Podolí (okres Brno-venkov)

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1237, je to listina od papeže Řehoře IX. z 24. září tohoto roku, která byla adresovaná zábrdovickému klášteru. Obec původně tvořily dvě části – Křičeň a Podolí; obě v průběhu 13. a 14. století vystřídaly několik majitelů, z nichž nejvýznamnější byla kapitula sv. Petra, která obě obce získala v roce 1369, téhož roku je spojila a později učinila ústředním sídlem svého panství.

V 16. století byl obci postaven pivovar. 29. srpna 1683 táhlo obcí vojsko polského krále Jana III. Sobieského směrem k Turky obléhané Vídni. Z roku 1644 pochází podolská pečeť s vyobrazením ptáka sedícího na větvi; náleží k nejstarším obecním pečetím na Brněnsku a stala se předlohou pro znak a prapor obce, posvěcený 20. září 2003.

V roce 1805 měla obec 74 domů a 447 obyvatel. V květnu téhož roku požár zničil 28 domů. V roce 1805, nedlouho před bitvou u Slavkova, tábořilo 18. a 19. listopadu u obce ruské vojsko. To bylo 20. listopadu vyhnáno francouzskými vojáky, kteří vyplenili zdejší zámek, pivovar i sýpku. K rabování se posléze přidali místní poddaní. 27.–29. listopadu bylo v zámku velitelství francouzské jízdní zálohy maršála Murata a 29. listopadu byla do obce převelena těžká jezdecká divize generála d'Hautpoula. Boje v bitvě u Slavkova se však obci vyhnuly.[4][5]

V současné době je Podolí samostatnou obcí příslušející k pověřenému městskému úřadu Šlapanice. V letech 2006–2010 zastávala funkci starostky Vlasta Pavlíková, od roku 2010 v této pozici působí Ing. Vítězslav Eliáš.

Na začátku 17. století měla obec 39 domů, v roce 1645 z nich bylo pouze 10 obydlených, v letech 1656 a 1673 jich bylo osídlených 27, roku 1750 opět všech 39. V roce 1790 mělo Podolí 73 domů a 440 obyvatel, roku 1834 99 domů a 606 obyvatel.[6]

Archeologická mapa katastru obce (podobně jako celé Brněnské kotliny) je bohatá a pestrá; mezi ostatními archeologickými lokalitami vynikají především následující dvě:

• V místní cihelně bylo od konce 19. století postupně zkoumáno žárové pohřebiště z pozdní doby bronzové a rané doby železné (celkem cca 145 hrobů z původních asi šesti set), které dalo název fázi kultury popelnicových polí na Moravě – podolská kultura.
• Na návrší Žuráň byla v roce 1853 náhodně a pouze částečně objevena a v letech 1948–1950 komplexně prozkoumána velká mohyla z doby stěhování národů, která ukrývala několik bohatých (nedlouho po pohřbu však vyloupených) hrobů. V nich byli pohřbeni příslušníci nejvyšší vrstvy germánské aristokracie z konce 5. století (podle některých historiků herulského krále Rodolfa) a z počátku 6. století (snad langobardský král Wacho).

• Květa Legátová (1919–2012), spisovatelka
• Josef Blažek Pavlovický (1871–1940), kněz a spisovatel
• Jan Lipšanský (* 1968), novinář, scenárista a spisovatel

Územím obce prochází dálnice D1 a zasahuje sem část Exitu 203 Brno-východ, kde se dálnice kříží se silnicí I/50 z Brna-Slatiny. Dále sem zasahuje silnice II/430 v úseku Brno-Slatina – Rousínov a silnice III. třídy:

• III/37370 Bedřichovice – Podolí
• III/3833 ze silnice II/430 na Velatice a Horákov

• 
  Kostel svatého Jana Nepomuckého
• 
  Pomník padlým v 1. světové válce
• 
  Bývalý zámek
• 
  Pomník padlým v 2. světové válce
• 
  Plastika před budovou knihovny
• 
  Kopec Žuráň s památníkem
• 
  Přírodní památka Horka
• 
  Samota Pindulka v katastru obce