Arles

Ve starověku se Arles jmenovalo Arelas nebo Arelate. Město bylo založeno Galy v místě ligurského sídla Theline. Julius Caesar je v roce 46 př. n. l. povýšil na kolonii Šesté legie a jejích vysloužilců ('Colonia Julia Paterna Arelate Sextanorum)'. Jako jeden z mála dobrých přístavů mělo město velký význam a soutěžilo s Massalií (Marseille) o prestiž v námořním obchodu. Největšího rozmachu dosáhlo město za císaře Konstantina, který Arles zvětšil a zkrášlil a do jména přidal Constantina. Roku 395 se stalo hlavním městem Galie a mohlo mít až sto tisíc obyvatel. Roku 402 pak byla Praefectura Galliarum, nejvyšší úřad západořímské říše, přesunuta z Trevíru do Arles.

Ve 3. století se Arles stalo sídlem biskupa, v roce 400 arcibiskupa a hrálo významnou roli v pokřesťanštění Galie. Jako významné obchodní centrum bylo několikrát dobyto a zničeno Vizigóty a Saracény. Od roku 536 patřilo město Franské říši, od roku 879 bylo hlavním městem království Burgundského (Arelatského). Od 12. století město řídil volený podesta, roku 1178 zde byl Fridrich I. Barbarossa korunován burgundským králem. Království ovšem v pozdním středověku sláblo, až jeho zbytek předal císař Karel IV. roku 1378 francouzskému králi. Od 5. století byla v Arles významná židovská komunita, po roce 1490 však byli všichni Židé vyhnáni a obec se už nikdy neobnovila.

Město si udrželo jistý hospodářský význam jako přístav, ale s příchodem železnice v 19. století význam říční dopravy poklesl a s ním i význam Arles po roce 1847. Ve druhé polovině 19. století zde žila řada slavných malířů a Vincent van Gogh zde během ročního pobytu roku 1888 namaloval na 300 obrazů. Obě světové války město vcelku ušetřily a roku 1981 byla řada starověkých a románských památek města zapsána na seznam Světového dědictví.

• Musée d’Arles et de la Provence Antique – archeologické muzeum
• Museon Arlaten – etnografické muzeum založené Frederikem Mistralem
• Musée Réattu – muzeum výtvarných umění
• Musée de la Camargue

• 
  Náměstí republiky s radnicí, obeliskem a katedrálou sv. Trofima
• 
  Římské divadlo (1. stol. př. n. l.)
• 
  Římské divadlo
• 
  Akvadukt (1. stol.)

• 
  Katedrála sv. Trophima
• 
  Katedrála sv. Trophima, křížová chodba
• 
  Katedrála sv. Trophima, portál
• 
  Klášter Montmajour

Letecký pohled: uprostřed amfiteátr, vpravo dole divadlo

• Favorinus z Arelaty (cca 80–150), římský rétor a polyhistor galského původu
• Maximianus (cca 250–310), římský císař
• Konstantin II. (316–340), římský císař
• Konstancie z Arles (cca 986–1032), francouzská královna, manželka Roberta II.
• Pierre Quiqueran de Beaujeu (1526–1550), spisovatel
• Trophime Bigot (1579–1650), malíř
• Jean-Antoine de Barras de la Penne (1650–1730), námořní důstojník a spisovatel
• Guillaume de Barrême de Châteaufort (1719–1775), malíř
• Antoine Raspal (1738–1811), malíř
• Jacques Réattu (1760–1833), malíř
• Vincent van Gogh (1853–1890), nizozemský malíř
• Jeanne Calmentová (1875–1997), s doloženými 122 lety nejstarší osoba na světě vůbec
• Guy Debord (1931–1994), marxistický básník a filosof
• Christian Lacroix (* 1951), módní návrhář
• Djibril Cissé (* 1981), fotbalista
• Mehdi Savalli (* 1985), matador

Vnitřek arény

• Cubelles, Španělsko
• Fulda, Německo
• Jerez de la Frontera, Španělsko
• Kalymnos, Řecko
• Pskov, Rusko
• Sagné, Mauretánie
• Vercelli, Itálie
• Verviers, Belgie
• Wisbech, Velká Británie
• York, Pensylvánie, USA
• Zhouzhuang, Čína