Prokop Lažanský z Bukové (1741–1804)

Prokop Oldřich hrabě Lažanský z Bukové (14. září 1741, Struhaře5. srpna 1804, Praha) byl český šlechtic, politik a právník ze starobylého rodu Lažanských z Bukové. V zemské správě Českého království dosáhl vysokých funkcí, byl nejvyšším purkrabím a nejvyšším kancléřem.[1] Majetek rodu rozšířil o řadu dalších statků a zajistil vysoké postavení Lažanským až do 20. století. Pro odlišení od svých potomků stejného jména v několika generacích bývá v literatuře označován jako Prokop I. Lažanský.

Prokop Oldřich
hrabě Lažanský z Bukové
Prokop Lažanský z Bukové, portrét z roku 1797
Prezident nejvyššího zemského soudu
Ve funkci:
1802  1804
PanovníkFrantišek II.
Nejvyšší český a první rakouský kancléř
Ve funkci:
1796  1802
PanovníkFrantišek II.
PředchůdceLeopold Vilém Krakovský z Kolovrat
NástupceAlois Ugarte
Nejvyšší purkrabí Českého království
Ve funkci:
1792  1796[zdroj?]
PanovníkFrantišek II.
PředchůdceJindřich František z Rottenhanu
NástupceFrantišek Václav Kager ze Štampachu
Prezident Královské české společnosti nauk
Ve funkci:
1789  1794
PanovníkJosef II., Leopold II. , František II.
PředchůdceEvžen Václav Bruntálský z Vrbna
NástupceFrantišek Antonín z Hartigu
Nejvyšší dvorský sudí Českého království
Ve funkci:
1784  1792
PanovníkJosef II., Leopold II.
Prezident apelačního soudu v Haliči
Ve funkci:
1780  1784
Císařský tajný rada
Ve funkci:
1780  ?
Hejtman Berounského kraje
Ve funkci:
1765  1769
PanovníkMarie Terezie
PředchůdceFrantišek Příchovský z Příchovic
NástupceFrantišek Čejka z Olbramovic
Rada nad apelacemi
Ve funkci:
1761  ?
PanovníkMarie Terezie
Císařský komorník
Ve funkci:
1760  ?
PanovníkMarie Terezie

Narození14. září 1741
Struhaře
České království České království
Úmrtí5. srpna 1804
Praha
Rakouské císařství Rakouské císařství
Choť1. Walburga Krakovská z Kolovrat
2. Marie Ulrika z Falkenhaynu
RodičeMaxmilián Václav Lažanský z Bukové
Terezie z Lisova
DětiProkop II., Jan, Maxmilián
PříbuzníLeopold Lažanský z Bukové a Prokop Lažanský z Bukové (vnoučata)
Profesepolitik a právník
Náboženstvířímskokatolické
CommonsProkop Lažanský z Bukové
Čestný občan Vídně
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Kariéra

Narodil se na zámku Struhaře, který jen zřídka plnil úlohu rodinného venkovského sídla na rabštejnském panství. Byl synem plzeňského krajského hejtmana hraběte Maxmiliána Václava Lažanského z Bukové a jeho manželky hraběnky Terezie z Lisova.

Po studiích ve Vídni na Tereziánské akademii a Savojské rytířské akademii byl v roce 1760 jmenován c. k. komořím a poté nastoupil dráhu ve státních úřadech. Od roku 1761 byl radou apelačního soudu, později se stal hejtmanem Berounského kraje. V roce 1780 jmenován tajným radou a prezidentem apelačního soudu v Haliči (1780–1784). Pak se vrátil do Prahy, kde byl nejvyšším dvorským sudím (1784–1792), v letech 1792–1796[zdroj?] byl jako prezident českého gubernia a nejvyšší purkrabí hlavním představitelem Českého království. Poté byl povolán do Vídně ve funkci nejvyššího kancléře (1796–1802), nakonec se na sklonku života vrátil do Prahy na post prezidenta nejvyššího zemského soudu (1802–1804).[2]

V letech 1789–1794 byl prezidentem Královské české společnosti nauk, z této funkce sice odstoupil kvůli vytížení ve státní správě, ale do smrti zůstal jejím čestným prezidentem.[3] Získal také čestné občanství města Vídně.

Hrabě Prokop Oldřich Lažanský z Bukové zemřel v Praze dne 5. srpna 1804.

Majetkové a rodinné poměry

Zámek Manětín, hlavní rodové sídlo Lažanských z Bukové

Po otci zdědil západočeská panství Manětín[4] a Rabštejn nad Střelou. Krátce předtím sice Lažanští přišli o zadlužené panství Chříč,[5] ale jeho vynuceným prodejem získal Prokop Lažanský prostředky na rozšiřování rodových statků a vybudování souvislého územního celku na sever od Plzně. Rok po otcově úmrtí koupil v dražbě panství Chyše za 110 000 zlatých (1766),[6] později v této lokalitě získal Lubenec (1774), Kalec (1787) a Drahonice (1787). Na rozdíl od svých předků a potomků nezasáhl do architektury rodových sídel, protože vzhledem k vytížení ve státních úřadech pobýval převážně v Praze nebo ve Vídni.

Manželství

Poprvé se oženil v Praze v roce 1768 s Walburgou Krakovskou z Kolovrat (1751–1794), dcerou nejvyššího dvorského sudího hraběte Prokopa Krakovského z Kolovrat. Z manželství se narodilo šest synů, prvorozený Prokop II. a čtvrtý Jan (1774–1830) následovali otce v kariéře ve státních úřadech a založili dvě rodové větve, manětínskou a chyšskou. Pátý syn Maxmilián (1776–1809) sloužil v armádě a za napoleonských válek padl v bitvě u Wagramu.

Druhou manželkou Prokopa I. byla hraběnka Marie Ulrika z Falkenhaynu (1765–1852), pozdější nejvyšší hofmistryně císařovny Karolíny Augusty.



Reference

  1. PALACKÝ, František, CHARVÁT, Jaroslav: Přehled současný nejvyšších úředníků a důstojníků; Praha, 1832 (1941)
  2. Ottův slovník naučný, díl 15.; Praha, 1900 (reprint 1999) ISBN 80-7185-226-0
  3. CERMAN, Ivo: Chotkové. Příběh úřednické šlechty; Praha, 2008 ISBN 978-80-7106-977-5 s. 432–433
  4. KUČA, Karel: Města a městečka v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, díl 3.; Praha, 1998 s. 750-752 ISBN 80-85983-15-X
  5. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1984 s. 177
  6. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku; Praha, 1985 s. 115–116

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.