Dries Mertens

Dries Mertens (* 6. května 1987, Lovaň) je belgický fotbalový záložník a reprezentant, jenž momentálně hraje v italském klubu SSC Neapol. Účastník Mistrovství světa 2014 v Brazílii a Mistrovství světa 2018 v Rusku, EURA 2016 ve Francii a o rok odloženého EURA 2020.

Dries Mertens
Dries Mertens (2018)
Osobní informace
Datum narození6. května 1987 (35 let)
Místo narozeníLovaň, Belgie
Výška1,70 m
Hmotnost61 kg
Klubové informace
Současný klub Neapol
Číslo dresu14
PoziceÚtočník
Mládežnické kluby*
1996–1998
1998–2003
2003–2005
Stade Leuven
Anderlecht
Gent
Profesionální kluby*
Roky Klub Záp. (góly)
2005–2007
2005–2006
2006–2007
2007–2009
2009–2011
2011–2013
2013–
Gent
Eendracht Aalst
AGOVV
AGOVV
Utrecht
PSV
Neapol
00000(0)
01400(4)
03500(2)
0730(28)
0690(17)
0620(37)
2400(95)
Reprezentace**
Roky Reprezentace Záp. (góly)
2004
2011–
Belgie U17
Belgie
00400(0)
0920(20)
Úspěchy
Mistrovství světa ve fotbale
MS 2018 Belgie
Nizozemský fotbalový pohár
2011/2012 PSV Eindhoven
Nizozemský superpohár
2012 PSV Eindhoven
Italský fotbalový pohár
2013/2014 SSC Neapol
2019/2020 SSC Neapol
Italský superpohár
2014 SSC Neapol
Další informace
→ Šipka znamená hostování hráče v daném klubu.
* Starty a góly v domácí lize za klub aktuální k
25. březen 2020
** Starty a góly za reprezentaci aktuální k
25. březen 2020
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Za reprezentaci Belgie odehrál více než stovku zápasů.[1]

Klubová kariéra

Mertens vyrůstal po příchodu z místního klubu v Leuvenu ve fotbalové akademii Anderlechtu, kde se ale neprosadil do A-mužstva a tak odešel do KAA Gent. Hostoval pak i v SC Eendracht Aalst. Následovala angažmá v Nizozemsku, kde hrál postupně za AGOVV Apeldoorn, FC Utrecht a PSV Eindhoven. S Eindhovenem vyhrál v sezoně 2011/12 nizozemský fotbalový pohár a v létě 2012 Johan Cruijff-schaal (superpohár). Ve finále poháru proti Heracles Almelo se gólem podílel na výhře 3:0.[2]

SSC Neapol

V létě 2013 jej získal italský ambiciózní klub SSC Neapol za 9,5 milionu eur, Mertens se zároveň stal prvním nákupem nového kouče Neapole Rafaela Beníteze.[3] V sezóně 2013/14 vyhrál s SSC Neapol italský pohár Coppa Italia, ve finále SSC porazil Fiorentinu 3:1, Mertens vstřelil v nastaveném čase jeden gól.[4]
V sezoně 2014/15 se Neapoli nepodařilo proniknout do základní skupiny Ligy mistrů UEFA, Mertens se tak představil v základní skupině I Evropské ligy (EL), kde se kampánský klub střetl s AC Sparta Praha (ČR), ŠK Slovan Bratislava (Slovensko) a BSC Young Boys (Švýcarsko). S týmem postoupil do jarního šestnáctifinále EL.[5]
22. prosince 2014 získal s Neapolí italský Superpohár po výhře v penaltovém rozstřelu nad Juventusem, hrálo se v katarském Dauhá. Mertens svou penaltu neproměnil.[6]

Čtvrtá sezóna – 2016/17

Mertens využil naskytlé příležitosti a po odchodu Gonzala Higuaína do Juventusu na konci července 2016 se stal postupně hlavní gólovou hrozbou pro soupeře Neapole.[7] Mertensovi, na jehož preferovaném postu levého křídla mohl hrát Ital Lorenzo Insigne, byla trenérem Mauriziem Sarrim svěřena role hrotového útočíka, neboť Manolo Gabbiadini a Arkadiusz Milik na tomto postu selhali.[7]

Během prosince odcestovala Neapol na Sardínie pro ligový střet na půdě Cagliari, kde Mertens podpořil výhru 5:0 vstřelením hattricku.[8] Následující 17. ligové kolo vstřelil dokonce čtyři góly (jeden z penalty), tentokrát do sítě Turína při výhře 5:3.[9] Italská liga tak byla svědkem dvou hattricků ve dvou po sobě jdoucích zápasech, což se stalo naposledy v roce 1974. Tehdy se to zdařilo útočníkovi Juventusu Turín Pietru Anastasiovi.[9] Sedm gólů napříč dvěma zápasy v Serii A zaznamenal naposledy v roce 1958 Antonio Angelillo.[7]

