Sárospatak
Sárospatak [šárošpatak] (česky Šarišský Potok či Blatný Potok) je město v severovýchodním Maďarsku, blízko slovenských hranic, asi 60 km JV od Košic a 70 km SV od Miskolce. Žije zde přibližně 11 tisíc[1] obyvatel. V letech 1650–1654 zde působil Jan Amos Komenský, který tu má také pomník.
| Sárospatak Potoc | |
|---|---|
 Sárospatak | |
 znak  vlajka | |
| Poloha | |
| Souřadnice | 48°19′ s. š., 21°33′ v. d. |
| Nadmořská výška | 113 m n. m. |
| Časové pásmo | CET, UTC+1 |
| Stát |  Maďarsko |
| region | Severní Maďarsko |
| Župa | Borsod-Abaúj-Zemplén |
| okres | Sárospatak |
  Sárospatak | |
| Rozloha a obyvatelstvo | |
| Rozloha | 139,08 km² |
| Počet obyvatel | 11 291 (2021)[1] |
| Hustota zalidnění | 81,2 obyv./km² |
| Etnické složení | Maďaři |
| Náboženské složení | křesťanství |
| Správa | |
| Status | župní sídlo, město s župním právem |
| Starosta | Dr. Richárd Hörcsik |
| Oficiální web | www |
| Adresa obecního úřadu | Kossuth u. 44. 3950 Sárospatak |
| Telefonní předvolba | (+36) 47 |
| PSČ | 3950 |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Přírodní poměry a poloha
Město leží na řece Bodrogu, na východním úpatí Zemplína, ve vinařské oblasti Tokaj. Nachází se jen několik málo kilometrů od hranice se Slovenskem, v blízkosti pohraničního města Sátoraljaújhely. Sárospatak se rozkládá v rovinaté krajině na obou březích řeky Bodrog, obklopen je intenzivně zemědělsky obdělávanou krajinou a lužními lesy. Severně od města se nacházejí vinice a krajina se zvyšuje do tzv. Slanských vrchů. 42 km jižně od Sárospataku se nachází Nyíregyháza, 63 km jihozápadně potom Miskolc (Miškovec) a 50 km severně Košice.
Dějiny
V 10. století zde vzniklo sídliště, kde si pak uherští králové zřídili lovecký tábor. Někdy v 11. století postavili mohutnou hradní věž, kde se roku 1207 patrně narodila dcera krále Arpáda, pozdější svatá Alžběta Durynská. Místo se poprvé připomíná 1221 pod názvem Potoc. Po vymření Arpádovců se hrad dostal do majetku rodiny Rákóczi, která zde vybudovala reprezentativní zámek (Hrad Rákóczi) a řadu vzdělávacích institucí. V Sárospataku roku 1648 zemřel Jiří I. Rákóczi a jeho nástupce Jiří II. roku 1650 pozval J. A. Komenského, aby zde vybudoval „pansofickou školu“. Zde Komenský napsal „Orbis pictus“ i knihu „Škola hrou“ (Schola ludus). V 17. století patřili Rákócziové k nejbohatší uherské šlechtě a vedli řadu povstání proti Habsburkům. Poslední vedl František II. Rákóczi v letech 1703-1711.
Statut města měl Sárospatak až do roku 1871, obnoven byl znovu roku 1968.
Pamětihodnosti
- Hrad, původně postavený k ochraně města má tři části: mohutnou středověkou věž, čtvercový renesanční zámek a bastionové opevnění kolem věže.
- Domjányho dům, který je věnován dílu maďarského malíře Józsefa Domjányho.
- Jezuitský klášter
- Františkánský klášter
V Sárospataku se také nacházejí termální lázně a koupaliště. Mezi místní muzea patří také Muzeum školství.
Osobnosti města
- Alžběta Durynská (* 1207 – † 1231), nebo také Alžběta Uherská, světice
- Jan Amos Komenský (* 1592 – † 1670), český teolog, biskup Jednoty bratrské, filosof, pedagog a spisovatel
- Johann Grueber (* 1623 – † 1680), rakouský jezuitský misionář, cestovatel a astronom v Číně
- Zsuzsanna Lorántffy, žena Jiřího I. Rákóczyho.
Partnerská města
Odkazy
Reference
- Magyarország közigazgatási helynévkönyve, 2021. január 1.. Dostupné online.
Literatura
- Ottův slovník naučný, heslo Potok Šaryšský. Sv. 20, str. 336
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Sárospatak na Wikimedia Commons
Encyklopedické heslo Potok v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích- Oficiální stránky města Sárospatak (maďarsky)
- Zielungarn.de/Sárospatak (německy)
- Letecké snímky Sárospataku
