZ063)
Historická zeměMorava
Zeměpisné souřadnice49°28′45″ s. š., 15°52′33″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 169 (2022)[1]
Rozloha16,06 km²
Nadmořská výška570 m n. m.
PSČ592 13
Počet domů396 (2021)[2]
Počet částí obce2
Počet k. ú.2
Počet ZSJ2
Kontakt
Adresa úřadu městyseBohdalov 250
592 13 Bohdalov
[email protected]
StarostaIng. Arnošt Juda
Oficiální web: www.bohdalov.cz
Bohdalov
Další údaje
Kód obce595292
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

V obci se nachází základní škola, nákupní středisko a dvě hospody. Z podnikatelských subjektů pak zemědělské družstvo, škrobárna a rekreační středisko.

Místní části

Obec se člení na dvě místní části: Bohdalov a Chroustov. Chroustov se nachází pod vrchem Havlina (706 m n. m.) na hřebeni zvaném Arnolecké hory jihozápadně od Bohdalova.

Historie

První písemná zmínka o obci, tehdy ještě pod názvem Bohdalau, pochází z roku 1349,[3] kdy byla ves v majetku Jindřicha z Osové, jenž příslušel k významnému rodu pánů z Ronova. Mezi pozdější vlastníky patřili: 1366 Zdeněk Nos a Čeněk z Ronova, 1380 Smil z Ronova, který zde vystavěl tvrz Pelfrýd, dále pak 1430 Václav Šturm z Ronova, 1448–1551 Pernštejnové, 1551 Václav Chroustenský z Malovar a v letech 16221850 italský rod Collaltové.[3]

V roce 1874 zde místní občané založili Sbor dobrovolných hasičů.[3] Roku 1875 založil Jan Nepomuk Heimrich v obci parní mlýn s pilou, továrnu na škrob, sirup a hroznový cukr, ke konci století pak strojírnu na výrobu parních a hospodářských strojů. Roku 1902 byla zprovozněna cihelna, 1903 tírna na len a 1931 lihovar. Roku 1946 byla zřízena měšťanská škola.[4]

12. dubna 2007 byl obci vrácen status městyse.[5] V letech 2006–2010 působil jako starosta Květoslav Šafránek, od roku 2010 tuto funkci vykonává Ing. Arnošt Juda.

Rybníky

Soustava bohdalovských rybníků se rozkládá přímo ve vsi i v jejím okolí. Přímo ve vsi se nalézají tyto rybníky:

  • Hornomlýnský rybník
  • Dolnomlýnský rybník
  • Záhumenní rybník

V okolí vsi pak:

  • Horní křivý rybník
  • Dolní křivý rybník
  • Olšinský rybník
  • Vazebný rybník
  • Bohdalovský rybník
  • Brychzovský rybník
  • Spálený rybník
  • Jirkovský rybník

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel Bohdalova[6]
Rok 1850 1869 1880 1890 1900 1910 1921 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001
Počet obyvatel 790 1 013 1 191 1 139 1 123 1 123 1081 963 851 935 967 999 1 062 1 074

Školství

  • Základní škola a mateřská škola Bohdalov

Pamětihodnosti

Rodáci

Galerie

Reference

  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PRCHAL, Jan. Polensko. Města, městyse, obce a osady na starých pohlednicích (díl I.). Polná: Fotoklub Polná - Klub za historickou Polnou, 2009. Kapitola Bohdalov, s. 4.
  4. DAVID, Petr; SOUKUP, Vladimír. Velká turistická encyklopedie. Vysočina. Praha: Euromedia Group, k.s. - Knižní klub, 2009. 360 s. ISBN 978-80-242-2580-7. S. 16.
  5. Rozhodnutí č. 18 předsedy Poslanecké sněmovny, k stanovení obcí městy a městysi, Miloslav Vlček, 12. dubna 2007
  6. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. Svazek 1. Praha: Český statistický úřad, 2006. 2 svazky (760 s.). ISBN 80-250-1311-1. S. 596–597.
  7. KUČA, Karel. Města a městečka v Čechách na Moravě a ve Slezsku. I. Díl, A-G. Praha: Nakladatelství Libri, 1996. 880 s. ISBN 80-85983-13-3. S. 160–162.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.