Československá napoleonská společnost

Československá napoleonská společnost (zkratkou ČSNS) je česká nevládní nezisková organizace sdružující profesionální i neprofesionální historiky, zájemce o období vymezené počátkem Francouzské revoluce (1789) a koncem Napoleonova císařství (1815).

Československá napoleonská společnost
Odhalení pamětní desky péčí ČSNS roku 1995.[2]
Právní formaspolek
Založeno12. ledna 1990, Slavkov u Brna[3]
AdresaKotlářská 913/23, Brno[3]
IČO13694219[3]
Další informace
Webnapoleonska-spolecnost.cz
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie a cíle

Společnost byla založena v lednu 1990 se sídlem ve Slavkově u Brna, od roku 1997 v Brně. Navazuje na svou prvorepublikovou předchůdkyni, která byla založena v Praze roku 1930[4] a zanikla krátce po okupaci Československa. Je členkou mezinárodní sítě napoleonských společností Le Souvenir Napoléonien International / International Napoleonic Society se sídlem v kanadském Montrealu.

Cíli společnosti jsou zejména:[5]

  • historický výzkum a publikace jeho výsledků,
  • ochrana a zhodnocování napoleonských památek a areálů bojišť na území ČR a SR,
  • konzultační a poradenská činnost k napoleonské tematice.

Činnost

Památník u Štoků odhalený ČSNS r. 2000
Památník Tří císařů na bojišti u Slavkova odhalený ČSNS r. 2005

Československá napoleonská společnost pořádá pro své členy i veřejnost přednášky, zájezdy a exkurze, výstavy, vědecká setkání. Ke 190. výročí bitvy u Slavkova v roce 1995 uspořádala v Brně a ve Slavkově IV. mezinárodní napoleonský kongres, vydala sborník Napoleon 1995 a podílela se na přípravě výstavy „Napoleon a jeho doba“ na slavkovském zámku. V roce 2005 při dvoustém výročí bitvy uspořádala V. mezinárodní napoleonský kongres. Z obou kongresů poté vyšly sborníky příspěvků (roku 1999 a 2006). Od roku 1997 vydává čtvrtletní Bulletin ČSNS. Uděluje také Kříž ČSNS Fénix a Čestný odznak ČSNS za zásluhy v teoretické a badatelské činnosti spojené s napoleonskou dobou nebo za organizační práci v souladu s cíli společnosti.

Společnost iniciovala umístění pamětní desky připomínající Napoleonův pobyt v Brně na průčelí Místodržitelského paláce. Sama nebo ve spolupráci s dalšími spolky a s příslušnými obcemi vybudovala pomník rakouského majora Frierenbergera na slavkovském bojišti u olomoucké silnice před Rousínovem (odhalen roku 1995), památník bitvy u Štoků na Vysočině (2000),[6] památník bitvy u Znojma (2002), památník na slavkovském bojišti u Holubic (2003)[6] a památník Tří císařů na Starých vinohradech u Zbýšova (2005).[7][6]

Během své dosavadní existence se společnost zapojila do několika kauz spojených s velkými stavbami v oblasti památkové zóny Slavkovského bojiště, při kterých hájila zachování krajinného rázu území.[8] V letech 1997-1999 to byla plánovaná výstavba velkého obchodního centra u Rohlenky,[9][10][11][12] od roku 2003 výstavba leteckého radaru na Prackém kopci nad Sokolnicemi[13][14][15][16] a v roce 2010 záměr výstavby čtyřproudové rychlostní komunikace, tzv. jihovýchodní tangenty Brna středem bojiště kolem Šlapanic.[17][18][19]

Odkazy

Reference

  1. Zřízené pomníky a pamětní desky
  2. Zřízené pomníky a pamětní desky
  3. Stanovy ČSNS Archivováno 6. 12. 2013 na Wayback Machine, navštíveno 4. ledna 2013.
  4. KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-9038-816-1. S. 193.
  5. HANÁK, Jaromír. Bitva tří císařů – vzpomínkové akce k 190. výročí. Brno: Organizační výbor vzpomínkových akcí k 190. výročí, 1995.
  6. KOPECKÝ, František. O slavkovské bitvě – dopady a tradice. Brno: Onufrius, 2009. ISBN 978-80-9038-816-1. S. 180–183.
  7. Na slavkovském bojišti odhalen Památník tří císařů, Radio Praha 20. 9. 2005
  8. Z činnosti společnosti. www.napoleonska-spolecnost.cz [online]. [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-06.
  9. NOVOTNÝ, Jiří. Obří projekt u Rohlenky obnoví až rozšíření dálnice. Brněnský deník. 18. 4. 2007. Dostupné online.
  10. KOPECKÝ, František. 200 let tradic bitvy u Slavkova. Brno: Onufrius, 2006. Dostupné online. ISBN 80-903432-5-2. Kapitola Rok 1997 byl mezníkem.
  11. ŠPATNÝ, Jan; PYLLMAJER, Václav. Petice za zachování krajinného rázu Slavkovského bojiště. Bulletin ČSNS. Říjen 1997, čís. 3, s. 2–6.
  12. Veřejné slyšení - Slavkovské bojiště Senát ČR
  13. MAREK, Jaromír. Slavkovské bojiště: boj o radar. Radio Praha [online]. 29. 9. 2005 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
  14. tof. Stížnost na radar NATO u Slavkova definitivně zamítnuta. Aktuálně.cz [online]. 15. 5. 2008 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
  15. ČTK. Armáda spustila radar NATO u Slavkova. Starosty z okolí to zvedlo ze židlí. iHNed.cz. [online]. 18. 8. 2009 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.
  16. ČTK. Radar NATO u Slavkova již podle armády nebude rušit TV signál. České noviny.cz [online]. 16. 2. 2011 [cit. 2011-07-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-06.
  17. Na problematičnost jihovýchodní tangenty kromě starostů upozorňuje i Československá napoleonská společnost, Čisté Šlapanice
  18. Dopis ČSNS hejtmanovi Jihomoravského kraje[nedostupný zdroj] z 20. 5. 2010
  19. TRNĚNÁ, Michaela. Slavkov: oslavy, či tryzna?. Brněnský deník [online]. 3. 12. 2010 [cit. 2011-07-22]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.