Maďarský parlament

Maďarský parlament (maďarsky Országgyűlés – doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko. Má 199 poslanců zvolených smíšeným systémem, kteří se schází v budově Országházu v Budapešti.

ORSZÁGGYŰLÉS
7. volební období
Vedení
PředsedaLászló Kövér, Fidesz
od 6. srpen 2010
MístopředsedaGergely Gulyás, Fidesz
MístopředsedaIstván Jakab, Fidesz
MístopředsedaJános Latorcai, KDNP
MístopředsedaIstván Hiller, MSZP
MístopředsedaTamás Sneider, Jobbik
Struktura
Členové199 poslanců
Politické subjekty
     FideszKDNP (135)
     Hnutí Naše vlast (6)
Volby
Volební systémsmíšený
Poslední volby3. duben 2022
Příští volby2026
Jednací sál
Országház, Budapešť
Web
http://www.parlament.hu/

Parlament

Zemský sněm má 199 poslanců, volených v jednokolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. Sněm schvaluje ústavu, zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50 % voličů.

Poslanci shromáždění mají právo volit:

Předseda parlamentu

Předseda parlamentu je v Maďarsku po prezidentovi a premiérovi třetí nejdůležitější politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v parlamentu.

Od Do Jméno Strana
23. říjen 1989 1. květen 1990 István Fodor nestraník
2. květen 1990 3. srpen 1990 Árpád Göncz SZDSZ
3. srpen 1990 27. červen 1994 György Szabad MDF
28. červen 1994 17. červen 1998 Zoltán Gál MSZP
18. červen 1998 14. květen 2002 János Áder Fidesz
15. květen 2002 14. září 2009 Katalin Szili MSZP
15. září 2009 14. květen 2010 Béla Katona MSZP
14. květen 2010 6. srpen 2010 Pál Schmitt Fidesz
6. srpen 2010 současnost Matúš Lincéni Fidesz

Místopředsedové (2014–2018)

Országház, sídlo parlamentu

Místopředsedové parlamentu od 6. května 2014:

Volební systém

Změna od roku 2014

Od parlamentních voleb 2014 došlo ke snížení počtu poslanců. Z 386 zákonodárců se jejich počet snížil na 199 poslanců zvolených i nadále smíšeným volebním systémem. Upraveny byly rovněž i jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahující klauzuli 5 %.[1]

Způsob volby 1990–2014

Výsledky druhého kola voleb 2010 v jednomadátových obvodech:
     Fidesz-KDNP (173)
     MSZP (2)
     Nezávislí (1)

Parlamentní volební systém, kdy se volilo 386 poslanců, byl značně komplikovaný. Jednalo se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby byly dvoukolové, konaly se po čtyřech letech (1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010), vždy na jaře – naposledy 11. a 25. dubna 2010.

Zvolit 386 poslanců bylo možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15 % hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25 %. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.

Tento volební systém obsaoval několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu byla podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu, jen když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[2]

Složení parlamentu

1990–1994

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1990.
33 93 21 21 164 44 10
MSZP SZDSZ Fidesz KDNP MDF FKgP N

1994–1998

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1994.
209 69 20 22 38 26 2
MSZP SZDSZ Fidesz KDNP MDF FKgP N

1998–2002

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 1998.
134 24 148 17 48 14 1
MSZP SZDSZ Fidesz-MPP MDF FKgP MIÉP N

2002–2006

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2002.
178 20 164 24
MSZP SZDSZ Fidesz-MPP MDF

2006–2010

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2006.
190 20 141 23 11 1
MSZP SZDSZ Fidesz-MPSZ KDNP MDF S

2010–2014

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2010.
59 16 227 36 1 47
MSZP LMP Fidesz-MPSZ KDNP OM Jobbik

2014–2018

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2014.
29 4 3 1 5 1 117 16 23
MSZP DK E14 PM LMP MLP Fidesz-MPSZ KDNP Jobbik


Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2014 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. září 2016.[3]

Zkratka Strana Počet mandátů
získaných
ve volbách
Počet členů
parlamentní frakce
(1. září 2016)
Předseda
strany
Předseda
parlamentní
frakce
Úloha
   Fidesz Fidesz – Magyar Polgári Szövetség
(Fidesz - Maďarská občanská unie)
117114Viktor OrbánLajos KósaVLÁDA
(Orbán III.)
   MSZP Magyar Szocialista Párt
(Maďarská socialistická strana)
2929Gyula MolnárBertalan Tóthopozice
   Jobbik Jobbik Magyarországért Mozgalom
(Hnutí za lepší Maďarsko)
23241Gábor VonaJános Volneropozice
   KDNP Kereszténydemokrata Néppárt
(Křesťanskodemokratická lidová strana)
16172Zsolt SemjénPéter HarrachVLÁDA
(Orbán III.)
   LMP Lehet Más a Politika
(Politika může být jiná)
55Ákos Hadházy
Bernadett Szél
Erzsébet Schmuckopozice
DK Demokratikus Koalíció
(Demokratická Koalice)
4*Ferenc Gyurcsányopozice
   E14 Együtt 2014
(Společně 2014)
3*Viktor Szigetváriopozice
   PM Párbeszéd Magyarországért
(Dialog za Maďarsko)
1*Gergely Karácsonyi
Tímea Szabó
opozice
   MLP Magyar Liberális Párt (LiBERÁLiSOK)
(Maďarská liberální strana)
1*Gábor Fodoropozice
   F Független – Nezávislí, nezařazení poslanci 010opozice
Celkem 19919995

1: Od 11. května 2015 poslanec Lajos Rig zvolen v doplňovacích volbách obvod: Veszprém megye 3. sz. OEVK.

2: Od 21. září 2015 poslanec István Hollik (KDNP), odstoupil Ferenc Papcsák (Fidesz). Strany měly jednotnou republikovou kandidátní listinu.

*: Poslanci za DK, E14, PM a MLP jsou zařazeni do frakce nezávislých.

Nezařazení poslanci: Gábor Fodor (MLP), Ferenc Gyurcsány (DK), Zoltán Kész (nestraník), Péter Kónya (E14/nestraník), Lajos Oláh (DK), Szabolcs Szabó (E14), Tímea Szabó (PM), Zsuzsanna Szelényi (E14), Ágnes Vadai (DK), László Varju (DK)


2018–2022

Související informace naleznete také v článku Parlamentní volby v Maďarsku 2018.

Přímluvčí národnostních a etnických menšin

Přímluvčí národnostních a etnických menšin v parlamentu nedisponují hlasovacím právem. Poprvé voleni při volbách 2014.[4]

Národnostní menšina 2014 – 2018 2018 – 2022
arménská (OÖÖ) Tamás Turgyán Simani Silva
bulharská (BOÖ) Szimeon Varga Szimeon Varga
chorvatská (OHÖ) Mihály Hepp Szolga József
německá (MNOÖ) Imre Ritter Imre Ritter
polská (OLÖ) Lászlóné Csúcs Rónayné Slaba Ewa
slovenská (OSZÖ) János Fuzik Paulik Antal
slovinská (OSZÖ) Erika Kissné Köles Erika Kissné Köles
srbská (SZOÖ) Lyubomir Alexov Lyubomir Alexov
romská (ORÖ) Félix Farkas Félix Farkas
rumunská (MROÖ) Traján Kreszta Traján Kreszta
rusínská (ORÖ) Vera Giricz Vera Giricz
řecká (MGOÖ) Laokratisz Koranisz Sianos Tamás
ukrajinská (UOÖ) Jaroszlava Hartyányi Szuperák Brigitta

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.