Bnej Brak

Leží v nadmořské výšce 30 m v Izraelské pobřežní planině, přibližně 6 km severovýchodně od centra Tel Avivu. Je součástí telavivské aglomerace a na všech stranách souvisle obklopeno zastavěným územím dalších měst v rámci této aglomerace. Na západě a na jihu je to Ramat Gan, na východě Petach Tikva a Giv'at Šmu'el. Pouze na severu vytváří hranici města s Tel Avivem v jinak souvisle zastavěné krajině klín údolí řeky Jarkon. Bnej Brak se nachází v hustě osídlené oblasti, která je etnicky zcela židovská.

Město je na dopravní síť napojeno pomocí četných komunikací v rámci aglomerace Tel Avivu, zejména dálnice číslo 4. Po severním okraji města rovněž prochází železniční trať Tel Aviv – Ra'anana. Funguje tu železniční stanice Bnej Brak.

Celkový pohled na Bnej Brak v r. 1928

Bnej Brak bylo založeno 14. května 1924.[4] Jméno odkazuje na biblické město Bené-berak citované v knize Jozue jako jedno z měst v podílu kmene Dan.[5][6] Starověké město leželo asi 5 km jižně a na počátku 20. století na jeho místě stála arabská vesnice nazvaná Ibn Abrák. Od ní byly také získány pozemky pro založení novodobého Bnej Brak.

Sederová hostina rabi Akivy v Bnej Brak vyobrazená v Pesachové hagadě z r. 1740

V době antiky si Bnej Brak získalo pověst centra rabínské učenosti, zejména díky tomu, že zde dlouhou dobu sídlil rabi Akiva a s ním jeho významní žáci, jako rabi Šim'on bar Jochaj. Známá je také pasáž z Pesachové hagady popisující učenou rozmluvu rabi Akivy a jeho žáků při sederové hostině držené v Bnej Brak.

V roce 1937 získalo status místní rady (malého města) a v 8. prosince 1949 bylo povýšeno na město.[6]

Bnej Brak je jediným izraelským velkoměstem, kde drtivou většinu obyvatelstva tvoří ultraortodoxní Židé. Jejich podíl se v roce 2007 odhadoval na 80–85 %.[7] Město je pomyslně rozděleno na jednotlivé části podle příslušníků jednotlivých chasidských dvorů, které v nich žijí (např. Vižničtí chasidé, Belzští chasidé atp.) Vzhledem k povaze obyvatelstva, které ve městě žije, je zde velká koncentrace, synagog, ješiv, kolelů a jiných náboženských škol a institucí. Vysoká koncentrace ultraortodoxních židů v tomto městě dává Bnej Braku osobitý charakter. V Bnej Brak například nenajdeme kina, divadla, drahé módní restaurace, butiky s moderním oblečením atp. Během šabatu a židovských svátků jsou zde přísně dodržovány zákazy práce, což se projevuje například tím, že jsou zde zavřeny všechny obchody a ve městě je přísně dodržován zákaz vjezdu motorových vozidel. V Bnej Braku najdeme také jediný obchodní dům na světě, do něhož mají přístup pouze ženy.[8] Bnej Brak má jedinou sekulární čtvrť, která se nachází na severu města a nese název Pardes Kac.

Funguje tu velká Nemocnice Ma'ajnej ha-ješua.

Podle údajů z roku 2009 tvořili naprostou většinu obyvatel Židé – přibližně 152 400 osob (včetně statistické kategorie „ostatní“, která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství, 154 400 osob).[3]

Podle Centrálního statistického úřadu (CBS) žilo v Bnej Brak k 31. prosinci 2017 193 800 lidí.[2] Je to město s nejdelší průměrnou délkou života u žen (81,1 let) i mužů (77,4 let) v Izraeli.[9]

Bnej Brak má také nejvyšší hustotu zalidnění ze všech izraelských měst. Na jeden kilometr čtvereční připadá víc než 20 000 lidí.[10] Celkový počet obyvatel ale přesto stále stoupá. Po jisté stagnaci koncem 90. let 20. století se v letech 2000-2009 zvýšil o dalších 20 000. Ultraortodoxní obyvatelé Bnej Braku zároveň pronikají do sousedních čtvrtí města Ramat Gan. Roste i podíl ultraortodoxních obyvatel v dosud sekulární čtvrti Pardes Kac. V roce 2007 prohlásil starosta Bnej Braku Ja'akov Ašer, že bylo dosaženo maximálního možného využití zastavěných ploch a že město připravuje jen poslední dva nebo tři obytné soubory o kapacitě 750 bytových jednotek.[7] Přesto se v dekádě 2007–2017 populace města zahušťováním osídlení zvýšila z přibližně 150 000 na téměř 195 000.

• 
  Ulice Rabi Akivy v Bnej Brak během šabatu, kdy ustává doprava
• 
  Čtvrť Giv'at Sokolov v Bnej Brak
• 
  Válečný pomník v Bnej Brak