Pavlovce nad Uhom

Pavlovce geomorfologicky patří do celku Východoslovenská rovina a podcelků Kapušianske pláňavy, Senianska mokraď[3]. Země sestávající převážně z rovin a niv vznikla postupným zanášením jílovitými a hlinito-písčitými sedimenty, pozůstatky starých říčních ramen a meandrujících toků z období holocénu.

Geologická stavba území sestává z nivních sedimentů, splachů, pleistocenních vátých písků a písečných dun. V katastrálním území obce se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a slévárenských písků.

Katastr obce odvodňuje řeka Uh, pramení pod Užockým průsmykem na Ukrajině a u obce Stretavka ústí do Laborce. Blízko Pavlovců se nachází říční jezero Ortová, jehož hladina stoupá a klesá v závislosti na toku řeky. Na základě mapy z roku 1863 víme, že v minulosti se v katastrálním území obce nacházelo minimálně sedm vodních ploch, které místní nazývali jezery. Území se vyznačuje bohatstvím podzemních vod.

Východoslovenská nížina má subkontinentální klima s ročním úhrnem srážek 530 až 650 mm, se zimami nad -3 ° C až -5 ° C. Průměrná teplota v obci se pohybuje okolo 9 ° C[3].

• Římskokatolicky kostel sv. Jana Křtitele, jednolodní barokně-klasicistická stavba s polygonálním ukončením presbytáře a věží z roku 1793. Stojí na místě staršího středověkého kostela, který je doložen již ve 13. století. V roce 1843 prošel úpravami, byly realizovány figurální nástěnné malby s vyobrazením pavlovského kostela a ostřihomské baziliky na vítězném oblouku. Interiér je zaklenut pruskými klenbami. Na jižní straně je umístěna triaxiální empora s varhanami, ke které vedou točité schody. V prostoru nad sakristií se nachází oratorium, místo v minulosti vyhrazené pro patrony kostela. V pravé části vítězného oblouku se nachází dřevěný klasicistní oltář z období kolem roku 1800[13] s novodobou sochou Božského srdce a v levé se dochovala původní dřevěná klasicistní kazatelna s kónickou konzolí řečniště s baldachýnem. Fasády kostela jsou členěny lizénami a půlkruhově ukončenými okny se šambránami dekorovanými klenáky a přepásáním. Věž vyrůstá ze štítového průčelí s pilastry dekorovanými volutami. Věž má nárožní zaoblení, je lemována pilastry a ukončena korunní římsou s terčíkem s hodinami a barokní helmicí s laternou. Na průčelí jsou umístěny dvě niky se sochami Ježíše Krista a Neposkvrněného Srdce Panny Marie.

• Kaple sv. Jana Nepomuckého, neoklasicistní stavba z roku 1899. V kapli je umístěna pozdně barokní socha světce z druhé poloviny 18. století. Podle mapy Pavlovců z roku 1863 socha původně stála jižně od parku. Podoba pískovcové sochy vychází z předlohy zhotovené Janem Brokoffem původně umístěné na Karlově mostě. Vyobrazený oděv sochy sestává z kněžské rochety a biretu, protože sv. Jan Nepomucký byl generálním vikářem a tedy i knězem. Polychromovaná socha světce stojící na krychlovém podstavci drží v pravé ruce na hrudi položený kříž s korpusem a ve druhé, podél těla spuštěné ruce, palmovou větvičku.

• Anglický krajinářský park, park bývalého zámečku o rozloze 19,89 ha z poloviny 19. století. Vstup do parku je situován od centra obce. V parku se nacházejí dvě hřiště, amfiteátr s pódiem a promítací zděnou kabinou, areál speciální základní školy a chátrající areál pohostinského zařízení známý jako letní. V západní části, uprostřed močálu, se nachází násep mezi místními nazývaný Hurka. V parku lze nalézt mimo jiné i tyto druhy dřevin: dub, lípa, javor, habr, jasan, platan, jírovec, hloh, střemcha, líska, ptačí zob, moruše, bez černý, jilm, vrba a břečťan. V parku se původně nacházel zahradní pavilon. Byl situován na severní hranici parku a odděloval ho od zahradní části. Postaven byl v empírovém stylu s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 40x14 m.

• Panská jízdárna, lidově nazývaná rajčuľňa, jednopodlažní neoklasicistní stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století. Fasády jízdárny jsou členěny lizénami a nárožními štíty.

• Řeckokatolický kostel Nejsvětější Trojice v části Ťahyňa, jednolodní neoklasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží z první poloviny 90. let 19. století.[14] Fasády chrámu jsou členěny pilastry a půlkruhově ukončenými okny. Věž má nárožní zaoblení, členěná je lizénami.

• Židovský hřbitov, nachází se přibližně 1,5 km jižně od obce směrem na Veľké Kapušany na vyvýšenině při lužním lese, obklopený obráběným polem. Většina náhrobků je zhotovena z pískovce. Hřbitov není udržován, je zarostlý dřevinami a není evidován jako kulturní památka. V Pavlovcích se v minulosti kromě hřbitova nacházela i židovská modlitebna a mikve.

• V obci původně stál barokně-klasicistní zámeček Barkóciovců, dvoupodlažní bloková stavba s nárožními věžemi z 18. století. Čtyři křídla a čtyři věže údajně představovaly čtyři roční období, dvanáct komínů dvanáct měsíců v roce, padesát tři místností padesát tři týdnů, tři sta šedesát pět oken a dveří tři sta šedesát pět dní v roce. Zámeček se nacházel v centru obce, přibližně 100 m jižně od kostela a 40 m západně od současné hlavní cesty. Zámeček byl po druhé světové válce po přechodu fronty značně poškozen a tak byl v padesátých letech zbourán.[13] Stavební materiál si rozebrali místní obyvatelé.

• 
  Bývalý barkóciovský zámeček