František Dostál (fotograf)

František Dostál (* 21. července 1938, Praha) je současný český reportážní a dokumentární fotograf žijící v Praze. Jeho nejslavnějším souborem jsou Letní lidé, který vytvořil mezi roky 1968–1990 ve Zlenicích na řece Sázavě. Námětem jeho tvorby v posledních 30 letech jsou především lidé pražských ulic. Pro jeho dílo je typický jemný humor těžící z často absurdních setkání více nesourodých prvků na jednom obrazu.

František Dostál
František Dostál
Narození21. července 1938 (83 let)
Praha
Československo Československo
NárodnostČeská
PovoláníFotograf
OceněníCena Ministerstva kultury ČR, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku
Citát
Fotografové by si zřejmě neměli hrát na výjimečnost, ale být znalí pokory k žití. Poté by určitě ubylo všelijakého dohadování…
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.
František Dostál, Srpen 1968
Fotografie ze souboru Psi a lidé, 1972
Fotografie ze souboru Letní lidé, 1968-1990
Žižkovský masopust, 2008
Fotografie ze souboru Letní lidé, 1968-1990
Akt, 1970-1980
Akt, 1970-1980
Akt, 1970-1980
Akt, 1970-1980
Pozor na balony!, 1977
Pozor na balony!, 1977

Životopis

Narodil se a vyrůstal v chudých poměrech v pražských Vršovicích v rodině krejčovského dělníka a služky. Od dětství se pohyboval v oblasti Bohdalce a Slatin v dnešní Praze 10. Část svého života však prožil v Hradeníně na Kolínsku a v jihočeských Vodňanech.[1]

Studoval na průmyslové škole strojnické (1953–57), kde se poprvé seznámil s fotografií při rentgenové kontrole kvality svárů.

V mládí byl aktivním sportovcem. Jako dorostenec se stal držitelem československého rekordu ve sprinterské štafetě. Navštěvoval pohybovou školu Otakara Jandery a už po ročním tréninku ve skoku vysokém vyhrál titul mistra republiky v této disciplíně (1954). Kvůli vojenské službě (1957–59) a zejména zdravotním problémům sport brzy opustil.

Téměř do svého důchodu pracoval jako konstruktér obráběcích strojů ve firmě Škoda Plzeň se sídlem v Praze.

Fotografické dílo

Fotografovat začal okolo roku 1960, nikdy se však nestal reportérem z povolání. Prvotní inspirací ve fotografii mu byla jeho rodná čtvrť Vršovice. Zachycoval lidi ve zdánlivě obyčejných situacích, které však už tehdy měly výrazný výtvarný náboj. Krátce na to začal trávit víkendy v posázavské obci Zlenice.[2] Zde mezi roky 1968–1990 nafotografoval obrazovou sondu do života trampské společnosti, kterou nazval Letní lidé.

Jeho první snímek byl otištěn v roce 1964 v týdeníku Květy a následovaly tisíce dalších. Z pohledu množství publikovaných fotografií i účastí na mezinárodních salonech a výstavách patří Dostál dodnes mezi české přeborníky.

Teoretické a praktické vědomosti získával v klubu fotografů na Vinohradech, kde v roce 1983 založil skupinu Město.

Dostálovy snímky otiskovala většina dobových novin a časopisů v období let 1975–1989. Oceňovaly bohatost autorových motivů a jemný humor, který částečně navazoval na meziválečnou vlnu české magazínové fotografie.

V roce 2008 obdržel cenu Ministerstva kultury ČR za celoživotní přínos amatérské fotografii.

Je čestným členem Balon klubu Praha a držitel medaile Sic itur ad astra. Člen společnosti The Lihter than Air Society (USA).

Dílo

Publikace

Dostál uspořádal více než 30 výstav a je autorem či spoluautorem následujících publikací:

