Tatra 613

Tatra 613 je reprezentační limuzína vyšší střední třídy, vyráběná automobilkou Tatra v období let 1974 až 1995 jako nástupce druhé generace Tatry 603. První prototypy byly postaveny už v roce 1969.

Tatra 613
Tatra 613-2
VýrobceTatra
Roky produkce1974–1996
Místa výroby Příbor, Československo
PředchůdceTatra 603
NástupceTatra 700
Karoseriesedan
DesignérAlfredo Vignale
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Tatra 613 patří k automobilovým legendám a je výjimečná jak svou konstrukcí, tak i historií. Vůz byl vyvinut v Československu jako reprezentační a pohodlný automobil, určený hlavně pro nejvyšší státní úředníky a funkcionáře vládnoucí komunistické strany. Používali ho prezidenti, členové vlád a ředitelé státních podniků. Vůz nebyl volně dostupný; byl vyráběn v pobočném závodě Tatra v Příboře v regulovaných malých sériích, i proto byla jeho malosériová výroba s vysokým podílem ruční práce drahá.

Ve výrobě osobních automobilů přinesla Tatra 613 odklon od doposud pro firmu typických aerodynamických karosérií, používaných u vozů vyšší třídy od roku 1933 (Tatra 77). Koncepce vzduchem chlazeného motoru V8 v zadní části karosérie však zůstala zachována. Při konstrukci byla využita mnohá řešení podvozkových skupin prototypu Tatra 603X. To spolu s umístěním motoru nad zadní nápravou mělo velký vliv na mimořádně dobré jízdní vlastnosti. Karosérie typu T-613 byla dílem renomované italské firmy Carrozzeria Vignale. První vozy byly karosovány přímo v Itálii a do Československa byly dodány začátkem roku 1969. Auto se dostalo do výroby až po ukončení vývoje v roce 1973 a v modernizované podobě se vyrábělo až do roku 1995, kdy bylo nahrazeno z něj technicky odvozeným posledním osobním vozem značky – Tatrou 700. Během doby došlo k několika modernizacím jak motoru, tak i interiéru a karosérie. Označení typů se po modernizaci měnila. Nejdůležitějšími modely byly T613, T613-2, T613-3, T613-4 a T613 S (Speciál).

Tatra 613 byla známá jako rychlé, prostorné a pohodlné vozidlo s pružným karburátorovým motorem 2x2 OHC objemu 3,5 l s výkonem 168 koní, s kterým jezdila až 190 km/h. Později se v malých počtech objevily i výkonnější motory s vyšším zdvihovým objemem, ke konci výroby i motory se vstřikováním a výkonem až 200 koní. Tyto vozy dosahovaly rychlosti až 230 km/h. Převodovka byla nejprve čtyřstupňová, u posledních vozů pětistupňová. Karosérie byla u většiny vozidel typu sedan, existovala však i jiná provedení (kupé, long s prodlouženým rozvorem, dvoumístná speciální vozidla pro záchranáře a hasiče, sanitky a montážní vozy, policejní vozy, speciální přehlídkové landaulety ap.).

V běžném provedení byla T 613 pětimístná, zadní sedadlo však bylo tvarováno pro pohodlné sezení dvou osob s vyvýšenou střední částí sedáku a se sklopnou opěrkou. Pozdější luxusnější verze (Tatra 613 Special) byly i přes rozvor prodloužený o 150 mm určeny jen pro čtyři osoby s důrazem na co nejvyšší pohodlí cestujících. Ve středu zadního opěradla byl umístěn minibar. Verze označené T 613 MiLong se mohly výrazně odlišovat v použité vnitřní výbavě podle přání zákazníků. To mělo samozřejmě za následek značné rozdíly v cenách jednotlivých vozů.

Na bázi technických skupin Tatry 613 byly postaveny i mnohé sportovně karosované prototypy; nejznámějším z nich je MTX Tatra V8 z roku 1991. Pokusem o modernizaci modelové řady byl prototyp Tatra Prezident.

Celkově bylo vyrobeno jen okolo deseti tisíc vozů všech verzí, to dělá z Tatry 613 společně s její originální technickou koncepcí určitý punc výjimečnosti. Vozidla jsou dnes vyhledávaným objektem automobilových sběratelů. S Tatrou 613 se běžně můžeme setkat na srazech milovníků automobilů. Vinou slabé antikorozní ochrany karosérie a horší dostupnosti náhradních dílů je však udržování vozů v dobrém technickém stavu náročnější.

Charakteristika Tatra 613

  • Motor: vzduchem chlazený vidlicový osmiválec, objem válců 3495 cm³; rozvod 2x OHC; výkon 123,5 kW (167 k) nebo motor se vstřikováním 147,1 kW (200 k) při 5200 ot./min
  • Pohon: zadní náhon; 4stupňová manuální převodovka
  • Rozměry: Délka 5030 mm;rozvor 2990 mm; šířka 1810; hmotnost 1690 kg
  • Výkon: maximální rychlost 190 km/h, vstřikové motory 230 km/h; 0–100 km/h: 11.4 s

