Romelu Lukaku

Prošel mládežnickými kategoriemi Lierse SK a RSC Anderlecht. Před sezónou 2009/10, tedy jako šestnáctiletý, podepsal profesionální kontrakt s Anderlechtem. Krátce nato 24. května 2009 debutoval v mistrovském playoff zápase proti Standardu Lutych (Standard i Anderlecht získaly v sezóně shodně 77 bodů, o  titulu rozhodovaly 2 dodatečné playoff zápasy), v 69. minutě střídal obránce Víctora Bernárdeze.[5] Anderlecht tento zápas prohrál 0:1 a protože v prvním zápase se zrodila remíza 1:1, titul získal Standard.

Romelu Lukaku v dresu West Bromwich Albion.

Lukaku se brzy prosadil do základní sestavy na pozici útočníka. Má pro tento post vhodné fyzické parametry (výška 193 cm), jeho hra se vedle průbojnosti vyznačuje i značnou rychlostí. Ve své první sezóně (2009/10) vstřelil ve 25 utkáních 15 branek a stal se králem střelců belgické ligy. Výrazně tak napomohl Anderlechtu k zisku domácího mistrovského titulu a v roce 2011 získal ocenění „Ebonová kopačka“, která se uděluje nejlepšímu hráči afrického původu v belgické lize.

V utkání Evropské ligy proti Ajaxu Amsterdam vstřelil svůj první gól v evropských pohárech.

V sezóně 2010/11 vstřelil 16 branek a začaly se o něj vážně zajímat evropské velkokluby jako Chelsea FC, Real Madrid, Inter Milán, Arsenal FC či Bayern Mnichov. Sezónu 2011/12 začal sice v belgické lize, 6. srpna 2011 však Anderlecht oznámil, že se dohodl na přestupu s Chelsea FC, kam Lukaku odcestoval na zdravotní testy. Podrobnosti smlouvy nebyly zveřejněny, přestupní částka se odhaduje na 18 milionů liber.[6]

Lukaku podepsal v létě 2011 5letý kontrakt s Chelsea a dostal dres číslo 18 (toto číslo dříve nosil Jurij Žirkov).[7] Debutoval v zápase proti týmu Norwich City FC, který Chelsea vyhrála 3:1, přišel na hřiště v 83. minutě za Fernanda Torrese.[8] Druhý start si připsal při porážce 1:3 s Manchesterem United.

Nicméně od února 2012 nedostával v prvním týmu Chelsea příležitost a hrál za rezervu. Na konci své první sezóny v Anglii 2011/12 vyjádřil frustraci ze svého nízkého zápasového vytížení mj. tím, že odmítl převzít trofej pro vítěze Ligy mistrů (kterou Chelsea v sezóně vyhrála), protože necítil, že by byl důležitou součástí vítězného týmu.[9] 18. června 2012 vstřelil Romelu Lukaku 2 góly v přípravném utkání proti týmu americké Major League Soccer (MLS) Seattle Sounders FC, které Chelsea vyhrála 4:2.

V Superpoháru UEFA 2013 proti FC Bayern Mnichov kopl v závěrečném penaltovém rozstřelu svoji penaltu velmi laxně a trofej tak získal soupeř. Trenér José Mourinho okamžitě zareagoval a další den ho poslal na hostování do Everton FC.[10]

Po sezoně 2013/14 (hostoval v Evertonu) se chtěl dobře uvést na Mistrovství světa ve fotbale 2014 v Brazílii, kam se Belgie suverénně kvalifikovala, aby mohl změnit klub a opustit Chelsea.[11]

10. srpna 2012 odešel Lukaku na hostování do anglického klubu West Bromwich Albion FC.[2] Debutoval v úvodním kole Premier League 2012/2013 proti Liverpoolu a podílel se na jeho porážce, když v 77. minutě vstřelil gól na 3:0 pro WBA a stanovil tak konečné skóre.[12] Svým vystoupením přesvědčil trenéra Steva Clarka, aby mu dával v klubu více příležitostí.[13] 19. května 2013 v posledním ligovém kole Premier League 2012/13 se podílel hattrickem na divoké remíze 5:5 v zápase proti Manchesteru United (po němž se mj. rozloučil s trenérskou kariérou sir Alex Ferguson). WBA skončil se ziskem 49 bodů na solidním osmém místě tabulky.[14] Po úspěšné sezóně měl Lukaku nabídku z Liverpoolu, který ji musel předložit i Chelsea FC.