  • Trvalé bydliště Praha (1986, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Lidé pravdě podobní (1988, ocenění v soutěži Nejkrásnější kniha roku)
  • Život je pes (1988)
  • Jak padá podzim (1990)
  • Čaj s příchutí jehličí (1992)
  • Letní lidé (1996)
  • Praha zezadu
  • Psy Dodal Dostál (2000)
  • Život je prevít, ale krásnej (2001)
  • Fotořečiště (2007)
  • Fotořečiště 2 (2008)
  • Fotořečiště 3 (2009)
  • Fotořečiště 4 (2010)
  • Praha ve společné péči obyvatel (2010)
  • Letní lidé (2010) – druhé, významně rozšířené vydání
  • Fotořečiště 5 (2011)
  • Paříž (2011)
  • Fotořečiště 6 (2012)
  • Život na psí knížku (2012)
  • Fotořečiště 7 (2013)
  • Fotořečiště 8, Praha 2013
  • Fotořečiště 9, Praha 2014
  • Fotořečiště 10, Praha 2014
  • Fotořečiště 11, Praha 2015
  • Jdeme na jedno, Praha 2015, text Ivan Hlas
  • František Dostál, Fotografie, Praha 2015
  • Fotořečiště 12, Praha 2015
  • Fotořečiště 13, Praha 2016

Podíl na publikacích
  • Photography Year Book 1980, 1985, 1991, 1992, England
  • Karel Sýs, Pražský chodec II, Praha 1988
  • David Žák, Jak padá podzim, České Budějovice 1990
  • Ondřej Neff, Černobílé hodinky, Praha 1991
  • Jan Vyčítal, Čaj s příchutí jehličí, Praha 1992
  • Jan Nouza, Rytíři naděje, Praha 1993
  • Miroslav Holub, Ono se letělo, Plzeň 1994
  • Eduard Škoda, Tři tucty toulek Prahou, Praha 1994
  • Kolektiv autorů, Smějeme se sobě i době, Žďár nad Sázavou 1994
  • Jan Vyčítal, Potlach, Praha 1998
  • Eva Frantinová, Kosti jsou vrženy, Praha 2000
  • Jana Moravcová, Případy vlídného detektiva, Praha 2000
  • Marta Bednářová, K mrtvým se na čaj nechodí, Praha 2000
  • Zdeněk Hrabica, Jak jsem je poznal, Třebíč 2001
  • Marta Bednářová, Životní křižovatky fotografa Františka Dostála, Praha 2002
  • PHOTO life, Svět lidí a tváří, Praha 2003
  • Hanka Hosnedlová, Saltem do života, Třebíč 2004
  • Jacques Prévert, Nadosmrti dítětem, Praha 2004
  • Jiří Žáček, Jak jsem potkal mořskou pannu, Praha 2006
  • Mariusz Szczygiel, Udělej si ráj, Praha 2011
  • Mariusz Szczygiel, Láska nebeská, Varšava 2012, Praha 2012
  • Jana Balážová, SPOLU, aneb když text pohladí fotografii, Praha 2013
  • Karel Sýs, Apokalypsa, Praha 2013
  • Jana Koubková, Básně z jazzové dásně, Praha 2014
  • Jiří Sehnal, METANOIA, Design studio 90, 2015
  • Josef Sudek v rozhovorech a vzpomínkách, Praha 2014
  • Jiří Žáček, Šansony, Praha 2015

Citáty

Několik citátů z jeho publikace Život je prevít, ale krásnej…:

„ Fotografie nemají šidit, i když si chodíme po světě a ukrutně nevidíme. Vymýšlíme si rádobypoetické definice, šifrujeme řeč fotografie do symbolů, a přitom fotografie je tou nejpravdivější lží a její půvab spočívá v rukopisu. I na fotografii se lepí přespříliš parazitů. “
„ Když už si člověk nechal říkat fotograf, přestože mu tahle činnost byla po celý život pouhopouhou zábavou a prostředkem k poznávání vrstevníků, měl by sestavit ze svých obrázků knížku mluvící jeho řečí. “
„ Připomíná mi to řeči nad číší dobrého vína – o vinaři se mluví až poté, když se víno ochutná. Na vinaře lze i zapomenout, avšak příjemný pocit z vína zůstává. “

Řekli o autorovi:

„ Dříve byl prostě kontrast života větší, což krásně zachytil třeba kolega František Dostál. Dnes to není tak markantní, protože se obrazně řečeno, značkové zboží velice přiblížilo vietnamskému, mnohdy k nerozeznání. “
— Miroslav Hucek
„ Ach, to stále se opakující bláznovství! Jistěže ano. Pokud bude každý usilovný, najde také krásné fotografie, ale František Dostál bude jen jediný. Stále to bude on, i přes svůj věk plachý kluk s fotoaparátem a se smyslem zachytit šmíru, a přitom i vtip. “
— Radek Burda, Život na psí knížku, Ostrov, 2012

Ondřej Neff: Rád bych potkal člověka, který ještě nikdy žádnou Dostálovu fotografii neviděl.

