Ramat Gan

Ramat Gan (hebrejsky רָמַת גַּן, doslova „Zahradní Výšina“, v oficiálním přepisu do angličtiny Ramat Gan[3]) je město v Izraeli v Telavivském distriktu. Starostou je Karmel Šama.

Ramat Gan
רמת גן
Výškové budovy v Ramat Gan

znak

vlajka
Poloha
Souřadnice32°4′14″ s. š., 34°49′36″ v. d.
Nadmořská výška5 m n. m.
StátIzrael Izrael
distriktTelavivský
Ramat Gan
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha13,229 km²[1]
Počet obyvatel150 900 (2014[2])
Hustota zalidnění9190,5 (r.2014) obyv./km²
Správa
StarostaKarmel Šama
Vznik1921
Oficiální webwww.ramat-gan.muni.il
PSČ52001–52199
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Budova školy Šenkar v Ramat Gan
Divadlo v Ramat Gan
Zástavba v ulici Rechov ha-Ro'e v Ramat Gan
Avram Krinici, první starosta Ramat Gan

Leží v nadmořské výšce 5 metrů východně od Tel Avivu v metropolitní oblasti Guš Dan, nedaleko od pobřeží Středozemního moře. Na východní straně sousedí s dalším lidnatým městem Bnej Brak, jihozápadně od města je to město Giv'atajim.[4]

Po západním okraji Ramat Ganu protéká v umělém korytu potok Nachal Ajalon, který na sever odtud ústí do řeky Jarkon, jež tvoří severní hranici města. Přímo městem protéká vádí Nachal Kofer, které jižně od Ramat Gan ústí do toku Nachal Ajalon.

Nachází se v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská. Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména severojižních tahů dálnice číslo 20 a dálnice číslo 4. Podél první jmenované vede i železniční trať.

Roční úhrn srážek je zde 500 mm.[4] Město je vybudováno na vápencovém podloží.[5]

Jméno města Ramat Gan, tedy „zahradní výšina“, odkazuje na velké množství zahrad a parků, včetně parku ha-Le'umi Park Národa, jenž se rozkládá na ploše 1 900 dunamů (1,9 kilometrů čtverečních), se kterým sousedí areál zoologické zahrady Safari Ramat Gan. 25 % rozlohy města pokrývají veřejné parky. V roce 2007 se Ramat Gan umístil v průzkumu jako druhé nejklidnější město oblasti Guš Dan.

Dějiny

Ramat Gan byl založen roku 1921.[3] společností Ir Ganim (doslova: „Zahradní Město“).[6] Vznikl jako satelitní město Tel Avivu. Existují různé záznamy o tom zda byly první parcely zde zakoupeny v roce 1914 nebo 1918.[7]

Ramat Gan byl původně mošav, sionistická zemědělská osada družstevního typu, pěstující pšenici, ječmen a vodní melouny.[4] Název osady byl roku 1923 změněn na Ramat Gan. Osada vystupovala až do roku 1933 jako mošav, přestože již roku 1923 byla britskými mandátními úřady uznána jako místní rada (malé město).[7] V této době zde žilo 450 obyvatel.[7] Během let se Ramat Gan přeměnil ze zemědělské osady na více komerční a městské osídlení, v roce 1946 zde žilo již 12 tisíc obyvatel.[7].

V roce 1950 byl Ramat Gan z původní předměstské osady Tel Avivu povýšen na samostatné město a v roce 1955 zde žilo již 55 tisíc obyvatel.[7] Prvním starostou města byl Abraham Krinici, který v této funkci setrval po 43 let.[7]. Po něm nastoupil Moše Schnitzer. V roce 1961 se hranice města rozšířily západním i východním směrem. Tím město zahrnulo oblast Tel ha-Šomer, kde se nachází Sheba Medical Center, i Bar-Ilanovu univerzitu.[7] V Ramat Gan má také sídlo Národní fotbalový stadion. Nachází se zde nejvyšší izraelská budova - Moše Aviv Tower. Honorárním konzulem Československa a později i České republiky byl původem československý občan, zdejší obyvatel, sionista a politik, Chanan Rozen.

Demografie

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé - přibližně 138 100 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu, ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, přibližně 144 800 osob).[3] Co se týče původu, 86 200 obyvatel města se narodilo v Izraeli, zatímco 36 600 obyvatel se narodilo v zahraničí.

Ramat Gan má 130 synagog a dvě ješivy.[8]

Jde o velkou obec velkoměstského typu s dlouhodobě mírně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 150 900 lidí.[2]

Ještě podle údajů z roku 2007 na katastrálním území 12 km² žilo přes 145 000 obyvatel a hustota zalidnění přesahovala 10 000 obyvatel na kilometr čtvereční, což byla jedna z nejvyšších koncentrací populace v celé zemi.[9] Podle Izraelského centrálního statistického úřadu bylo socioekonomické hodnocení města na 8 bodech z 10. Šlo tedy o nadprůměrně bohatou obec. V roce 2000 získalo 70,9 % zdejších žáků dvanáctých ročníků maturitní vysvědčení. V tento rok byla průměrná hrubá mzda ve městě 6 995 šekelů.

