Rudolf Vrba (kněz)

Hrob na obecním hřbitově v Bělé pod Bezdězem.

Narodil se v Bělé pod Bezdězem do rodiny krejčovského mistra Josefa Vrby.[1] Navštěvoval bělskou klášterní školu a gymnázium v České Lípě[4] (1875–1882).[5] Po maturitě strávil rok[3] (1882)[5] v premonstrátském klášteře v Teplé, poté nastoupil do třetího ročníku litoměřického kněžského semináře.[4] Roku 1887 byl vysvěcen na kněze.[4][3]

Jako kaplan působil rok v Německých Kralupech a poté v Třebenicích.[4] Od roku 1889 byl administrátorem fary v Milešově na Lovosicku, poté kaplanem v Křinci.[4] Od roku 1891 působil jako zámecký kaplan v Dobříčanech a od roku 1893 ve stejné funkci na zámku v Průhonicích.[3]

V roce 1898 odešel do penze a přesunul se do Prahy, kde se věnoval spisovatelské a žurnalistické činnosti.[4] Za první republiky byl členem Československé strany lidové.[5]

Zemřel 18. října 1939 v nemocnici v Mladé Boleslavi.[2] Mylně je uváděno místo úmrtí Praha.[3] Pohřben je v Bělé pod Bezdězem.[2][4]

Titulní strana knihy Die Revolution in Russland (1906)

Během působení v Německých Kralupech a Třebenicích se stal dopisovatelem Pražských večerních novin a vydal první dvě knihy (pouze výňatky z cizích děl).[4]

Dílo je tvořeno zejména politickými a národohospodářskými úvahami z křesťanského pohledu, často zaměřené antikapitalisticky a antisemitsky:[3]

• O zachování stavu rolnického. Pořada úvah sociálně-politických (1889)[10]
• Pod heslem osvěcenství: Historické črty z doby josefínské (1889)
• Hříchy společnosti (1890)
• Dělnictvo v boji za svá práva. Slovo pravdy o kapitalismu a liberalismu. Příspěvek k řešení otázky dělnické (1891)[11]
• Povaha moderního kapitálu (1892)
• Sociálně-demokratická společnost. Úvahy o státu sociálně-demokratickém, o právu na práci, o všeobecném právu hlasovacím, o mzdě a stávkách a otázce žen (1894)[11]
• Boj proti klerikalismu. Drobná perspektiva moderní společnosti (1895)
• Otázka zemědělská. Úvahy o zachování stavu rolnického (1896)[11]
• Budoucnost národa. Úvahy o klerikalismu a našem sociálním a národnostním programu (1897)[11]
• Národní sebeochrana. Úvahy o hmotném a mravním úpadku národa Českého (1898)[11]
• Česká Panama: několik drobných obrázků o hmotném a mravním úpadku národa českého (1899)
• Die Palacký-Feier und ihre Widersacher (1899)
• Naše chudoba (1899)
• Vražda v Polné a židovská otázka v rakouském parlamentě (1899); dílo bylo zkonfiskováno[5]
• Stávky (1900)
• Uhelná otázka (1900)
• Der Nationalitäten- und Verfassungsconflict in Oesterreich (1900)
• O úpadku stavu rolnického a jeho záchraně (1902)
• Vídeňský centralism a český národ (1902)
• Oesterreichs Bedränger: Die Los-von-Rom Bewegung (1903)
• Die Revolution in Russland (1906)[12]
• Rozmach kapitalismu a majetek církve (1907)[11]
• Vláda peněz. Sociálně politické úvahy (1912)[11]
• Russland und der Panslavismus (1913)
• Světové zbrojení a Slovanstvo (1914)
• Válka a náboženství (1918)
• Der Kapitalismus im Weltkrieg. Ein offenes Wort an die Staatsmänner der alliierten Mächte (1920)
• Záhada světovlády (1923, 1929)
• Zkáza Slovanů ze světové války. Denník poválečný (1924, 2. vyd. 1925)[13][14]
• Nebezpečí druhé války světové. Úvahy o bezpečí Československé republiky (1925)[11]
• Nad propastí. Časové úvahy (1932)[11][15]
• Z mého života (1941)