Tamara Černá

Tamara Černá, umělecký pseudonym SofiG, (* 30. června 1965, Ostrava) je česká umělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerína a baletní mistryně.

Tamara Černá (SofiG)
Tamara Černá
Rodné jménoTamara Černá
Narození30. června 1965 (56 let)
Ostrava
Československo Československo
Národnostčeská
VzděláníJanáčkova akademie múzických umění Brno
Povoláníumělecká fotografka, choreografka, tanečnice, primabalerina a baletní mistryně
Významná dílaElegantia et motio, Liberalis, Děti Hrušova, Lidé v Pohybu, Several days in Israel, Lokomoce a emoce, Panta Rei, Ve víru tance,
OvlivněnáSerge Lifar, ruský balet
OceněníCeny za umění, nominace na cenu Thálie, GD AWARDS 2013
multimediální obsah na Commons
Seznam děl v databázi Národní knihovny
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Život

Dětství a studium

Pochází z Ostravy. Její rodina se v období po bolševické revoluci v Rusku přistěhovala z haličského Lvova. Vyrůstala v prostředí rodiny sympatizující s uměním, zejména s divadlem, hudbou a výtvarným uměním. V Ostravě se od dětství věnovala tanci a umění obecně, navštěvovala zde baletní studio při Národním divadle v Ostravě a následně vystudovala konzervatoř v oboru balet. Zde se vedle všeobecného uměleckého vzdělání věnovala také školení v oboru sólového zpěvu.

Taneční kariéra
Tamara Černá: Conversation with shadow

Již během osmiletého studia na konzervatoři vystupovala v mnoha baletních představeních Státního divadla v Ostravě[1] (nyní Národní divadlo moravskoslezské), které v tomto období čítalo mnoho členů baletního souboru a hostovalo v něm i nemálo významných zahraničních baletních sólistů, také choreografů a pedagogů. Kromě setkání se světovou kulturou také často cestovala a spolupracovala s osobnostmi ruské i zahraniční baletní elity (Serge Lifar – Parížská opera, Boris Bregvadze – Vaganovova akademie, Michail Messerer – Michajlovské divadlo, Irina Karlovna Strode – Lotyšská národní opera, Uran Azymov, Rafael Avnikjan, Janna Pavlovna Suchanovová, Derek Williams, Jeane Solan ad.). Po vysokoškolském studiu v Brně se stala sólistkou baletu Národního divadla moravskoslezské, interpretující nejprve menší, ale později i velké přední role baletního repertoáru.[1] V Severočeském divadlu opery a baletu se podílela například na inscenacích Anna Karenina a Carmen, Svanilda z Coppélie, ale také taneční inscenace Eva.[1]

Později pracovala také ve funkci baletní mistryně, ve stejném divadle a spolupracovala se sólisty na interpretaci jejich rolí. Působila také jako choreografka a jako asistentka a choreografka operních inscenací. Spolupracovala s režiséry světového věhlasu (například: Veniamin Borisovič Směchov – opery Falstaff, Carmen, Alexandr Nikolajevič Zykov – Sněhurka). V té době vyučovala také hlavní obor (klasický tanec) na Janáčkově konzervatoři v Ostravě. Jako tanečnice také absolvovala několik zahraničních zájezdů (Kanada, Německo, Lotyšsko, Polsko a další) a účastnila se několika festivalů (Festival des arts de Saint-Sauveur, Janáčkovy Hukvaldy ad.). V roce 2014 se stala členem Mezinárodní rady Tance UNESCO (The International Dance Council, CID).

Za ztvárnění svých rolí byla oceněna několika cenami. Mimo jiné za svůj part v Toussaintově Requiem na Mozartovu hudbu byla nominována na Cenu Thálie.[1]

Fotografie
Tamara Černá: Děti Hrušova
Tamara Černá: Divadelní fotografie
„ Její role nesly kromě exprese i určitou pečeť charizmatického tajemství a to můžeme najít i v jejích fotografiích. Nevyhledává samoúčelnou estetiku, ale vidí především lidi v různých okamžicích na scéně. Její fotografie nám poodhalí svět baletu tak, jak ho možná ještě neznáme.[2] “
—  Severočeské divadlo opery a baletu, 2009

V období spolupráce s divadelním souborem se začala věnovat i práci umělecké fotografky. Její fotografie jsou především portrétní, reportážní, streetfoto, ale také inscenované a samozřejmě i ty ovlivněné divadlem a baletem – divadelní. Nasnímala portréty mnoha významných osobností z oblasti divadelní kultury (dirigenty, pěvce nebo sólisty baletu) nejen českých, ale i významných zahraničních umělců.

K jejím cyklům patří série Děti Hrušova, ve kterém portrétovala nejmenší obyvatele této části Ostravy. Miroslav Myška přirovnal Tamaru Černou k takovým autorům jako byli Josef Koudelka, Fedor Gabčan nebo Petr Sikula, kteří se také zabývali romskou tematikou.[3] Podle Vojtěcha Bartka se autorka „přiklání k zobrazování krásy a lidskosti“. Součástí jejího díla jsou také inscenované fotografie s využitím tanečnic, kde využívá svého vzdělání v tanečním oboru.

Opakovaně bývá hostem fotografických festivalů (BFF – Polsko, OAFF – Český Krumlov ...), proběhl také master class v Itálii (Le sessioni fotografiche dell’eccezionale fotografa Tamara Černa – SofiG per Arezzo). Je členkou Mezinárodní asociace žurnalistů DFJ e. V. Své fotografie často vystavuje na samostatných výstavách od ledna roku 2008 a to u nás i v zahraničí.

