Giorgio Sommer

Narodil se v roce 1834 ve Frankfurtu nad Mohanem. Po studiu obchodu ve Frankfurtu si Sommer otevřel svůj první ateliér a během této doby působil ve Švýcarsku, kde fotografoval hory pro švýcarskou vládu. V roce 1856 přestěhoval podnikání do Neapole a později (1866) vytvořil partnerství s kolegou, německým fotografem Edmundem Behlesem (1841–1924) (také známým jako Edmondo Behles). Spolu provozovali fotografické studio Sommer and Behles, které se nacházelo v Římě na Mario di Fiori č.p. 28 a pobočku mělo v Neapoli na Monte di Dio č.p. 4. Provozováním jejich neapolského a římského studia se stal jedním z největších a nejplodnějších fotografů v Itálii.

Jeho studia v Neapoli byla na adresách:

• Strada de Chiaia 168
• Via Monte di Dio čp. 4 a čp. 8
• Piazza della Vittoria

Sommerův katalog obsahuje fotografie z Vatikánského muzea, National Archeological Museum at Naples, románské zříceniny v Pompejích, stejně jako ulice a architektonické scény z Neapole, Florencie, Říma, Capri nebo Sicílie. Při cestách využil příležitost vytvořit působivý a trvalý obraz zemí, lidí a událostí, které byly neznámé a vzdálené většině lidí v Evropě. Za pozornost stojí Sommerovo obsáhlé fotografické album Dintorni di Napoli, které obsahuje více než sto snímků každodenních výjevů z Neapole. V dubnu 1872 zaznamenal velké erupce Vesuvu v sérii ohromujících fotografií.

Sommer a Behles se zúčastnili mnoha výstav a získali řadu ocenění a cen za svou práci (Světová výstava 1862 Londýn, Světová výstava 1867 v Paříži, Světová výstava 1873 ve Vídni a v Norimberku 1885). Sommer byl jmenován oficiálním fotografem Viktora Emanuela II. – prvního krále sjednocené Itálie. Autorství děl je obecně připisováno společně Behlesovi i Sommerovi.

Sommer se zapojil do všech možných aspektů fotografického podnikání. Vydával své vlastní fotografie, které prodával ve svých studiích a zákazníkům v celé Evropě. V pozdějších letech fotografoval vlastní obrazy pro knižní ilustrace, tiskl svá vlastní alba a pohlednice. Sommer pracoval ve všech populárních formátech své doby: carte de visite, stereopohlednice a velké pohlednice na albuminovém papíře (přibližně 20×25 cm[2]), které byly prodávány individuálně a ve vázaných albech.

Partnerství s Behlesem skončilo v roce 1874, poté každý fotograf pokračoval ve svém vlastním podnikání. V Neapoli Sommer otevřel celkem čtyři další studia: na č.p. 4 a č.p. 8 Monte di Dio, č.p. 5 Magazzino S. Caterina a poslední na náměstí Piazza della Vittoria.

Giorgio Sommer a Roberto Rive začali systematicky sepisovat památky a dokumenty každodenního života a ty sjednotili v úžasné kolekci, která poskytovala informace o Kampánii a Sicílii.[3]

Giorgio Sommer zemřel v Neapoli v roce 1914.

• 
  Pompeje, Tempio di Giove
• 
  Bakchantka, fotografie fresky z Pompejí
• 
  Pouliční písař nebo Překládej do francouzštiny (někdy je za autora považován Carlo Naya, jindy anonym)
• 
  Pohřeb, Neapol
• 
  Koláž
• 
  Erupce Vesuvu 26. dubna 1872
• 
  Fotografie sbírek Národního muzea v Neapoli
• 
  Neapol – Panorama
• 
  Palermo – katedrála
• 
  Cascate di Terni
• 
  Parní lokomotiva
• 
  Cascata di Caserta