Maďarský parlament
Maďarský parlament (maďarsky Országgyűlés – doslovně přeloženo jako Zemský sněm či Zemské shromáždění) je jednokomorový zákonodárný sbor republiky Maďarsko. Má 199 poslanců zvolených smíšeným systémem, kteří se schází v budově Országházu v Budapešti.
ORSZÁGGYŰLÉS | |
---|---|
7. volební období | |
Vedení | |
Předseda | László Kövér, Fidesz od 6. srpen 2010 |
Místopředseda | Gergely Gulyás, Fidesz |
Místopředseda | István Jakab, Fidesz |
Místopředseda | János Latorcai, KDNP |
Místopředseda | István Hiller, MSZP |
Místopředseda | Tamás Sneider, Jobbik |
Struktura | |
Členové | 199 poslanců |
Politické subjekty | |
Volby | |
Volební systém | smíšený |
Poslední volby | 3. duben 2022 |
Příští volby | 2026 |
Jednací sál | |
Országház, Budapešť | |
Web | |
http://www.parlament.hu/ |
Parlament
Zemský sněm má 199 poslanců, volených v jednokolových volbách každé čtyři roky, vždy na jaře. Sněm schvaluje ústavu, zákony a určuje hlavní linie sociální a hospodářské politiky Maďarska. Stará se o vyváženost státních financí, schvaluje státní rozpočet, dohlíží na jeho dodržování, schvaluje vládní program, ratifikuje mezinárodní smlouvy. Parlament hraje v politickém systému Maďarska stěžejní úlohu a díky volebnímu systému se pravidelně opírá o silnou parlamentní většinu. Parlament může vyhlásit také referendum, jehož výsledek je pro parlament závazný, pokud se referenda zúčastní minimálně 50 % voličů.
Poslanci shromáždění mají právo volit:
- Prezidenta republiky – Prezidentské volby v Maďarsku
- Předsedu vlády
- Prezidenta MNB
- Generálního prokurátora
- Prezidenta Státního soudu
Předseda parlamentu
Předseda parlamentu je v Maďarsku po prezidentovi a premiérovi třetí nejdůležitější politický činitel. Kromě vedení parlamentu má dále za úkol jmenování vedoucích pracovníků úředních subjektů parlamentu nebo je odpovědný za sestavení a plnění rozpočtu v parlamentu.
Od | Do | Jméno | Strana |
---|---|---|---|
23. říjen 1989 | 1. květen 1990 | István Fodor | nestraník |
2. květen 1990 | 3. srpen 1990 | Árpád Göncz | SZDSZ |
3. srpen 1990 | 27. červen 1994 | György Szabad | MDF |
28. červen 1994 | 17. červen 1998 | Zoltán Gál | MSZP |
18. červen 1998 | 14. květen 2002 | János Áder | Fidesz |
15. květen 2002 | 14. září 2009 | Katalin Szili | MSZP |
15. září 2009 | 14. květen 2010 | Béla Katona | MSZP |
14. květen 2010 | 6. srpen 2010 | Pál Schmitt | Fidesz |
6. srpen 2010 | současnost | Matúš Lincéni | Fidesz |
Volební systém
Změna od roku 2014
Od parlamentních voleb 2014 došlo ke snížení počtu poslanců. Z 386 zákonodárců se jejich počet snížil na 199 poslanců zvolených i nadále smíšeným volebním systémem. Upraveny byly rovněž i jednomandátové volební obvody, kterých je 106 a platí v nich většinový volební systém. Zbývajících 93 poslanců je zvoleno poměrným systémem z republikových kandidátních listin, mandáty jsou přerozděleny stranám přesahující klauzuli 5 %.[1]
Způsob volby 1990–2014
Parlamentní volební systém, kdy se volilo 386 poslanců, byl značně komplikovaný. Jednalo se o kombinaci tří volebních systémů: relativního a absolutního většinového, ale také systému celostátní a regionální kandidátky. Cílem je zajistit vládnoucí koalici stabilní většinu v parlamentu a zároveň umožnit vstup nestranným osobnostem a zástupcům menšin. Volby byly dvoukolové, konaly se po čtyřech letech (1990, 1994, 1998, 2002, 2006, 2010), vždy na jaře – naposledy 11. a 25. dubna 2010.
