Páni z Kunštátu a Poděbrad

První předci jsou uváděni už na začátku 13. století. Zakladatelem byl Gerhard ze Zbraslavi, který se uvádí v listinách v letech 1222 až 1240 a někdy bývá v literatuře mylně zaměňován se svým vnukem Gerhardem ze Zbraslavi a Obřan. Jeho čtyři synové založili čtyři větve rodu. Mikul ze Zbraslavi byl pokračovatelem linie, která se psala po Zbraslavi a Račicích. Smil ze Zbraslavi a Střílek byl významným šlechtickým fundátorem. Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu se stal zakladatelem města Kunštát, po kterém rod nesl jméno, a kunštátské linie. Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi byl předkem obřanské větve (jeho syn Gerhard založil v blízkosti Brna hrad Obřany). V rodině bylo oblíbené jméno zakladatele Gerhard, které se v dalších generacích změnilo na Heralt nebo Erhart, a také Boček.

Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu měl syny Bočka, Bohuše a Kunu. Boček I. z Jevišovic (1277–1314) založil jevišovickou větev, která měla statky jak v Čechách, tak i na Moravě. Kunštátské panství zůstalo Bohušovi. V dalších generacích se rod dále větvil. Jan z Kunštátu (1373) založil stařechovicko-skalskou větev, Boček z Líšnice (1348–1353) založil líšnickou větev.

Gerhard z Kunštátu a jeho syn Smil z Kunštátu (1349–1353) pokračovali v hlavní kunštátské (bouzovské) větvi, která vlastnila Napajedla a Moravskou Třebovou a vymřela v 15. století. Další Gerhardův syn Boček z Kunštátu a Poděbrad (1350–1373) založil poděbradskou větev, Kuna z Kunštátu a Lysic (1351–1365) lysickou větev, která z počátku měla statky především na Moravě jako Blansko či Rájec a později v Čechách (Častolovice, Kostomlaty), a Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371) boleradicko-loučskou větev, která vlastnila Boleradice a Vizovice.

Páni z Kunštátu patřili po staletí k nejvýznamnějším rodům nejen na Moravě, ale i v českém království. Na přelomu 15. a 16. století však došlo k počátku rozpadu kunštátského majetku. Již před husitskými válkami vymřely dvě rodové větve – lysická a boleradicko-loučská, do konce 15. století další dvě. V 16. století dožíval rod pouze ve dvou rodových větvích, poděbradské a jevišovské (Zajímačové z Kunštátu). Celý rozrod vyhasl minsterberským knížetem Karlem Fridrichem v roce 1647. Jeho dcera Alžběta Marie z Württemberka, poslední Poděbradovna, zemřela v roce 1686.

Pergamenové přebaly nejstarších knih zemských trhových - páni z Kunštátu

Na stříbrném štítě jsou v jeho horní polovině tři černá břevna.

Pečeť Kuny z Kunštátu – rok 1286

Majestátní pečeť Jiřího z Poděbrad

Pečeť Jana Kuny z Kunštátu, pozdějšího zemského hejtmana

• Gerhard ze Zbraslavi (1222–1240), beneficiář přerovský, kastelán olomoucký
• Boček z Jaroslavic a ze Zbraslavi (1233–1235), maršálek moravský (1233–1235), moravský podkomoří (1234), purkrabí znojemský (od r.1239), hrabě z Perneggu (od roku 1252)
• Smil ze Zbraslavi a Střílek (1237–1273), kastelán přerovský, purkrabí brumovský
• Kuna ze Zbraslavi a Kunštátu (1250–1295), zakladatel kunštátské větve rodu pánů ze Zbraslavi, purkrabí veverský, moravský maršálek, olomoucký komorník, vranovský purkrabí, purkrabí hradecký
• Gerhard ze Zbraslavi a Obřan (1261–1291), moravský podkomoří
• Boček I. z Jevišovic (1277–1314), komorník znojemský a brněnský
• Smil z Obřan (1303–1312), moravský podkomoří (1310)
• Gerhard z Kunštátu (1318–1350), komorník brněnský a znojemský
• Sezema I. z Jevišovic (1314–1326), moravský podkomoří
• Vilém z Kunštátu a Boleradic (1350–1371), nejvyšší komorník brněnské cúdy (1360–1364)
• Smil z Líšnice (1355–1396), bratislavský župan a kastelán (1386–1388)
• Erhart starší z Kunštátu (1360–1406), komorník brněnský
• Erhart mladší z Kunštátu (1398–1414), komorník brněnský
• Ješek Puška z Kunštátu a Otaslavic (1368–1406), zemský hejtman (1388), komorník olomoucký (1389–1399)
• Erhart ze Skal (1379–1415), nejvyšší sudí brněnské cúdy (od roku 1398)
• Hynek I. Suchý Čert z Jevišovic (1385–1407), proslul jako loupežný rytíř i jako velký válečník
• Procek z Kunštátu a Opatovic (1434–1478), komorník olomoucký
• Jan Heralt z Kunštátu a Líšnice (1444–1490), komorník olomoucký
• Čeněk Kuna z Kunštátu (1458–1488), nejvyšší komorník olomoucký (1477)
• Jindřich IV. Zajímač (1460–1475), vrchní lovčí
• Jan Kuna II. z Kunštátu (1495–1540), komorník brněnský, moravský zemský hejtman
• Vilém Kuna z Kunštátu (1495–1548) – podkomoří moravský, znojemský hejtman

Spojili se s Rožmberky, Valdštejny, Vartemberky či Pernštejny.

• FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
• HALADA, Jan. Lexikon české šlechty : Erby, fakta, osobnosti, sídla a zajímavosti. 1. Praha: Akropolis, 1992. ISBN 80-901020-3-4. Kapitola z Kunštátu, s. 84–85.
• PAVELKOVÁ, Jindra. Pečeti pánů z Kunštátu. Exkurz do sfragistické problematiky významného moravského rodu. Brno: Moravská zemská knihovna, 2009. ISBN 978-80-7051-186-2.
• PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.

• Seznam českých šlechtických rodů

• Encyklopedické heslo z Poděbrad v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Obrázky, zvuky či videa k tématu Páni z Kunštátu a Poděbrad na Wikimedia Commons
• Rodokmen pánů z Kunštátu a Poděbrad
• Historický magazín: 550 let od korunovace Jiřího z Poděbrad