Marina Řecká a Dánská

Marina Řecká a Dánská, GCVO, GBE, CI (řecky: Μαρίνα, 13. prosince 1906, Athény, Řecko27. srpna 1968, Kensingtonský palác, Londýn, Anglie) byla princezna řecká a dánská, manželka Jiřího, vévody z Kentu a také vévodkyně z Kentu. Manželství Mariny a Jiřího bylo zatím poslední, kdy se „cizí princezna“ vdala za člena britské královské rodiny.

Marina Řecká a Dánská
Princezna řecká a dánská
Vévodkyně z Kentu
Vévodkyně v roce 1936
Sňatek29. listopadu 1934
ManželJiří, vévoda z Kentu
Narození13. prosince 1906
Athény, Řecko
Úmrtí27. srpna 1968 (ve věku 61 let)
Kensingtonský palác, Londýn, Spojené království Spojené království
PotomciEdward, vévoda z Kentu
Alexandra, Lady Ogilvy
Michael z Kentu
RodOldenburkové
DynastieGlücksburkové
OtecMikuláš Řecký a Dánský
MatkaElena Vladimírovna Ruská
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Marina (vpravo) se svými sestrami Alžbětou a Olgou
Marina ve svatební den

Marina se narodila do rodiny Mikuláše Řeckého a Dánského a jeho manželky Jeleny Vladimirovny Ruské dne 13. prosince 1906 v hlavním městě Řecka: v Athénách. Manželství jejích rodičů bylo šťastné, ačkoliv Jelena byla známá svým arogantním a panovačným vystupováním.[1] Naopak Mikuláš byl mírný člověk a dobrý malíř s citem pro umění. Z manželství Mikuláše a Jeleny vzešly tři děti: nejstarší dcera Olga, Alžběta a nejmladší Marina. Všechny tři dcery byly vychovávány chůvou Kate Foxovou. Marina byla příbuznou mnoha současných a bývalých hlav států, například Princ Philip, vévoda z Edinburghu, je syn Ondřeje Řeckého a Dánského, což byl Marinin strýc z otcovy strany. Na svatbě jí dokonce šla za družičku současná britská královna Alžběta II.

Marina byla pokřtěna několik dní před koncem roku 1906 a jejími kmotry byli britský král Eduard, Marie z Tecku, Ondřej Řecký a Dánský, Viktorie Melita Sasko-Koburská a Boris Vladimirovič Romanov.

Rodina byla na své vysoké postavení poměrně chudá a když bylo Marině jedenáct let, byla svržena i řecká monarchie, takže rodina byla nucena stěhovat se po Evropě.[2]

Manželství a potomci

V roce 1932, když bylo Marině čtyřiadvacet let, se v Londýně Marina seznámila s Jiřím, vévodou z Kentu, se kterým byla přes pradědečka Kristiána IX. příbuzná. Již v srpnu 1934, o dva roky později, byly oznámeny zásnuby. Svatba se konala 29. listopadu 1934 ve Westminsterském opatství v Londýně, následně proběhl soukromý obřad v řeckém stylu v kapli Buckinghamského paláce.

Svatba byla velmi honosná, samotné nevěstiny šaty navrhl známý britský návrhář Edward Molyneux a pracoval na nich tým švadlen sestavený převážně z ruských emigrantek.[3] Marina měla osm družiček, převážně se jednalo o její sestřenice. Byla mezi nimi Irena Řecká a Dánská, Kateřina Řecká a Dánská a také Evženie Řecká a Dánská. Dále pak budoucí britská královna Alžběta II., Kira Kirillovna Ruská, Juliána Nizozemská, Lady Mary Whitleyová a Lady Iris Mountbatten.[2][4]

Z manželství s Jiřím vzešly tři děti: dva synové a dcera.

Marinin manžel Jiří zemřel 25. srpna 1942 v hydroplánu Eagles Rock při leteckém neštěstí. Během druhé světové války se Marina vyučila zdravotní sestřičkou a pod jménem Sestra Kay se připojila k místní rezervní skupince sester. Marinin tajemník byl v té době Philip Hay.

