Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí

Stará budova ECDC, Tomtebodaskolan, Solna

Jak pokračovala ekonomická integrace členských států EU a zvyšovala otevřenost národních hranic, spolupráce v oblasti veřejného zdraví se stávala stále důležitější. Idea vytvoření společného evropského střediska byla zdravotnickými experty jednotlivých členských států diskutována již dříve, ale až propuknutí epidemie SARS v roce 2003 a zpočátku jeho rychlé šíření přes hranice potvrdilo naléhavost vytvoření takovéto instituce na úrovní Evropské unie.

Zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí proběhlo ve srovnání s jinými agenturami Evropské unie v rekordním čase. Evropská komise prezentovala návrh právní úpravy v červenci 2003, v dubnu 2004 bylo schváleno Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 851/2004 ze dne 21. dubna 2004 o zřízení Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí[2] (datum právního vzniku ECDC) a v květnu 2005 byla agentura již plně funkční.

Význam Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí se potvrdil krátce po zahájení jeho činnosti, když v období 2005/2006 došlo k rozšíření H5N1 (podtyp viru ptačí chřipky) také na území řady států Evropské unie. Přitom panovaly obavy, že virus by mohl zmutovat tak, že by jeho přenos z ptáků na člověka nebo mezi lidmi byl snazší než u stávajících mutací, což by pravděpodobně vedlo ke vzniku pandemie chřipky.

Úkolem ECDC je zvýšit schopnost EU a jejích členských států chránit lidské zdraví prostřednictvím prevence a kontroly přenosných nemocí. Agentura nemá vůči členským státům žádné přímé ani zákonodárné pravomoci, ale její práce je založena na odborné vědecké a výzkumné činnosti, monitoringu, konzultacích, radách a doporučeních pro členské země. Jednotlivé země musí jednat z vlastní iniciativy, pokud ohniska přenosných nemocí ohrozí území některých států nebo celé Evropské unie. ECDC dále připravuje a poskytuje podklady a doporučení pro rozhodnutí, která má přijímat Evropská komise.

Agentura od počátku sídlila ve městě Solna (severně od Stockholmu), ale vzhledem k rychlosti vzniku nejprve využívala starou budovu Tomtebodaskolan z roku 1879 na ulici Tomtebodavägen (do roku 1986 zde byla speciální škola pro studenty se zrakovým postižením). Teprve dodatečně byla vybudována nová budova plně vyhovující požadavkům moderní výzkumné instituce. Na novou adresu (Gustav III:s Boulevard 40, 16973 Solna), v blízkosti jezera Brunnsviken, asi 3,5 kilometru severně od původní lokace, se agentura přestěhovala 3. března 2018.

Prvním ředitelem ECDC byl švédský molekulární biolog a epidemiolog Johan Giesecke, poté tuto pozici zastával nizozemský specialista Marc Sprenger a od 16. června 2017 je ředitelkou agentury Andrea Ammonová z Německa. Ta od roku 1996 působila v Institutu Roberta Kocha, v ECDC pracovala již počátku (od roku 2005), nejprve jako vedoucí oddělení Surveillance and Response Support.

ECDC v současnosti používá maticovou strukturu skládající se z pěti jednotek (units):

• Výkonný ředitel vědeckých programů: dohlíží na sedm programů pro různé skupiny nemocí (viz níže).
• Dohled a reakce (Surveillance and Response): poskytuje specializované expertízy.
• Veřejné zdraví a komunikace: poskytuje specializované expertízy.
• Řízení zdrojů a koordinace: řídí a kontroluje lidské a finanční zdroje v rámci ECDC.
• Informační a komunikační technologie: zajišťují infrastrukturu, podporu uživatelů a vyvíjí aplikace.

Agentura se zaměřuje především na následující skupiny nemocí:

• Mikrobiální (antibiotická) rezistence a infekce šířící se ve zdravotnických zařízeních.
• Přenosné nemoci a rozšiřující se infekce.
• Nemoci přenášené vodou a potravinami, Zoonózy.
• Sexuálně přenosné nemoci včetně HIV a nemoci přenášené krví.
• Chřipka.
• Tuberkulóza.
• Nemoci, na které existuje očkování.

ECDC publikuje velké množství vědeckých a technických zpráv, které pokrývají široké spektrum otázek souvisejících s prevencí a kontrolou přenosných nemocí. Na konci každého kalendářního roku ECDC rovně vydává výroční epidemiologickou zprávu (Annual Epidemiological Report), která analyzuje dostupná data a hrozby související s infekčními nemocemi. Publikace dále obsahuje shrnutí situace ve členských zemích a indikace, zda je vhodné přijmout další opatření v oblasti veřejného zdraví za účelem snížení negativních důsledků přenosných nemocí. Další ECDC publikace se věnují konkrétním nemocem a hrozbám, dále pak analýzy trendů v oblasti veřejného zdraví v zemích Evropské unie.

Kromě členských států Evropské unie (Spojené království Velké Británie a Severního Irska zůstávalo členem ještě v přechodném období brexitu, tedy od 1. února do 31. prosince 2020) se na práci agentury podílí ještě další země, členové Evropského hospodářského prostoru: Island, Lichtenštejnsko a Norsko.

Během pandemie Covid-19 Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí publikuje výzkumné zprávy (zejména ve výše uvedeném časopise Eurosurveillance), expertní stanoviska a doporučení k různým aspektům této pandemie a statistiky (datové sady). Datové sady týkající se Covid-19 (počty případů, hospitalizací, úmrtí, vakcinace ad.) za země EU a členské země ECDC patřící do EHS jsou dostupné ke stažení (viz přímý odkaz v sekci Externí odkazy) ve formátech XLSX, CSV, JSON a XML. Základní interval publikace dat je týdenní (plus dopočítávané dvoutýdenní vybrané ukazatele), od 11. března 2021 jsou některá data dostupná i na denní bázi.

Kromě dat ke stažení pro vlastní analýzu je na webových stránkách Evropského střediska k dispozici několik interaktivních online nástrojů. Mapa zobrazující situaci v jednotlivých zemích Evropské unie a Evropského hospodářského prostoru s poměrovými ukazateli (na 100 000 obyvatel) za posledních 14 dnů: počty případů, počty provedených testů, poměr pozitivních testů k celkovému počtu testů ap. Obdobně jsou k dispozici mapa, grafy a tabulky vývoje očkování (tzv. Covid-19 Vaccine Tracker): kromě celkových údajů lze dále sledovat např. podle věkových skupin, podle jednotlivých druhů vakcín ap. V sekci Situation updates se nabízejí základní data a grafy nejen pro EU/EHS, ale i pro celý svět.

Vedle dat o Covid-19, která v letech 2020/2021 přitahují největší pozornost, je zde k dispozici i obecnější nástroj (Surveillance Atlas of Infectious Diseases), kde lze interaktivně na atlasu sledovat data o výskytu několika desítek dalších infekčních nemocí (např. hepatitida A, B, C; HIV a další sexuálně přenosné nemoci, záškrt, černý kašel, zánět mozkových blan (meningitida), zápal plic (pneumonie), chřipka, salmonelóza a mnoho dalších) včetně vybraných nemocí hospodářských nebo volně žijících zvířat, které jsou přenosné na člověka (např. brucelóza nebo tularémie). Kromě toho též data o mikrobiální, resp. antibiotické rezistenci.