Západopanonská pánev

Západopanonská pánev (slovensky Západopanónska panva, německy Westpannonische Tiefebene, maďarsky Nyugati Kárpát-medence („Západní Karpatská kotlina“)) je rozlehlá pánev ve střední Evropě mezi Alpami a Karpaty. Z hlediska geomorfologické hierarchie jde o provincii v rámci subsystému Panonská pánev. Název dostala po bývalé římské provincii Pannonia.

Západopanonská pánev Západopanónska panva Westpannonische Tiefebene Nyugati Kárpát-medence
Nadřazená jednotka	Panonská pánev
Sousední jednotky	Východní Alpy, Západní Karpaty
Podřazené jednotky	Vídeňská pánev, Malá dunajská kotlina
Světadíl	Evropa
Stát	Česko Česko Slovensko Slovensko Rakousko Rakousko Maďarsko Maďarsko
Horniny	sedimenty
Povodí	Dunaj
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Západopanonská pánev zasahuje na území Česka, Slovenska, Rakouska a Maďarska. Na západě sousedí s Alpami, na severu a východě s Karpaty. (Hranicí mezi Alpami a Karpaty je tok Dunaje nad Vídní: levobřežní Weinviertler Hügelland patří k Západním Karpatům, pravobřežní Tullner Becken a Wienerwald patří k Alpám; Západopanonská pánev sem zasahuje svou částí Vídeňskou pánví.

Západopanonskou pánev odvodňuje Dunaj a jeho přítoky.

Členění Západopanonské pánve:

• Západopanonská pánev (Západopanónska panva)
  • Vídeňská pánev (Viedenská kotlina, Wiener Becken)
    • Jihomoravská pánev (Juhomoravská panva)
      • Dolnomoravský úval
    • Záhorská nížina
      • Borská nížina
      • Chvojnická pahorkatina
    • Marchfeld (Moravské pole)
    • Leitha-Gebirge (Litavské vrchy)
  • Malá dunajská kotlina (Kisalföld)
    • Podunajská nížina
      • Podunajská rovina (Győri medence, Neusiedler Becken) (Rábská pánev)
      • Győr-Esztergomi teraszos síkság (Rábsko-ostřihomská terasovitá rovina)
      • Podunajská pahorkatina
      • Marcal-medence
      • Kemeneshát
      • Sopron-Vasi hordalékkúp-síkság (Steirisches Hügelland) (Šopronsko-Vašská pahorkatina, Štýrská pahorkatina)