Prokop Lažanský z Bukové (1741–1804)
Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové (14. září 1741, Struhaře – 5. srpna 1804, Praha) byl český šlechtic, politik a právník ze starobylého rodu Lažanských z Bukové. V zemské správě Českého království dosáhl vysokých funkcí, byl nejvyšším purkrabím a nejvyšším kancléřem.[1] Majetek rodu rozšířil o řadu dalších statků a zajistil vysoké postavení Lažanským až do 20. století. Pro odlišení od svých potomků stejného jména v několika generacích bývá v literatuře označován jako Prokop I. Lažanský.
| Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové | |
|---|---|
.jpg.webp) Prokop Lažanský z Bukové, portrét z roku 1797 | |
| Prezident nejvyššího zemského soudu | |
| Ve funkci: 1802 – 1804 | |
| Panovník | František II. |
| Nejvyšší český a první rakouský kancléř | |
| Ve funkci: 1796 – 1802 | |
| Panovník | František II. |
| Předchůdce | Leopold Vilém Krakovský z Kolovrat |
| Nástupce | Alois Ugarte |
| Nejvyšší purkrabí Českého království | |
| Ve funkci: 1792 – 1796[zdroj?] | |
| Panovník | František II. |
| Předchůdce | Jindřich František z Rottenhanu |
| Nástupce | František Václav Kager ze Štampachu |
| Prezident Královské české společnosti nauk | |
| Ve funkci: 1789 – 1794 | |
| Panovník | Josef II., Leopold II. , František II. |
| Předchůdce | Evžen Václav Bruntálský z Vrbna |
| Nástupce | František Antonín z Hartigu |
| Nejvyšší dvorský sudí Českého království | |
| Ve funkci: 1784 – 1792 | |
| Panovník | Josef II., Leopold II. |
| Prezident apelačního soudu v Haliči | |
| Ve funkci: 1780 – 1784 | |
| Císařský tajný rada | |
| Ve funkci: 1780 – ? | |
| Hejtman Berounského kraje | |
| Ve funkci: 1765 – 1769 | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Předchůdce | František Příchovský z Příchovic |
| Nástupce | František Čejka z Olbramovic |
| Rada nad apelacemi | |
| Ve funkci: 1761 – ? | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Císařský komorník | |
| Ve funkci: 1760 – ? | |
| Panovník | Marie Terezie |
| Narození | 14. září 1741 Struhaře  České království |
| Úmrtí | 5. srpna 1804 Praha  Rakouské císařství |
| Choť | 1. Walburga Krakovská z Kolovrat 2. Marie Ulrika z Falkenhaynu |
| Rodiče | Maxmilián Václav Lažanský z Bukové Terezie z Lisova |
| Děti | Prokop II., Jan, Maxmilián |
| Příbuzní | Leopold Lažanský z Bukové a Prokop Lažanský z Bukové (vnoučata) |
| Profese | politik a právník |
| Náboženství | římskokatolické |
| Commons | Prokop Lažanský z Bukové |
Čestný občan Vídně | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Kariéra
Narodil se na zámku Struhaře, který jen zřídka plnil úlohu rodinného venkovského sídla na rabštejnském panství. Byl synem plzeňského krajského hejtmana hraběte Maxmiliána Václava Lažanského z Bukové a jeho manželky hraběnky Terezie z Lisova.
Po studiích ve Vídni na Tereziánské akademii a Savojské rytířské akademii byl v roce 1760 jmenován c. k. komořím a poté nastoupil dráhu ve státních úřadech. Od roku 1761 byl radou apelačního soudu, později se stal hejtmanem Berounského kraje. V roce 1780 jmenován tajným radou a prezidentem apelačního soudu v Haliči (1780–1784). Pak se vrátil do Prahy, kde byl nejvyšším dvorským sudím (1784–1792), v letech 1792–1796[zdroj?] byl jako prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí hlavním představitelem Českého království. Poté byl povolán do Vídně ve funkci nejvyššího kancléře (1796–1802), nakonec se na sklonku života vrátil do Prahy na post prezidenta nejvyššího zemského soudu (1802–1804).[2]
V letech 1789–1794 byl prezidentem Královské české společnosti nauk, z této funkce sice odstoupil kvůli vytížení ve státní správě, ale do smrti zůstal jejím čestným prezidentem.[3] Získal také čestné občanství města Vídně.
Hrabě Prokop Oldřich Lažanský z Bukové zemřel v Praze dne 5. srpna 1804.
Majetkové a rodinné poměry
Po otci zdědil západočeská panství Manětín[4] a Rabštejn nad Střelou. Krátce předtím sice Lažanští přišli o zadlužené panství Chříč,[5] ale jeho vynuceným prodejem získal Prokop Lažanský prostředky na rozšiřování rodových statků a vybudování souvislého územního celku na sever od Plzně. Rok po otcově úmrtí koupil v dražbě panství Chyše za 110 000 zlatých (1766),[6] později v této lokalitě získal Lubenec (1774), Kalec (1787) a Drahonice (1787). Na rozdíl od svých předků a potomků nezasáhl do architektury rodových sídel, protože vzhledem k vytížení ve státních úřadech pobýval převážně v Praze nebo ve Vídni.
Manželství
Poprvé se oženil v Praze v roce 1768 s Walburgou Krakovskou z Kolovrat (1751–1794), dcerou nejvyššího dvorského sudího hraběte Prokopa Krakovského z Kolovrat. Z manželství se narodilo šest synů, prvorozený Prokop II. a čtvrtý Jan (1774–1830) následovali otce v kariéře ve státních úřadech a založili dvě rodové větve, manětínskou a chyšskou. Pátý syn Maxmilián (1776–1809) sloužil v armádě a za napoleonských válek padl v bitvě u Wagramu.
Druhou manželkou Prokopa I. byla hraběnka Marie Ulrika z Falkenhaynu (1765–1852), pozdější nejvyšší hofmistryně císařovny Karolíny Augusty.
Reference
- PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších úředníků a důstojníků; Praha, 1832 (1941)
- Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999) ISBN 80-7185-226-0
- CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5 s. 432–433
- KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998 s. 750-752 ISBN 80-85983-15-X
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1984 s. 177
- Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1985 s. 115–116
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové na Wikimedia Commons - Prokop I. Lažanský v Deutsche Biographie
- Rodinný archiv Lažanských z Bukové
