Pandemie covidu-19 v Evropě

Každá země si určovala různá opatření. V několika evropských zemích byla uzavřena pracoviště, školy a obchody a byla zakázána větší shromáždění. Opatření se ale v každé zemi lišila. V Itálii,[6] Francii,[7] Španělsku a na Kypru[8] bylo občanům nařízeno, aby zůstali doma a nevycházeli ven, pokud to není nutné, což kontrolovala armáda a policie hlídkující v ulicích. Ve Spojeném království byly hospody po dlouhou dobu otevřené a různé akce byly povoleny, ale 23. března země zakázala všechna setkání více než dvou lidí. Většina zemí, včetně Česka, Chorvatska, Francie či Slovenska také uzavřela všechny školy. Švédsko bylo jednou z mála zemí, které nadále nechávaly otevřené základní školy, ale střední a vysoké školy byly zavřeny.

Různá opatření závisela částečně na tom, jak se situace v dané zemi vyvíjela, a částečně i na kultuře, vládě a zákonech dané země nebo oblasti. Existovaly také různé teorie o tom, co funguje nejlépe. Generální tajemník Světové zdravotnické organizace Tedros Adhanom Ghebreyesus však zdůraznil, že jedna metoda nestačí: „Nejen testy, nejen sledování infekce, nejen karanténa, nejen sociální distancování se. Udělejte vše.“

Mezi běžné typy opatření při uzavírání patří mimo jiné uzavření škol a univerzit, omezení shromažďování, omezení pohybu, uzavření obchodu a restaurací a zbytečných činností mimo domov. Většina evropských zemí se rozhodla zavřít základní, střední a vysoké školy. Ve většině evropských zemí byly otevřeny pouze obchody s potravinami a lékárny. V některých zemích, například v České republice a Rakousku bylo povoleno vykonávat různé určité činnosti za předpokladu, že budou mít lidé zakryté dýchací cesty. V mnoha státech, například v Belgii, pobaltských státech, Slovensku, Česku, či ve Španělsku byla zakázána všechna veřejná venkovní setkání.

Na evropské úrovni dlouhodobě vynikalo Spojené království a Švédsko, které byly při uzavírání opatření relativně restriktivní. Tyto země se setkaly s velkou kritikou. V polovině března Spojené království rychle změnilo strategii a tvrdilo, že má přístup k novým údajům. To znamenalo, že Švédsko vystupovalo na evropské a globální úrovni, což vedlo k diskusi a pozitivní i negativní kritice.[9]

Již 17. ledna začal výbor EU pro zdravotní bezpečnost jednat o tomto koronaviru a 22. ledna varovala agentura ECDC (Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí) členské státy před potenciální epidemií.

První balíček představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová první balíček opatření ke zmírnění následků koronaviru se zaměřením na podporu zdravotní péče a krátkodobé působení na přímé ekonomické účinky.

V prosinci 2020 schválila Evropská léková agentura vakcínu Tozinameran od firem Pfizer a BioNTech[11][12] a na začátku ledna 2021 schválila vakcínu mRNA-1273 od firmy Moderna.[13][14]

V tomto článku byly použity překlady textů z článků Pandemia de COVID-19 en Europa na španělské Wikipedii a Coronavirusutbrottet 2020 i Europa na švédské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pandemie covidu-19 v Evropě na Wikimedia Commons