Lubenec

Obec Lubenec (německy Lubenz) se nachází v okrese Louny v Ústeckém kraji. Žije v ní přibližně 1 300[1] obyvatel. Obcí vede dálnice D6 z Prahy do Karlových Varů a silnice II/226 z Podbořan do Žlutic. Obec leží v tarifní zóně 953 Dopravy Ústeckého kraje a je obsluhována železniční linkou U57 Rakovník - Lubenec - Žlutice a autobusovými linkami 345 Plasy - Žihle - Lubenec, 371 Žlutice - Lubenec - Valeč a 745 Žatec - Podbořany - Lubenec.

Lubenec
Bývalý zámek, později porcelánka v části Jelení
znakvlajka
Lokalita
Statusobec
LAU 2 (obec)CZ0424 566438
Pověřená obec a obec s rozšířenou působnostíPodbořany
Okres (LAU 1)Louny (CZ0424)
Kraj (NUTS 3)Ústecký (CZ042)
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°7′56″ s. š., 13°18′48″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel1 316 (2022)[1]
Rozloha36,65 km²
Nadmořská výška373 m n. m.
PSČ439 83, 441 01
Počet domů464 (2021)[2]
Počet částí obce10
Počet k. ú.9
Počet ZSJ10
Kontakt
Adresa obecního úřaduPodbořanská 51
439 83 Lubenec
[email protected]
StarostaJiří Chaloupecký
Oficiální web: www.lubenec.cz
Lubenec
Další údaje
Kód obce566438
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Název

Původní název Luben byl odvozen ze slovanského slova lub s významem stromová kůra a vztahoval se nejspíše ke dvoru nebo rybníku (pokrytém kůrou). Příponou -ec později vznikla jeho zdrobnělina. V historických pramenech se jméno objevuje ve tvarech: Luben (1115), in Lubenec (1356), in Lubencz (1361), Lubenecz (1369), in Libenczi (1415), in Lubencz (1437), in Lubenczi (1447), u Lubence (1474), ve vsi Lubenczy (1542), v městečko Lubenecz (1579), Lubentz a Liebentz (1651), Libenz a Lubenc (1785) nebo Lubenz a Lubenec (1847).[3]

Historie

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1115, kdy zde byla zastávka na obchodní stezce.[4]

Narodil se tu Franz Tobisch (1868–1917), lékař a politik německé národnosti, na počátku 20. století poslanec Českého zemského sněmu a Říšské rady.[5]

Referendum proti úložišti

Správa úložišť radioaktivního odpadu hledá místo pro ukládání vyhořelého vysoce radioaktivního odpadu z jaderných elektráren a jako jedna z potenciálních lokalit byla vybrána oblast Čertovka zasahující území obcí Blatno, Lubenec, Tis u Blatna a Žihle. Koncem června 2012 proběhlo v Lubenci referendum, ve kterém většina obyvatel odmítla byť i jen geologický průzkum příštího úložiště.[6]

Obyvatelstvo

Při sčítání lidu v roce 1921 zde žilo 797 obyvatel (z toho 364 mužů), z nichž bylo 51 Čechoslováků, 723 Němců, čtyři Židé a devatenáct cizinců. Většina se hlásila k římskokatolické církvi, ale žilo zde také šest evangelíků, jeden člen církve československé, čtyřicet židů, tři členové jiných církvi a sedm lidí bez vyznání.[7] Podle sčítání lidu z roku 1930 měla vesnice 1 006 obyvatel: 148 Čechoslováků, 843 Němců, tři lidi jiné národnosti a dvanáct cizinců. Stále převládala výrazná římskokatolická většina, ale 28 lidí bylo evangelíky, sedm členy církve československé, 34 izraelské, jeden člověk se hlásil k jiné církvi a 21 lidí bylo bez vyznání.[8]

Vývoj počtu obyvatel a domů mezi lety 1869 a 2011[9][10]
Obec Lubenec
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 3 0512 9582 6452 6632 6362 5042 7661 5981 7311 6281 6091 5081 5551 590
Místní část Lubenec
Obyvatelé 9329759019489629391 1648051 0051 0361 1511 2001 2371 173
Domy 138143143149156165202195263185178243274293
Tabulka zahrnuje údaje z části Jeleny. Data z roku 1961 zahrnují i domy z místních částí Dolní Záhoří, Horní Záhoří, Libkovice, Libyně, Řepany a Vítkovice.

Pamětihodnosti
Památník obětem pochodu smrti
  • Kostel sv. Vavřince doložený v letech 1352–1355. Nově postavený 1847.[4]
  • Fara z 18. století
  • Kaplička Panny Marie
  • Socha svatého Floriána u hřbitova
  • Pomník 60 obětí pochodu smrti na hřbitově[11]
  • Bývalá porcelánka (čp. 254) se zámečkem. Areál slouží jako domov pro seniory.[12]
  • Dřevěný kříž s plechovým korpusem
  • Socha svatého Šebestiána a podstavec sochy svatého Řehoře – nacházejí se u kostela svatého Vavřince[13]
  • Socha svatého Jana Nepomuckého u pošty

Části obce

Galerie
  • Novogotický kostel sv. Vavřince z roku 1847
  • Barokní fara
  • Příjezd do vsi

Reference
  1. Český statistický úřad: Počet obyvatel v obcích - k 1. 1. 2022. Praha. 29. dubna 2022. Dostupné online. [cit. 2022-05-02]
  2. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 - otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-04-18]
  3. PROFOUS, Antonín. Místní jména v Čechách. Jejich vznik, původní význam změny. Svazek II. CH–L. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1949. 706 s. Heslo Lubenec, s. 684, 685.
  4. Toulavá kamera 1, str. 41, ISBN 80-7316-228-8
  5. LIŠKOVÁ, Marie. Slovník představitelů zemské samosprávy v Čechách 1861-1913. Praha: SÚA, 1994. 379 s. Dostupné online. ISBN 8085475138. S. 328. (česky)
  6. Lubenec: 517 hlasů bylo proti průzkumu, 111 bylo pro
  7. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. 2. vyd. Svazek I. Čechy. Praha: Státní úřad statistický, 1924. 596 s. S. 261.
  8. Statistický lexikon obcí v Republice Československé. Svazek I. Země česká. Praha: Státní úřad statistický, 1934. 614 s. S. 406.
  9. Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005 (1. díl). Praha: Český statistický úřad, 2006. 760 s. Dostupné online. ISBN 80-250-1310-3. S. 398, 399.
  10. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 305.
  11. PADEVĚT, Jiří. Krvavé finále. Jaro 1945 v českých zemích. 1. vyd. Praha: Academia, 2015. 684 s. ISBN 978-80-200-2464-0. Heslo Lubenec, s. 384–385.
  12. Seniorcentrum Camino
  13. Lubenec – Záznam v databázi monumnet [online]. Národní památkový ústav, 2003–2011 [cit. 2012-03-03]. Dostupné online.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.