Chvojnická pahorkatina

Pohled na Senickou pahorkatinu

Na jihu a západě hraničí s Borskou nížinou, na severozápadě s Dolnomoravským úvalem, na severovýchodě s Bílými Karpatami a na východě s Myjavskou pahorkatinou. Na severu probíhá česko-slovenská státní hranice.

• Senická pahorkatina na jihu
• Skalický hájik na severu
• Unínska pahorkatina na západě
• Zámčisko v centrální části.

Nejvyšším vrchem je Zámčisko (434,1 m n. m.) ve stejnojmenném podcelku.

Z geologického hlediska je oblast Chvojnické pahorkatiny přiřazována k neogénním sedimentačním pánvím Vnitřních Západních Karpat. Jihozápadní část je tvořena málo zpevněnými až sypkými mořskými neogenními sedimenty, hlavně jíly, slíny, silty, písky, pískovci a štěrky období vrchního miocénu až pliocénu. Jihovýchodní a centrální část tvoří jílovce, siltovce, písky, pískovce, štěrky, slepence, ojediněle vápence spodního miocénu. Západní a zčásti i centrální část je tvořena jíly, jílovci, siltovci, písky, pískovci a slepenci období středního miocénu. V této části se přidávají vápence, uhelné sloje a ryolitové tufy. Nejsevernější část je tvořena flyšovými vrstvami pískovců, slepenců a jílovců období paleogénu až spodního eocénu. Nejsevernější část zároveň přináleží k magurskému flyši vnějšího flyšového pásma. Středem území prochází několik zlomových linií, přičemž nejvýznamnější probíhá ve směru západ - východ.

Pohled na Zámčisko

Povrch není příliš členitý, od poslední doby ledové (würm) je modelován západními větry, které zde navály mohutné příkrovy spraší a sprašových hlín. Vyskytují se zde také písečné přesypy, přičemž písky jsou nevápnité, nezadržují vodu a těžce se v nich vytváří humus. Řekami modelovaný reliéf se vyskytuje v centrální části, hlavně v podcelku Zámčisko.

Chvojnická pahorkatina patří do teplé oblasti (A), mírně vlhké podoblasti a do okrsku s mírnou zimou (A5). Pouze nejvýše položené oblasti (Zámčisko) patří do mírně teplé oblasti (B), mírně vlhké podoblasti a pahorkatinového okrsku s mírnou zimou (B3). Průměrné teploty vzduchu v červenci zde dosahují 18-19 °C, v nejzápadnější části 19-20 °C a v nejvyšších polohách jen 17 °C. Průměrné teploty vzduchu v lednu dosahují -2, -3 °C, v nejzápadnější části do -2 °C a v nejvyšších polohách -3, -4 °C. Průměrný roční srážkový úhrn představuje 600 - 700 mm, v oblasti Skalice 550 - 600 mm. V letním období převládají západní až severozápadní větry, v zimním období jihovýchodní.

Chvojnica

Celá oblast patří do povodí řeky Moravy. Území odvodňují její přítoky: Myjava s Teplicou, Chvojnica a Unínský potok. Umělé vodní plochy zahrnují vodní nádrže Petrova Ves, Radošovce, Skalický rybník, Budkovianské rybníky, vodní nádrž Kunov, Koválov a jiné menší.

Střídání propustných a nepropustných vrstev neogenních sedimentů vytváří dobré podmínky pro vytváření zásob podzemních vod. Vydatnost artézských studní dosahuje 4 - 6 l/s. Z pramenů je významný pramen u Štefanova. Významné zdroje podzemních vod se nacházejí i v oblasti vátých písků.

Minerální vody vyvěrají v okolí Koválova a Smrdáků. Jde o sirovodíkové slané alkalické jódové minerální vody s mineralizací 2 633 mg/kg, s teplotou 12,5 °C a s enormně vysokým obsahem aktivní síry (nejsilnější sirovodíkové prameny v Evropě).