Zvolit 386 poslanců bylo možno třemi způsoby. Prvních 176 mandátů je rozděleno v jednomandátových obvodech dvoukolovým většinovým principem. Do druhého kola postupují ti kandidáti, kteří při minimálně 50% účasti získali v prvním kole alespoň 15 % hlasů (minimálně však tři). Ve druhém kole stačí ke zvolení prostá většina hlasů při 25 %. Druhou možností, jak být zvolen, jsou župní listiny politických stran, kterými je zvoleno 152 poslanců. Pro sestavení župní listiny jsou ustavena přísná pravidla, strana musí mít dostatek kandidátů v předem určené struktuře, proto župní kandidátky staví pouze nejsilnějších pár stran. Pro rozdělení mandátů se používá Hagenbach-Bischoffova metoda. Aby byly volby platné, tak i zde musí být splněna podmínka 50% účasti (jinak se volby opakují). Každý volič má v maďarských parlamentních volbách dva hlasy. Jedním vybírá z regionálních kandidátek, druhým volí v jednomandátovém obvodě konkrétní osobnost. Zbylých 58 mandátů je přiděleno podle poměru k počtu tzv. frakčních hlasů systémem celostátních kandidátek zvaných kompenzační listiny. Všechny hlasy, které nevedly ke zvolení poslance, nepropadají, nýbrž se na celostátní úrovni sečtou a podle těchto sum jsou pomocí D’Hondtovy metody přeměněny na mandáty. V obou poměrných systémech (regionálních i celostátních kandidátkách) platí od roku 1994 pětiprocentní klauzule.
Tento volební systém obsaoval několik omezení, například registrace kandidáta v jednomandátovém obvodu je podmíněna shromážděním 750 podpisů, registrace stranické kandidátní listiny ve vícemandátovém obvodu byla podmíněna registrací kandidátů téže strany v minimálně jedné čtvrtině jednomandátových obvodů a nakonec kandidátka strany může být zařazena do celostátního obvodu, jen když tatáž strana zaregistruje své kandidátky v minimálně sedmi vícemandátových obvodech.[2]
Složení parlamentu
1990–1994
33 | 93 | 21 | 21 | 164 | 44 | 10 |
MSZP | SZDSZ | Fidesz | KDNP | MDF | FKgP | N |
1994–1998
209 | 69 | 20 | 22 | 38 | 26 | 2 |
MSZP | SZDSZ | Fidesz | KDNP | MDF | FKgP | N |
1998–2002
134 | 24 | 148 | 17 | 48 | 14 | 1 |
MSZP | SZDSZ | Fidesz-MPP | MDF | FKgP | MIÉP | N |
2002–2006
178 | 20 | 164 | 24 |
MSZP | SZDSZ | Fidesz-MPP | MDF |
2006–2010
190 | 20 | 141 | 23 | 11 | 1 |
MSZP | SZDSZ | Fidesz-MPSZ | KDNP | MDF | S |
2010–2014
59 | 16 | 227 | 36 | 1 | 47 |
MSZP | LMP | Fidesz-MPSZ | KDNP | OM | Jobbik |
2014–2018
29 | 4 | 3 | 1 | 5 | 1 | 117 | 16 | 23 |
MSZP | DK | E14 | PM | LMP | MLP | Fidesz-MPSZ | KDNP | Jobbik |
Tabulka zobrazuje počet mandátů přidělených stranám po parlamentních volbách 2014 a počet členů parlamentních frakcí jednotlivých stran aktuální k 1. září 2016.[3]
Zkratka | Strana | Počet mandátů získaných ve volbách |
Počet členů parlamentní frakce (1. září 2016) |
Předseda strany |
Předseda parlamentní frakce |
Úloha | |
---|---|---|---|---|---|---|---|
Fidesz | Fidesz – Magyar Polgári Szövetség (Fidesz - Maďarská občanská unie) |
117 | 114 | Viktor Orbán | Lajos Kósa | VLÁDA (Orbán III.) | |
MSZP | Magyar Szocialista Párt (Maďarská socialistická strana) |