Pozdější léta

I po smrti Jiřího byla Marina aktivní členkou britské královské rodiny a účastnila se celé řády mezinárodních setkání. Po dobu šestadvaceti let byla prezidentkou All England Lawn Tennis and Croquet Club. V červnu 1952 se účastnila položení základního kamene Kostela svatého Marka v Bromley, který byl za války zničen.[5] 6. března 1957 získalo Zlaté pobřeží, současný stát Ghana, nezávislost. Marina byla královnou jmenována jako její zástupce na oslavách nezávislosti a skutečně královnu reprezentovala. O padesát let později, na 50. výročí samostatnosti Ghany, tuto poctu získal Marinin syn Edward. V září 1966 získala samostatnost i Botswana a Marina byla královnou opět jmenována jako její zástupce na oslavách. Po Marině je dokonce v hlavním městě Botswany, v Gaborone, pojmenována nemocnice.

Marina Řecká a Dánská, později také známá jako Marina, vévodkyně z Kentu, zemřela 27. srpna 1968 na nádor na mozku. Zemřela ve věku 61 let před dvanáctou hodinou v Kensingtonském paláci.[6] Pohřeb se konal 30. srpna a byla při něm pohřbena na královském hřbitově ve Frogmore.[7]

Marina získala mnoho britských i zahraničních ocenění, především těch posmrtných. Mnoho z nich získala i za vojenské zásluhy.

Vývod z předků

 
 
 
 
 
Fridrich Vilém Šlesvicko-Holštýnsko-Sonderbursko-Glücksburský
 
 
Kristián IX.
 
 
 
 
 
 
Luisa Karolina Hesensko-Kasselská
 
 
Jiří I. Řecký
 
 
 
 
 
 
Vilém Hesensko-Kasselský
 
 
Luisa Hesensko-Kasselská
 
 
 
 
 
 
Luisa Šarlota Dánská
 
 
Mikuláš Řecký a Dánský
 
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Konstantin Nikolajevič Ruský
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Olga Konstantinovna Romanovová
 
 
 
 
 
 
Josef Sasko-Altenburský
 
 
Alexandra Sasko-Altenburská
 
 
 
 
 
 
Amálie Württemberská
 
'Marina Řecká a Dánská'
 
 
 
 
 
Mikuláš I. Pavlovič
 
 
Alexandr II. Nikolajevič
 
 
 
 
 
 
Šarlota Pruská
 
 
Vladimír Alexandrovič Romanov
 
 
 
 
 
 
Ludvík II. Hesenský
 
 
Marie Alexandrovna
 
 
 
 
 
 
Vilemína Luisa Bádenská
 
 
Elena Vladimírovna Ruská
 
 
 
 
 
 
Pavel Fridrich Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
Bedřich František II. Meklenbursko-Zvěřínský
 
 
 
 
 
 
Alexandra Pruská
 
 
Marie Meklenbursko-Zvěřínská
 
 
 
 
 
 
Jindřich LXIII. Reuss-Köstritz
 
 
Augusta Reuss Köstritz
 
 
 
 
 
 
Eleonora Stolbersko-Wernigerodská
 

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Princess Marina of Greece and Denmark na anglické Wikipedii.

  1. ZEEPVAT, Charlotte. The Camera and the Tsars: The Romanov Family in Photographs. [s.l.]: Sutton 242 s. Dostupné online. ISBN 9780750942102. S. 99. (anglicky)
  2. Princess Marina called luckiest girl in the world by relatives [online]. Athény: The Milwaukee Journal, 1934-11-23 [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-08.
  3. Wedding Wednesday: Princess Marina's Gown [online]. The Royal Order [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
  4. The wedding of Prince George, Duke of Kent and Princess Marina, Duchess of Kent [online]. National Portrait Gallery [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
  5. WALDRON, Robin. A short history of St Mark’s Church Bromley, Kent [online]. St Mark’s Church, Bromley [cit. 2016-06-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-07-13.
  6. Marina won Britain's heart [online]. Evening Times, 1968-08-27 [cit. 2016-06-01]. Dostupné online.
  7. 1968: Princess Marina laid to rest. BBC. 1968-08-30. Dostupné online [cit. 2016-06-01].

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.