Psychiatrická nemocnice v Kroměříži

V kraji se jedná o jediné lůžkové zdravotnické psychiatrické zařízení. Spádová oblast nemocnice zahrnuje nejen celý Zlínský kraj, a také přilehlé okresy Vyškov, Hodonín a Břeclav patřící do Jihomoravského kraje a okres Prostějov patřící do kraje Olomouckého.

Nemocnice je pavilonového typu s 20 pavilony členěnými na 12 primariátů s celkem 33 odděleními:

• 19 psychiatrických
• 6 gerontopsychiatrických
• 3 toxirehabilitační
• 2 interní
• 1 pedopsychiatrické
• 1 psychoterapeutické
• a 1 nelůžkové oddělení klinické psychologie

Kostel sv. Cyrila a Metoděje (2015)

Pavilon 32 - márnice s pitevnou a výkropovou kaplí

Nemocnice patří k nejmladším psychiatrickým léčebnám zřízeným na území českých zemí v rámci Rakousko-Uherska. Byla postavena v působivém dobovém secesním stylu podle projektu významného moravského architekta Huberta Gessnera. Ten vycházel ze zkušeností svého učitele Otto Wagnera, který ve stejné době projektoval ústav pro duševně choré ve vídeňském Steinhofu.[2] Kroměřížská léčebna byla slavnostně otevřena v neděli 11. července 1909 jako Zemský léčebný ústav císaře Františka Josefa I. v Kroměříži.[3] Ve vestibulu administrativní budovy byla na památku zakladatelům umístěná mramorová deska. Prvním ředitelem se stal MUDr. Vincenc Návrat. V od počátku existence až do roku 1920 zde vykonával pastoraci katolický kněz a později biskup pravoslavné církve v Československu Matěj Pavlík. Na počátku první světové války v roce 1914 hned po vyhlášení všeobecné mobilizace většina mužského personálu odešla k vojenským útvarům a na jejich místa nastoupily ženy. Současně se zahájilo propuštění nemocných a uvolněné pavilony byly 9. září 1914 změněny ve filiálku kroměřížské zeměbranecké nemocnice, určenou především pro nemocné s tyfem a dyzentérií. Koncem roku 1915 byla vojenská část ústavu přeměněna v psychiatrickou nemocnici. V období První republiky se ústav potýkal s přeplněností pacienty, což byl typický jev psychiatrických ústavů v celé tehdejší Moravskoslezské zemi. V roce 1937 bylo v ústavu hospitalizováno celkem neuvěřitelných 1800 pacientů.

Po Mnichovské dohodě v roce 1938, kdy do Kroměříže přišli čeští lékaři a ošetřovatelé z obsazených léčebných ústavů v Opavě a Šternberku, byl v kroměřížské léčebně paradoxně nadbytek zaměstnanců všech kategorií. Po německé okupaci kroměřížský ústav dostal nový název - Zemská léčebna pro duševně a nervově choré. Správní ředitel Waldemar Söhnel propagoval přístup k psychiatrickým pacientům i zaměstnancům v duchu tehdejší nacistické ideologie založené na segregaci.

Ústav byl osvobozen 94. rumunským pěším plukem 4. května 1945. Po zrušení zemského zřízení komunisty v roce 1949 přešla léčebna od Země moravskoslezské pod správu nově zřízeného Krajského národního výboru v Gottwaldově (dnešní Zlín). V červenci roku 1952 vznikl pod vedením MUDr. L. Stránského nový rehabilitační primariát, zaměřený na léčbu prací a v prosinci byl do kroměřížské léčebny přijat první psycholog PhDr. Boleslav Bárta. V roce 1953 bylo za vedení Boleslava Bárty zřízeno v léčebně moderní spánkové oddělení s podmíněně reflexním a hypnotickým navozováním spánku. Po územněsprávní reformě v Československu v roce 1960, kdy byl zrušen Gottwaldovský kraj, byl léčebný ústav začleněn do OÚNZ Kroměříž. Ještě v roce 1963 léčebna obsahovala 1 960 lůžek, od té doby dochází k postupnému snižování. V roce 1971 vzniklo specializované oddělení 18B pro léčbu neuróz.