29 | 29 | Gyula Molnár | Bertalan Tóth | opozice | |
Jobbik | Jobbik Magyarországért Mozgalom (Hnutí za lepší Maďarsko) |
23 | 241 | Gábor Vona | János Volner | opozice | |
KDNP | Kereszténydemokrata Néppárt (Křesťanskodemokratická lidová strana) |
16 | 172 | Zsolt Semjén | Péter Harrach | VLÁDA (Orbán III.) | |
LMP | Lehet Más a Politika (Politika může být jiná) |
5 | 5 | Ákos Hadházy Bernadett Szél | Erzsébet Schmuck | opozice | |
DK | Demokratikus Koalíció (Demokratická Koalice) |
4* | — | Ferenc Gyurcsány | — | opozice | |
E14 | Együtt 2014 (Společně 2014) |
3* | — | Viktor Szigetvári | — | opozice | |
PM | Párbeszéd Magyarországért (Dialog za Maďarsko) |
1* | — | Gergely Karácsonyi Tímea Szabó | — | opozice | |
MLP | Magyar Liberális Párt (LiBERÁLiSOK) (Maďarská liberální strana) |
1* | — | Gábor Fodor | — | opozice | |
F | Független – Nezávislí, nezařazení poslanci | 0 | 10 | — | — | opozice | |
Celkem | 199 | 199 | 9 | 5 |
1: Od 11. května 2015 poslanec Lajos Rig zvolen v doplňovacích volbách obvod: Veszprém megye 3. sz. OEVK.
2: Od 21. září 2015 poslanec István Hollik (KDNP), odstoupil Ferenc Papcsák (Fidesz). Strany měly jednotnou republikovou kandidátní listinu.
*: Poslanci za DK, E14, PM a MLP jsou zařazeni do frakce nezávislých.
Nezařazení poslanci: Gábor Fodor (MLP), Ferenc Gyurcsány (DK), Zoltán Kész (nestraník), Péter Kónya (E14/nestraník), Lajos Oláh (DK), Szabolcs Szabó (E14), Tímea Szabó (PM), Zsuzsanna Szelényi (E14), Ágnes Vadai (DK), László Varju (DK)
2018–2022
Přímluvčí národnostních a etnických menšin
Přímluvčí národnostních a etnických menšin v parlamentu nedisponují hlasovacím právem. Poprvé voleni při volbách 2014.[4]
Národnostní menšina | 2014 – 2018 | 2018 – 2022 |
---|---|---|
arménská (OÖÖ) | Tamás Turgyán | Simani Silva |
bulharská (BOÖ) | Szimeon Varga | Szimeon Varga |
chorvatská (OHÖ) | Mihály Hepp | Szolga József |
německá (MNOÖ) | Imre Ritter | Imre Ritter |
polská (OLÖ) | Lászlóné Csúcs | Rónayné Slaba Ewa |
slovenská (OSZÖ) | János Fuzik | Paulik Antal |
slovinská (OSZÖ) | Erika Kissné Köles | Erika Kissné Köles |
srbská (SZOÖ) | Lyubomir Alexov | Lyubomir Alexov |
romská (ORÖ) | Félix Farkas | Félix Farkas |
rumunská (MROÖ) | Traján Kreszta | Traján Kreszta |
rusínská (ORÖ) | Vera Giricz | Vera Giricz |
řecká (MGOÖ) | Laokratisz Koranisz | Sianos Tamás |
ukrajinská (UOÖ) | Jaroszlava Hartyányi | Szuperák Brigitta |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Országgyűlés na maďarské Wikipedii.
- Maďarský parlament bude po příštích volbách téměř o půlku menší
- EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém [online]. Dostupné online.
- Parlament.hu - A pártok képviselőcsoportjai és a független képviselők (aktuális)
- valasztas.hu [online]. [cit. 11-11-2015]. Dostupné v archivu pořízeném dne 10-04-2014.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Maďarský parlament na Wikimedia Commons
- (maďarsky) (anglicky) Parlament.hu
- (česky) (anglicky) Ministerstvo zahraničních věcí České republiky - Vnitropolitická charakteristika
- (česky) EUROSKOP.cz - Maďarsko - Politický systém