Dne 4. února 2017 Mertens společně se záložníkem Markem Hamšíkem pokořili Bolognu 7:1, oba vstřelili tři góly a tedy zaznamenali hattrick. Neapol poprvé v historii vyhrála o šest a více gólů na venkovní ligové půdě.[10] Neapol skončila sezónu na třetím místě, oproti tomu Mertens (28 gólů) jako druhý v žebříčku střelců v italské lize za Edinem Džekem z AS Řím (29 gólů).[11][12]

Šestá sezóna – 2018/19

Ve druhém kole odehraném 25. srpna proti AC Milán pomohl vyhrát 3:2, když zaznamenal vítěznou trefu jakožto střídající hráč.[13] V domácím prostředí proti Empoli 2. listopadu se trefil třikrát, díky čemuž si Neapol připsala tři body za výhru 5:1.[14] Dva Mertensovy góly přispěly k domácí výhře 3:1 v rámci Ligy mistrů 28. listopadu nad srbskou CZ Bělehrad, navzdory prvnímu místu si Neapol musela postup do osmifinále zajistit až v posledním zápase.[15] Pro Belgičana šlo o jeho 100. gól za Neapol.[16] Na půdě Liverpoolu 11. prosince ale Italové 0:1 prohráli a soupeř postoupil na jejich úkor.[17] Neapol zakončila sezónu prohrou na hřišti Boloni 2:3, před níž již měla jistotu druhé příčky, a při které skóroval také Mertens.[18] Mezi ligovými střelci mu patřilo dělené šesté místo se 16 góly.[19]

Osmá sezóna – 2020/21

Ve 28. kole Serie A se Mertens dvakrát trefil do sítě domácího mužstva AS Řím a pomohl hostům z Neapole vyhrát venku 2:0. Kromě gólu z přímého kopu se mimořádné navzdory své výšce prosadil také hlavou. Druhým gólem dosáhl mimo jiné hranice 100 gólů v nejvyšší italské ligové soutěži, to se mu podařilo v jeho 254. utkání.[20]

Reprezentační kariéra

Mertens působil v belgickém mládežnickém výběru do 17 let, v němž odehrál v roce 2004 4 zápasy a neskóroval. První byl 10. března proti Rakousku (porážka 0:2), poté 13. a 15. dubna dvojzápas proti Ukrajině (porážky 1:2 a 0:2) a nakonec 20. dubna proti Novému Zélandu (vítězství 5:0).[21]

V belgické seniorské reprezentaci debutoval 9. února 2011 v přátelském utkání na Jules Ottenstadionu proti Finsku (remíza 1:1).[21][22] První reprezentační gól v seniorském týmu Belgie si připsal 15. srpna 2012 při výhře 4:2 v přátelském utkání proti rivalovi, týmu Nizozemska.[23]

6. února 2013 nastoupil v Bruggách v přátelském zápase proti hostujícímu Slovensku, Belgie zvítězila 2:1 a Dries vstřelil v 90. minutě vítězný gól.[24] Ve druhém utkání kvalifikace na EURO 2016 10. října 2014 proti Andoře vstřelil dva góly, Belgie zvítězila na domácí půdě v Bruselu vysoko 6:0.[25]

Mistrovství světa 2014

Byl platným hráčem v kvalifikaci na MS 2014, ve které si Belgie suverénně zajistila postup z prvního místa na Mistrovství světa v Brazílii. Trenér belgického národního týmu Marc Wilmots jej proto zařadil na 23člennou soupisku pro MS.[26][27] V prvním utkání Belgie v základní skupině H proti Alžírsku vstřelil vítězný gól po přihrávce Edena Hazarda, kterým dokonal belgický obrat na konečných 2:1.[28] Se šampionátem se Belgie rozloučila čtvrtfinálovou porážkou 0:1 s Argentinou.[29]

EURO 2016

Marc Wilmots jej nominoval na EURO 2016 ve Francii[30], kde byli Belgičané vyřazeni ve čtvrtfinále Walesem po porážce 1:3.[31] Nastoupil ve všech pěti zápasech svého mužstva na šampionátu.

