Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad

Viktorín z Poděbrad (1403?[pozn. 1] – 1. ledna nebo 4. ledna 1427 Pardubice) byl český šlechtic z rodu pánů z Kunštátu, husitský válečník a otec krále Jiřího z Poděbrad.

Viktorín Boček z Kunštátu a Poděbrad
Viktorín z Poděbrad
Narození1403
Úmrtí1. ledna 1427 (ve věku 23–24 let)
Pardubice
Znám jakohusitský hejtman
ChoťAnna z Vartenberka
DětiJiří z Poděbrad
Eliška z Kunštátu a Poděbrad
Markéta z Kunštátu a Poděbrad
RodičeBoček starší z Poděbrad a Anna z Dubé a Lipé
RodPáni z Kunštátu a Poděbrad
PříbuzníHynek Boček z Poděbrad a Boček mladší z Poděbrad (sourozenci)
Boček z Poděbrad, Viktorín z Poděbrad, Jindřich I. starší z Minsterberka[1], Kateřina z Poděbrad[2], Zdenka Česká, Hynek z Poděbrad, Ludmila z Poděbrad a Barbora z Poděbrad (vnoučata)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jeho otcem byl Boček starší z Poděbrad. První písemná zmínka o Viktorínovi pochází z roku 1417. Viktorín stejně jako další příslušníci jeho rodu se někdy uváděl s příjmením Boček, což bylo v tomto rodu historicky oblíbené jméno po jednom z jeho zakladatelů, Bočkovi z Jaroslavic a ze Zbraslavi.

Po vypuknutí husitských válek se Viktorín stal významným velitelem husitských vojsk. V roce 1420 se účastnil obléhání a bitvy pod Vyšehradem, pravděpodobně byl zástupcem hlavního velitele Hynka Krušiny z Lichtenburka. Po bitvě působil jako jedna z čelních osobností v Praze, avšak kvůli intrikám z Prahy odešel. Uchýlil se na Poděbrady a pobýval i na hradě Litice, po obou sídlech se též v tomto období psal. Roku 1421 se navrátil do Prahy jako pražský vojenský hejtman. Pohyboval se ve vysoké politice, která se uskutečňovala nejen na úrovni státních záležitostí, ale i na úrovni různých politických i osobních zájmů mezi jednotlivými husitskými hejtmany či seskupeními. Se svým bratrem Hynkem se Viktorín často účastnil tažení na Moravu, kde měli páni z Kunštátu své rodové majetky. Měl blízko k Janu Žižkovi, podle Starých letopisů českých byl jedním z těch, které umírající Žižka pověřil vykonáním své poslední vůle. S pražany se Viktorín později rozešel a přiklonil se k táborům. Zúčastnil se mnohých bitev, z nichž jednou z nejvýznamnějších a zároveň poslední byla bitva u Ústí nad Labem v roce 1426. Viktorín zemřel půl roku po ní, buď 1. nebo 4. ledna 1427.[3]

Rodina

Odkazy

Poznámky
  1. Traduje se, že Viktorín zemřel ve věku 24 let (otcem Jiřího se tedy měl stát v 17 letech), což nejnovější badatelé zpochybňují. Jeho věk uvádí jediný pramen, Menší kronika žďárského kláštera, a to římskými číslicemi, takže může jít i o chybu písaře. Je totiž poměrně nepravděpodobné, že by v tomto věku patřil k významným vůdcům spojených husitských vojsk u Vyšehradu. Jeho mladší (!) bratr Hynek byl v téže době též hejtmanem pražanů. Jejich další dva bratři by podle toho byli o téměř 20 let starší. (Viz Plaček, s.374-375).
  2. V soudobých pramenech se jméno Viktorínovy manželky neobjevuje. Anna z Vartenberka se vyskytuje teprve v rodokmenu Poděbradů z roku 1486, který si nechali vytvořit Jiřího synové. Nelze vyloučit Jiříkův nemanželský původ.

Reference
  1. Leo van de Pas: Genealogics.org. 2003.
  2. Darryl Roger Lundy: The Peerage.
  3. PLAČEK, Miroslav. Páni z Kunštátu : rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4. S. 363–375.

Literatura
  • FELCMAN, Ondřej; FUKALA, Radek, a kol. Poděbradové. Rod českomoravských pánů, kladských hrabat a slezských knížat. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008. 761 s. ISBN 978-80-7106-949-2.
  • PLAČEK, Miroslav; FUTÁK, Peter. Páni z Kunštátu. Rod erbu vrchních pruhů na cestě k trůnu. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 705 s. ISBN 80-7106-683-4.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.