Ožanka

Chvojnická pahorkatina patří do obvodu panonské flóry (Pannonicum), podobvodu eupanonské xerotermní flóry (Eupannonicum) a celku Záhorská nížina. Váté písky představují vhodný substrát pro porosty borových lesů, jižně a západně od Senice a v oblasti mezi Smolinským a Gbely. Zámčisko je porostlé dubovými lesy, dubové lesy sem zasahují i z Bílých Karpat a vyskytují se také v blízkosti Gbelů a Štefanova. Z bylin se zde vyskytují zejména trávy.

Největší plochy vinohradů se nachází v oblasti mezi Skalicou, Mokrým Hájem, Prietržkou a Vrádištěm a na okrajových svazích Zámčiska. Vinohrady spadají pod Malokarpatskou vinohradnickou oblast.

Hranostaj

Oblast je součástí zóny stepí, provincie Panónská pánev, Západopanónské subprovincie a Dyjsko-moravského obvodu. Vyskytuje sa tu množství teplomilných druhů, zejména hmyzu: kobylky, kudlanky, cikády, chrousti a další. Z velkých savců prase divoké, srnec obecný a daněk skvrnitý.

Do geomorfologického celku zasahuje výběžek CHKO Bílé Karpaty na severu. Nachází se zde 5 chráněných území. Chvojnica (přírodní památka) byla vyhlášená v roce 1991 na ploše 31,65 ha. Je zde chráněna říčka Chvojnica jako nejzachovalejší vodní tok západní části CHKO Bílé Karpaty a přilehlého území. Nacházejí se zde biotopy teplomilné pahorkatinné vodní fauny a hodnotné břehové porosty, jako krajinotvorný a ekostabilizační prvek. Chropovská strž byla vyhlášena v roce 1993 na výměře 47,66 ha. Území představuje ukázku vývoje podhorských oblastí od třetihor až po současnost. Zahrnuje tři opuštěné lomy, ve kterých se nacházejí naleziště zkameněných pozůstatků živočichů z poslední mořské transgrese. Veterník byla vyhlášena v roce 1983 na ploše 18,5 ha. Předmětem ochrany jsou zde lesostepní společenstva s borovicí černou na svazích, které tvoří hrubozrnné vápnité písky, pískovce a slepence. Jde o místa výskytu vícerých chráněných a vzácných druhů rostlin a hnízdištěm chráněných druhů ptáků. Chráněný areál Budkovianské rybníky byl vyhlášen v roce 1994 na ploše 14,07 ha. Území je tvořeno skupinou menších rybníků, představuje refugium výskytu vícerých chráněných a ohrožených druhů vodních a mokřadních živočichů. Chráněný areál Vodní nádrž Petrova Ves byl vyhlášen v roce 1996 na ploše 34,80 ha. Patří mezi významné slovenské ornitologické lokality s výskytem vícerých chráněných, vzácných a ohrožených hnízdících i migrujících druhů ptactva.

Na území geomorfologického celku leží intravilán 25 obcí a 1 města. Částečně sem zasahují další 3 města a 1 obec. Všechny obce a města spadají pod okresy Senica a Skalica. Jde o tyto obce:

• Častkov
• Dojč
• Dubovce
• Hlboké
• Chropov
• Koválov
• Koválovec
• Letničie
• Lopašov
• Mokrý Háj
• Oreské
• Osuské
• Petrova Ves
• Popudinské Močidľany
• Prietržka
• Radimov
• Radošovce
• Rohov
• Rovensko
• Rybky
• Senica
• Smolinské
• Smrdáky
• Štefanov
• Trnovec
• Unín

a okrajově také:

• Gbely
• Jablonica
• Skalica
• Šaštín-Stráže (část Stráže nad Myjavou)

• Čeman, Róbert, Slovenská republika, zemepisný atlas, Bratislava: MAPA Slovakia, 2003.
• Michaeli, Eva, Regionálna geografia Slovenskej republiky, vysokoškolské skriptum, I. časť, Prešov, 1999.
• Turistická mapa č. 149: Chvojnická pahorkatina - Skalica, Harmanec: VKÚ Harmanec, 1997

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Chvojnická pahorkatina na Wikimedia Commons