V roce 2013 byla nominovaná mezi významné světové umělce v oblasti baletu za obor baletní fotografie.[4]

Baletní ocenění

Její taneční umění bylo odměněno různými cenami, například:

  • 1998 – NDM Cena za umění (Myrtha v Giselle)
  • 1999 – NDM Cena za umění (Mozartovo Requiem a Cikánka v Donu Quijotovi)
  • 2002 – Cena za umění (Swanilda v Coppélii)
  • 2005 – NDM Cena za umění (Carmen)
nominace
  • 1999 – nominace na cenu Thálie (za hlavní roli v baletu Requiem)
  • 2005 – širší nominace na Cenu Thálie (Carmen)

Role

Na scéně Národního divadla moravskoslezského i v zahraničí ztvárnila celou řadu rolí, převážně dramatického repertoáru.

Choreografie
  • Macbeth (Národní divadlo moravskoslezské)
  • La traviata (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Carmen (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Sněguročka (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Rusalka (Dvořák) (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Opera z pouti (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Paganini (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Falstaff (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Olympiáda (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Jesličky svatého Františka (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Aitna (Etna) – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Nápoj lásky – sezona 2004–2005 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Così fan tutte – sezona 2005–2006 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Jakobín – sezona 2006–2007 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Kolotoč (opera) – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Vlčice – sezona 2007–2008 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Faust (Gounod) – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)
  • Il soffio delle Fate – sezona 2008–2009 (Národní divadlo moravskoslezské)

Výstavy

Pod pseudonymem SofiG (který používala v období, kdy se věnovala aktivně i sólové taneční kariéře) a později i pod svým vlastním jménem a příjmením, vystavovala na mnoha místech České republiky, ale i v zahraničí.

  • Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – 4. ledna 2008 do 4. února 2008 (balet)
  • Galerie města Vrbna pod Pradědem (balet)
  • Galerie Thálie – Divadlo Antonína Dvořáka, Ostrava – ke Dni dětí v červnu 2008 – Děti Hrušova (romská tematika)
  • Divadlo Reduta – Brno – od 12. ledna do 8. února Děti Hrušova (romská tematika)
  • Dům kultury Poklad v Ostravě od 7. do 21. září (balet)
  • Vilnius – Litva (balet)
  • Valašské Meziříčí – Děti Hrušova (romská tematika)
  • Severočeské divadlo opery a baletu Ústí nad Labem od 24. dubna 2009 (balet)
  • Dům knihy Librex Ostrava – 28. 4. 2009 (balet)
  • Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v roce 2009 (streetfoto)
  • Děkanát Filosofické fakulty v Ostravě v r. 2009 v roce 2010 (balet)
  • Galerie Podkova – Olomouc – 6. dubna 2010 (streetfoto, akt a balet)
  • Knihkupectví Librex – Brno od 10. května do 9. června (balet)
  • Galerie Tamary Černé se otevřela 23. prosince 2009 výstavou dívčích portrétů
  • Janáčkova konzervatoř a gymnázium Ostrava od 13. října 2010 do Vánoc (balet)
  • Slezskoostravský hrad – Ostrava – 3. května 2011 Lokomoce a emoce (balet)
  • Bulharsko – České centrum – Děti Hrušova (Децата на Хрушов) (romská tematika)
  • Galerie Šíp v Bystřici nad Olší – 8. května 2011 (balet)
  • RUBY BLUE – Ostrava – 30. 6. 2011 do 30. 9. 2011 – Liberalis
  • Viniční altán – Praha – 6. 9. až 3. 10. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
  • Dům knihy Librex – Ostrava 6. 11. až 2. 12. 2011 – ELEGANTIA ET MOTIO
  • Istrael (Jaffa) – 14. 4. 2016 – Several days in Israel
  • Slezskoostravský hrad – galerie 17. května 2014 – 31. května 2014 Výstava fotografií Tamary Černé
  • Zámek Raduň – 28. června 2014 v zámecké oranžérii (UMĚLECKÉ FOTOGRAFIE, POŘÍZENÉ V AUTENTICKÉM PROSTŘEDÍ RADUŇSKÉHO ZÁMKU, ORANŽÉRIE A ZAHRADY)
  • Galertie Obecního Domu v Opavě – 1. října 2014 (baletní tematika)
  • Open Air Foto Festival Český Krumlov – 5. června 2015 ELEGANTIA ET MOTIO
  • Galerie AHOL – Ostrava, 4. ledna 2016, ELEGANTIA ET MOTIO
  • Bělorusko (Gomel) – 30. srpen 2016, Натхненне
  • Praha Atrium – červenec 2017, Liberalis
  • Itálie (Řím - La Scala d’oro) – září 2017, Holidays in Rome, Liberalis
  • Izrael (Haifa) – 26. listopad 2017, Several Days in Israel
  • Izrael (Tel Aviv) – 2. duben 2018, Several Days in Israel

Odkazy

Reference
  1. Almanach Národního divadla moravskoslezského 1919–2009, Vladimír Nečas, str. 24–25
  2. http://www.operabalet.cz/?page=txt&id=5498 Výstava fotografií z prostředí baletu
  3. Miroslav Myška, text k výstavě fotografií Děti Hrušova
  4. ADMIN. Al via il GD AWARDS 2013 [online]. 2013-03-31 [cit. 2022-02-09]. Dostupné online. (italsky)

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.