Pouliční fotografie

Pouliční fotografie (anglicky street photography) je typ dokumentární fotografie, která zobrazuje věci a lidi v nekašírovaných a nearanžovaných situacích na veřejně přístupných místech jako ulice, parky, pláže, nákupní centra, politická shromáždění či jiné.

Okamžik polibku při oslavě Dne vítězství, jak jej zachytil Victor Jorgensen
Giorgio Sommer: Mlékař, Luzern
Eugène Atget: Flašinetář, 1898
Alfred Stieglitz: Konečná (1892)
Carlo Naya: Pescatori, rybí trh, před 1882

Popis

Pouliční fotografie používá techniky přímé fotografie, ve které ukazuje samotnou vizi něčeho, co by mohlo být nastavování zrcadla společnosti. Pouliční fotografie často směřuje k tomu být ironická, může držet odstup od předmětu snímku a často se koncentruje na jediný lidský okamžik, zachycen jako rozhodující nebo hluboce dojímavý okamžik. Na druhou stranu, mnoho pouličních fotografů jde opačnou cestou a naskýtá velmi konkrétní a krajně osobní vyobrazení toho kterého předmětu snímku, kterým dává divákovi vnitřní zkušenost z etap života, které jim mohou být tak blízké a povědomé. Ve 20. století pouliční fotografie poskytla příkladný a podrobný doklad „kultury ulice“ v Evropě a Severní Americe a menším měřítku jinde na světě.

Mnoho klasických prací pouliční fotografie bylo vytvořeno v období zhruba mezi lety 1890 a 1975, souběžně s příchodem přenosných fotoaparátů, zejména 35milimetrových přístrojů s hledáčky, mimo jiných například značky Leica, používaných Henri Cartier-Bressonem.

Historie

Známí fotografové
  • John Thomson – fotografie z Dálného východu z období viktoriánské Británie dávají zprávu o obyvatelích země a kultury v Číně a jihovýchodní Asii. V Londýně spolupracovali při výrobě měsíčníku Street Life in London v letech 1876 – 1877 s novinářem Adolphe Smithem. Jejich projekt dokumentoval textem a fotografiemi životy lidí z ulice Londýna a jednalo se o průkopnické využití sociální dokumentární fotografie ve fotožurnalistice. Série fotografií byla později vydávána v knižní formě v roce 1878 pod stejným názvem a je považována za klíčové dílo v historii dokumentární fotografie. Thomson je označován jako inovátor kombinace fotografie a tištěného slova.
Francie
  • Eugène Atget byl známý především svými fotografiemi dokumentujícími architekturu a pouliční scény Paříže.
Rusko
Další
  • Helen Levitt fotografovala obzvláště v New Yorku, a říkalo se jí nejvíce oslavovaná a nejméně známá fotografka své doby.[6]
  • Irakly Shanidze (* 1968 Gruzie) Hodně jeho snímků by se dalo popsat jako street'though, ale od klasické pouliční fotografie se odlišuje v tom, že klade větší důraz na surrealistické pojetí a představivost.

České země

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Street photography na anglické Wikipedii.

  3. PEOPLES.RU. Карл Карлович Булла [online]. www.peoples.ru, 2006-02-06 [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (rusky)
  4. CLUB.FOTO.RU. Классики фотоискусства. Карл Булла — Жизнь и творчество [online]. club.foto.ru [cit. 2010-09-01]. Dostupné online. (rusky)
  5. AGENTRU.SPB.RU. Карл Булла – отец русского фоторепортажа [online]. agentru.spb.ru [cit. 2010-09-01]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-02-07. (rusky)
  6. STRAUSS, David Levi. Helen Levitt: International Center for Photography - exhibition. Artforum. October 1997. Dostupné online.

Související články

Externí odkazy
anglicky
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.