Mistrovství světa 2018

Mertens byl mezi fotbalisty oznámenými trenérem Robertem Martínezem pro Mistrovství světa 2018 v Rusku.[32] Objevil se v základní sestavě proti nováčkovi mistrovství Panamě hned v prvním utkání a jeho gól z voleje na 1:0 se dočkal chvály napříč uživateli sociální sítě Twitter.[33] Výhra 5:2 nad Tuniskem ve druhém utkání Belgii zaručovala osmifinále.[34] Mertens si z utkání odnesl potíže s kotníkem a proti Anglii v utkání o první místo ve skupině proto odehrál jen závěrečné minuty. Po třech výhrách čekalo na Belgii v play-off Japonsko. Asijská země se dostala do vedení 2:0 a trenér za stavu 2:1 ve druhém poločase vystřídal nególového Mertense Marouanem Fellainim, který se do 10 minut po příchodu na hřiště gólové prosadil. V nastaveném čase dostal do sítě vítězný gól další střídající hráč Nacer Chadli.[35] Proti Brazílii uspěla Belgie 2:1 bez Mertense, ten se v posledních dvou utkáních proti Francii (semifinálová prohra 0:1) a v utkání o třetí místo proti Anglii (výhra 2:0) zjevil v roli střídajícího „žolíka“. Společně se spoluhráči tak získal bronzové medaile.

EURO 2020

Ve druhém skupinovém zápase Mistrovství Evropy 2020 proti Dánsku odehrál Mertens stý reprezentační zápas a pomohl Belgii vyhrát 2:1.[1]

Reprezentační góly

Góly Driese Mertense v A-mužstvu Belgie
DatumStadionSoupeřSkóre (min.)[p. 1]Výsledek[p. 2]Soutěž
01015. 8. 2012Stadion krále Baudouina, Brusel, BelgieNizozemí02:200(75.) 4:2 přátelský zápas[23]
026. 2. 2013Jan Breydel Stadion, Bruggy, BelgieSlovensko02:100(90.) 2:1 přátelský zápas
037. 6. 2014Stadion krále Baudouina, Brusel, BelgieTunisko01:000(89.) 1:0 přátelský zápas[36]
0417. 6. 2014Estádio Mineirão, Belo Horizonte, BrazílieAlžírsko02:100(80.) 2:1 MS 2014[28]
054. 9. 2014Stade Maurice Dufrasne, Lutych, BelgieAustrálie01:000(18.) 2:0 přátelský zápas[37]
06 10. 10. 2014 Stadion krále Baudouina, Brusel, Belgie Andorra05:000(65.) 6:0 kvalifikace na EURO 2016[25]
0706:000(68.)
0813. 10. 2015Stadion krále Baudouina, Brusel, BelgieIzrael01:000(64.) 3:1 kvalifikace na EURO 2016[38]
Platí k 3. 7. 2014

Úspěchy

Dries Mertens (2012)
Klubové[39]
PSV Eindhoven
  • 1× vítěz nizozemského poháru KNVB beker2011/12
  • 1× vítěz nizozemského (super)poháru Johanna Cruyffa – 2012
SSC Neapol
Reprezentační[39]
Individuální

Odkazy

Poznámky

  1. Během zápasu Dries Mertens vstřelil gól (v tabulce je zvýrazněn) v poznačené minutě utkání a stanovil toto průběžné skóre.
  2. Utkání skončilo tímto výsledkem.