Verze

Tatra 613-3
Tatra 613-4
  • 1975 – 1980 Tatra 613
  • 1980 – 1984 Tatra 613-2 (změny v pohonné části, ekonomika provozu, 1045 ks)
  • 1980 – 1992 Tatra 613 S (Speciál) (prodloužená karoserie o 150mm za předními sedadly, zvl. výbava)
  • 1984 – 1988 Tatra 613 K (přehlídkový kabriolet (landaulet), prodloužená karoserie, automatická převodovka Borg Warner, 5 ks)
  • 1984 – 1985 Tatra 613-2/I (změny v pohonné části, ekonomika provozu)
  • 1985 – 1991 Tatra 613-3 (plastové čelo, nárazníky, nové světla, autor změn: V. Výborný, Tatra Kopřivnice, 903 ks)
  • 1989 – 1996 Tatra 613-4 a Tatra 613-4 Long (autor změn: V. Výborný, Tatra Kopřivnice, 191 ks)
  • 1990 – 1996 Tatra 613 RZP (sanita, podvozek 5530 mm, 23 ks)
  • 1985 – 1991 Tatra 613 RTP (asistence dopr. provozu, motorsportu, asi 10 ks přestaveb T613-2,3,S,4-long a 10 novostaveb)
  • 1988 – 1990 Tatra 613 Runway tester (letištní zkušební stanice, , 3 ks + prototyp, karoserie T613)
  • 1993 – Tatra 613-4 Mi Long Mobicom – koncept „pojízdné kanceláře“, atyp. interier, prodloužená karoserie T613-S (1 ks)
  • 1993 – 1994 Tatra 613-4 Mi Long Electronic (elektronická výstroj řízená počítačem, „ministerská“ verze (17 ks)
  • 1993 – 1996 Tatra 613-4 Mi a Tatra 613-4 Mi Long (motory s vícebodovým vstřikováním)
  • 1995 – Tatra 613 SVOS (balistická odolnost, skel, podlahy, dveří, (1 ks)
  • 1995 – 7/1996 Tatra 613-4 Mi Long MODEL 95 (nové čelo, nárazníky, další změny karoserie, změny v interieru (18 ks)

Tatra 613-4 Mi Long Electronic

Tatra 613-4 Mi Long Electronic je prvním českým sériově vyrobeným automobilem s plnohodnotným palubním počítačem a vrcholem evoluce po stránce elektrické a elektronické výbavy osobních Tater 613. První série T613 Electronic byla dodána na trh v modelovém roce 1993 a to zejména na ministerstva České republiky, v modelovém roce 1994 byla vyrobena druhá série s několika drobnými změnami v interiéru a mezi dalšími zákazníky z řad ministerstev se objevily například hutní podniky Nová Huť Ostrava, Třinecké železárny, Železárny Chomutov, Válcovny Chomutov.

Tatra 613 Electronic se vnějším designem a vlastní konstrukcí technických uzlů nikterak neliší od modelu Mi-Long, tedy prodloužené verze T613, 4. řady, s motorem s vícebodovým přímým vstřikováním. V rámci základní vnější výbavy však dostal tento model T613 do vínku elektricky ovládaná samoztmívací zpětná zrcátka, ostřikovače světlometů, skleněné střešní okno a třetí brzdové světlo integrované do vnitřního ionizéru a čističky vzduchu. Vozy T613-Electronic měly jako zástupci prémiové řady, ve standardní vnější výbavě vždy rovněž litá kola průměru 16´ v několika provedeních. Interiér měl na první pohled oproti standardu T613-4 nový přístrojový štít, který obsahoval analogové přístroje rychloměru a otáčkoměru a elektronické segmentové zobrazovače stavu paliva a teploty motoru, systém informativních a varovných kontrolek, jeden jednořádkový a jeden dvouřádkový textový displej. Kontrolky jsou zařazeny buď do skupiny informativní, například o zapnutí dálkových světel, do druhé skupiny, oranžové, která doprovázela oznámení rozsvícením nápisu SERVICE – tedy jednalo se o informace o stavech vyžadujících zásah řidiče, například nedostatek paliva, kapaliny ostřikovačů, brzdového obložení a třetí skupiny, červené, poruchové s rozsvícením nápisu STOP. Mezi tyto patří například pokles tlaku oleje motoru, pokles brzdové kapaliny, porucha na řídící jednotce a další. Každé ikoně je přiřazeno rovněž hlášení ženským hlasem. Rychlost, otáčky, spotřebu, teplotu oleje, napětí v palubní síti a jiné lze rovněž číst jako údaj na textovém displeji. Tento přístrojový štít byl proveden velmi přehledně a byl i velmi dobře podsvícen.

Největší zajímavostí tohoto modelu Tatry 613 je trojice počítačů. Jejich vzájemná komunikace se spotřebiči vozu po společné sběrnici CAN BUS bylo v té době řešení předbíhající značně svou dobu. Jeden z počítačů zajišťoval hlasový výstup hlásící poruchy, upozornění na kritické situace a další různá informativní sdělení řidiči. Na elektronické výbavě tohoto modelu s Tatrou úzce spolupracovaly firmy Datamer a Bazala automotive engineering.

Interiér byl nabízen výhradně celokožený (s výhřevem předních, nebo i všech sedaček) a s dřevěnými doplňky (i zde však došlo k několika výjimkám) a jedním horkovzdušným topením zn. Eberspächer. K osvěžení posádky v letním období pomáhala v základní výbavě dodávaná klimatizace a elektricky ovládané střešní okno (díky němu došlo ke změně stropních madel z  netatrovácké produkce) a u některých kusů i chladnička, která byla elegantně umístěna uprostřed zadního sedáku kde zároveň plnila funkci loketní opěrky.

Oficiální představení modelu Electronic proběhlo na autosalonu ve Frankfurtu nad Mohanem v roce 1993 a výstavním exponátem byl čtvrtý vyrobený kus. Vozidlo bylo snad poprvé v historii vozů řady 613 vybaveno jinými sedadly a volantem, než Příborské produkce. Na výstavu bylo vozidlo vybaveno sedačkami renomované firmy Recaro a čtyřramenným volantem BBS. Ve výbavě dále mohl být televizor s videorekordérem a mobilní telefon Nokia fungující v rámci NMT sítě. Tomuto Electronicu název Frankfurt zůstal až do dnešních dnů. Electroniců bylo vyrobeno 17.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.