Ptačí oblast Novodomské rašeliniště – Kovářská

Ptačí oblast leží v nadmořské výšce 605–1114 metrů[1][2] ve střední části Krušných hor, konkrétně v podcelcích Klínovecká a Loučenská hornatina.[3] Jihozápadní okraj se nachází mezi vrcholy Macecha a Loučná a na severovýchodě oblast zasahuje přibližně do prostoru mezi Medvědí skálou a Horou Svaté Kateřiny.[1] Její rozloha měří 15 962,63 hektarů, z čehož téměř 14 133 hektarů tvoří lesní lesní pozemky. Z nelesních pozemků má největší výměru zemědělská půda (1 830 hektarů). Oblast zasahuje do správního území obcí Brandov, Hora Svaté Kateřiny, Horní Jiřetín a Nová Ves v Horách v okrese Most, obcí Blatno, Boleboř, Hora Svatého Šebestiána, Kalek, Kovářská, Kryštofovy Hamry, Křimov, Loučná pod Klínovcem, Měděnec, Perštejn, Výsluní a Vysoká Pec v okrese Chomutov a obcí Krásný Les a Stráž nad Ohří v okrese Karlovy Vary.[4]

V ptačí oblasti se nacházejí maloplošná zvláště chráněná území: Novodomské rašeliniště, Na loučkách, Prameniště Chomutovky, Horská louka u Háje, Buky a javory v Gabrielce a Na loučkách II.[1]

Krajina ptačí oblasti je mírně zvlněná a střídají se v ní plochy imisních holin osázené náhradními dřevinami s rašeliništi, loukami, pastvinami, bývalými poli a mrazovými kotlinami. Na některých místech se dochovaly pozůstatky původních bukových lesů. K nepůvodním druhům stromů patří smrk pichlavý, jehož porosty jsou napadené kloubnatkou smrkovou, a postupně odumírají.[5]

Pro ochranu ohrožených druhů ptáků jsou významné zejména plochy rašelinišť, zbytky původních jedlobukových porostů, fragmenty podmáčených smrčin a vlhké podmáčené louky. V roce 2016 bylo v ptačí oblasti zaznamenáno 23 druhů vzácných a ohrožených ptáků. Předmětem ochrany jsou tetřívek obecný (Lyrurus tetrix) a žluna šedá (Picus canus). Novodomské rašeliniště – Kovářská je spolu s ptačí oblastí Východní Krušné hory nejvýznamnější oblastí výskytu tetřívka a pátou nejvýznamnější lokalitou výskytu žluny v Česku. V roce 2016 zde žilo 132 jedinců tetřívka z 219 zjištěných jedinců v celých Krušných horách.[6]

Z dalších ptáků se v roce 2016 v různé početnosti vyskytovali:

• ohrožené druhy: sluka lesní, bramborníček hnědý, hýl rudý, ořešník kropenatý, krkavec velký
• silně ohrožené druhy: čáp černý, moták pilich, křepelka polní, chřástal polní, bekasina otavní, vodouš kropenatý, kulíšek nejmenší, sýc rousný, krutihlav obecný, kos horský
• ostatní druhy: káně lesní, puštík obecný, datel černý, strakapoud velký, linduška luční, křivka obecná[7]

Tetřívek obecný

Tetřívek obecný

Populace tetřívka se v Krušných horách udržela díky existenci rašelinišť a přilehlých podmáčených pozemků. Podpořila ji také vysoká imisní zátěž v osmdesátých letech dvacátého století, v jejímž důsledku došlo k rozsáhlému odlesnění.[8] Zničené lesy byly nahrazeny výsadbami řady nepůvodních druhů dřevin, které nevytvořily zapojené porosty a pro tetřívka představovaly vhodné životní prostředí. Jeho populaci podpořilo také odumírání březových porostů v polovině devadesátých let dvacátého století.[9]

Na celkovém úbytku početnosti tetřívka po roce 2010 se podílí postupné zarůstání a zalesňování původně nelesních ploch, zvýšený výskyt predátorů (prase divoké, liška obecná, jezevec lesní, krkavec velký, mýval severní a psík mývalovitý), výstavba větrných elektráren, turistické využití krajiny a využití tokanišť k pastvě dobytka či kosení. Vliv mohou mít také snížení početnosti populace a změny klimatu.[9]

Stav populace tetřívka obecného[8]

	2009	2010	2011	2012	2013	2014	2015	2016
počet kusů	73	72	105	83	91	94	91	55

Žluna šedá

Žluna šedá

Žluna šedá se vyskytuje roztroušeně v celé ptačí oblasti v početnosti třicet až padesát párů. Vyhledává porosty s výskytem buku, jejichž ochrana v maloplošných chráněných územích vytváří dostatečné podmínky pro udržení populace.[10]