Jiří Macků: Vystihuje typicky “dostálovským” způsobem lidi kolem sebe. Má to cosi z americké pouliční fotografie. Dostál nepracuje s “podtexty”, jeho výpověď je přímá a celou svou podstatou spočívá na velkém daru objevného vidění.

Josef Fousek: Jsem rád, že František má také rád tu “holku” Fotografii, která je jakýmsi svědomím minulosti. Pamatuji si, že v dobách totality napsal o mých fotkách slova uznání, za něž mu bylo od politických činitelů vynadáno. Navíc mám rád jeho fotografie lidiček z ulice, protože je v nich člověčenství a humor.

Jaroslav Dodal: V tiskárně Mladé fronty jsem v sedmdesátých letech pracoval jako rytec a vídal Dostálovy fotografie tištěné v Mladém světě a Večerníku Praha. S kolegy jsme se nad nimi řechtali a já si myslel, že je autorovi vracejí. Až jsem je našel vyhozené v bednách, a byly polité i kafem! Udělal jsem z nich na stole pod sklem galerii a ostatní se na ně chodili koukat. Humor vždy chodí po klikatících se pěšinkách.

Ivan Hanousek: František Dostál je osobnost. Samorostlá, výsostně individuální, nikoliv intelektuální. Blíž Hrabalovi než Škvoreckému, blíž k Ladovi než Steibergovi.

František Cinger: Dostálovy snímky jsou svědectvím času, přitom se mu pořád nějak kutálejí do legrace. On totiž František Dostál má raději úsměv než pláč.

Josef Kobra Kučera: František Dostál je fotograf nejčistšího zrna. Osobitý a jemu vlastní laskavý pohled na náš často krutý svět nám polidšťuje duši.

Jiří Teper: Bohumil Hrabal o sobě tvrdil, že není vlastně spisovatel, ale zapisovatel. A František Dostál se nepředstavuje jako fotograf, nýbrž fotografující. To není náhodná podobnost slovních hříček. Oba tak ve zkratce představují svou tvůrčí metodu. Vše podstatné už je hotovo, jen to zapsat a vyfotografovat. Jen? Ach ano, má to maličký háček. K uplatnění této metody nestačí pořídit si psací stroj či fotografický aparát. Je nutné pořídit si srdce, ten nejdražší, nejcitlivější i nejkřehčí aparát na světě.

Jiří Šerých: Budete-li v pokušení s někým a s něčím srovnávat Františka Dostála, poměrně záhy dojdete k přesvědčení, že žádný nový směr nezaložil a ani se k tomu nechystá. Uprostřed moře živé fotografie ho můžete odrazit téměř v komkoliv a kohokoliv zase v něm. Vymezuje ho ovšem obzvláštní smysl pro humor, takže mu mohou jít za kmotry Francouz Robert Doisneau a Američan Elliott Erwitt, které má opravdu rád.

Miroslav Hucek: Dříve byl prostě kontrast života větší, což krásně zachytil třeba kolega František Dostál. Dnes to není tak markantní, protože se obrazně řečeno, značkové zboží velice přiblížilo vietnamskému, mnohdy k nerozeznání.

Radek Burda: Ach, to stále se opakující bláznovství! Jistěže ano. Pokud bude každý usilovný, najde také krásné fotografie, ale František Dostál bude jen jediný. Stále to bude on, i přes svůj věk plachý kluk s fotoaparátem a se smyslem zachytit šmíru, a přitom i vtip.

Ludvík Baran: Je to typ vtipné magazínové fotografie, který někde přerostl v lidský projev s citovým a estetickým nábojem. František Dostál sleduje život laskavým pohledem. Všímá si spontánních výjevů a chování lidí s pochopením, bez výsměchu či ponižování těch druhých. Žije prostě s nimi.

Dušan Veselý: Závěrku svého fotoaparátu otevřel vždy jen, když mu to přikazovala intuice, nikoliv požadavek zadavatele. Jedině tak si mohl pro sebe zaručit skutečnou tvůrčí svobodu a vyhnul se obrazovému klišé.

Rudolf Stáhlich: Lidé v pražských ulicích, lidé na plovárně, prostě lidé v situacích, které umí jen on. Ten jeho fotografický humor, typicky milý a svou častou absurditou neobvyklý, a přitom krásně pochopitelný.

