Ťi-lung

Ťi-lung (čínsky 基隆市, tongyong pinyin Jilóng shìh, tchajwansky Ke-lâng-chhī, též Keelung) je město na úrovni okresu na Tchaj-wanu. Jeho sousedem je Nová Tchaj-pej.

Ťi-lung
基隆市
Jilóng shìh
Ke-lâng-chhī

znak

vlajka
Geografie
Souřadnice25°7′42″ s. š., 121°44′31″ v. d.
Rozloha133 km²
Nejvyšší bod[[]] ( m n. m.)
Časové pásmo+8
Geodata (OSM)OSM, WMF
Obyvatelstvo
Počet obyvatel391 215
Hustota zalidnění2 941,5 obyv./km²
Jazykstandardní čínština, tchajwanština
Správa regionu
Nadřazený celekTchaj-wan
Druh celkuměsto na úrovni okresu
starostaLin Yu-chang (DPP)
Oficiální webwww.klcg.gov.tw/en/Default/Index
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dějiny

Území dnešního Ťi-lungu obývali nejprve domorodé lidé z etnika Ketagalan. V roce 1626 zde Španělé začali budovat pevnost San Salvador, a Ťi-lung se tak stal spolu s později vybudovanou pevností Santo Domingo v dnešním Tamsui jednou ze dvou osad Španělské Východní Indie na Tchaj-wanu. Již v roce 1642 Holanďané, kteří ovládali část jihozápadního pobřeží ostrova, pevnost dobyli a přejmenovali na Noort Hollant. V roce 1661, kdy Koxinga se svým vojskem dobyl hlavní osadu Holanďanů pevnost Zeelandia (dnešní Tchaj-nan), Holanďané vzdali i pevnost v Ťi-lungu.[1]

V roce 1863 Čchingská říše otevřela přístav zahraničnímu obchodu a město se začalo rychle rozvíjet, i díky zlata a uhlí, které se v oblasti těžilo. Město bylo známé pod názvem Ke-lang, jehož možným původem je tchajwanská výslovnost slova, jakým Chanové označovali lidé Ketagalan. Koncem 19. století bylo město přejmenováno z Ke-Lang na Kelung/Kilong.[1] První železniční trať na Tchaj-wanu se začala budovat roku 1887 a vedla z Ťi-lungu do Sin-ču.[2]

V roce 1895, kdy Tchaj-wan na základě Šimonosecké smlouvy připadl Japonskému císařství, zde na přelomu května a června téhož roku přistálo japonské okupační vojsko. Za dob japonské kolonizace se Ťi-lung stal hlavním přístavem ostrova a zajišťoval spojení s Japonským souostrovím. Kvůli své vojenské i ekonomické důležitosti se přístav stal terčem amerických náletů za druhé světové války a byl skoro celý zničen.[1]

Po válce město i přístav postupně nabyly opět na významu, v roce 1984 byl Ťi-lungský přístav světově sedmým největším přístavem kontejnerové námořní dopravy.[1]

Městské části

Ťi-lung se dělí na sedm městských částí (區 čchü)[3]:

MapaČeský přepisZnakyPinyinTchajwanskyPočet obyvatel (2016)Rozloha (km²)
Čung-čeng中正區ZhōngzhèngTiong-chèng 52 68910,21
Čung-šan中山區ZhōngshānTiong-san 48 36910,52
Žen-aj仁愛區Rén-àiJîn-ài 45 5634,23
Sin-i信義區XìnyìSìn-gī 51 62110,67
An-le安樂區ĀnlèAn-lo̍k 81 29818,03
Nuan-nuan暖暖區Nuǎn nuǎnLoán-loán 38 39322,83
Čchi-tu七堵區Qī dǔChhit-tó͘ 54 08656,27

Reference
  1. History - Keelung City Government. www.klcg.gov.tw [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
  2. TENG, Pei-ju. TRA celebrates 130 years of railway services .... Taiwan News [online]. [cit. 2019-03-27]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Geography - Keelung City Government. www.klcg.gov.tw [online]. [cit. 2019-04-17]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.