Vývoj počtu obyvatel
Data pocházejí z datové položky Wikidat


RokObyvatelé
194817 162
194921 900
195030 000
195137 000
195242 000
195345 000
195451 000
195558 000
195666 400
195772 900
195879 000
195983 500
RokObyvatelé
196088 400
196193 400
196295 800
196397 900
1964100 100
1965102 600
1966105 000
1967106 800
1968109 400
1969112 600
1970115 500
1971119 300
RokObyvatelé
1972117 500
1973121 000
1974121 000
1975121 100
1976121 700
1977120 900
1978120 300
1979120 400
1980120 300
1981119 100
1982118 300
1983117 100
RokObyvatelé
1984116 500
1985116 000
1986115 500
1987115 600
1988115 700
1989116 100
1990119 500
1991122 700
1992124 100
1993122 800
1994122 200
1995128 670
RokObyvatelé
1996128 334
1997127 434
1998126 931
1999127 400
2000127 476
2001127 381
2002126 600
2003126 500
2005128 400
2006129 700
2007129 900
2008143 600
RokObyvatelé
2009145 000
2010145 900
2011148 000
2012148 400
2013149 600
2014150 900
2015152 600
2016153 700
2017156 300
2018159 200

Ekonomika

V roce 1968 zde byl otevřen mezinárodní obchod s diamanty.[7] Největší vliv na ekonomiku města má Diamond Exchange District, který je vedle Antverp největším světovým střediskem mezinárodního obchodu s diamanty. Burza diamantů je propojena s brusírnou diamantů a s jejím muzeem diamantů.

V této oblasti města je rovněž velká koncentrace mrakodrapů, včetně Moše Aviv Tower, nachází se zde hotel Šeraton a mnoho hi-tech společností, včetně ředitelství Checkpointu. Tato oblast byla dříve nočním centrem prostituce a nezákonného hazardu, ale v roce 2006 po prosazení nového zákona policie zadržela osoby, které měly podíl na prostituci a tyto aktivity zmizely.

V Diamond Exchange District se rovněž nachází izraelské ředitelství Centrální indické banky a ředitelství izraelské banky Mizrachi. Kromě toho se zde nachází i velvyslanectví Ghany, Keni, Pobřeží slonoviny, Jordánska, Norska, Belgie, Nizozemska a Evropského společenství.[10] Ve městě dále sídlí množství jiných mezinárodních ambasád, Britská rada a izraelské odborové vedení Histadrut. Jižně od města se nachází Chirija, největší skládka na Blízkém východě.

Ramat Gan je rovněž důležitým centrem průmyslu a ruční výroby, s množstvím továren na zpracování ovoce a zeleniny, textilních továren, producentů kovu, elektrických manufaktur, výrobců nábytku a producentů dřeva.[11] Sídlí zde např. firma Zend Technologies, kterou založili vývojáři Zeev Suraski a Andi Gutmans.

V roce 2008 má být na místě bývalé továrny Elite Candy zahájena výstavba Elite Tower, která by měla výškově překonat Moše Aviv Tower. Jako výraz úcty k historii tohoto místa je v prvních patrech plánováno muzeum čokolády.[12] V budově by se měly nacházet luxusní byty, z nichž každý by měl stát přibližně 1 milion $.

Ke konci roku 2006 se ve městě nacházely tři hotely, s celkovým počtem 408 pokojů.[13]

Služby

Wohlovo centrum na Bar-Ilanově univerzitě; Daniel Libeskind

Vzdělání

Podrobnější informace naleznete v článku Bar-Ilanova univerzita.

Ramat Gan je domovem druhé největší izraelské univerzity - Bar-Ilanova univerzita - s 24 tisíci studenty. Ve městě se rovněž nachází Šenkarova škola inženýrství a designu, Ramat Gan College a herecká škola Bejt Cvi College.[14]

Zdravotní péče

Jihovýchodně od města se v Tel ha-Šomeru nachází největší izraelská nemocnice Sheba Medical Center.[15] Ta zahrnuje dětskou nemocnici Safra a geriatrické rehabilitační centrum Pade. Ve městě se nachází 32 zdravotnických center a 10 dětských klinik.[16]

Partnerská města

Ramat Gan má dohodu o partnerství s následujícími městy:[17]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ramat Gan na anglické Wikipedii.

  1. נתונים פיזיים - עיריות ומ.מקומי [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-07]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-26. (hebrejsky)
  2. POPULATION AND DENSITY PER SQ. KM. IN LOCALITIES NUMBERING 5,000 RESIDENTS AND MORE ON 31.12.2014 [online]. Ročenka Centrálního statistického úřadu 2015 [cit. 2015-09-11]. Dostupné online. (anglicky, hebrejsky)
  3. יישובים 2009 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. (hebrejsky)
  4. General Information [online]. Ramat Gan [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-27. (anglicky)
  5. Nahariya, ISRAEL [online]. Miami Beach Sister Cities Program [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-04. (anglicky)
  6. Ramat Gan (Israel) [online]. Flags of the World [cit. 2011-01-07]. Dostupné online. (anglicky)
  7. Ramat Gan [online]. Jewish Virtual Library [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-17. (anglicky)
  8. Faith [online]. Ramat Gan [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-04. (anglicky)
  9. Population Densities [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-08-16]. Dostupné online. (anglicky)
  10. Diamond Exchange Area turns into luxury residential spot [online]. The Jerusalem Post [cit. 2008-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-01-12. (anglicky)
  11. Ramat Gan [online]. Encarta [cit. 2008-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-12-02. (anglicky)
  12. Trump to build projects in Israel [online]. Ynetnews [cit. 2008-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
  13. Statistical Abstract of Israel 2007 - No. 58 Subject 23 - Table No. 11 [online]. Izraelský centrální statistický úřad [cit. 2008-08-17]. Dostupné online. (anglicky)
  14. Academic Institutes [online]. Ramat Gan [cit. 2008-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-17. (anglicky)
  15. HURWICZ, Ayala. Sheba - Largest Hospital in Israel [online]. [cit. 2008-08-17]. Dostupné online. (hebrejsky)
  16. Medical Services [online]. Ramat Gan [cit. 2008-08-17]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-17. (anglicky)
  17. Ramat Gan Sister Cities [online]. Ramat Gan [cit. 2008-08-16]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-03-07. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.