Petr Vilgus: O Františku Dostálovi se říká, že je fotografem humoru. Někdy jsou to takové prsaté řachandy s věncem půllitrů v rukou, častěji jde však o druh legrace, který vám jen slabě zacuká koutky rtů.

Jan Stern: František Dostál patří k nejpozoruhodnějším zjevům české fotografie 20. století. Proslul svou foto-analýzou všedního života, která byla mnohdy tak „přesná“, až ho někteří závistivci obviňovali, že snad své snímky pracně inscenuje. Jenže Dostál nic inscenovat nemusí (ač to dělávali i ti největší z největších, jak už dnes víme). Dostál prostě vidí.

Richard Crha: Už je to tak, František Dostál má s prominutím oči. A ta jeho laskavá kukadla jsou natolik drzá, že si dovolují vidět hledáčkem života věci nebývalé, jež unikají i těm, kteří pro jistotu nosí od očaře potvrzení v kapse, že ještě vidí dobře.

Výběr výstav fotografií
rok výstavy místo
1974 Městské muzeum Frýdlant
1976 Kulturní dům Praha 4
1977 Ostrava; Canon Gallery Amsterdam; Liège Gallery Belgie
1978 Berlín
1979 Světová výstava v Montrealu
1980 Dunkerque – Francie, Composite 80
1980 Mautner Schloss Burghausen; galerie Koszalin – Polsko
1981 Gallery leper – Belgie
1982 Městské kulturní středisko Příbor
1984 Sala de Exposiciones de la Sociedad Fotográfica de Zaragoza, Španělsko
1985 Kino Úsvit – Žilina; Canon Gallery Amsterdam
1986 Galerie NOVA – Košice; Galerie Fotochemy – Praha
1986–1987 Galerie Kaunus – Litva
2008 Galerie Greisen – Praha
  • Fotochema, Praha, 1974, 1982, 1986
  • Kulturní dům, Praha 4 – Novodvorská, 1976
  • Kulturní dům, Ostrava, 1977
  • Canon Photo Gallery Amsterdam (N), 1977
  • Tschechisches Zentrum, Berlín, 1978
  • Czech Exhibition Hall at EXPO place. Montreal (C) 1979, Czech Hall (Exhibition at the occasion of International Year of Child, together with Dagmar Hochová)
  • Kulturní dům, Mladá Boleslav, 1979
  • Pentacon Haus, Drážďany, 1980
  • Kulturní dům, Praha 4 – Novodvorská, 1981
  • Síň Svazu českých fotografů, Česká Lípa, 1981
  • Kulturní dům, Mladá Boleslav, 1983
  • Canon Gallery Amsterdam (N) 1986
  • Galerie NOVA, Košice (SK) 1986
  • Litva, putovní výstava v pěti městech / Lithuania, traveling exhibition at five towns, 1986
  • Städtische galerie Traun (A) 1987 (Europäische Fotografen I)
  • Stadtbücherei, Frankfurt am Main (D) 1988
  • Fotogralerie am Weinberg, Halle (D) 1988
  • Kulturní dům, Mladá Boleslav, 1986 (se skupinou MĚSTO)
  • Malá galerie Čs. spisovatele, Praha, 1988
  • Klub Na Petynce, Praha, 1988
  • Dům umění města Brna, Dům pánů z Kunštátu, Brno, 1988
  • Galerie Kornerpark, (West Berlin) 1988
  • Klub Citice, Sokolov (CZ) 1988
  • Odeon, Praha (CZ) 1989
  • Futurum, Praha (CZ) 1989
  • Česká amatérská fotografie 1945 – 1989. Park kultury a oddechu, Praha (CZ) 1989
  • Galerie Nahoře, České Budějovice (CZ) 1990, 2001, 2008
  • Kulturní dům, Plzeň, 1990
  • Kulturní dům, Opava, 1990
  • Malá galerie, Kladno, 1991
  • Dům kultury, Praha – Smíchov, 1991
  • Galerie knihkupectví bří Čapků, Praha, 1992
  • Galerie Volland, Berlin (D) 1992
  • Galerie Pražské energetiky, Praha, 1999
  • Nürnberger Rathauses (D) 2000
  • Malostranská beseda, Praha, 2001
  • Galerie KrausERBEN, Dresden (D) 2004
  • Neuer Berliner Kunstverein, Berlin (D) 2004
  • Francouzský institut, Praha, 2008
  • Městský úřad, Jablunkov, 2008
  • Nový Smíchov, Praha, 2008
  • Výtvarné centrum Chagall, Ostrava, 2009
  • Galerie Svazu českých fotografů, Praha, 2009
  • Galerie Academic, Roztoky u Prahy, 2010
  • Galerie Čerťák, Tmaň, 2010
  • Novoměstská radnice, Praha, 2011
  • Senát České republiky, Praha, 2011
  • Klub Koníček, Lucerna Praha, 2010, 2012, 2013
  • Warenhaus, Konstanz (D) 2013
  • K – Café, Praha, 2013
  • Pražský hrad, Praha, 2014
  • Městská knihovna, Most, 2014
  • Městská galerie Vodňany, 2015
  • Hotel ICON, Praha, 2016

