Pavlovce nad Uhom

Pavlovce nad Uhom (maďarsky Pálóc)[2] jsou obec na Slovensku v okrese Michalovce.

Pavlovce nad Uhom
Poloha
Souřadnice48°36′45″ s. š., 22°4′ v. d.
Nadmořská výška106 m n. m.
StátSlovensko Slovensko
Pavlovce nad Uhom
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha33,4 km²
Počet obyvatel4 597 (2017)[1]
Hustota zalidnění137,6 obyv./km²
Správa
Vznik1327
Oficiální webwww.pavlovce.sk
Telefonní předvolba056
PSČ072 14
Označení vozidelMI
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Polohopis

Obec Pavlovce nad Uhom je situována ve východní části Východoslovenské nížiny, v nadmořské výšce 108 m n. m. Za Uherska byla obec součástí Užské župy a byla sídlem slúžnovského okresu. V roce 1960 došlo ke spojení vlastních Pavlovců nad Uhom a osady Ťahyňa, čímž vznikla současná podoba obce.

Přírodní podmínky

Geologie a geomorfologie

Pavlovce geomorfologicky patří do celku Východoslovenská rovina a podcelků Kapušianske pláňavy, Senianska mokraď[3]. Země sestávající převážně z rovin a niv vznikla postupným zanášením jílovitými a hlinito-písčitými sedimenty, pozůstatky starých říčních ramen a meandrujících toků z období holocénu.

Geologická stavba území sestává z nivních sedimentů, splachů, pleistocenních vátých písků a písečných dun. V katastrálním území obce se nacházejí ložiska ropy, zemního plynu a slévárenských písků.

Vodstvo a klimatické poměry

Katastr obce odvodňuje řeka Uh, pramení pod Užockým průsmykem na Ukrajině a u obce Stretavka ústí do Laborce. Blízko Pavlovců se nachází říční jezero Ortová, jehož hladina stoupá a klesá v závislosti na toku řeky. Na základě mapy z roku 1863 víme, že v minulosti se v katastrálním území obce nacházelo minimálně sedm vodních ploch, které místní nazývali jezery. Území se vyznačuje bohatstvím podzemních vod.

Východoslovenská nížina má subkontinentální klima s ročním úhrnem srážek 530 až 650 mm, se zimami nad -3 ° C až -5 ° C. Průměrná teplota v obci se pohybuje okolo 9 ° C[3].

Dějiny

Po pádu Velkomoravské říše se oblast Zemplínsko-užské nížiny stala po dobu následujících téměř tisíc let součástí Uherska. Toto území bylo postupně ve třech etapách osidlováno Maďary, kteří se vmísili mezi původní slovansko-slovenské obyvatelstvo. Na příhraničních územích mladého Uherska začaly vznikat nové strážní osady strategického významu.

Podle profesora Ferdinanda Uličného Pavlovce nad Uhom vznikly usazením strážních hlídek Plavců[4] (rusky Polovci). Zajetí Plavci byli nuceni vykonávat strážní službu. Název Pavlovce resp. Plavce však obci nedali Plavci, ale slovenský obyvatelé a maďarská šlechta, následným pomaďarčením[5] a poslovenštěním v průběhu času.

Podle jiné teorie (jazykovědec Jan Stanislav) název obce vznikl od tehdy oblíbeného slovanského jména- Pavel.

První písemná zmínka o obci pochází z roku 1327 z darovací listiny krále Roberta z Anjou, kterou král potvrdil darování obce Pavlovce Petrovi zvanému Tuz.

Za zásluhy bratrů Matouše II. z Pavlovců (? -1437) a Juraje z Pavlovců (? - 10. 4. 1439, Ostřihom), členem vládnoucího rodu pánů z Pavloviec (de Palócz), se král Zikmund oběma bratrům odvděčil. V roce 1417 potvrdil jejich dědičné majetky[6]. Pavlovce se v 15. a 16. století staly centrem panství Pavlovce sestávajícího z vesnic Bežovce, Blatná Polianka, Čabraď (při Bežovce), Chyzzer (při Bajan), Kapušianske Kľačany, Iňačovce, Rebrín, Senné, Tašuľa a Záhor[7]. Peter Tuz, případně jeho synové, nechali v Pavlovcích postavit středověké rodové sídlo, které se později vyvinulo v opevněný zámeček, zmiňovaný jako "castellorum Palocz". Hradní zříceniny by se měly nacházet v západní části místního parku[8]. Později, v roce 1429, bratrem připadl majetek panství Blatný Potok (Sárospatak). Rod pánů z Pavloviec vymřel po meči pádem Antona z Pavloviec (? -29.8.1526) v bitvě u Moháče roku 1526[9], novými pány Pavlovců se staly Dobóovci z Ruska (Dobó de Ruzska).

Uhersko se v 17. století neslo ve znamení reformace, protitureckých válek a protihabsburských povstání, které měly dopad na zdejší obyvatele v podobě zimujících armád a tvrdých daní[10]. Po změně vlastnických poměrů obec přešla do držby Mikuláše Forgáče, aby byla později, roku 1670, rozdrobena mezi několik zeměpánů, např. Juraje a Imricha Horvátovce (Horváthovci) z Pavlovců.

