Fidesz – Maďarská občanská unie

Původní sídlo Fideszu

Fidesz byl založen dne 30. března 1988 třiceti sedmi mladými intelektuály a univerzitními studenty v areálu Odborného semináře Istvána Bibó Univerzity Loránda Eötvöse v Budapešti,[1] jako nezávislá mládežnická organizace, protiklad ke komunistickému svazu mládeže KISZ.[2] Jelikož členy v té době byli jen studenti a mladí lidé pojmenovali svou organizaci jednoduše Fiatal Demokraták Szövetsége, česky Svaz mladých demokratů. Dokonce byla stanovena horní věková hranice členství 35 let. Tato podmínka byla na sjezdu v roce 1993 zrušena. Fidesz se ihned stal jedním z nejvýznamnějších hnacích motorů pádu komunismu v Maďarsku. Rovněž již od počátku svého působení měl kontakty na česká protikomunistická hnutí. Někteří členové Fidesz se účastnili posledních protestních vzpomínkových akcí na 21. srpen 1968 v pražských ulicích.[3]

V prvních svobodných volbách 1990 volilo Fidesz v prvním kole 8,95 % voličů. Strana se tak dostala do parlamentu s 21 mandáty a stala se opozicí vůči tehdy vládnoucí koalici v čele s MDF.

Prvním předsedou strany byl v roce 1993 zvolen zakládající člen Viktor Orbán. V té době vystupoval on i strana ještě v duchu liberální politiky. Ovšem po prohraných volbách 1994, kdy Fidesz získal v prvním kole jen 7,02 % hlasů, došlo k výrazné přeměně ideologie strany, spočívající v přechodu od liberalismu k národně-konzervativní orientaci.

Výsledky voleb 1998:

     Fidesz

     MSZP

     MDF

     FKgP

     SZDSZ

Do voleb 1998 šel již Fidesz jako hlavní pravicová strana s programem, jenž obhajoval zájmy celého maďarského národa, včetně Maďarů žijících v zahraničí, požadoval ochranu maďarského jazyka a kultury, hájil význam církví pro soudržnost společnosti či trval na důsledném hájení národních zájmů při vyjednávání vstupu do Evropské unie. Tyto volby Fidesz vyhrál a společně s MDF a FKgP utvořil koaliční vládu. Viktor Orbán se stal na čtyři roky premiérem Maďarské republiky. Pod jeho vedením vstoupilo Maďarsko spolu s Českou republikou a Polskem roku 1999 do vojensko-politického uskupení NATO. Vláda kladla větší důraz na podporu zahraničních Maďarů, což vyvrcholilo dne 19. června 2001 přijetím takzvaného Krajinského zákona, který dává Maďarům žijícím mimo území Maďarska stejná práva, jako mají občané Maďarské republiky.[4] Po celou dobu vlády Fideszu se úspěšně rozvíjela ekonomika, snížila se nezaměstnanost a vzrostly potřeby obyvatelstva. Většina ministrů měla kolem 30. let a měla tak blízko k mladé generaci, rodinám s dětmi, ale také ke starším občanům. Již v lednu 2000 Orbán, jako premiér, odstoupil z funkce předsedy strany a jeho nástupcem se stal László Kövér. V září téhož roku se Fidesz rozešel s Liberální internacionálou a v listopadu získal přídružné členství v Evropské lidové straně.[5]

I přesto, že v dalších volbách 2002 získal Fidesz v koalici s MDF 188 křesel a MSZP jen 178 křesel, stal se opoziční stranou, jelikož vládu utvořila MSZP a SZDSZ, které spolu dohromady měly 198 mandátů. Křeslo předsedy vlády obsadil Péter Medgyessy.