Zařazen ve sbírkách
  • Moravská galerie v Brně
  • Burghausen, Stadt museum (D)
  • Gabrovo, Dům humoru a satiry (BL)
  • Jindřichův Hradec, Národní muzeum fotografie
  • Traun, Fotokabinet Willy Hengel (A)
  • Ostrava, Výtvarné centrum Chagall
  • Praha, Sbírka fotografií Svazu českých fotografů
  • Praha, Uměleckoprůmyslové muzeum
  • Praha, České centrum fotografie
  • Znojmo, Galerie Znovín

Galerie
  • Snímek z cyklu Letní lidé, 1968-1990
  • Svatební den, 1970
  • Nedělní odpoledne, 1972
  • Divák, 1980
  • Snímek z cyklu Letní lidé, 1968-1990
  • Snímek z cyklu Člověk ve městě, 1995

Odkazy

Reference
  1. Fotograf Dostál vydal knihu Fotořečiště[nedostupný zdroj]
  2. Posázavský pacifik a Zlenice
  • Photographers Encyklopedia International 1839 to the present, Hermance / Genéve 1985
  • Encyklopedie českých a slovenských fotografů, Praha 1993
  • Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 – 1998, Ostrava 1998
  • Nová encyklopedie českého výtvarného umění (Dodatky), Academia, Praha 2006
  • Dějiny českého výtvarného umění 1958 – 2000, Praha 2007

Časopisy:

  • Fotokinomagazin (Leipzig) 1975, No. 3
  • Mladý svět (CZ) 1977, No. 28
  • FOTO (NL) 1977, No. 6
  • Revue Fotografie (CZ) 1978, No. 1 a No. 4
  • Sovětskoje foto (SSSR) 1978, No. 12
  • Annual Minolta Mirror (J) 1979
  • Československá fotografie (CZ) 1980, No. 1
  • Photo Revue (München) 1982, No. 5
  • FOTO (PL) 1984, No. 2
  • Revue fotografie (CZ) 1984, No. 1
  • Výtvarníctvo, fotografia (CZ) 1984, No. 7
  • FOTOGRAFIE (Greece) 1984, No. 42
  • Signál (CZ) 1985, No. 35
  • Mladá fronta (CZ) 16. 3. 1985
  • Annual Minolta Mirror (J) 1986
  • Fotokinomagazin (D) 1986 No. 9
  • Revue Fotografie (CZ) 1988, No. 3
  • Kmen (CZ) 1988, No. 32
  • Fotografie magazín (CZ) 1993, No. 10
  • Fotografie magazín (CZ) 1998, No. 8
  • PHOTO life (CZ) 2001, No. 21
  • Fotografie magazín (CZ) 2001, No. 7
  • Fotografie magazín (CZ) 2003, No. 8
  • FOTO Video (CZ) 2008, No. 10
  • FOTO Video (CZ) 2009, No. 11
  • DIGI foto (CZ) 2010, No. 10
  • Čs. fotografie (CZ) 2011, No. 3
  • Fotograf (CZ) 2011, No. 17
  • HOST (CZ) 2011, No. 6
  • FOTO Video (CZ) 2013, No. 7
  • FOTO (CZ) 2013, No. 12
  • FOTO Video (CZ) 2013, No. 10
  • Revue 50 plus (CZ) 2013, No. 10
  • FOTO video (CZ) 2014, No. 4
  • FOR YOU (CZ) 1989, No. 4
  • Naše rodina (CZ) 2014, No. 24
  • Literární noviny (CZ) 2016, No. 2
  • INTERVIEW (CZ), 2016, No. 3

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.