Enkláva

A, B, C: Zde státy, obecně jakákoli území stejné úrovně.
x: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva. Ba dokonce je i enklávou: Hřebíkem (clavus) v území jediného státu B.
y: Část státu A, nesouvislá s ním, jeho exkláva, ne však enkláva: Klín mezi státy B a C.
z: Část státu A, souvislá s ním, případ běžně kudrnaté hranice: Není oddělená, není exklávou, má průchod.

V politické geografii je enkláva teritorium, jehož zeměpisné hranice leží kompletně uvnitř hranic jiného teritoria.[2] Na druhou stranu exkláva je teritorium právně spojené s jiným teritoriem, se kterým není spojeno fyzicky.[3] Enkláva musí být obklopena územím jediné cizí entity, tudíž se jako enkláva nebere stát, jenž leží mezi více státy (jako např. Andorra nebo Lichtenštejnsko a potažmo jakýkoli další vnitrozemský stát). Zároveň se jako enkláva také nebere území, jež je sice obklopeno územím jediného cizího státu, ale zároveň má přístup k moři.[2] Z tohoto důvodu není Portugalsko enklávou Španělska nebo Monako enklávou Francie. Enkláva přitom nemusí být vždy i exklávou z hlediska státu, jemuž náleží.

K výkladovému obrázku: Na území státu B se nachází enkláva x (patřící státu A, zároveň exkláva státu A). Další zde znázorněná území nejsou enklávami: území y hraničí i se státem C (je však exklávou státu A), území z je pak spojeno se státem A a tedy enklávou ani exklávou z hlediska definice není.

Enkláva se nesmí zaměňovat s právní fikcí exteritoriálního území, která se v novější době už neužívá.[4]

Za enklávu může být považována též obec nebo její místní část, které je zcela obklopená územím jiné obce. Nynější zákon o obcích stanoví zásady, které by vzniku nových enkláv a exkláv na úrovni obcí měly bránit. V současnosti je na území České republiky šest^[zdroj?!] takovýchto případů:

1. Malá Roudka je enklávou ve Velkých Opatovicích (okres Blansko)
2. Hrutov je enklávou v Kněžicích (okres Jihlava)
3. Stráž nad Nisou je enklávou v Liberci (okres Liberec)
4. Spojil je enklávou v Pardubicích (okres Pardubice)
5. Mačkov je enklávou v Blatné (okres Strakonice)
6. Krasíkovice jsou enklávou v Pelhřimově (okres Pelhřimov), pouze v jednom bodě (čtyřmezí) se dotýkají území města Červená Řečice

Praha jako kraj tvoří enklávu ve Středočeském kraji. Bruselský region je enklávou ve Vlámském regionu.

Enklávu na úrovni místních částí či katastrálních území v některých městech tvoří historické jádro města, například katastrální území Opava-Město je enklávou v katastrálním území Opava-Předměstí a katastrální území Josefov je enklávou v katastrálním území Staré Město (Praha).

Do 1. srpna 2015 bylo na světě 211 enkláv, z toho 162 se nacházelo na území Indie a Bangladéše, tento den však Indie s Bangladéšem provedly výměnu těchto území, čímž zmíněné enklávy zanikly[6]. Tak také zanikla jedna z enkláv v enklávě na světě. Pod Bangladéš nyní spadá 111 a pod Indii 51 z původních 162 enkláv. Na tomto území žije přes 50 tisíc obyvatel[6].

V občanském právu se tohoto termínu používá analogicky pro pozemek, který není přístupný přes veřejnou cestu, ale pouze přes cizí pozemek.

V etnologii a potažmo například lingvistice se enklávou nazývá území, kde žije nějaký národ a které je zcela obklopeno územím, na kterém žije národ jiný. Příkladem je Sedmihradsko v Rumunsku, kde žije maďarské obyvatelstvo obklopené obyvatelstvem rumunským.

V ekologii se používá pro označení tzv. areálové enklávy určitého taxonu, tedy území, kde se daný taxon nevyskytuje a které je zcela obklopeno areálem jeho výskytu.