Otec vlasti
Otec vlasti (lat. Pater patriae) byl ve starověku titul římských císařů. Vůbec poprvé ho obdržel senátor Marcus Tullius Cicero, po něm pak Gaius Julius Caesar.
Později tak byli v souladu s tradicí titulováni středověcí panovníci. U českých panovníků je to poprvé doloženo v případě knížete Soběslava I. Současná česká historiografie tento titul obvykle spojuje s císařem Karlem IV., čímž oceňuje přínos jeho osobnosti pro český stát. Poprvé toto označení použil v pohřební řeči jeho přítel Vojtěch Raňkův z Ježova, profesor na pařížské Sorboně.
Stejně tak se někdy toto označení používá pro Františka Palackého, obvyklejší však je otec národa.[1]
I jiné země mají své „Otce vlasti“:
Jméno | Země | Zásluhy | Působení / vláda | Život |
---|---|---|---|---|
Muhammad Záhir Šáh | Afghánistán | Poslední král Afghánistánu vládnoucí po čtyřicet let.[2] | 1933–1973 | |
Aung San | Barma | Revolucionář a zakladatel novodobého Myanmaru (dříve Barmy). Byl zavražděn šest měsíců před vyhlášení nezávislosti Barmy na Velké Británii. Jeho dcera Aun Schan Su Ťij získala v roce 1991 Nobelovu cenu míru. | ||
Sunjatsen | Čína | Prezident Číny a až do své smrti hlavní představitel Kuomintangu. Je uznáván jako otec národa jak v Číně, tak na Tchaj-wanu.[3] | ||
Ante Starčević | Chorvatsko | Nacionalistický chorvatský politik a spisovatel 19. století.[4] | ||
Mahátma Gándhí | Indie | Politický a duchovní vůdce Indie a indického hnutí za nezávislost. Indickou vládou mu byl udělen oficiální titul otec národa.[5] | ||
Michael Collins | Irsko | Politik, zakladatel irské republikánské armády a velitel během irské války za nezávislost.[6] | ||
Jón Sigurðsson | Island | Vůdce islandského hnutí za nezávislost (na Dánsku). Jeho narozeniny se slaví jako islandský státní svátek. | ||
Nelson Mandela | Jižní Afrika | Bojovník proti apartheidu a prezident Jihoafrické republiky. Držitel Nobelovy ceny míru z roku 1993. | 1994–1999 | |
Ibrahim Rugova | Kosovo | Je považován za otce vlasti v Kosovu.[7] | ||
Tunku Abdul Rahman | Malajsie | První premiér země po zisku nezávislosti.[8] | ||
Miguel Hidalgo | Mexiko | Revoluční vůdce, který bojoval za nezávislost na Španělsku na začátku 19. století. | ||
Vilém Oranžský | Nizozemí | Vůdce nizozemské revoluce proti španělské nadvládě v osmdesátileté válce.[9] | ||
Einar Gerhardsen | Norsko | Poválečný premiér Norska, který v úřadě strávil rekordních 17 let.[10] | ||
Muhammad Alí Džinnáh | Pákistán | Zakladatel novodobého Pákistánu a na rok hlava státu. Pákistánská vláda mu udělila oficiální titul Baba-e-Qaum (otec vlasti).[11] | ||
Jásir Arafat | Palestina | Zakladatel teroristické organizace Fatah a spoluzakladatel a předseda Organizace pro osvobození Palestiny.[12] | ||
Petr I. Veliký | Rusko | Reformní ruský car. Za jeho vlády se Rusko značně modernizovalo a přiblížilo západoevropským státům.[13] | 17. a 18. století | |
Lee Kuan Yew | Singapur | Dovedl Singapur k nezávislosti a byl jeho prvním předsedou vlády.[14][15] | 1959–1990 | |
Donald Dewar | Skotsko | Historicky první First Minister (hlava skotské vlády)[16] | 1999–2000 | |
Gustav I. Vasa | Švédsko | Švédský král[17] | 1523–1560 | |
Mustafa Kemal | Turecko | Armádní důstojník, zakladatel Turecké republiky a její první prezident.[18] | ||
José Gervasio Artigas | Uruguay | Bojovník za uruguayskou nezávislost proti Španělsku a Portugalsku.[19] | ||
George Washington | USA | Vůdce Kontitentální armády v americké válce za nezávislost a zároveň první prezident USA. Jeho titul v angličtině zní Father of our Country.[20] | 1789–1797 | |
Xanana Gusmão | Východní Timor | První prezident země (2002–2007) a od roku 2007 premiér.[21] | 2002–2007+ |
Reference
- Slovník české frazeologie a idiomatiky (1988)
- The Constitution of the Islamic Republic of Afghanistan [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2009-03-05.
- Dr. Sun Yat-Sen (class of 1882) [online]. [cit. 2008-10-12]. (Iolani School website). Dostupné v archivu pořízeném dne 2011-07-20.
- Nationalism and National Policy in Independent State of Croatia (1941-1945) [PDF]. Dostupné online.
- Nehru's address on Gandhi's death. Retrieved on 30 April 2008.
- Michael Collins: Father of Modern Ireland [online]. Dostupné online.
- "Kosovo leader Ibrahim Rugova dies", BBC News, 21 January 2006
- Malaysians Celebrate 50 Years of Independence With Pride [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-07-03.
- The Oude and Nieuwe Kerk in Delft
- Bjørn Talen. Gratulerer, kjære landsmann! [online]. Aftenposten, 1987-05-09 [cit. 2007-12-18]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2007-10-13.
- Father of Pakistan [online]. [cit. 2008-10-12]. (The Most Influential Asians of the Century by TIME). Dostupné v archivu pořízeném dne 2018-12-26.
- Arafat's Ambiguous Legacy Archivováno 19. 6. 2008 na Wayback Machine, Time Magazine, 11 November 2004
- Životopis Petra Velikého (en) [online]. Dostupné online.
- TIME Magazine - 60 Years of Asian Heroes: Lee Kuan Yew [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-11-27.
- FATHER OF THE NATION Archivováno 1. 6. 2008 na Wayback Machine at Webster's Online Dictionary
- "Donald Dewar Obituary", BBC News, 11 October 2000
- In the Footsteps of Gustav Vasa Archivováno 26. 6. 2008 na Wayback Machine, Hallwyl Museum
- Atatürk (Mustafa Kemal) [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2008-06-25.
- Room, Adrian. "http://books.google.com/books?id=M1JIPAN-eJ4C&printsec=frontcover&client=firefox-a%7C titul=Placenames of the World", p. 36
- George Washington: Father of Our Country. www.pocanticohills.org [online]. [cit. 2008-10-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-04-05.
- "East Timor, fragile test-bed for intervention", The Guardian, 14 August 2007
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.