Kalec

Kalec je zaniklá vesnice, ze které se dochoval hospodářský dvůr, v severní části okresu Plzeň-sever. Je částí obce Žihle. Příslušné katastrální území zaujímá rozlohu 446,53 ha a PSČ všech adres je 331 65. V roce 2011 zde trvale nežil žádný obyvatel.[2]

Kalec
Letecký pohled na hospodářský dvůr
Lokalita
Charaktersamota
ObecŽihle
OkresPlzeň-sever
KrajPlzeňský kraj
Historická zeměČechy
Zeměpisné souřadnice50°1′18″ s. š., 13°19′43″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel0 (2011)[1]
Katastrální územíKalec (4,47 km²)
Nadmořská výška530 m n. m.
PSČ331 65
Počet domů0 (2011)[1]
Kalec
Další údaje
Kód části obce196851
Kód k. ú.796859
Geodata (OSM)OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Kalec
Poloha
AdresaŽihle, Česko Česko
Nadmořská výška530 m
Další informace
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie

Ves byla poprvé připomínána roku 1234, kdy byla v držení bratrů Oldřicha, Bedřicha, Holšťálka a Menharta z Kalce. Kalec byl ve 14. století v držení drobných feudálů, někdy byl i rozdělen, mezi majiteli byl v roce 1346 uváděn i plaský klášter, na počátku 15. století patřil krátce Janovi z Rabštejna. Za husitských válek získali Kalec vladykové ze Šanova. K roku 1543 je poprvé připomínána tvrz, když ji Viktorin Šanovec nechává vložit do obnovených zemských desek.

Svatbou s Barborou Šanovcovou získal Kalec Adam Ferdinand Údrčský z Údrče, který ale později hlasoval pro zvolení Fridricha Falckého za českého krále. Přestože Adam F. Údrčský během stavovského povstání zemřel, byl po Bílé hoře v roce 1623 odsouzen ke ztrátě majetku. Přestože poručníci jeho dcery a právoplatné dědičky Benigny Kateřiny proti rozhodnutí protestovali, císař Ferdinand II. ves s poplužním dvorem a mlýnem daroval plaskému klášteru. Za třicetileté války byl Kalec roku 1639 vypleněn husary, k roku 1641 se rolníci trápili se Švédy. Po válce bylo ve vsi 8 usedlostí.

Opat Evžen Tyttl nechal v letech 1710–16 vystavil nový barokní dvůr s kaplí sv. Markéty, pravděpodobně na místě zemanské tvrzi. Dvůr vyniká unikátní půdorysnou koncepcí deltoidu[zdroj?!] a na jeho realizaci se podílel významný klášterní stavitel M. O. Kondel. Pozemky zdejších osadníků připojil k novému dvoru, samotné osadníky nechal na dvoře. Poblíž brány byl postaven ještě podlouhlý ovčín, v současnosti dávno zaniklý. Za opata Fortunáta Hartmanna byl dvůr v roce 1769 opravován.

Po zrušení kláštera Josefem II. roku 1785 přešel Kalec jako celé plaské panství do správy náboženského fondu, od kterého roku 1787 koupil dvůr Prokop Lažanský z Bukové a jej připojil k panství manětínskému. V letech 1805–28 byla ve dvoře továrna na sukno. Po dělení panství Lažanských v roce 1830 byl Kalec připojen k rabštejnské části. Po zrušení robotní povinnosti ves zřejmě zcela zanikla.

Po provedení první pozemkové reformy z roku 1919 získal dvůr Kalec s polnostmi do pronájmu na 12 let Josef Přichystal z Plzně. Začátkem roku 1932 byli manželé Josef a Štěpánka Přichystalovi zapsáni do pozemkové knihy jako vlastníci s omezenými vlastnickými právy. V roce 1933 získalo dvůr Kalec ve veřejné dražbě Hospodářské družstvo v Plzni. V roce 1934 koupil dvůr Kalec s polnostmi plzeňský stavitel Ing. Dr. Jaroslav Brček s manželkou Janou. V rámci revize první pozemkové reformy pak revizní komise na ministerstvu zemědělství svým usnesením ze dne 18. března 1948 statek Kalec manželům Brčkovým zestátnila. Ještě v témže roce emigrovala celá rodina Brčkova do Venezuely. Dvůr Kalec spolu s Velkou Černou Hatí se stal jedním z hospodářství Státního statku Kralovice. Ten se pak roku 1975 stal odštěpným závodem Velkovýkrmen Praha. Od roku 1987 patřil Kalec ke Státnímu statku Žihle. Po roce 1989 získali dědicové manželů Brčkových dvůr Kalec s polnostmi v restitucích zpět a začali zde znovu hospodařit. Budovy dvora byly částečně opraveny. Po smrti hospodařícího Ivana Brčka pak pozůstalí prodali v roce 2013 dvůr Kalec s polnostmi rodině Waltera Schmalgeho z Německa.

