Pavel Kavka z Říčan
Pavel Kavka z Říčan na Dubu a Zálezlích[1] (okolo 1570? – 1627?[2] hrad Zbiroh) byl český šlechtic z rodu pánů z Říčan, majitel panství Dub a Zálezly. Podílel se na českém stavovském povstání jakožto člen českého stavovského direktoria, ve kterém vystupoval jako jeho mluvčí.[3] Po porážce povstání mu byl navržen rozsudek trestu smrti, podzěji změněný na doživotní žalář na hradě Zbiroh. Odsud by roku 1627 propuštěn, nedlouho poté však zemřel.
| Pavel Kavka z Říčan | |
|---|---|
 | |
| Člen direktoria Českého království za panský stav | |
| Ve funkci: 24. květen 1618 – 4. listopad 1619 | |
| Předchůdce | direktorium ustaveno den po pražské defenestraci |
| Nástupce | činnost direktoria ukončena |
| Narození | okolo 1570? ? .svg.png.webp){kind=small} Habsburská monarchie |
| Úmrtí | 1627? hrad Zbiroh Habsburská monarchie |
| Příbuzní | Jan Litvín Kavka z Říčan (bratr) |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Životopis
Mládí
Narodil se na jedonom z panství rodu pánů z Říčan. Byl majitelem panství a zámku Dub a vsi Zálezly nedaleko Prachatic v jižních Čechách a dalších.
Stavovské povstání
Aktivně se zapojil do českého stavovského povstání v letech 1618–1620, které odmítlo vládu císaře Ferdinanda II. a zvolilo nového krále, Fridricha Falckého. Osobně se účastnil třetí pražské defenestrace,[4] poté byl zvolen členem stavovského direktoria a působil jako jeho mluvčí. Rovněž byl přítomen na Fridrichově volbě a také jeho korunovaci v srpnu 1619 v Praze.
Po prohře českých a moravských stavů v bitvě na Bílé hoře byl uvězněn a spolu s dalšími zajatými vůdci povstání postaven před císařský soud. Ten jej odsoudili k smrti, tento trest svou výmluvností před exekuční komisí dokázal změnit v doživotní vězení[5] na hradě Zbiroh[6] a unikl tak popravě vůdců povstání na Staroměstském náměstí 21. června 1621. Spolu s ním byli na Zbirohu uvězněni též Vilém starší Popel z Lobkovic, Václav Felix Pětipeský z Chýš a Egerberku a několik dalších. Rodinný majetek, panství Dub, Zálezly a dům U Černého vlka na Staroměstském náměstí v Praze,[7] pak v rámci následných pobělohorských konfiskací připadly v následujících letech katolickým šlechticům, mj. Pavlu Michnovi z Vacínova. Jeho bratr Jan Litvín Kavka z Říčan byl potrestán pouze ztrátou části majetku.[8]
Pavek Kavka z Říčan byl propuštěn až po císařské amnestii roku 1627, avšak zanedlouho na Zbirohu také zemřel.
Rodinný život
Okolo roku 1610 se oženil s dcerou mocného šlechtice Václava Vratislava z Mitrovic Sidonií. Jeho bratr byl Jan Litvín Kavka z Říčan.
Odkazy
Reference
- LUKÁŠEK, Josef. Dejiny hradu Orlika nad Humpolcem. [s.l.]: Nákl. Živnostenské Záložny 266 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: XrcZAAAAIAAJ.
- ŘÍČAN z Pavel 1570-1627 – Personal. biography.hiu.cas.cz [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- Kavka z Říčan Pavel. leporelo.info [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- 405. schůzka: Z okna ven!. Dvojka [online]. 2003-04-06 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (česky)
- RYANTOVÁ, Marie. Polyxena z Lobkovic: Obdivovaná i nenáviděná první dáma království. [s.l.]: Albatros Media a.s. 534 s. Dostupné online. ISBN 978-80-7429-852-3. (česky) Google-Books-ID: Tiq2DwAAQBAJ.
- VRABEC, Jan Josef. Popravy na Staroměstském náměstí, 21 června 1621. [s.l.]: Nakl. B. Kočího 200 s. Dostupné online. (česky) Google-Books-ID: CYNDAQAAMAAJ.
- Tresty a pokuty udělené české šlechtě 2. část. otta.cechove.cz [online]. [cit. 2021-11-29]. Dostupné online.
- Protestanti na kolenou: Za Bílou horu zaplatily stavy hlavou i majetkem. 100+1 zahraniční zajímavost [online]. 2019-03-26 [cit. 2021-11-29]. Dostupné online. (anglicky)
Literatura
- KRYŠTŮFEK, František Xaver. Protestantství v Čechách až do bitvy Bělohorské: (1517-1620). Praha: Dědictví sv. Prokopa, 1906. s. 318.
- SEDLÁČEK, August. Děje Práchenského kraje. Písek: Theodor Kopecký, 1926. s. 111.
- SCHULZ, Václav. Příspěvky k dějinám soudu komorního království Českého z let 1526-1627. V Praze: Česká akademie císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1904. s. 119.