Rhôna
Rhôna někdy též Rhona (francouzsky Rhône) je evropská řeka pramenící ve Švýcarsku. Protéká kantony Valais, Vaud, Ženeva v délce 231 km a poté přechází na území Francie (Rhône-Alpes, Provence-Alpes-Côte d'Azur) a po dalších 581 km se vlévá do Lvího zálivu Středozemního moře. Celková délka řeky je tedy 812 km. Plocha jejího povodí je 95 590 km².
Rhôna | |
---|---|
řeka protékající mokřady Chautagne jižně od Ženevského jezera | |
Základní informace | |
Délka toku | 812 km |
Plocha povodí | 95 500 km² |
Průměrný průtok | 1780 m³/s |
Světadíl | Evropa |
Pramen | |
obec Obergoms, z Rhônského ledovce v Urnských Alpách ve Švýcarsku 46°34′44,39″ s. š., 8°23′0,16″ v. d. 2210 m n. m. | |
Ústí | |
u obce Arles začíná Delta Rhôny dělením na Velkou a Malou Rhônu 43°19′55″ s. š., 4°50′43″ v. d. 0 m n. m. | |
Protéká | |
Švýcarsko (Ženeva, Vaud, Valais), Francie (Rhône Alpes, Provence-Alpes-Côte-d'Azur) | |
Úmoří, povodí | |
Atlantský oceán, Středozemní moře, povodí Rhôny (Francie 92,02%, Švýcarsko 7,98 %) | |
mapa povodí řeky | |
Geodata | |
OpenStreetMap | OSM, WMF |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Průběh toku
Pramení v Urnských Alpách (Lepontinských Alpách) ve Švýcarsku v nadmořské výšce 2210 m v masivu Dammastock. Její pramen vytváří voda odtávající z ledovce Rhonegletscher, který se rozkládá v údolí pod sedly Furkapass a Grimselpass. Jako prudká bystřina teče ponejprve východozápadním směrem poté se stáčí k severu a napájí Ženevské jezero. Z jezera vytéká na jih poblíž Ženevy, přibírá vody řeky Arve a teče na území Francie. Její řečiště se zde klikatí, Rhôna teče přibližně západním směrem až k Lyon, kde se do ní vlévá řeka Saôna; v této části údolí řeky tvoří hranici mezi Alpami (levý břeh) a pohořím Jura (pravý břeh). Od Lyonu teče Rhôna přímo k jihu Rhônskou nížinou mezi Alpami a Francouzským středohořím (Massif Central). K významnějším přítokům v tomto úseku patří řeka Isère. Rhôna se vlévá do Lvího zálivu Středozemního moře dvěma rameny (nazývanými Velká a Malá Rhôna) v oblasti Camargue západně od Marseille, přičemž vytváří deltu o rozloze 12 000 km².
Vodní režim
Na horním a středním toku je zdrojem vody především tající sníh a odtávající ledovce. Nejvyšších vodních stavů dosahuje v létě a nejnižších v zimě. Pod ústím Saôny se vodnost zvyšuje především v zimě, protože ta stejně jako ostatní pravé přítoky má zdroj vody především v dešťových srážkách. Levé přítoky (Isère, Durance) stékají z Alp a jsou celkově vodnější než pravé, díky čemuž Rhôna až k ústí vykazuje základní rysy alpského režimu. Tři čtvrtiny povodí řeky se nacházejí v horách. Průměrný průtok nedaleko ústí činí 1780 m³/s. Rhôna je nejvodnější řekou ve Francii a mezi přítoky Středozemního moře se řadí na druhé místo po Nilu[1].
Využití
Řeka má důležitý význam pro zisk vodní energie, dopravu a zavlažování.
Vodní elektrárny
Přibližně 70 % výkonu vodních elektráren ve Francii se nachází v povodí Rhôny. Přímo na ní bylo vybudováno 11 vodních elektráren (Génissiat, André Blondel) a mnoho jich je také na Isère, Durance a dalších přítocích.
Vodní doprava
Vodní doprava je možná pod ústím řeky Ain. Přes Saônu je mnohými kanály spojena s Rýnem, Moselou, Mázou a Loirou. Jako obchvat delty byl postaven plavební kanál z města Arles do Port-de-Bouc a dále přes lagunu Étang de Berre a tunel Rove do Marseille.
Zavlažování
Voda se také široce využívá na zavlažování a zásobování Azurového pobřeží. Na řece leží města Ženeva (Švýcarsko), Lyon, Valence, Avignon, Arles (Francie).
Původ názvu
Původ a význam jména zůstává nejasný. Podle jedné varianty je základem keltské označení Rhodanus či Rodanus ze základu Rhôdan – „klikatit se“. Naproti tomu stojí hypotéza o řeckém původu; Plinius starší píše ve své encyklopedii Naturalis historia, že jméno Rhôna je odvozeno od názvu kolonie Rhoda či Rhodanusia rozkládající se v oblasti dnešního města Aigues-Mortes.
Poznámky
- nepočítaje přítoky Černého moře
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Rhôna na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo Rhôna ve Wikislovníku