Pavilon 21 - dětské oddělení

Pod odborným psychologickým vedením PhDr. Stanislava Kratochvíla byl zde uplatňován autonomní syntetický a diferencovaný přístup k nemocným a různé druhy skupinové psychoterapie. Navíc díky jeho činorodosti byly zahájeny každoroční týdenní kurzy hypnózy a autogenního tréninku a to jak úvodní, tak i pokračovací. V léčebně se rovněž každé dva roky na jaře koná Česká konference kognitivně behaviorální terapie určená pro odbornou veřejnost z České i Slovenské republiky.

Od roku 1991 je léčebna samostatnou organizací pod názvem Psychiatrická léčebna v Kroměříži. Od roku 2002 je zřizovatelem Ministerstvo zdravotnictví ČR. V roce 2008 disponovala léčebna 1 100 lůžky, tedy o 860 lůžek méně než v roce 1963.

Od 1. července 2013 došlo ke změně názvu z léčebny na nemocnici, nový název zařízení se stal Psychiatrická nemocnice v Kroměříži.

Areál psychiatrické nemocnice se rozkládá na ploše téměř 30 ha v těsné blízkosti Květné zahrady.[2] Sestává z hlavní správní budovy, dvou obytných budov pro lékaře a ředitele ústavu, 21 léčebných pavilonů, márnice, vrátnic a dalších drobnějších provozních objektů. V pomyslném středu je situován kostel sv. Cyrila a Metoděje.[4] Zahradní úprava se skupinami stromů mezi objekty přechází v zadní části ústavu do lesoparku. Hlavní osu areálu ve tvaru obráceného písmene T tvoří správní a společenská budova se dvěma obytnými budovami po stranách, kostel a hospodářsko-technické objekty ústavu. Po obou stranách této osy jsou rozmístěny léčebné pavilony. Na pravé straně se v zadní části nachází budova márnice a infekční pavilon. Pavilony pro nemocné mají různé dispoziční řešení a ploché střechy, ostatní budovy střechy valbové.

Hlavní objekty

• Správní a společenská budova

Monumentální průčelí budovy tvoří hlavní nástupní prostor do areálu ústavu. Střední část tvoří portikus s pilastry, ke kterému vede půlkruhové schodiště a podlouhlá přízemní předsíň prosvětlovaná po obou stranách sedmi vysokými okny. Po stranách jsou symetricky umístěny dvoupatrové správní budovy s valbovými střechami. Přes vestibul s šatnou se vstupuje do velkého společenského sálu (výška 10m) s galerií, jevištěm a postranními jídelnami. Strop hlavního sálu je plochý, zdobený štukovými motivy. Jídelny jsou příčně zaklenuté se síťovými žebry.[2]

• Obytné budovy

Jsou situovány v přední části areálu za vstupní bránou. Dvoupatrové stavby s přízemními křídly upoutají velkými okny do zimních zahrad. Byly v nich byty pro primáře, lékaře a úředníky ústavu.

• Pavilony pro lepší stavy

Dva pavilony jsou umístěny zrcadlově po obou stranách v první řadě vedle obytných budov. Jednopatrové stavby mají širokou zimní zahradu s terasou a schodištěm do zahrady. Vysokou mansardovou střechu po čtyřech stranách ohraničují nástavby s motivem pylonů.[2]

• Kostel svatého Cyrila a Metoděje
• Márnice

Nachází se na pravé straně v zadní části areálu. Objekt obdélného půdorysu je v přední části přízemní, vzadu dvoupatrový se zvonicí. Nad průčelí přesahuje dřevěná střešní konstrukce zdobená ženskými hlavami. Dolní část průčelí je obložena bílými mramorovými deskami. Hlavní dekorativní prvek tvoří velké půlkruhové termální okno nad vchodem. Je členěné kovovými pruty a lemované širokou ozdobnou šambránou bílé barvy. V márnici byla umístěna kaple se sakristií, pitevna a dvě pracovny.[2]