Dvůr je chráněn jako kulturní památka České republiky.[3]

Přírodní poměry

Kalec leží v nadmořské výšce 530 m na východním okraji přírodního parku Horní Střela. Nejnižší místo katastru se nachází v údolí řeky Střely ve výšce 390 metrů.

Obyvatelstvo
Vývoj počtu obyvatel a domů[4]
18691880189019001910192119301950196119701980199120012011
Obyvatelé 75848475759762323543187..
Domy 77766564.7453.
Počet domů z roku 1961 je zahrnut v domech místní části Hluboká.

Hospodářský dvůr

Dispozice Kalce je nejpozoruhodnější mezi barokními dvory plaského kláštera – její geometrická konstrukce a vzájemně korespondující rozměry jednotlivých částí vytvářejí řadu zajímavých vazeb. Půdorys staveb dvora tvoří protilehlá dvojice různě rozevřených „V“. V jihozápadním vrcholu prvního z véček stojí dominantní budova zámečku. Úzká a vysoká budova s polovalbovou střechou a původně cibulovou věžičkou má dvě obytná patra, navíc nese další tři patra sýpek. Zámeček dotváří dvě krátká obytná dvoupodlažní křídla pod valbovou střechou o třech okenních osách, na která navazují stodoly. V bočních rozích stály mléčnice a řezárna o poloviční šířce, do roku 1839 však byly zbourány. K nim se v druhých křídlech připojovaly stáje a kravíny s obytnou, rizalitově rozšířenou části, kde bydlel šafář a ovčák. Severovýchodní vrchol druhého véčka tvoří ohradní zeď s branou, která původně měla půlkruhově sklenutý kamenný portál. Kaple sv. Markéty je dle tradice kladena do jednoho z obytných objektů u brány, kde je místnost s okrasným štukovým zrcadlem a polosloupy v rozích.

Latinský nápis

Fasáda zámečku je členěna lesenovým orámováním kamenných ostění oken s ušima, ostatní fasády jsou členěny rytmem ostění oken a vyčnívajícím zhlavím vazných trámů. Na vnitřní straně střední části zámečku je mezi okny prvního patra kamenný erb plaského opatství z roku 1769 s osobním znakem opata Fortunáta Hartmanna a kryptogramem F.H.A.P.P.L.V.V.G (Fortunát Hartmann, opat plaský, probošt českolipský, vizitátor a vikář generální). Nad ním je umístěna nápisová deska s chronogramem: EVGENIUS TYTTL / ABBAS DE PLASS ORD. / CISTERCI. PRAEPOSITVS LIPPAE / HOC PRAE DIUM / POSTERIS SVIS / FIERI FECIT a nad ní sluneční hodiny.

Před zámečkem bývala v 19. století okrasná zahrada.

Jak již bylo zmíněno, v současnosti již nestojí malé budovy mléčnic, stodola na jihovýchodní straně byla znehodnocena necitlivou přestavbou na bytovku za minulého režimu.

Vztahy k dalším dvorům

Spojnice Kalec – Lednice – Býkov vytváří pravoúhlý trojúhelník s pravoúhlým vrcholem v Lednici. Dvůr Kalec je stejně široký jako dvory Hubenov a Lomany, všechny tyto dvory mají i shodnou délku jednotlivých křídel a lze říci, že se liší jen různým natočením protilehlých dvojic navzájem kolmých křídel. Kalec se dvory Sechutice a Hubenov pojí rizalitové rozšíření prostorů při kravínech.

