Tichý oceán

Tichý oceán nebo Pacifik (odvozené přídavné jméno tichomořský nebo pacifický) je největší oceán na Zemi. Rozlohou 165,25 milionů km² je větší než všechna pevnina o ploše 148,94 milionů km².[1]

Tichý oceán
Poloha
Zeměpisné souřadnice0° s. š., 160° z. d.
Rozměry
Rozloha165 250 000 km2
Objem710 000 000 km3
Max. hloubka10 911 m m
Prům. hloubka4 280 m m
Ostatní
Typoceán
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

pobřeží Pacifiku

Rozprostírá se od Arktidy na severu po Antarktidu na jihu (např. podle Národní zeměpisné společnosti; podle Mezinárodní hydrografické organizace však sahá pouze k jižní 60. rovnoběžce) a ze stran je ohraničen Asií a Austrálií na západě a Severní a Jižní Amerikou na východě.

S celkovou rozlohou 165,25 milionů km²[2] (resp. 155,6 milionů km² při uvažování Jižního oceánu) bez okrajových moří zabírá 46 % (43 %) vodních ploch a 32 % (30,5 %) celkového povrchu Země. V nejširším místě v tropech měří přes 20 000 km, což je přibližně polovina obvodu zeměkoule, od severu k jihu jeho délka přesahuje 16 000 km. Rovník oceán rozděluje na Severní pacifický oceán a Jižní pacifický oceán.

Marianský příkop, při západní části Severního Pacifiku, je s hloubkou 10 994 metrů[3] nejhlubším místem na Zemi. Nachází se v něm asi 25 000 ostrovů (více než ve všech ostatních oceánech dohromady), většina ostrovů je situována na jih od rovníku. Na západě je lemován prstencem činných sopek – Pacifický ohňový kruh. Pro Tichý oceán jsou typická častá zemětřesení, které mají většinou za důsledek tsunami. V letech 1900 – 2004 bylo zaznamenáno přibližně 800 vln, 17 % u pobřeží Japonska.

Původ názvu

Oba názvy vycházejí z plavby portugalského mořeplavce Fernão de Magalhãese, který při své cestě na Filipíny v roce 1520 zažil v jeho vodách klidnou plavbu. V latině se moře nazývá Mare Pacificum, „poklidné moře“, odtud název Pacifický, česky Tichý oceán.

Objev

Pro Evropany objevil Tichý oceán Španěl Vasco Núñez de Balboa (1476–1517), který v roce 1513 překročil Panamskou šíji. Na mapě se Tichý oceán objevil ale již v roce 1507[4], přestože pro to tehdejší kartografové neměli vůbec žádný důkaz.

Okrajové části

Nejdůležitější přístavy

Západ slunce nad Tichým oceánem z paluby Mezinárodní vesmírné stanice.
Mapa znázorňující hloubku v Tichém oceánu

Odkazy

Reference

  1. The Pacific Ocean is Larger Than All Land On Earth [online]. brilliantmaps.com, 2016-05-01 [cit. 2016-05-01]. Dostupné online.
  2. Ocean. Encyclopædia Britannica
  3. Nejhlubší místo na Zemi je 10 994 metrů pod mořem (technet.idnes.cz)
  4. Universalis cosmographiae. myloc.gov [online]. [cit. 2019-04-06]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-12-11.

Literatura

  • Moře a oceány, Editions Atlas 2006
  • Světový oceán, Evropa, prof. PhDr. Petr Chalupa, CSc.

Související články

Externí odkazy

Pohyb světadílů a jejich desek
1100–750miliony let zpět600–5502000
Světadíly:Arábie
Madagaskar
Indie
KongoAfrikaAfrika
PatagonieSibiřAtlantikaJižní Amerika
AtlantikaZápadní ArábieBaltikaAustrálie
UrRodinieVýchodní GondwanaProtogondwanaPannotieLaurentieEuramerika (Laurussie)PangeaGondwanaAntarktidaAntarktida
ArktidaNenaZápadní GondwanaProtolaurasieGondwanaLaurasieLaurentieSeverní Amerika
BaltikaBaltikaAvalonieEurasie
LaurentieSeverní Čína
SibiřJižní Čína
Oceány:MiroviaPrototethys, PaleotethysPanthalassaTethys
svislé šipky: rozdělení a spojení • vodorovné a šikmé šipky: postupné připojování a oddělování
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.