Potravinová alergie

Příznaky mohou být velmi pestré a mohou se týkat řady systémů:

• kožní příznaky – místní otoky, exantémy, urtikárie, cirkumorální dermatitida, atopický ekzém;
• GIT – nauzea, zvracení, bolesti břicha, průjem, pocit pálení v ústech, otoky rtů, jazyka;
• respirační – kašel, bronchospazmus, akutní astma, kýchání, svědění nosu, rýma;
• kloubní – bolesti kloubů, svalů;
• celkové příznaky – anafylaxe, únavový syndrom, bolesti hlavy, migréna;
• psychické projevy – úzkost, deprese, poruchy spánku;
• mohou se vyskytnout krátce po jídle, ale i s odstupem 24–48 hodin.

Jednou z příčin alergie je předepisování antibiotik.[4][5] Nadužívání antibiotik, díky kterému se vytváří i antibiotická rezistence, vede k porušení střevní mikroflóry,[6] která je důležitá ke trávení a tak má přímý vztah k alergii.[7] Příčinou alergií může být i vysoká kvalita potravin (obdobně jako hygienická hypotéza).[8]

Pro každou věkovou kategorii je typický výskyt jiného druhu alergie:

Molekula β-laktoglobulinu

1. Děti do tří let věku:
   • bílkoviny kravského mléka:
     • β-laktoglobulin (60–80%);
     • kasein;
     • α-laktoglobulin.
   • vaječný bílek;
     • hlavní alergeny – ovalbumin a ovomukoid;
   • obilní bílkoviny (gluten, hlavně pšeničný).
2. Předškolní, školní a adolescentní období:
   • obtížně definovatelné spektrum alergenů;
   • alergie na mléčné, vaječné a obilné bílkoviny, ořechy, luštěniny, ryby, mák, kvasnice, plísně, sóju, kakao, česnek, koření, byliny aj.
   • zkřížené alergické reakce – většinou u dětí s pylovou alergií (bříza – jablko, broskev, meruňka, hruška, třešně, kiwi; pelyněk – celer, koření; ambrozie – meloun, banán, okurka);
   • skryté alergenní zdroje – je jich mnoho:
     • ořechy (ve zmrzlině, sušenkách, marcipánu);
     • sója (pečivo, hamburgery);
     • kvasnice (majonéza, kečup).

Kožní alergologické testy

• anamnéza všech dat o průběhu obtíží, zhodnocení atopického terénu;
• dietní záznam – za dva, lépe za čtyři týdny, se záznamem klinických projevů;
• eliminační dieta – vyřazení důvodně podezřelých potravin, nejméně na dva týdny;
• alergologické vyšetření – součást diferenciálně-diagnostického procesu:
  • kožní testy, vyšetření specifických IgE a provokační testy;
  • zlatý standard – dvojitě slepý placebem kontrolovaný expoziční test.

• léčba příznaků – antihistaminika per os, případně i.v., kortikoidy;
• léčba příčinná a preventivní – eliminační dieta od měsíce až celoživotně – např. alergie na bílkoviny kravského mléka vyhasíná do 3 let věku, u ořechů je celoživotní;
• preventivní antialergika – kromoglykát per os.

Potravinová intolerance není (na rozdíl od potravinové alergie) imunitně podmíněná. Je způsobena sníženou aktivitou nebo absencí enzymu, který štěpí určitou součást dané potraviny. Typické jsou gastrointestinální symptomy, způsobené neschopností organismu strávit a vstřebat určitou látku (nausea, zvracení, průjmy, plynatost, bolesti břicha, křeče).

Nejběžnějším typem je intolerance laktózy (mléčného cukru), způsobená nedostatkem laktázy (enzym štěpící laktózu).

V tomto článku je použit text článku Potravinová alergie ve WikiSkriptech českých a slovenských lékařských fakult zapojených v MEFANETu.

• BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. 2007 [cit. 2012-03-08]. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu potravinová alergie na Wikimedia Commons