Autorství

Autorství dvora bývá připisováno třem osobám: nejčastěji J. B. Santinimu-Aichelovi, který v době výstavby již s plaským klášterem spolupracoval a je pokládán za autora projektu později postaveného dvora v Hubenově. Přestože celkové řešení i detaily dvora v Hubenově zapadá mezi známá díla Santiniho, jde stále jen o variantu staršího dvora v Kalci. Kromě toho architektura dvora v Kalci zřetelně navazuje na dílo J. B. Matheye v areálu plaského opatství (prelatura, sýpka, kostel sv. Václava), samotný Mathey byl však v době výstavby dvora již řadu let po smrti. Třetí osobou, které je autorství či zásadní vliv na výsledek připisován, je samotný opat Evžen Tyttl. Je možné, že právě opat zajímající se aktivně o architekturu byl autorem koncepce výstavby hospodářských dvorů na plaském panství. Tyttl pravděpodobně mohl ovlivnit jejich dispoziční a hmotové řešení, není též vyloučené přímé autorství Tyttla u výjimečně řešených dispozicí Kalce a Hubenova a či zásad rozmístění dvorů na území panství.

Okolí

Kalec sousedí s katastrálními územími Hluboká na severu, Přehořov a Odlezly na východě, Chrášťovice na jihovýchodě, Černá Hať na jihu, Vysočany a Kotaneč na západě (hranicí je řeka Střela). Ke Kalci patří i dvě samoty: Kozičkův mlýn na Střele (čp. 5) a hájovna v lese poblíže cesty k Přehořovu (čp. 7).

V okolí se také nalézají smírčí kříže: první s nápisy Tuto je zastelen Jan Juner minars dejssy a Dne 10 gun leta pane 1720 stojí v lese na místě, kde byl svými kumpány zastřelen zdejší mlynář. Druhý byl nalezen v roce 1995 přímo na hospodářském dvoře.

Galerie
  • pohled ze západu
  • pohled z jihu
  • pohled ze severu
  • pohled do dvora
  • Kozičkův mlýn
  • pohled z nebe
  • pohled z nebe
  • pohled z nebe
  • pohled z nebe
  • pohled z nebe na Kozičkův mlýn

Odkazy

Reference
  1. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  2. Český statistický úřad. Statistický lexikon obcí České republiky 2013. Praha: Český statistický úřad, 2013. 900 s. Dostupné online. ISBN 978-80-250-2394-5. S. 253.
  3. Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2016-12-29]. Identifikátor záznamu 143081 : zemědělský dvůr Kalec. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
  4. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2011 [online]. Český statistický úřad, 2015-12-21 [cit. 2017-01-20]. Kapitola Plzeň-sever. Dostupné online.

Literatura
  • HORYNA, Mojmír. Studie stavby v Mladoticích, Mariánské Týnici a Plasech a jeho koncept ideální architektury. In: FÁK, Jiří. 850 let plaského kláštera 1145–1995. Mariánská Týnice: Muzeum a galerie severního Plzeňska, 1995. S. 74–86.
  • ROŽMBERSKÝ, Petr. Dvory plaských cisterciáků. Plzeň: Ing. Petr Mikota, 1999. 48 s. (Zapomenuté hrady, tvrze a místa). ISBN 80-902692-1-4. S. 32–33.
  • BUKAČOVÁ, Irena. Kronika regionu. 2004, roč. II, čís. 5.
  • BUKAČOVÁ, Irena; FÁK, Jiří; FOUD, Karel. Severní Plzeňsko I = Landkreis Pilsen Nord I. 2. vyd. Domažlice: Nakladatelství Českého lesa ve spolupráci s Muzeem a galerií severního Plzeňska v Mariánském Týnci, 2001. 206 s. ISBN 80-86125-23-8. (česky, německy)
  • BĚLOHLÁVEK, Miloslav, a kol. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Západní Čechy. Svazek IV. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1985. 528 s. Kapitola Kalec – tvrz, s. 125.
  • BUKAČOVÁ, Irena; HORYNA, Mojmír. Kalec, Hospodářský dvůr bývalého plaského kláštera, Stavebně-historický průzkum. [s.l.] : [s.n.], 2004, Knihovna Muzea a galerie severního Plzeňska v Mariánské Týnici.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.