Reference

  1. Denmark 1-2 Belgium: De Bruyne puts Belgium through. UEFA.com [online]. 2021-06-17 [cit. 2021-07-03]. Dostupné online. (anglicky)
  2. PSV - Heracles Almelo 3:0, transfermarkt.co.uk (anglicky)
  3. Napoli snap up Mertens, ESPNFC.com, citováno 15. 1. 2014 (anglicky)
  4. Coppa Italia 2013-14 - Finale Archivováno 31. 3. 2020 na Wayback Machine, legaseriea.it, citováno 4. 5. 2014 (italsky)
  5. Archivovaná kopie. www.profutbal.sk [online]. [cit. 2014-12-23]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-13.
  6. Juve – Napoli 2:2, 7:8 d.c.r. Archivováno 25. 12. 2014 na Wayback Machine, legaseriea.it, cit. 22. 12. 2014 (italsky)
  7. HORNCASTLE, James. Unlikely hero Dries Mertens helping Napoli quickly forget about Higuain. ESPN [online]. Feb 9, 2017-02-09 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  8. Cagliari Calcio - SSC Neapol 0:5. Eurofotbal [online]. 2016-12-11 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online.
  9. Napoli 5-3 Torino. BBC [online]. 2016-12-18 [cit. 2020-07-31]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Seventh heaven for record-breaking Napoli as Hamsik and Mertens net hat-tricks. Four Four Two [online]. 2017-02-04 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
  11. STOKKERMANS, Karel. Italy 2016/17. Rec.Sport.Soccer Statistics Foundation (RSSSF) [online]. 2017-08-31 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
  12. SIMPSON, Christopher. Golden Shoe 2016-17: Top Goalscorers in Europe, Latest Points on May 29. Bleacher Report [online]. 2017-05-29 [cit. 2020-07-25]. Dostupné online. (anglicky)
  13. BANDINI, Nicky. Carlo Ancelotti shreds the Napoli narrative with comeback win over Milan. The Guardian [online]. 2018-08-27 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  14. FLAVIUS, Kavan. Napoli 5-1 Empoli: Report, Ratings & Reactions as I Partenopei Go Full Throttle at Home. 90min.com [online]. 2018-11-02 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  15. Napoli beat Red Star with Dries Mertens brace to stay atop Group C. ESPN [online]. 2018-11-28 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  16. MERTENS SCORES 100TH GOAL FOR NAPOLI. legaseriea.it [online]. 2018-11-29 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  17. MCNULTY, Phil. Liverpool 1-0 Napoli: Salah scores as Reds reach Champions League knockout stage. BBC Sport [online]. [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  18. Naples finit par une défaite. besoccer.com [online]. 2019-05-25 [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (italsky)
  19. Serie A 2018/2019 » Top Scorer. WorldFootball.net [online]. [cit. 2021-07-04]. Dostupné online. (anglicky)
  20. Mertens reaches 100 Serie A goals. football-italia.net [online]. 2021-03-21 [cit. 2021-03-23]. Dostupné online. (anglicky)
  21. Dries Mertens - reprezentační statistiky Archivováno 4. 11. 2013 na Wayback Machine, Royal Belgian FA (anglicky)
  22. Footballdatabase.eu: Belgium - Finland 1:1 (anglicky)
  23. Footballdatabase.eu: Belgium - Netherlands 4:2 (anglicky)
  24. Slováci prehrali v Belgicku, smoliar Vittek sa opäť zranil!. Pravda.sk [online]. 2013-02-06 [cit. 2013-02-06]. Dostupné online. (slovensky)
  25. Island vede „českou“ skupinu, Nizozemci otočili duel s Kazachstánem, iDNES.cz, citováno 11. 10. 2014
  26. Adnan Januzaj included in Belgium's World Cup squad, BBC Sport, citováno 1. 6. 2014 (anglicky)
  27. 2014 FIFA World Cup Brazil ™ - List of Players Archivováno 25. 6. 2014 na Wayback Machine, FIFA.com, citováno 15. 6. 2014 (anglicky)
  28. Belgie - Alžírsko 2:1, favorit se bál a výsledek otočil až v závěru, iDNES.cz, citováno 17. 6. 2014
  29. Argentina - Belgie 1:0, favorit udeřil na začátku a pak postup hlídal, iDNES.cz, citováno 5. 7. 2014
  30. EURO 2016, SME.sk, cit. 11. 6. 2016 (slovensky)
  31. Historický úspech Walesu, "čierny kôň" z Belgicka končí! Archivováno 4. 7. 2016 na Wayback Machine, Profutbal.sk, cit. 2. 7. 2016 (slovensky)
  32. Belgium 2018 World Cup squad: Nainggolan left out. AS [online]. 2018-05-21 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
  33. KEVIN, Skiver. Russia World Cup 2018: Belgium's Dries Mertens scores off incredible volley and Twitter loses it. CBS Sports [online]. 2018-06-18 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
  34. Romelu Lukaku, Eden Hazard and Dries Mertens suffer injuries as Belgium boss Roberto Martinez predicts ‘major changes’ for England game. talkSPORT [online]. 2018-06-23 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
  35. JEWEL, Samad. Belgium fight back from 2-0 down to beat Japan, qualifying for quarter-finals. France24 [online]. 2018-07-02 [cit. 2020-07-30]. Dostupné online. (anglicky)
  36. Španělsku vystřílel výhru Villa, Angličané nepřekonali obranu Hondurasu, iDNES.cz, citováno 8. 6. 2014
  37. Generálka před kvalifikací nevyšla ani Nizozemcům, prohráli v Itálii, iDNES.cz, citováno 4. 9. 2014
  38. Archivovaná kopie. eu-football.cz [online]. [cit. 2016-07-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-08-05.
  39. Dries Mertens – Titles & achievements. Transfermarkt [online]. [cit. 2020-07-27]. Dostupné online. (anglicky)
  40. Buffon named best player. Football Italia [online]. 2017-11-27 [cit. 2020-07-11]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.