Lukaku jako hráč Evertonu mezi dvěma soupeři (prosinec 2016)

Začátkem září 2013 před koncem letního přestupového okna souhlasil s ročním hostováním v klubu Everton FC.[15] První gól v novém působišti vstřelil při svém debutu 21. září proti domácímu West Hamu United, kdy zařídil vítěznou branku na konečných 3:2.[16] 30. září na domácím hřišti proti Newcastle United vstřelil dva góly a výrazně přispěl k vítězství 3:2.[17]

Dne 30. července 2014 natrvalo přestoupil za 28 milionů britských liber (35 milionů eur) z Chelsea do Evertonu, kde podepsal pětiletou smlouvu. Stal se tak nejdražším hráčem v historii tohoto celku z Liverpoolu, překonal nákup krajana Marouane Fellainiho z roku 2008.[18][19]
Společně s brazilským útočníkem Alanem z FC Red Bull Salzburg se stal v dresu Evertonu s 8 góly nejlepším kanonýrem Evropské ligy 2014/15.[20]

V červenci 2017 přestoupil z Evertonu za bezmála 2,2 miliardy Kč do Manchesteru United, kde se opět sešel s trenérem José Mourinhem. Měl nahradit útočníky Zlatana Ibrahimoviće a Wayna Rooneyho.[21]

Druhou sezónu v Miláně odstartoval jedním gólem v prvním ligovém zápase doma proti Fiorentině při výhře 4:3, na který navázal v dalším zářijovém zápase Serie A dvěma góly do sítě Beneventa při venkovní výhře 5:2.[22][23]

Ke konci října se dvakrát střelecky prosadil v úvodním zápase skupiny Ligy mistrů proti Borussii Mönchengladbach a 21. října zachránil remízu 2:2.[24] Proti stejnému soupeři se prosadil znovu dvakrát 1. prosince, čímž pomohl vyhrát 3:2,[25] Inter se ale nakonec ze skupiny do osmifinále nedostal.

Ve dresu Interu Milán zaznamenal svůj 300. gól profesionální kariéry, když se dvakrát gólově prosadil proti Laziu Řím 14. února 2021 a pomohl vyhrát 3:1.[26] O týden později, 21. února, pomohl vyhrát 3:0 proti vedoucímu celku tabulky, proti AC Milán. Inter se posléze chopil čela tabulky, Lukaku mezitím srovnal 71letý rekord v italské lize, když skóroval ve čtvrtém milánském derby za sebou, což se naposledy podařilo Benitu Lorenzimu v roce 1950.[27]

Začátkem května si Inter zaručil první mistrovský titul od roku 2010.[28] Lukaku získal svoji první klubovou trofej od mistrovského titulu v belgické lize rovněž v roce 2010, k čemuž přispěl 24 góly v lize. Více gólů dal jen Cristiano Ronaldo.[29][30] Koncem května byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem Serie A.[31]

V srpnu 2021 zamířil znovu do Chelsea, která za něj Interu Milán zaplatila částku 97,5 milionu liber.[32]

Góly Romela Lukaka v A-mužstvu Belgie:

	Datum	Stadion	Soupeř	Skóre (min.)[p. 1]	Výsledek	Soutěž
010	17. 11. 2010	Voroněž, Rusko	Rusko	00:1000(2.)	0:2	přátelský zápas[34]
02	17. 11. 2010	Voroněž, Rusko	Rusko	00:200(73.)	0:2	přátelský zápas[34]
03	15. 8. 2012	Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie	Nizozemí	03:200(77.)	4:2	přátelský zápas[35]
04	11. 10. 2013	Stadion Maksimir, Záhřeb, Chorvatsko	Chorvatsko	00:100(15.)	1:2	kvalifikace na MS 2014[37]
05	11. 10. 2013	Stadion Maksimir, Záhřeb, Chorvatsko	Chorvatsko	00:200(38.)	1:2	kvalifikace na MS 2014[37]
06	26. 5. 2014	Cristal Arena, Genk, Belgie	Lucembursko	01:0000(3.)	5:1	přátelský zápas[38]
07				02:100(23.)
08				03:100(53.)
06	1. 6. 2014	Friends Arena, Stockholm, Švédsko	Švédsko	00:100(34.)	0:2	přátelský zápas[47]
07	1. 7. 2014	Itaipava Arena Fonte Nova, Salvador, Brazílie	USA	02:00(105.)	2:1	MS 2014[43]
08	12. 11. 2014	Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie	Island	03:100(74.)	3:1	přátelský zápas[48]
Platí k 13. 11. 2014

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Romelu Lukaku na Wikimedia Commons
• Profil hráče na Transfermarkt.com (anglicky)
• Profil hráče na thetopforward.com (anglicky)
• Profil hráče na National Football Teams.com (anglicky)
• Romelu Lukaku - reprezentační statistiky, Royal Belgian FA (anglicky)
• Profil hráče – reprezentační statistiky v A-mužstvu, eu-football.info (česky)(rusky)(anglicky)