Po Satmárskom míru roku 1711 byli Rákocziho přívrženci nuceni pod hrozbou exilu nebo ztráty majetků přísahat věrnost panovníkovi. To byl i případ dvou zeměpánů Františka Barkóciho a Jiřího Horváta, kterým patřily usedlosti v Pavlovcích[11].

Ťahyňa (maďarsky Tegenye) byla v letech 1920 až 1948 uváděna jako Tegeňa.[2] V roce 1958 zde byl z komárů Aedes vexans a Aedes caspius izolován virus, který byl podle místa zjištění nazván Ťahyňa ( zkratka TAHV).[12]

Kultura a zajímavosti

Památky

  • Anglický krajinářský park, park bývalého zámečku o rozloze 19,89 ha z poloviny 19. století. Vstup do parku je situován od centra obce. V parku se nacházejí dvě hřiště, amfiteátr s pódiem a promítací zděnou kabinou, areál speciální základní školy a chátrající areál pohostinského zařízení známý jako letní. V západní části, uprostřed močálu, se nachází násep mezi místními nazývaný Hurka. V parku lze nalézt mimo jiné i tyto druhy dřevin: dub, lípa, javor, habr, jasan, platan, jírovec, hloh, střemcha, líska, ptačí zob, moruše, bez černý, jilm, vrba a břečťan. V parku se původně nacházel zahradní pavilon. Byl situován na severní hranici parku a odděloval ho od zahradní části. Postaven byl v empírovém stylu s obdélníkovým půdorysem o rozměrech 40x14 m.
  • Panská jízdárna, lidově nazývaná rajčuľňa, jednopodlažní neoklasicistní stavba na půdorysu obdélníku z konce 19. století. Fasády jízdárny jsou členěny lizénami a nárožními štíty.
  • Řeckokatolický kostel Nejsvětější Trojice v části Ťahyňa, jednolodní neoklasicistní stavba s půlkruhovým ukončením presbytáře a věží z první poloviny 90. let 19. století.[14] Fasády chrámu jsou členěny pilastry a půlkruhově ukončenými okny. Věž má nárožní zaoblení, členěná je lizénami.
  • Židovský hřbitov, nachází se přibližně 1,5 km jižně od obce směrem na Veľké Kapušany na vyvýšenině při lužním lese, obklopený obráběným polem. Většina náhrobků je zhotovena z pískovce. Hřbitov není udržován, je zarostlý dřevinami a není evidován jako kulturní památka. V Pavlovcích se v minulosti kromě hřbitova nacházela i židovská modlitebna a mikve.
  • V obci původně stál barokně-klasicistní zámeček Barkóciovců, dvoupodlažní bloková stavba s nárožními věžemi z 18. století. Čtyři křídla a čtyři věže údajně představovaly čtyři roční období, dvanáct komínů dvanáct měsíců v roce, padesát tři místností padesát tři týdnů, tři sta šedesát pět oken a dveří tři sta šedesát pět dní v roce. Zámeček se nacházel v centru obce, přibližně 100 m jižně od kostela a 40 m západně od současné hlavní cesty. Zámeček byl po druhé světové válce po přechodu fronty značně poškozen a tak byl v padesátých letech zbourán.[13] Stavební materiál si rozebrali místní obyvatelé.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pavlovce nad Uhom na slovenské Wikipedii.

  1. Počet obyvatel SR k 31. 12. 2019. Bratislava. 28. října 2020. Dostupné online.
  2. Pavlovce nad Uhom | farnosť | Schematizmus | Dominikánsky knižný inštitút. www.knihydominikani.sk [online]. [cit. 2021-12-03]. Dostupné online.
  3. Atlas krajiny České republiky, Bratislava 2002
  4. Uličný F., 1995, str. 329
  5. Uličný F., 1995, str. 174
  6. Uličný F., 1995, str. 97
  7. Maksay F., Magyarorsyág birtokviszonyai a 16. század középen, Budapešť 1990, str. 852
  8. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.193, ISBN 80-89258-01-8
  9. Slovenský biografický slovník IV, Martin 1990, str.388
  10. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom-Procházka historií a současností, 2006, str.51, ISBN 80-89258-01-8
  11. Autorský kolektiv, Pavlovce nad Uhom -Prechádzka historií a současností, 2006, str.57, ISBN 80-89258-01-8
  12. Jánková, Jitka: SÉROLOGICKÝ PRŮZKUM NA VIRY PŘENOSNÉ KOMÁRY , Diplomová práce magisterského studijního programu Biologie oboru Obecná biologie – směr Mikrobiologie, Masarykova univerzita, Brno 2006
  13. Archiv Památkového úřadu (APU) SR Bratislava, Pavlovce nad Uhom, Zpráva z výzkumu z dne 18.6. 1954
  14. Schématizmus řeckokatolického prešovského biskupství, Prešov 1994, s. 60

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.