Fidesz se v čele s Viktorem Orbánem, který se v roce 2003 opět stal předsedou strany, vrátil do opozice, kde stále zůstává i po volbách 2006. Ovšem od masivních demonstracích proti premiérovi Ferenci Gyurcsánymu (MSZP) v roce 2006 a stále se zhoršující hospodářské krizi, která v roce 2008 silně zasáhla maďarskou ekonomiku, roste popularita pravicových stran, především Fideszu.[6]

Volební billboard Fideszu

Po ohlášení odstupu premiéra Gyurcsánye dne 21. března 2009 požadoval Fidesz stejně jako prezident republiky László Sólyom vypsání předčasných voleb.[7] Když se 14. dubna 2009 rozhodovalo o zvolení Gordona Bajnaie do úřadu premiéra, asi 5000 příznivců opozičního Fideszu se shromáždilo na náměstí před parlamentem a vyzvalo poslance, aby při hlasování Bajnaie nepodpořili. Vyzvali také prezidenta Sólyoma k vypsání nových parlamentních voleb.[8] Poslanci z MSZP a SZDSZ však Bajnaie premiérem zvolili, a měl by tedy vést úřednickou vládu až do termínu řádných voleb 2010. Popularita hlavního rivala Fideszu Maďarské socialistické strany se tehdy pohybovala na historicky nejhorší úrovni od vzniku strany.[9] A tak se Viktor Orbán už v květnu 2009 cítil být příštím maďarským premiérem.[10]

Růst popularity pravicových stran a především Fideszu se projevil během voleb do Evropského parlamentu 2009, kdy Fidesz (v koalici s KDNP) získal 14 mandátů a hlavní rival MSZP jen 4 mandáty. Do parlamentu se také dostala krajně pravicová strana Jobbik, která získala 3 mandáty a liberálně konzervativní MDF obhájilo svůj 1 mandát.[11][12]

Výsledky voleb 2010:

     Fidesz-KDNP (173)

     MSZP (2)

     Nezávislí (1)

Parlamentní volby 2010 byly pro Fidesz nejúspěšnější volby od jeho vzniku. Po zkušenostech z voleb 2006 byla opět vytvořena koalice a společná kandidátka s menší křesťansko-konzervativní Kereszténydemokrata Néppárt jako Fidesz-KDNP. Podle veškerých očekávání ve volbách Fidesz s přehledem zvítězil se ziskem 263 mandátů, což je 68,13 %. Získal tak ústavní dvoutřetinovou většinu nutnou ke změně ústavních zákonů, a má tedy otevřenou cestu k reformám. V jednomandátových obvodech získal 173 mandátů ze 176 celkových, a to 119 hned prvním kole, zbylé ve druhém kole. Dalších 90 hlasů pak získal z republikových a župních kandidátek.

Za Fidesz kandidoval na post premiéra předseda strany Viktor Orbán, který již premiérem byl v letech 1998 až 2002.[13] Dne 29. května 2010 se stal v pořadí již osmým premiérem Maďarské republiky.

Dne 29. června 2010 byl novým prezidentem Maďarské republiky zvolen Pál Schmitt. Úřad oficiálně převezme 5. srpna. Hlasovalo pro něj 263 poslanců (Fidesz-KDNP), zatímco jeho protikandidát András Balogh z MSZP získal jen 59 hlasů.[14]

V parlamentních volbách 2014 strana s výsledkem 44,87 % a ziskem 133 mandátů potvrdila ústavní většinu. Jednalo se o první volby po reformě Ústavy, kdy byl počet mandátů v parlamentu snížen na 199. Koalice Fidesz-KDNP tak sestavilo svou druhou jednabarevnou vládu.

V parlamentních volbách 2018 získala strana potřetí v řadě ústavní většinu, kdy potvrdila svým 133 ze 199 mandátů se ziskem 49,27 %. Viktor Orbán sestavil svoji třetí jednobarevnou vládu.

Graf voleb 2006

Poznámka: ve volbách 2002 kandidoval Fidesz společně s MDF, ve volbách 2006, 2010, 2014 a 2018 společně s KDNP.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Fidesz – Magyar Polgári Szövetség na maďarské Wikipedii.

• KONTLER, László. Dějiny Maďarska. Praha: Nakladatelství Lidové noviny, 2008 (2. vydání). 613 s. ISBN 978-80-7106-616-3.
• PRAŽÁK, Richard. Stručná historie států MAĎARSKO. Praha: Nakladatelství Libri, 2005. 145 s. ISBN 80-7277-269-4.

• Maďarsko
• Viktor Orbán
• Maďarský parlament
• Politický systém Maďarska

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Fidesz – Maďarská občanská unie na Wikimedia Commons

• (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky Fidesz
• (maďarsky) (anglicky) Oficiální stránky Viktora Orbána
• (maďarsky) Historie Fideszu
• (maďarsky) Oficiální stránky Fidelitas