Ken Bell

Narodil se 30. července 1914 v ontarijském Torontu jako nejstarší z pěti dětí Charlese Bella (1881 – cca 1958) a Edith Bellové, což byli oba imigranti z anglického Yorkshire.[1] Žili na Dufferin Street čp. 1211 v Torontu.[2]

Na začátku války byl vyslán do Ottawy jako PR fotograf.[3] Později dokumentoval kanadskou účast v druhé světové válce jako nadporučík v kanadské armádní filmové a fotografické jednotce (Canadian Army Film and Photo Unit, CFPU).[4]

Stejně jako jeho známější současník Robert Capa, se podílel na vylodění v Normandii na pláži Juno 6. června 1944. Mnoho jeho fotografií bylo pořízeno na barevný film – poprvé v kanadské armádě – na veřejnost se však dostaly až po dvaceti letech. Jedná se o jediné dochované barevné fotografie vylodění v Normandii.[5]

Členové CFPU byly často ve frontové linii,[6] někdy i před ní. Například při osvobozování Dieppe v roce 1944, v době kdy Manitoba Dragoons očekávali rozkazy, členové CFPU včetně Kena Bella a Briana O'Regana byli prvními spojeneckými vojáky, kteří vstoupili do města.[7]

Bellovy válečné fotografie, které pořizoval fotoaparátem Rolleiflex, jsou uloženy ve sbírkách Kanadské knihovny a archivu v Otavě.[8] Mnoho z původních negativů jeho fotografií jsou v držení kanadských sil Canadian Forces Photo Unit a archivech města Toronta.

Po válce se Bell stal úspěšným profesionálním fotografem, vydal několik sbírek fotografií pořízených během války a po válce.

V roce 1953 vydal sbírku fotografií Curtain Call, ve které se „snažil ukázat změny způsobené člověkem a přírodou 5 let ode dne vítězství“.[9] To bylo následováno v roce 1973 knížkou Not in Vain (Ne nadarmo), kterou vydala University of Toronto Press, sbírkou fotografií pořízených částečně během války, a částečně o 25 let později, když se vrátil do stejných míst ve Francii, Belgie a Holandska.[10]

Během 70. let pracoval jako fotograf na volné noze se zaměřením na módu, jídlo a reklamní průmysl. Dlouho profesionálně spolupracoval s Kanadským národním baletem.[3]

V roce 1990 spolupracoval s historikem Desmondem Mortonem na publikaci knihy zabývající se detailní historií Královského kanadského vojenského institutu.

Byl dvakrát ženatý. Jeho první manželství bylo s Molly, se kterou adoptovali dvě dcery, Sue a Karen. Po její smrti se oženil se zdravotní sestrou Mary Lee.

Jeho synovec Richard Williams je známý kanadský animátor.

Zemřel 26. června 2000 v Gibsons, Britská Kolumbie, Kanada.

Dvakrát získal ocenění Fotograf roku od společnosti Kanadských profesionálních fotografů v roce 1965 a 1966.[11] V roce 1986 obdržel Cenu za celoživotní dílo od asociace Canadian Association of Photographers and Illustrators.[12]

• Curtain Call, Intaglio Gravure Limited 1953
• Not in Vain, University of Toronto Press, 1973, ASIN: B001PQT32Y
• 100 years: The Royal Canadian Regiment, 1883–1983, Collier Macmillan Canada, 1983 ASIN: B000KFWQ16
• The Way We Were, University of Toronto Press, 1988[13]
• Royal Canadian Military Institute: 100 Years 1890–1990, Morton and Bell, 1990.

• 
  Ruční raketová protitanková zbraň panzerschrek
• 
  Přeplněné pláže u Courseulles-sur-Mer
• 
  Horalé
• 
  Generálové První kanadské armády
• 
  Wayne a Shuster
• 
  Kanadský voják hlídá německého zajatého velitele
• 
• 
•